KOZOID I.-SciFi, které jste ještě nikdy nečetli.


 

Místo určení: Planeta Kozoid I, třetí deltakvadrant, kdesi v páté galaxii blízko slizoidních meteorytů.

Obyvatelé: Kozy na vysokém stupni inteligenčního i technického vývoje.

Přírodní podmínky: Neuvěřitelné, úchvatné....Cena letenky 26000 kakanů.

Místní nepokoje: Zuřící občanská válka mezi zastánci stran „Hulina“ a „Dylina“

Důvod sporů: Předseda vládnoucí strany Hulina obvinil ministra zemědělství zástupce strany Dylina (pana Zelňáka), že může za napadení jeho oblíbeného uranového zelí ničivými „žrádlokazy“. Ministr Zelňák se však hájí tím, že nebylo dostatek ICQ 2000 Beta, hubícího postřiku, který měla vláda zajistit už před 10 lety.

Pravděpodobnost vyřešení: Nulová, planeta se blíží ke zkáze.

Jediná naděje: Známý svalovec Kozina Dylina se rozhodl podniknout cestu na planetu Phekaal, kde se podle staré pověsti nachází květina „Všeřešitelka“, která podle věštby jednoho dne vysvobodí zemi z velkých problémů.

Náš příběh začíná v momentě, kdy Kozina opustil planetu Kozoid I. Kozina odletěl ve starém cvičném letounu slavného kozího JAGu. Je pravda, že letoun byl před pěti stoletími vyřazen jako nepoužitelný, značně zchátralý, nejevící žádné známky schopnosti ještě někdy vzlétnout. Ale trochu šikovných koziček a stroj byl jako nový (spíše bych řekl skoro jako ten starý před 5 stol.-poznámka autora.) Výbava nebyla nijak valná. Stroj se honosil dvěma rychlopaly tvrzených mrkví, několika řízenými okurkami a nepříliš výkoným motorem značky Oral B Plak Control Ultra Dimensionall Hyper Slow serie 007 s křidýlky, který přemění cokoliv na gel (Kozí palivo). Ve vraku bylo místo pro čtyři slušně urostlé kozy a dva domácí mazlíčky typu x (to znamená menší než typ y.)

       Kozina původně chtěl letět sám, ale jiné kozy mu radily ať si sebou vezme něco co je mu milé. A tak si nakonec Kozina vzal s sebou ještě své ochočené prasátko Rosátko. Víte on nebyl vůbec tak statečný, jak se vám možná zdá.On to byl vlastně docela obyčejný pasáček žížalek. Musel se o ně starat, aby byly dobře krmené a aby neplenily vládní pole. Denně jim tedy dával krmení do malého korýtka na zahrádce a byl šťastný, že mu práce jde pěkně od ruky. Ze všech zaměstnání ho vyhodili, neboť byl velmi výbušný a často hrál nemravné hry s kozami, které s ním pracovaly ( neboť to byl starej prasák.) Na tuto výpravu se vydal jen proto, že se mu jednou zaběhly žížalky a on ve vzteku začal střílet flusometem , který ukradl sousedovi Pařilovi, po všech kozičkách, co procházely kolem. Za to ho soud odsoudil na 10 let nuceného nicnedělání a vyhrožoval, že jestli hned nezmizí, pošle na něj psy. Což Kozinu velmi vyděsilo tak, že  se snažil opustit Kozoid I co nejrychleji, z obavy, že by psi mohli každou chvíli najít jeho skrýš. Nevěděl, kam má letět, když chce opustit planetu, a tak se zeptal své sestřičky Madlenky, co by mu poradila. Ta se jen tak v žertu zmínila, že by mohl letět třeba na Phekaal, a řekla mu starou pověst o květině Všeřešitelce. Kozinu tenhle příběh tak nadchl, že se rozhodl pro tuto květinu opravdu letět.

Kapitola I.-Sbohem, milá planeto!

Se slzami v očích opouštěl Kozina svůj rodný kraj, svůj domov. Naposledy si povzdychl, když vletěl do nekonečného vesmíru, a utřel poslední slzu. Zrychlil na MACH III. a cítil se jako král. Nikdo ho nerušil, nikdo mu neříkal co má dělat (spíše co nesmí dělat.) Snad jen prasátko Rosátko mu chvílemi připravovalo perné chvilky. Bylo totiž velmi mladé a příliš toho neumělo. Kozina ho proto musel často krmit zdravou prasečí stravou Chapy XXL-pro zvířátka s větší spotřebou krmení. Říkáte si, co je asi tak těžkého na tom, nakrmit prasátko, ale já vám něco povím, ono to prasátko šíleně rádo kousalo, a že s tím nemělo problémy, neboť takové prasátko (kříženec krokodýla s mladou prasničkou) není žádný plachý tvor. Ale to by ještě nebylo to nejhorší, myslím, že ty ostatní věci bych zde neměl příliš rozvádět, neboť byste tuto knihu asi brzo někam zahodili, pokud se tak už nestalo.Kozina se ale s neposlušným prasátkem brzo nějak vypořádal. Zanedlouho si na sebe zvykli a jsou z nich nerozluční přátele (ne nadarmo se na Kozoidu I říká: „Prase přítel kozičky.)

Kapitola II.-Děsivý sen.

Nebylo to tak dlouho, co Kozina s Rosátkem opustil Kozoid I. a Kozinovi se v noci zdál děsivý sen. Kozina (v tomto snu, nevím proč, pod jménem kapitán Doshahe Ring), kapitán lodi Soltek-kysaný zelí, stál na kapitánském můstku a obtěžoval zástupkyni zástupkyně zástupce ředitele zástupců zástupkyní zástupců hlídačů zástupkyní( dále vás nebudu zatěžovat přesným definováním zaměstnání této osoby. Já za to nemůžu, co se tenkrát Kozinovi zdálo, případne připomínky k tomuto snu zasílejte na adresu: Kozina Bezkozy, Pod Mrkví 666-poznámka chudáka autora.) Když v tom najednou napadlo jeho loď (řekl bych spíše obrovský vesmírný koráb s kapacitou několika miliard pasažérů) obrovské hejno lítajících jitrnic.

        Kapitán se odtrhl od zástupkyně, která už stejně začala jevit veliký odpor, a zamyšleně pozoroval útoky šílených jitrnic, ke kterým se postupně začaly přidávat i jiné nebezpečné vepřové výrobky. Loď byla bohužel vybavena velmi nespolehlivými podomácku vyrobenými štíty a tak se nemůžeme divit, že netrvalo dlouho a zuřivé jitrnice vnikly do lodi. A začal tuhý boj. Padlo mnoho ubohých koziček a neméně jitrnic. Kozina (zde právě poznáme sen od skutečnosti) se bil jak lev, také zvolil dosti netypickou (avšak velmi účinou) zbraň- Brokovnici BOOOOOM A VŠUDEKREV řady 0042. Jitrnice pod palbou této zbraně umíraly po tisících, ale Kozina měl nakonec bohužel smůlu, protože v zápalu boje zapomněl, že nemá dostatek munice, a chvíli střílel naprázdno. Než si toho stačil všimnout jitrnice ovládly loď.

        Doshahe Ring byl za své udatné služby odveden jako první oběť šílených jitrnic. Jitrnice ho (aby vyděsily posádku lodi) vláčely napříč celou lodí (mimochodem tato cesta by při velikosti lodi trvala asi půl roku, vzhledem k rychlosti jitrnic), kde ho chtěly popravit. Ve chvíli kdy došli na konec lodi, nejvýše postavená jitrnice zařvala: „Po pravt eto pr ase tlu stý!“ ,V tom se Kozina s hrůzou probudil. Ale nakonec byl rád, že to byl jen sen.

Kapitola III.-Zmýlená Neplatí!

A je to tady. Kozina byl ve vesmíru teprve několik kozích let a už prolétal kolem první neznámé planety. A to by to nesměl být Kozina, aby si neřekl : „Jasná páka, to musí být ono!“ A tak se i stalo. Jediný problém byl ale v tom, že jeho vesmírný Kvákofuk (tak mu začal říkat po jednom nepříjemném zážitku.) neměl podvozek. „Inu, čo s tím?“ Řekl si Kozina. Ale že to byl starý sokolík, nakonec si poradil, řekl si „???“ a vletěl do stromu (dovoluji si tento objekt tak nazvat, i když zde vše roste kořeny nahoru.) Když vylezl z Kvákofuku, podrbal se na bradce a pronesl památnou větu: „ Svatá kozičko, zač mě trestáš.“

Informace o planetě:

Název: planeta Phekaal osmý deltakvatdrant, patá galaxie ukryta v Mléčné dráze TetraPak.

Poznávací znamení: Velmi zvláštní zápach, planeta tvaru dvojitého-trojbokého pyramidoidu.

Obyvatelé : Zatím jsem tu žádné neviděl, ale legenda praví, že zde žijí šikmoocí pokémoni. 

Přírodní podmínky: Kozina říkal, že tu kytky rostou kořeny nahoru.

Přírodní senzace: Voda teče do kopce. Kdesi prý roste kytka Všeřešitelka. Jediný, kdo však ví, kde roste je 150. pokémon Mewtwo.

Nepokoje: Ryba jménem Chest Pucher žaluje vodu (respektive říčku Čumilku) o 2000 šupinek, že z nutnosti překonávat denně velké převýšení mívá často průjem a nyní je z těchto důvodů v invalidním důchodu.

Pravděpodobnost vyřešení: Neboť Chest zvolil vynikajícího právníka pana Jendu Jach Íma de la Jackera, domnívám se, že má vítězství v kapse.

A tak tedy Kozina (zdůrazňuji, že na první pokus) přistál skutečně na planetě Phekaal, kam měl namířeno.Doufejme, že nalezne to co zde hledá.

Kapitola IV.-Šikmoocí pokémoni

Když se Kozina (po několika dnech) konečně vyvztekal ze zkaženého přistání, třikrát obešel trosky svého stroje a vida motor Oral B Plak Control Ultra Dimensionall Hyper Slow serie 007 bez křidýlek, která za starých časů  přeměňovala cokoliv na gel, uronil velkou kozí slzu a začal plakat. I tu se najednou pod Kozinou otevřela zem a z ní vyletělo několik šikmookých pokémonů. Jeden z nich, vida Kozinu plakat, rozumným hlasem zavolal : „Píka píka čůůů.“ Druhý o něco ošklivější však s prvním pokémonem nesouhlasil a volal : „Ky ky ry kýýý!“ Kozinovi z toho šla hlava kolem a zakoktal : „Já sem ko kozi kozina.“ Pokémoni se zarazili a pravděpodobně se domnívali, že mají tu čest s bájným 151. pokémonem, který podle legendy zbaví jejich národ zlé věci, nazývané Komp-Jůtr. Ale protože nevěděli jak se se 151. pokémonem domluvit (což zjistili po půlhodinovém proslovu typu “Píka píka čů pika ču“), museli Kozinu odvést k mocnému 150. pokémonovi, který uměl mluvit všemi pokémonskými jazyky. Kozina sice chvíli vyhrožoval pěstmi, ať ho ti malí skrčkové přestanou otravovat. Ale když Pikaču ukázal svůj bleskový útok, kombinovaný s útokem Vykostimtějakonic, dostal Kozina strach a raději pokémony v poklidu následoval až do jejich tábora. Než Kozina pochopil o co jde, zavedl ho Pikaču ke 150. pokémonovi. 

           Mimochodem ještě sem neviděl děsivější obludu. Hrozivá prasečí huba protáhlejšího charakteru s krokodýlími zuby, s jeleními parohy, jestřábíma očima a koními pysky. Jeho hroší tělo bylo poseté bradavicemi a pokryté slizem. Místo rukou mohutná křídla, které hyzdil velmi nepěkný ekzém typu Škrábejmě A Budeštrpět. Celé to monstrum ještě zkrášlovaly žirafí nohy se sloními chodidly a obrovskými kočičími drápy.

           Kozina se zastavil a nevěřil svým očím. Ve slabé chvilce vyjekl: „ U svaté kozičky, vezmi kopýtka na ramena, a utíkej, dokud je bradka na svém místě!“ 150. pokémon pouze poznamenal : „Chro mňau haf štěk,“ a odvedl Kozinu podzemními tunely do místnosti zkázy, kde na zemi ležel všemi proklínaný Komp-Jůtr. Kozina netušil co se děje, ale protože se z něho stal na cestách velký dobrodruh, překonal strach a šel se na to podívat. Přišel k té věci a na ní bylo napsáno kozím jazykem : „ Co čumíš!“ Kozinu to tak naštvalo, že vytáhl svůj oblíbený flusomet, který naládoval nejtvrdší municí značky Tvrdší Nežpěna od firmy Hustopečky, a začal nekompromisně pálit proti té tajemné věci, až zní zbyl jen prach. 150. pokémon nevěřil svým očím, a když se uklidnil, uspořádal Kozinovi hostinu na jeho počest. Když skončila oslava, daroval 150. pokémon Kozinovi květinu, na které byl štítek se slovy : „Kytka všeřešitelka, beta version.“ Kozina sice nevěděl, co znamená beta version, ale byl rád, že nalezl květinu, kterou hledal. Rozloučil se s pokémony a vrátil se ke své raketě. Po dvou letech usilovného snažení se mu podařilo zprovoznit zničený vrak a opustit planetu.

Kapitola V.- Věřte, nevěřte! 

Cesta domů trvala Kozinovi 100 kozích let. Na svých cestách prožil mnohá dobrodružství (navštivte Kozinovo knihkupectví- sv. Koziny 0609 Poloviční čtvrť, sídliště koleno 10001-a dozvíte se víc.) Na Kozoid doletěl jako stařec, ale přesto s naivní vírou, že přiletěl zachránit svou rodnou krajinu. Kozina vyhodil květinu do vzduchu a vyřkl větu, kterou se učí děti ve školách dodneška: „To jsem teda zvědavej?“ Květina po dopadu na zem proměnila všechny kozy v lidi a tím vyřešila všechny problémy se zelím, protože lidská rasa nerada zdravou stravu.

Upozornění: Všechna jména jsou smyšlená, a tudíž každá podobnost se skutečností je čistě náhodná a autor za tuto podobnost nehodlá nést zodpovědnost. Všechna práva jsou vyhrazena.Kopírování, poskytování cizím osobám nebo dětem mladším 1 dne, slintaní, nadměrné očumování stránek, hromada připomínek a nelichotivých poznámek, narážek a stupidních poznámek se podle paragrafu 150. Trestního zákoníku z roku 2156 trestá nabacáním na holou zadnici před zraky diváků televize NovaKoza, která vás opravdu (podle statistických průzkumů pana Kovového) baví. 

Poděkováni: Děkuji!

Copyright: Anton Vacek