Jaro
(jó, jaro)

Kdysi dávno jsem četl kdesi, nebo slyšel, nevím od koho, takovej jarní veršíček: Je jaro, je jaro, doba nočních polucí, Je jaro, je jaro, holky myslej na kluci. Je jaro. Jaro mám rád, ale nedávám to na sobě znát. Mám rád i zimu, to taky na sobě nedávám znát. Ani zipem. Podzim miluju, protože je barevnej a smutně voní hlínou a tlejícím listím. A léto mám rád taky. Připadá mi ten výčet nějaký úplný. Asi mám rád celej rok.


Zima odchází

A těžko se pak rozhoduju, když bych měl označit nějaké roční období, jako nejmilejší. Nejde to a tak si pomůžu takovou fintou. Nejlepší částí roku je okamžik, kdy jde zima do hajzlu a jaro začíná. Tenhle okamžik je pro mě nejsilnější roční období. Přechod mezi zimou a jarem v sobě skrývá nejvíc básniček a nejrozmanitější pocity. Samotné jaro? No, tak to mám možná raději podzim, protože mi víc voní a je víc pointilistickej. Na podzim udělám víc fotek a na jaře mi hlavou proskočí víc písmenek, které se tváří jako básničky. Básnička je jen fotka z písmenek. Na básničce je fajn, že vyjadřuje pisatelovy cuky a tenounké provázky a spojky mezi nesdělitelným a banalitou. Básnička je pokus autora něco si ujasnit.


Jaro je vidět všude.


Jarní trpaslík v rozedraném kloboučku.

Že to někdy je i hezké tak, že si to rádi přečtou i jiní, ale kdoví, co při čtení cizích básniček čtenář cítí. Možná to nemá s autorovejma pocitama vůbec nic společnýho. Určitě nemá, jen se to někdy může mlžně podobat. Zima-jaro je krásná čárka v čase a tu mám nejraději. Nevýhodou této chvilky je, že trvá jen chvilku. Pár dní, někdy jen hodin a je to v čudu. Tak tohleto je to nejhezčí na celém roce. Další hranice už pro mě nejsou tak zajímavé. Třeba z jara do léta je to skoro k nepoznání, nic nevoní jinak, ta změna je postupná. Stejně jako přechod z léta do podzimu, pomalé chcípání luk. A stejně jako léto-podzim vnímám českou politickou scénu.


Zima a jaro

Profláklé ksichty, které se v naprosté většině od devadesátejch let promenujou před obrazovkama. Lepí se na novinovej papír. Všecky ty pořady, kdy se moderátor zoufale připravuje celej týden, stejně jako já, když přemejšlím, co zas za kraviny mám psát do dalšího prasete. Někdy je ke mně okolní svět impotentní a skoro nic nenabízí. Tak jako ty debilní televizní diskuzní pořady. Moravec byl hvězda, ale už není. Tachecí nebyla a není, Jílková – ha ha. Za ty roky jsem objevil jeden společnej prvek všech těch pořadů. Skoro vždycky tam musí být nějakej komouš. A to je utrpení.


Jarní prasácký symboly vidím všude.

Paroubek jedním dechem slibuje, že s komančema, až vyhraje volby, nebude spolupracovat a zároveň přiznává, že bude. Je to nuda. Politická scéna je stejně utahaná a unavená jako přechod mezi jarem a létem. Nic moc. Napadá mě, jak by se dalo proti tomu ubránit. Každej, kdo se vrhne do politiky by měl vymezen maximální čas pro život v politice, třeba dvě volební období, pak by musela nastat nějaká zákonná odmlčecí lhůta. Jestli je politika služba lidem, tak tím spíš by se takovej zákon měl vymyslet a prosadit. Kdo se má na ty unavené rypáky koukat, den co den, měsíce, roky, desetiletí. Je to utrpení vidět ty samý ksichty a poslouchat furt stejný planý sliby. Tohle ale nevyčítám politikům, to si myslím, je naše chyba, nás „obyčejnejch“ občanů, že ty cancy posloucháme furt dokola a stále se přesvědčujeme, že to je totéž a ani se to nesnaží najít jiná slovní spojení.


Vyčichlé politické ksichty

Ninža Paroubek za nás chce už zase bojovat, všecko chce vrátit zpátky jak to bejvalo a ještě ušetřit. Jedinej zdroj peněz je z daní. Chce osolit zbohatlíky, to se mě netýká. Od zbohatlíků získá tak 3 miliardy (než si přeregistrujou firmy do Lichtenštejnska), ale výdaje na jeho sliby jsou řádově ve stovkách miliard. Kdoví, co měl ten bojovník z matiky. Já se pokusím ten nápad zkompilovat. Klidně ať je ta politika stejná, jaká je, ale ať se už konečně začnou měnit ksichty. Ač jsme my voliči hodně blbí, tolik let stejný ksichty si nezasloužíme. Je to fakt těžký oříšek. Politici jsou mdlí, že na to ještě nepřišli sami. Ale zase je chápu, proč by odcházeli z tak hezky placené hokny, za kterou nemusí v podstatě nic dělat ani něco umět. Já vím, já vím, oni jsou pilní a pracujou, někteří bohužel i hodně, ale jak jde o takhle profláklé osobnosti, ví i blbej volič kdo je kdo a má to jednoduché a tak degeneruje. Kdyby platila nějaká norma, jak dlouho se smí politik na scéně hejbat, určitě by nějakou chvilku voličovi trvalo, než prozkoumá svého čerstvého politika, než se v něm začne orientovat, než odhalí jeho chyby a přednosti.

A najednou šlus, politik musí do háje a nastupuje jinej, chvilku se bude orientovat, to je krásné období, kdy téměř neškodí, pak se začne otrkávat (škodit už trošku může) a ve třetí fázi zdegeneruje, povadnou mu rysy, zpráchniví slovník a v zoufalství začne žvanit vyhořelé kraviny o gayích, židech, buzerantech a já nevím co všecko může takovýho vytunelovanýho politika napadnout, aby byl zajímavej. Jenže není. Pak se složitě omlouvá a vymlouvá (v tu dobu už zase moc neškodí)... Kdyby byla povinnost jít po pár letech do hajzlu, bylo by veseleji. Změna je život. Naše politická scéna, ač demokratická, je zpráchnivělá.


Volám po rychlém odchodu vyčichlých politiků ze všech stran. S výjimkou KSČM.

V Americe tohle mají s prezidentem, my vlastně taky. Dvakrát a dost. To je dobrej princip.
Jo a všimli jste si, jak se tváří ti naši staří harcovníci? Málokdo z nich se usmívá, většinou jsou zakabonění. Já se jim nedivím. Mezi veselé počítám Cyrila Svobodu a pana knížete. Náznak úsměvu se objevuje u Bursíka, i když čím dál míň. Já nemám na mysli úšklebky, ty umí všichni naši političtí dědkové, mám na mysli takové to usmívání samozřejmé.



Jarní jednooký býček

Jo, a promiňte, že jsem ten jarní fejeton neudržel na zamilovanejch lavičkách. Zkusím to maličko napravit. Jel jsem tramvají a pozoroval skoro závistivě dvě holky. Jedna seděla, ta druhá nad ní stála. Takové obyčejné nenápadné holky, žádné kačeny z předních stránek lesklých časopisů, žádný VIPky. Stojící holka tiskla kolenama stehno té sedící, držely se za ruce, hladily se. Sedící druhou rukou hladila tu stojící na stehně a stojící se zas každou chvilku proskotačila prsty po vlasech své sedící holky . Moc se mi to líbilo, šmíroval jsem nenápadně. Inu, jaro. Dvě kyselé báby (tak mýho věku) šmírovaly taky, ale tvářily se znechuceně. A kdoví, jak by se k tomu postavila unavená huba šéfa ODS nebo odboráře z Českých drah.


Já jsem těm holkám záviděl

 

Jaro nosem protlo mi mozek,
modrá kaňka nebe na čele,
mokrej rohlík, starej žolík
sedí v břichu, třepe trávou
zeleně a přihřátě.
Čas se rychle kroutí,
žlutá kytka, vykulenej kamínek,
ptačí mávy křídel,
lechtivě propletené prsty,
a probraný mouchy.
V první vteřině prozrazení,
v té druhé se zas vypaří.


Vykulenej kamínek


3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k posrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého štěpána, které mi poslali již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Jan NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17)
jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)


Láska mezi plechovkami - už je jaro.

  • Desetitisícové jihoitalské městečko Alberobello se díky unikátnímu komplexu původních kamenných staveb, zvaných trulli, může pyšnit tím, že je už od roku 1996 zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Historie těchto staveb sahá podle některých archeologů až k mykénské kultuře. Název kamenných staveb kruhového tvaru pochází z řeckého trullos, což znamená kupole. Kuželovité stavby, připomínající jakési domky skřítků, jsou postaveny z plochých, na sebe naskládaných kamenů bez jakéhokoliv pojiva. O původu staveb existuje několik legend. Jednou z nich je, že šlo o prostý daňový únik. Když se blížilo období výběru daní, obyvatelé své domky rozebrali a daňoví výběrčí našli jen kupky kamení. Navíc daně se tehdy platily jen z dokončených staveb, stačilo tedy rozebrat střechu.

  • Japonští vědci pozorovali hlenku vápenatku. Hlenky svým vzhledem připomínají kousek hnijícího materiálu či malé houby. Ukázalo se, že hlenky i lidé používají podobnou logiku. Toto plazmodium (mnohojaderná buňka) se může rozrůstat nejrůznějšími směry a vytvořit jakýsi superorganismus o rozloze až několika čtverečních metrů. Ve Výzkumném ústavu elektronických věd v Sapporu vědci rozložili hlenky přesně do podoby slepé mapy Tokia a jeho okolí (36 měst) a začali je krmit. K jejich překvapení „chapadla“, která hlenky vytvořily, prakticky navlas kopírují síť, která existuje – síť železnic spojující jednotlivá města. „Jak lidé tak hlenky se prostě snaží stlačit náklady a maximalizovat efektivitu“, uvedl dr. Tero.

     

  • Honza se Stáňou se už možná vrátili do Irska. Tak ne, právě jsem si ověřil, že ještě dva týdny budou v Americe.


Naši vodní krysu všichni krmí mokrejma houskama a mrkví.
Je už tak tlustá, že nemůže vylézt z nory.

  • Jirka se svou noisáckou kapelou hrál na FEST26-Vokobere
  • Olinu bolí břicho a je jí zima
  • A potupně vrhla do lavóru. K obědu jsem měli vynikající roštěnku na žampionech

australia
3B+H+M vzhůru nohama

Další hlášeníčko

Ahoj prdelky,
Jak se mate u vas na Sibiri? Tento rok to vypada, ze se vam jaro vyhyba skoro obloukem… Tady uz polevila obri vedriska a vecer se uz trochu ochlazuje na prijemnych 20 stupnu. Po te, co jsme si uzivali ctyricitek, se to zda skoro jako zima…. Ale destivo je porad. Je to neuveritelne, jak strasne rychle se to pocasi meni. Je to opravdu otazka jedne minuty. Chvili prsi, a za minutu je parak jako blazen…
Teto oblasti se krom Nothern Rivers rika jeste Rainbow region a to jmeno opravdu sedi. Ve ctvrtek jsme videli nadhernou, dvojitou, jasnou… Byli jsme v parku v Evans Head, kde si deti hraly u reky a lozily na stormy. Jsou tam na sezeni lavicky a gril. Pak prijel autobus a privezl asi 25 pubertalnich boridgincu se dvema ucitelama.

Usmazili si na grilu parky, a protoze jim jich hodne zbylo, tak nakrmili Bobika, Boriska i Bibi. Bylo to trochu jako v zoologocke zahrade….
Blizi se nam konec prvniho ctvrtleti a pak 2 tydny prazdnin. Mame spoustu prace do skoly, takovej projekt o barvach, a o ruznych elementech a principech v navrharstvi. Tak mam co delat, jeste ze existujou slovniky a internet… Psat cokoliv v jazyku, ktery neni muj matersky, je docela narocny. Ale nastesti je nas ucitel dislektik a disgrafik, tak si tech hrubek mozna ani nevsimne…

Dnes jsme meli odpoledne plne photoshopu. Normalne to do vyuky nepatri, ale Byron (nas ucitel…) si mysli, ze delat ruzny portfolio na photoshopu je mnohem vetsi zabava nez to sudlit v ruce, (a ma pravdu), tak nam vysvetlil nejaky zakladni veci. A pristi tyden nas zkusi letmo neco vysvetlit na Ilustratoru. Docela se mi ty moje minimalni photoshopove znalosti hodily. Spalenina se mi krasne hoji, uz to ani nemeni barvy, mazu na to aloe
veru a med. Med mam specialni z nejake kytky, ktera je leciva, rika se tomu MANUKA HONEY, musim si zjistit, co to ta manuka je. Dneska jsme nasli pod oknem z venku baraku malyho mrtvyho ptacka. Narazil do okna a slehlo to s nim. Bobik nad nim stal, skoro plakal, a rikal: “Chce mamu, je malej, rtvej, ptak jeden.” A Borisek se rozhodl, ze ho pohrbi, tak si vzali s Bobikem kazdej jednu zahradnickou lopatku a sli ho nekam zahrabat. Ani jsem to potom
nezkontrolovala, tak ani nevim, jestli si ho nekam neschovali. A taky nasel Borisek nadhernou hadi kuzi, vypada to jako svlikla ponozka, nahore ohrnuta, vyfotim.

Jeste musim objasnit spaleninu, aby se babicky a teticky nechytali za hlavy. Byla jsem omylem polita vrouci vodou od spaget na zada, je to veliky asi jako dlan a mam oloupanou kuzi a puchejre byly krasne stavnaty. Vyteklo z nich pul sklenicky vody. Ted uz se mi dela nova kuze a za tyden uz to bude dobry. Kdyz ma clovek popalenej jenom takovejhle kus, tak se ta bolest da jeste odpojit od zbytku tela, ale kdyz ma nekdo treba 50% tela opaleneho, tak verim, ze se z toho muze treba klidne I zblaznit.
Tak a to je zase zatim vse.
Moc vas zdravime,

 

 

Helča + 3B + M

Bojáček kaká a takto k tomu vypráví:
"Ja jsem koala velkej zlej, a dělám tady bobek velkej hodnej."



BaselitzGalerie Jakubská
Výstava LÁSZLÓ KUTAS - bronzové sochy
BaselitzGalerie hlavního města Prahy - Staroměstská radnice
konceptuální umělec ze Slovenska MAREK KVETÁN (5. 3. – 2. 5. 2010)

Baselitz Radioservis vydává CD Pravdivý příběh Plastic People. Strhující, věrné i pitoreskní vyprávění o letech, kdy působil jako manažer soustavně perzekuované skupiny The Plastic People of the Universe, napsal básník, publicista a kunsthistorik Ivan Martin Jirous na přelomu let 1980-1981. V nahrávce Českého rozhlasu z roku 2009 čte nezaměnitelným způsobem sám autor a Oldřich Kaiser. Doplněno hudebními ukázkami.

BaselitzGalerie Velryba
Guna Leite - PROSTOR
22. 3. 2010 - 15. 4. 2010

BaselitzGalerie hlavního města Prahy - Dům U kamenného zvonu
ZDENĚK SKLENÁŘ / DESET TISÍC VĚCÍ – DESET TISÍC LET
17. 3. 2010 - 6. 6. 2010

BaselitzGalerie Josefa Adamce, Obec křesťanů v České republice
JÜRG BUESS: JMELÍ - ROSTLINA MEZI NEBEM A ZEMÍ 14. 2. 2010 - 28. 3. 2010
Výstava fotografií jmelí. Autor je spolupracovníkem Sdružení pro výzkum rakoviny - Hiscia, antroposofického vědeckého institutu v Arlesheimu (Švýcarsko).
BaselitzGalerie Moderna
Josef Váchal ''Ve víru temnot'' 25. 2. 2010 - 28. 3. 2010
Výstava Josefa Váchala /1884 - 1969/ významného českého grafika, malíře a spisovatele, kterého charakterizuje fantastická představivost grafika básníka, snílka a vizionáře, je nevšední a vynalézavý, ironizuje a vysmívá se, karikuje a satiricky šlehá. Navštívíte-li GALERII MODERNA na Masarykově nábřeží, můžete se přenést alespoň na chvíli do mystických krajin, vírů, temnot, vnitřní krásy a pomíjivosti okamžiku, tak jak to viděl Josef Váchal

Baselitz Chicago Underground Duo, tedy Chad Taylor a Rob Mazurek patří k výrazným představitelům chicagského progresivního jazzu a improvizace. Kromě vlastních projektů každého z muzikantů vydalo toto duo letos své již páté CD, tentokrát nazvané Boca Negra. Je to poprvé, co album nahráli mimo Chicago, a to v Brazílii. Volné frázování, využití mnoha nástrojů včetně počítače, projev, který není snadno zaškatulkovatelný do konkrétního žánru, přechod disonancí do melodických harmonií, různorodost - to vše je důvodem, proč by album nemělo uniknout pozornosti posluchačů nejen jazzu.


prd

Géniové umění - Gaugin
Nakladatelství Sun vydalo další knihu z cyklu Géniové umění. Každá z knih této velké kolekce přináší kompletní informaci o jednom velikánovi světového výtvarného umění. Kolekce se řadí k největším svého druhu a na český trh bude postupně uvedena celá řada, obsahující 47 titulů.

  • „Cílem undergroundu u nás je vytvoření druhé kultury. Kultury, která bude nezávislá na oficiálních komunikačních kanálech a společenském ocenění a hierarchii hodnot, jak jimi vládne establishment. Kultury, která nemůže mít za cíl destrukci establishmentu, protože by se mu tím sama vehnala do náruče.“ (Ivan Martin Jirous: Zpráva o třetím českém hudebním obrození, Magorův zápisník)
  • Městská knihovna připravila na středu 24. března v 17 hodin (Mariánské nám. 1) přednášku Pražští anarchisté a dekadenti, básníci a spisovatelé z cyklu Pražské literární střípky.
  • Kina:
    25.3. – Aero – Filmový klub – Harold a Maude (režie: Hal Ashby USA, 1971, 91 min. Komedie) (Harold má skoro vše a možná právě proto to syna bohatých rodičů vede do hájemství absolutního nihilismu. Setkání s osmdesátiletou non-konformní Maude se rychle rozvine do intenzivního vztahu.) (18:00)
    27.3. – Aero – Metropolitan opera: Live in HD –
    Ambroise Thomas: Hamlet (V novém nastudování Hamleta zazáří v hlavních rolích Simon Keenlyside a Marlis Petersen.) (17:45)
    22.-23.3. – Evald –
    Protektor (režie: Marek Najbrt, ČR/Něm., 2009, 100 min. Drama) (Začátek války a německá okupace. Židovka Hana padá na dno společenského žebříčku, Emil ji chce ochránit skrze „rasově smíšené manželství“ a navzdory svému přesvědčení je k dispozici německé propagandě. V roce 1942 při útěku od milenky ukradne cizí kolo. Z rozhlasu zrní poplašná zpráva: V Praze byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha, jeden z pachatelů ujel z místa činu na dámském bicyklu...) (19:00, 21:00)
    25.-25.3. – Evald –
    Krev pouště (režie: Sherry Hormann, Něm./Rak./Fr., 2009, 130 min. Drama) (Skutečný příběh o cestě z africké pouště na světová přehlídková mola.) (15:30, 18:00, 20:30)
    22.3. – Kino 35 –
    Tatínek (režie: Mahmat Saleh Haroun, Fra./Niz., 2002, 80 min. Drama) (Patnáctiletý Tahir a osmiletý Amine se jednoho rána probudí a zjistí, že jejich otec odešel. Bratři se vydají ho hledat. Jednoho dne mají domem, že svého otce poznali na filmovém plátně...) (19:30)
    25.3. – Kino 35 –
    Rembrandtova noční hlídka (režie: Peter Greenaway, Kan./Fr./Něm./Pol./Niz./VB, 2007, 141 min. Biografický.) (Co se skrývá za nejslavnějším barokním obrazem světa?) (19:00)
    22.03. – Městská knihovna –
    Automat (režie: Martin Mareček, ČR, 2009, 90 min. Dokument) (Ráno vstanu a změním svoje město. Osobní příběh režiséra a jeho pokusu proměnit město kolem sebe.) (19:00)
    23.03. – Městská knihovna – Filmový klub –
    Galimatyáš (režie: Jean-Pierre Jeunet, Fr., 2009, 105 min. Krimi) (Nejprve vybuchla mina na marocké poušti. Pak se mu po letech strefila do hlavy zbloudilá střela... Bazil prostě nemá na zbraně štěsté. Tenhle optimistický snílek se však nedá ničím zastrašit a se svým „jedinečným“ týmem zoufalců se rozhodně pomstít celému zbrojnímu průmyslu.) (16:00, 19:00)
    23.3. – Oko – Bollywood –
    Nikdy bych si nepomyslel (režie: Imtiaz Ali, Indie, 2005, 143 min. Komedie) (Virenovi je vybrána nevěsta Aditi, kterou zarputile odmítá a touží se oženit s Karen. Po mnoha nesnázích se mu to skoro podaří – co když se ale zamiluje do původní nevěsty?) (20:00)
    24.3. – Oko – Bollywood –
    Pocta lásce (režie: Nikhil Advani, Indie, 2007, 216 min. Hudební) (Příběh lásky šesti dvojic.) (20:30)
    27.3. – Oko – Pásmo pohádek –
    Kamarád Krteček (Pohádky o krtečkovi, ale i dalších oblíbených animovaných postavičkách: Jak Žofka pořádala maškarní bál, Krtek malířem, Krtek a zápalky, Stavitelé pyramid, Krtek a muzika, Psí kusy...) (15:00)
    22.3. – Ponrepo – cyklus Eric Rohmer-idea a objekt –
    Noci v úplňku aneb Kdo má dvě ženy, přijde o duši, kdo má dva domy, přijde o rozum (režie: Eric Rohmer, Fr., 1984, 92 min. Drama) (V čtvrtém snímku Erica Rohmera z cyklu Komedie a přísloví se ukáže pravdivost pořekadla, že nikdy nevíme, co máme, dokud to neztratíme.) (20:00)
    24.3. – Ponrepo – cyklus Eric Rohmer-idea a objekt –
    Přítel mé přítelkyně aneb Přátelé mých přátel jsou mí přátelé (režie: Eric Rohmer, Fr. 1987, 97 min. Komedie) (Mladá žena Blanche se musí rozhodnout mezi dvěma muži. Jeden z nich je tu pro ni, ten druhý je přítel její kamarádky, poněkud naivní Ley. Jak se rozhodnout a neudělat chybný krok?) (20:00)
    26.3. – Ponrepo – cyklus Kýč po česku-14 historických zastavení –
    Pepina Rejholcová (režie: Václav Binovec, ČSR, 1932, 85 min. Komedie) (Venkovské dívce Pepině se občas stýská po jejím chlapci Ferdovi. Ten slouží v detektivní společnosti Bdělá sůva v Praze. Pepina se do Prahy za Ferdou dostává s filmaři...) (17:30)
    22.3. – Světozor – Dokumentární pondělí –
    Modré zlato – světové vodní války (režie: Sam Bozzo, USA, 2008, 90 min. Dokument) (Války v budoucnosti se budou vést o vodu, tak jako se dnes bojuje o ropu, protože zdroj všeho života vstupuje na globální trhy a do politických arén.) (20:30)
  • Filmové festivaly:
    22.-24.3. – Festival tibetských filmů Potala 2010, Praha, Kino Aero (info:
    http://www.potala.cz/)
    22.-27.3. – Jeden svět 2010, Pardubice (info:
    http://www.jedensvet.cz/2010/pardubice/)
    25.3.-2.4. – Febiofest 2010, Praha (info:
    http://www.febiofest.cz/)
    do 31.5. – Projekt 100 (info:
    http://www.projekt100.cz)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    23.3. -
    Agharta – Vít Švec Trio (21:00)
    26.3. – Agharta – Martin Brunner Trio (21:00)
    27.3. – Agharta – Karel Růžička Trio (21:00)
    23.3. -
    Blues sklep – Císař Band (21:00)
    24.3. – Blues sklep – Jan Kořínek & Groove (21:00)
    25.3. – Blues sklep – 4bristols (21:00)
    27.3. – Blues sklep – Blue Brothers (21:00)
    29.3. – Blues sklep – Cat Rings (21:00)
    25.3. –
    Divadlo MeetFactory – DAT Politics (20:00)
    22.3. -
    Jazz club U staré paní – Emil Viklický Trio (20:30)
    23.-24.3. – Jazz club U staré paní – Jonathan Crossley Electric Band (20:30)
    26.3. – Jazz club U staré paní – Karel Růžička Trio, Svatobor Macák (20:30)
    22.-24.3. –
    Jazz Dock – Vojtěch Procházka Trio feat. Adrian Myhr and Tore Sandbakken (22:00)
    25.-26.3. – Jazz Dock – Cyrille Oswald Quartet & The Osmosis feat. The Beautyists (22:00)
    25.3. –
    Jazzboat – Jakub Zomer Trio (20:30)
    26.3. – Jazzboat – Adam Tvrdý Crossover (20:30)
    27.3. – Jazzboat – Miriam Bayle Band (20:30)
    27.3. –
    La Fabrika – Elizabeth Lohninger Quartet (19:30)
    23.3. –
    Metropolitan jazz club – Jan Smigmator Q (21:00)
    25.3. –
    Reduta – Final Vision (21:30)
    26.3. – Reduta – Traditional Jazz Studio (21:30)
    27.3. – Reduta – Martin Kratochvíl a Tony Ackerman (21:30)
    22.3.
    – Stará Pekárna, Brno – Elisabeth Lohninger Wuartet (20:00)
    24.3. – Stará Pekárna, Brno – Gamba Blues Band (20:00)
    27.3. – Stará Pekárna, Brno – Hladolet (20:00)
    25.3. -
    U malého Glena –Roman Pokorný Funk/Jazz Trio (20:00)
    26.3. – U malého Glena – Mark Aanderund Trio (20:00)
    25.3. –
    Ungelt – Jerusalem Blues Band (21:15)
    26.-27.3. – Ungelt – Luboš Andršt Group (21:15)
  • Kluby - cizina:
    „Jazz smývá prach z každodenního života.“ (Art Blakey)

    25.-26.3. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Michel Camilo & Chucho Valdes (19:00. 21:30)
    23.3. – Blue Note Milan, Itálie – Sandy Muller (21:00)
    23.-28.3. – Blue Note Washington, USA – Bill Evans & Robben Ford: Soulgrass Meets Blues (20:00, 22:30)
    26.-27.3. – Twins Jazz, Washington, USA – Freddie Redd Quartet (20:00)
    25.-27.3. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Marlena Shaw (20:30)

  • Hudební festivaly:
    do 30.3. – Festival pro Tibet 2010, Ostrava, Opava, Frýdek-Místek
    (info:
    http://www.protibet.org/view.php?cisloclanku=2010020001)

  • Tanec a experimentální divadlo:
    Jsme blázni, ať již tančíme nebo ne, takže klidně můžeme i tančit.“ (japonské přísloví)

    23.3. – Alfred ve dvoře, hostuje soubor Décalages – Posedlost (režie: Irina E. Andreeva) (Muž, Žena, Posedlost. Představení zkoumá krajní meze vztahu muže a ženy, tedy onu potřebu ovládat, podléhat, přeměňovat, vzdorovat, přiblížit se, vlastnit, sdílet, být sám, být spolu... Podle Platóna byla lidská bytost původně kompletní, tedy dvouhlavá a čtyřnohá, než ji Zeus za trest rozpůlil. Od té doby se hledají, aby mohly splynout do jednoty štěstí.) (20:00)
    24.3. – Alfred ve dvoře, hostuje soubor Décalages –
    TaBALADA (režie: Zoja Mikotová) (Scénář pouličního představení je volně inspirován japonskou legendou Obasute. V chudé zapadlé vesnici Obasute je zvykem, že staří lidé, kteří dovrší sedmdesátý rok věku, sami a dobrovolně odcházejí do hor, aby zde zemřeli. Na jejich poslední cestě je doprovázejí jejich děti...) (20:00)
    25.3. – Alfred ve dvoře, hostuje soubor Décalages –
    Bez země (režie: Véronic Joly) (Fantazie pro loutku, dva herce-akrobaty, větev, lano, loď, klec, ostrý hák... vše trošku zasypáno kouzelným práškem.) (20:00)
    23.3. – Divadlo Ponec –
    PREMIÉRAWacht Even! / Moment, prosím! (režie: Jan Bárta) (Krátká pohybová groteska, která s využitím truhlářského jazyka neotřelým způsobem reflektuje fyzickou a psychickou interakci postav na scéně. Wacht Even! je také příběhem o naší neschopnosti říkat ano či ne v ten pravý okamžik.) (20:00)

  • Vícežánrové festivaly:
    24.-27.3. – Bonjour Brno 2010 (info:
    http://www.bonjourbrno.cz/)
  • Divadla:
    „Kdo tě nechce, ten si tě nezaslouží.“ (Carlo Goldoni)

    22.3. – Činoherní klub – Carlo Goldoni: Impresário ze Smyrny (režie: Ladislav Smoček) (Mnoho povolaných, málo vyvolených a loď pluje... Komedie o divadle a hercích.) (19:30)
    23. a 26.3. – Činoherní klub – Jasmina Reza: Bůh Masakru (režie: Ondřej Sokol) (Jsme lidé kultury, rozumu anebo jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování...) (19:30)
    24.3. – Činoherní klub – Marina Carr: U kočičí bažiny (režie: Martin Čičvák) (Hra je variací klasického Euripídova dramatu Médeia, její reálie jsou však současné.) (19:30)
    27.3. – Činoherní klub – Christopher Hampton: Nebezpečné vztahy (režie: Ladislav Smoček) (Rozkoš je jediná věc, která svádí obě pohlaví dohromady, a přesto sama nestačí založit nějaký vztah.) (19:30)
    22.3. – Dejvické divadlo – Viliam Klimáček: Dračí doupě (režie: Karel František Tománek) (Jeden z nejznámějších slovenských dramatiků napsal hru přímo pro Dejvické divadlo a pro konkrétní herce. Příběh začíná setkáním dvou kamarádů, Ivana a Davida, v horách. Dvacet let se neviděli. Kdysi tvořili nerozlučnou dvojici, ale teď je všechno jinak...) (19:30)
    24. a 26.3. – Dejvické divadlo – Petr Zelenka: Teremin (režie: Petr Zelenka) (Příběh člověka, který navždy změnil tvář moderní hudby. Věnováno Robertu Moogovi.) (19:30)
    25.3. – Dejvické divadlo – Aki Kaurismäki: Muž bez minulosti (režie: Miroslav Krobot) (Antero Lujanen procitne a zjistí, že si nepamatuje, jak se jmenuje, kde pracuje, zdali je ženatý, zkrátka nic. Ocitne se mezi bezdomovci, ale osud je na jeho straně. Potká Irmu, členku Armády spásy, a všechno se začne odvíjet lepším směrem, ale jen do okamžiku, než zjistí, že je...) (19:30)
    27.3. – Dejvické divadlo – Doyle Doubt: Černá díra (režie: Jiří Havelka) (Ve chvíli překročení horizontu událostí není cesty zpět.)
    (19:30)
    24.3. – Divadlo Bez zábradlí –
    2x Woody Allen (režie: Karel Heřmánek) (Láska a nevěra: dvě sexy komedie na jedno téma. Představení není vhodné pro děti - ale měly by ho vidět.) (19:00)
    25.3. – Divadlo Bez zábradlí –
    Martin Sherman: Když tančila (režie: Alice Nellis) (Romantická, bouřliví, zničující láska slavné americké tanečnice Isadory Duncan a ruského básníka Sergeje Jesenina v kosmopolitní Paříži roku 1923.) (19:00)
    26.3. – Divadlo Bez zábradlí –
    Alan Ayckbourn: Kdes to byl(a) v noci? (režie: Jiří Menzel) (Situační komedie o tom, že odpověď na otázku z názvu hry může být za jistých okolností v manželství jednou z nejtěžších.) (19:00)
    27.3. – Divadlo Bez zábradlí – Bernard Slade: Každý rok ve stejnou dobu (režie: Jiří Menzel) (Osudové setkání dvou lidí. On ženatý, ona vdaná. Brilantní komedie, ve které je víc než lechtivá zápletka a rozverné situace. Rozpětí pětadvaceti let, v němž se mění chování, oblečení i názory protagonistů, tvoří kalendář událostí a nálad, které zmítaly v rozmezí 1951 až 1975 americkou společností.) (19:00)
    25.3. – Divadlo U Hasičů – PREMIÉRADave Freeman: Postel plná cizinců (režie: Roman Štolpa) (Ztřeštěná situační komedi o tom, co všechno se může stát, když si manželé vyjedou na dovolenou někam, kde si nezajistili ubytování...) (19:00)
    24.3. – Divadlo Ungelt – Joe Penhall: Láska a porozumění (režie: Hana Burešová) (Břitce vtipná komedie o životních strastech a slastech tří mladých lidí.) (19:55)
    25.-27. – Divadlo Ungelt – William Douglas Home: Ledňáček (režie: Ladislav Smoček) (Duchaplná anglická komedie o vdově, sirovi a jeho komorníkovi, kteří se i ve vyšším věku dokáží těšit ze života.)
    (19:55)
    28.3. – Divadlo Ungelt – Jeffrey Hatcher: Picasso (režie: Jiří Svoboda) (Napínavý příběh o Pablu Picassovi předvedeném v okupované Paříži německými vojáky před vyšetřovatelku, která po něm žádá autorizaci tří jeho obrazů. Probuzené vzpomínky, tajemství, která hlavní postavy skrývají dlouhá léta...) (19:55)

  • Divadelní festivaly:
    do 23.3. – Dítě v Dlouhé, Praha (info:
    http://www.divadlovdlouhe.cz/)
    do 27.3. – Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani, Praha (info:
    http://www.afrikaonline.cz/)
    do 24.3. – Přehlídka ke Světovému dni divadla pro děti a mládež, Praha (info:
    http://www.divadlo.cz/assitej/)
    27.-28.3. – 35. festival amatérských loutkářů, Praha (info:
    http://www.divadlo-jiskra.cz/inpage/program-35-festivalu/)
    do 11.4. – České divadlo 2010, Praha (info: http://www.ceskedivadlo.cz/
    )
 

Do tajů a kouzel složité kuchyně výuky muzikálového herectví nahlédl náš zvědavý hejbací objektiv. Snímek ukazuje, kterak před vystoupením procvičuje paní profesorka Dada se svými studenty rytmizaci některých náročnějších gest.

MK

No takto tetino

No takto tetino,
situácia mojej euroosoby je takého druhu, že sa čudujem, že vôbec píšem,lebo ma postihol jeden zo smrteľných hriechov - lenivosť! No takto tetino a strécu (ak nemá tiež ten syndróm ako ja), a vidíš, už aj modzog vypína,lebo práve vypla mikrovlnka a posteľ mám na vzdialenosť 146 cm. Zostavujem nové ONÉ, ktoré bude delové, ale práve preto to tak dlho trvá, lebo chcem všetkých prispievateľov "prasáka" tromfnúť. Bude to niečo na štýl p.g. Hrabala, ale ja ku glosám bežných ľudí nebudem pridávať žiadnu fabuľu. A stréc ať už pomalu chladí domácí pívo, ať to do léta stihne,já tentokrát určite přijedu asi i s vnučkou!Keď tak pozerám predchádzajúcu vetu, chybu tam nevidím, aj keď aj čeština od čias, keď som ju bežne používal, sa vyvíjala.
Jedným pozdravom z rangu "Dobrý deň" z budúceho ONÉ sa rozlúčim :
DLHO ŽITE!

p.s.
Ďaľšie odhaľovanie zo skvostného budúceho diela ONÉ je spoplatnené podľa zákona 11.paragraf.5 článok 10,zbierky zákona 568, uverejnený v Novom čase,Čase a Nadčase, schválenom v Slov. parlamente dňa 10.1.2010 jednomyseľne, všetkými Ficoposlancami, a to výške, ktoré určia tabuľky vykonávajúceho predpisu, vydaného najneskôr v marci (březnu) 2020! Odhad legislatívnych expertov je 5€ za vetu. A nerobte si z toho srandu! To je vážne!
Čafte!

 


Zpráva od Antonína Veselky:
Ahojte,
srdečně vás zvu na koncert Grimasy čápa, který se uskuteční 29.března ve 20h v klubu Stará Pekárna.
Jako host vystoupí výborný brněnský saxofonista Honza Vašina.
Těm, které jsem zval přes facebook, se omlouvám za duplikování pozvánky :-)
těším se na případné setkání
Toník Veselka

 

Dnes odpoledne (první jarní den) se konala v katedrále sv. Petra a Pavla (v Brně na Petrově) světová premiéra skladby Zdeňka Pololáníka „Křížová cesta s Matkou Páně“ na text Běly Marie Schovancové. Autor požádal o nahrávku studio Pivox, jinak bychom se o té události ani nedozvěděli... Žádná reklama ani upoutávka v KAMu, nic. A jak krásná muzika to je!

Fotila jsem si na zkoušce účinkující: Dómský komorní sbor, sólistku Hanu Kosteleckou, dirigentku Dagmar Kolařovou, u bicích Martina Opršala, u varhan Petra Kolaře – jen jméno klavíristky se nám nepodařilo zjistit. A taky Pivox při práci a autora Zdeňka Pololáníka.

 

V úterý 23. 3. v 19:30 v klubu Leitnerova (Leitnerova 2) vystoupí opět pan Jiří Černý! Tentokrát s pořadem „Sting – rocker, jazzman, herec“

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

Dr+spol. 21. 3. 2010

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš