Přednášku pana profesora
(jsem prosral)

Musel jsem vstát, nechtělo se mi, má holka spala jako andílek, skrčená do klubíčka, a vrněla mi na prsou, a když jsem se vymaňoval, tak se neklidně zavrtěla.Trvalo mi dost dlouho, než jsem se vysoukal a odešel na záchod. Ale nějak se to zvrtlo, protože když jsem šel dlouhou chodbou na hajzlík, tak se rozezvučela má krabička pohozená na klavíru a hlásila nějakej úkol. Dovedete si představit, jak to zní, když mobil vibruje na ušlechtilém dřevě klavíru? Rychle jsem utíkal zpátky a típnul to. Na displeji čtu, že v 8 mám na jiné chatě toho rekreačního komplexu nějaké školení, ale tentokrát budu školenej já. Kouknu po své holce zamilovaně, spinká jako medvídek, jako žabička, pohladím ji po vlasech a po klíčních kostech, je trošku odkrytá, dám jí lehoučkou pusu na pupík, přikreju ji, hodím na sebe oblečení a utíkám z chalupy ven.

Je vedro, svítí slunko, všude spousta lidí a všichni jsou činorodí. Na zádech mám batoh a v něm spoustu věcí, spacák, karimatku, kotlík a nůž, staré rodokapsy, ty jsou nejtěžší, dva litry vody v petflašce. Rohlík suchej a starej, drobí se mi do věcí. Mám tam i sešity a tužky. Přes rameno fotobrašnu a v ní kompletní vybavení. Ani nevím, proč toho mám tolik. A další brašnu s noťáskem a ještě pytlík s dokladama a nabíječkama. Jak jdu a zdravím lidi, závidím své holce, že nejde, že si hoví v postýlce a usmívá se nahatá pod tenkou dekou. Je mi trochu vedro, nechápu proč. Koukám na hodinky, mám ještě asi dvacet minut čas, než začne přednáška. Má být v místnosti XS-11 na chatě E55. Je to takovej komplex škaredejch chat z dob, kdy vládlo těmto komplexům ROH. Nechce se mi, ale pan profesor by se zlobil. Jak se jen jmenuje? Kos? Klas? Nevím, jména mi nikdy nešla.


Červený a černý.

Chce si mi kakat, nestihl jsem to ráno, jak jsem narychlo vypadl. Rozhlížím se po chajdách a přemejšlím, ve které se vykadím. Nevidím v tom žádnej zádrhel. Vejdu do první, ale nemůžu najít žadnej hajzlík, některý dveře jsou zamknutý. V jinejch chatách jsou zase zamknutý hajzly a na nich je lepičkou napsané neuměle na kusu papíru „Toalety jen pro ubytované!!!“ Nebo že klíč je u správce. Jiný baráčky jsou v ostré rekonstrukci a ani se nepokouším je zkusit. Další pokus uskutečním v takové dlouhé chalupě. Musel jsem sejít několik pater do suterénu, Chata je v prudkém svahu, jdu dlouhou chodbou, zkouším různý dveře, ale většinou jsou zamčené. Jeden pokoj ne. Vejdu, je to zrovna pokoj s hajzlíkem, ale hajzlík je zarýglovanej a zevnitř se ozývá hlasité prdění. Asi tam kadí nějakej chlap. Ale vyděsí mě holčičí hlas: „Jozeféééé, není tu hajzlpapír, přines mi ho, sakra.“ Ostražitě vycházím z cimry. Na konci chodby vidím chlapa v teplákách.

Děvčátko s holuby:


Děvčátko bez holubů.

Jsou to značkové tepláky a mají nejmíň tři bílé lampasy. Chlápek má zelenožluté odporné maratonky a baví se s ukrajinskou uklízečkou. Kdybych šel od něho, byl bych nápadnej, tak jdu proti němu. Chlápek Ukrajince šmátrá po kozách, a jí to nevadí. Projdu těsně kolem nich. Škodolibě pronesu: „Tvoja baba po tobě chce, Jozefe, kurva, hajzlpapír.“ Lekne se, ucukne, pustí Ukrajinku a jde do cimry. Chci vyjít z chalupy, ale nemůžu najít východ. Za mnou jdou tři Ukrajinci a ten chlápek v teplákách nakonec taky, asi mě pronásledujou. Je mi horko a děsně se mi chce kakat. Někudy přes terasu se mi podaří vypadnout. Další chajda měla hajzlů jak v sanatoriu pro úplavičné, ale všecky obsazené. Smrdělo to tam hovnama. Konečně najdu jediný nezamknutý hajzl. Začnu se slíkat, mám na sobě šíleně moc vrstev. Holá prdel, batoh opřenej o zeď. Marně hledám mísu. Tenhle jedinej nezamknutej hajzl je v rekonstrukci a mísu nemá a díra do země je zatemovaná. Rychle se zas oblíkám a valím drobnými krůčky ven. Je to akutní, přemýšlím, že se půjdu vykadit do lesa, ale je to moc řídké. Ten les. A všude moc lidí. To by se mi nelíbilo. Je skoro osm a brašny mě tíží a mám zpocenej zadek. Vidím, že před jednou chalupou je chumel lidí. Je to jakejsi předvolební míting.


Horká cesta do ráje...

Slyším uječený hlas Zuzany Bubílkové. Vejdu, jsem v kritickém stavu. Odkládám u vchodu vše, co je cenné, foťáky, noťáska a doklady, dál se valím jen s tím batohem, kde jsou samé kraviny. Rodokapsy, spacák, lyžáky, helma... Velmi brzo najdu velmi prostorný luxusní hajzl. Je tam několik lidí na vozejkách. Hajzly jsou bezbariérové. Jeden dokonce i s rádiem a poličkou, časopisama a bidetem. Už jsem se chtěl začít zase svlíkat, ale pak mi přišlo blbé, že to je hajzl pro hendikepovaný, tak zas vycházím a najdu hajzlík na konci řady. Kadit se mi chce tak moc, že vím, že je to poslední šance, a tudíž i štace. Tady a nikde jinde. Najednou vidím, že dveře nejsou zavřené a čučí na mě holčička ve vietnamské školní uniformičce a drží si nos. Sahám po dveřích, ale nedosáhnu, musím se zvednout z mísy. Dveře nejdou zavřít, musím je držet rukou. Konečně můžu začít. Zleva se však ozve: „Á, kdopak se nám to tu pokakal?” Lekl jsem se, že mluví o mně. Hlas pokračuje: „Blanko, přines lavór, Václav se nám zase posral!” A tu si všimnu, že levá stěna je jen do půlky, vedle hajzlu je na zemi povlečená matrace a na ní se válí asi 11tiletej kluk a je od hoven. Sestřička mu sundává punčocháčky, podává mi je, ať je podržím, a holou rukou vyhazuje z postýlky hovna. Přímo na zem, všude kolem. Koukám na hodinky, v ruce držím ty posraný rýhovaný punčocháčky a je mi na blití. Je za minutu osm. Klaus se posere, že zas přijdu pozdě!!! No jo, přednáší dneska prezident o zločinech EU a o tom, kolik nás stojí politika Zelenejch, a přednášky jsou povinné, jinak velikej průser, finanční postih a nebudu smět dva roky fotit. To je ve smlouvě.

Ten šrumec kolem mi zarazí kakání a nejde to. Sedím na míse, v ruce ty posraný punčocháčky, u nohou se mi válí baťoh se zbytečnostmi. Úplně se zpotím, když si uvědomím, že vše cenné jsem nechal napospas Bubílkové a komukoliv. V rádiu ohlásili osm hodin. Průser. Říkám si, že stejně nebudu mít čím fotit, když mi to ukradnou, takže Klausův zákaz focení mě nebude tak srát. A mně se nechce a nechce. Šrumec kolem neustává. Koukám na sebe nevěřícně. Mám oblečené červené lyžařské gatě, pod tím šusťáky, pod nimi podlíkačky od Devolda, slipy, několik triček, pohorky a dvoje tlustý fusky a goretexovou bundu. Co blbnu sakra, dyť je léto. Napadá mě, že jsem se na celýho Klause měl vysrat hned ráno, zavrtat se pod deku se svou holkou, omazlit se s ní a pak si krásně zašukat a na všecko ostatní se vyprdnout. Vzruší mě to mocně a já vím, že už se nemůžu ani zvednout z toho hajzlu, protože by všichni viděli, jakej jsem úchylák. Je to prekérní situace.


Konečná

Tak se raději probudím, vylezu z postele a jdu se normálně vykadit, jak to dělám každé ráno. Venku je krásný slunečno. A žádná přednáška mě nečeká. Na světě je krásně.


Je pozdě

3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k posrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého štěpána, které mi poslali již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Jan NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17)
jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)


Boty a nádobí od Packarda

  • Kolem půlnoci zavolal na nouzovou linku 911 v americkém městě New Port Richey muž, který se dožadoval okamžitého příjezdu policie, protože se stal strašný trestný čin. Po příjezdu policie zjistila, že muž je zcela opilý a požaduje, aby jeho matka byla okamžitě uvězněna, protože spáchala trestný čin. Schovala mu plechovky s pivem a odmítá mu říct kam.

  • Zloděj, který se vloupal do obchodu s občerstvením v americkém městě Des Moines, si chtěl odnést hotovost. Když ji však vybral z pokladny, uviděl zásoby hamburgerů, sýrů a pečiva. Peníze položil, připravil si hamburgery, najedl se, ještě si udělal bagety na cestu domů a odešel. Na peníze úplně zapomněl a policie je našla na pultu vedle použitých obalů na pečivo.

  • Byl jsem v Brně hlídat maminku
  • Náš odlet do krajiny drzých zajíců se rapidně přibližuje.
  • Byli jsme s Danou a Zdenčou na pivu.

 

australia
3B+H+M vzhůru nohama

Další hlášeníčko

 

Tak trochu historie. Asi jsem desnej ignorant, ale dnes na detskem hristi jsem se dozvedela, ze statni svatek je tento vikend proto, ze ma kralovna narozeniny. Tak to jen, abyste to vedeli. Dnes Milan ulovil 3 ryby, ktere uz lezi na panvicce, a Boris si po ceste domu na kole strcil klasek do kola a svihl s sebou na zem a ukopl si nehet a kus palce. Sedel tam na hromadce a rval jak tur. Kdyz jsem se ho ptala, co ho boli, tak rikal, ze rve, protoze ztratil
olovenou kulicku. Je to roztomile hovadko. Na hristi dnes Borisek obstastnoval svou pritomnosti jednoho pana tak moc, az se pan prestal mracit a zacal se usmivat a se vsemi detmi komunikovat. A to je dnes vse.

 

Helča + 3B + M

„Významný politik KSČM mi řekl, že vozím fekálie. Moc se nesmějte, pánové z ODS, vozil jsem je s vaším předsedou.“
Bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek.



BaselitzAtelier Josefa Sudka
František Skála - Zátiší z ateliéru (do 20. 6. 2010)
BaselitzDům Pánů z Kunštátu - Brno
Sibylle Bergemann: Fotografie, (do 25. 7.)
BaselitzChodovská tvrz
Joska Skalník - Sny - situace - hry (do 20. 6. 2010)
Prezentace výtvarných technik, kterými se autor v současné tvorbě zabývá - malba, volná grafika, koláže a objekty. Svoji tvorbu nazývá poetickou abstrakcí, kde převládá modrá barva.

BaselitzGalerie Kostka
Yumiko Ono (do 18.6.2010)
je současná japonská umělkyně, která působí ve Střední Evropě. V současnosti ukončuje magisterské studium na VŠUP a bude na této výstavě prezentovat svou diplomovou práci. Je to instalace nekonečné hry se skládačkou puzzle o 260000 kouscích puzzle, které zaplňují protstor galerie. Během výstavy mohou návštěvníci podobu skládaček měnit dle své libosti.

BaselitzGalerie fotografie Louvre
Alexandr Hackenschmied, (do 27. 6. 2010)
Jedenáctá výstava fotografií z cyklu výstav prezentující sbírku fotografií PPF.
BaselitzGalerie Fotografic, Praha
Sylva Francová: In Panel (do 20.7.)
BaselitzGalerie VIVO
Petra Oriešková: Obrazy, objekty (do 4. 7. 2010)
BaselitzPaul Johnson: Churchill
Autor předkládá Churchillův živý a čtivý životopis. V knize nevelké rozsahem, obsahující spoustu anekdot, citací a nových postřehů, se mu daří osvěžujícími barvami zachytit Churchillův dlouhý, nesmírně bohatý život plný vzestupů a pádů. Z jednotlivých rolí Churchilla jako vojáka, člena Dolní sněmovny, řečníka, ministerského předsedy, spisovatele, malíře, manžela vytváří plastický obraz muže, který na rozdíl od mnoha jiných velkých vůdců neztratil lidskou tvář ani v době své největší moci. K předmětu svého zkoumání přistupuje Johnson s úctou a láskou, to mu ale nebrání uznat i jeho chyby: v Johnsonově podání totiž Churchill vystupuje v prvé řadě jako člověk (a chyby má a dělá každý člověk, jakkoli je výjimečný).
Baselitz

Nová deska Carol Morgan Trio nazvaná Opening překvapuje skladbu za skladbou. Zvuk trubky trumpetistky a skladatelky Carol Morgan je hrubý, pak zas přechází do sametově hebké intonace s neodolatelnou svádivostí. Pro tento neobyčejný projekt si vybrala také vynikající partnery. Basista Harvie S a bubeník Rich DeRosa skvěle doprovázejí i sólují. Tímto albem si Morgen zajistila své jedinečné místo v jazzovém světě.

  • Má-li problém řešení, nemá smysl si dělat starosti. Když řešení nemá, starosti nepomohou.“ (Dalajláma)

  • Zakladatel surrealismu André Breton a vynálezce dadaismu Tristan Tzara patří k iniciačním zjevům moderní poezie. Konfrontace obou básníků bude i součástí večera, v němž Petr Král uvede vůbec první výbor Bretonových básní v češtině (Otevřte, to jsem já), který nedávno vydal). Večer se koná v pondělí 14. června v 18 hodin v klubovně Ústřední knihovny v Praze.
  • Kina:
    14.6. – Aero – Filmový klub – Fish Tank (režie: Andrea Arnold, VB/Nizozemsko, 2009, 123 min. Drama) (Mladá Mii se v těžké době dospívání ostře střetává se světem ldí, společností, v níž je každý sen ostře znetvořen a kde se z každého konkurzu na tanečnici vyklube spíše nabídka práce ve striptýzovém baru.) (18:00)
    19.6. – Aero – Filmový klub – Panika v městečku (režie: Stéphane Aubier, Bel./Luc./Fr., 75 min., Animovaný) (V městečku zvaném Panika, na dohled od farmáře Stevena a jeho ženy Jeanie, žijí v jednom domě Kovboj, Indián a Kůň. Nerozlučná trojice přátel prožívá bizarní dobrodružství.)
    (22:30)
    14.-6.6. – Evald – Kuky se vrací (režie: Jan Svěrák, ČR, 2010, 95 min. Komedie) (Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze „zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka – růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě.)
    (17:00, 19:00)
    14.-16.6. – Evald – Precious (režie: Lee Daniels, USA, 2009, 110 min. Drama) (Plnoštíhlá a neatraktivní černošská dívka dospívá pod krutým vlivem matky. Neobvyklá událost ve škole konečně přitáhne pozornost k její situaci a Precious se ihned chopí příležitosti nabízené studijním programem pro problémové dívky.)
    (21:00)
    16.6. – Oko – Bollywood – Partner (Režie: David Dhawan, Indie, Komedie) (Prem, který si žije bohatý a zajištěný život v Bombaji, se jednoho dne rozhodne uplatnit své charismatické schopnosti k něčemu užitečnému a začne pomáhat ostatním mužům okouzlovat jejich potenciální nevěsty.) (20:00)
    18.6. – Oko – Já taky (Španělsko, 2009, 103 min. Drama) (Hlavním tématem snímku je překonávání a boj s Downovým syndromem. Hlavním hrdinou, jenž úspěšně vybojoval zápas s touto nemocí je Daniel, který jako první s postižením vystudoval univerzitu. Potkává volnomyšlenkářku Lauru, přičemž jejich vztah se postupně překlápí od počátečního přátelství až do hluboké lásky...) (20:30)
    14.6. – Světozor – Dokumentární pondělí – Z očí do očí – historie německého filmu (režie: Michael Althen, Hans Helmut Prinzler, 2008, 106 min. Dokument) (Dokumentární snímek je nejen zábavnou, ale i poučnou poctou 110. výročí německého filmu. Deset filmových tvůrců, mezi nimi kameramané, režiséři, režisérky a scénáristé, představují svůj nejoblíbenější film.) (20:30)
  • Filmové festivaly:
    14.-18.6. – Od extáze k uchvácení, Praha, Ponrepo (Českému divákovi bude vůbec poprvé zevrubně představena jedna z nejzajímavějších kapitol dějin španělského filmu.) (info:
    http://www.bio-ponrepo.cz/program.html?cid=58)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    15.6. –
    Agharta – Noční optika (21:00)
    16.-17.6. – Agharta – Luboš Andršt Group (21:00)
    18.6. – Agharta – Robert Balzar Trio (21:00)
    19.6. – Agharta – Jan Štolba Quartet (21:00)
    20.6. – Agharta – Limited Edition (21:00)
    15.6. -
    Blues sklep – Erisha (21:00)
    16.6. – Blues sklep – Jazz Rabble (21:00)
    18.6. – Blues sklep – Letouni Soumraku – Blues Band (21:00)
    19.6. – Blues sklep – Tony Viktoria Group
    (21:00)
    14.6. – Jazz club U staré paní – Vojtěch Eckert Trio (20:30)
    15.6. – Jazz club U staré paní – Emil Viklický Trio (20:30)
    16.6. – Jazz club U staré paní – Karel Růžička Trio (20:30)
    18.6. – Jazz club U staré paní – Tomas Jochmann Quintet (20:30)
    16.6. –
    Jazz Dock – Son Caliente (22:00)
    17.6. – Jazz Dock – Seven days (19:00)
    17.6. –
    Jazzboat – Gypsy spirit (20:30)
    20.6. – Jazzboat – Los quemados (20:30)
    17.6. –
    Klub Parník, Ostrava – Peter Lipa Band (20:00)
    20. 6. – Lucerna music bar – John Mayall (21:00)
    17.6. – Metropolitan jazz club – Jazztet Q (21:00)
    20.6. – Metropolitan jazz club – Milan Vítina Trio (21:00)
    14.6. –
    Reduta – Radek Václavů Q (21:30)
    15.6. – Reduta – Fresh Uncles (21:30)
    16.6. – Reduta – František Kop Quartet (21:30)
    18.6. – Reduta – Milan Svoboda Quartet (21:30)
    20.6. – Reduta – Magnum Jazz Big Band (21:30)
    17.6. – Ungelt – Tereza Rajnincová Band (21:15)
    18.6. – Ungelt – Jerusalem Blues Band (21:15)
    20.6. – Ungelt – Vítek Fiala & Jazz Standards (21:15)
  • Kluby - cizina:
    „Jazzový muzikant je žonglér, který používá harmonie namísto pomerančů.“ (Benny Green)

    19.6. – Blue Note Tokyo, Japonsko – TOKU + Strings & Horns (18:00, 20:45)
    15.-20.6. – Blue Note New York, USA – Dizzy Gillespie All-Star Big Band (20:00, 21:30)
    17.6. – Carnegie Hall, New York, USA – Keith Jarrett (20:00)
    18.-19.5. – Twins Jazz, Washington, USA – Afro Bop (20:00)
    14.-16.6. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – The Buddy Greco Trio + Lezlie Anders (20:30)

  • Hudební festivaly:
    18.-19.6. – Respect world of music festival 2010, Praha, Ostrov Štvanice (info:
    http://www.respectmusic.cz/)
    19.6. – Latino festival urbano 2010, Praha (info:
    http://www.urbano.cz/)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    „Svět, který mě zajímá, je ten, ve kterém věci nemají jména.“ (Martha Graham)

    15.-17.6. – Alfred ve dvoře – Camille (Vstupte do ateliéru života francouzské sochařky Camille Claudel. Poetické fyzické divadlo.) (20:00)
    16.6. – Divadlo Ponec, hostuje Compagnie Nicole Seiler – Ningyo (choreografie: Nicole Seiler)
    (Japonské slovo Ningyo může být vyloženo jako panenka na hraní či mořská panna. Známá švýcarská choreografka se opírá o duševní podstatu starověkých legend, chápajících mořské panny jako krásné i nebezpečné, lidské i zvířecí bytosti.) (20:00)
    20.6. – Divadlo Ponec – Tore, Void Amongst Humans, Appel, Ven (Evropská taneční laboratoř.) (20:00)

  • Taneční a multižánrové festivaly:
    do 29.6. – Tanec Praha 2010 (info:
    http://www.tanecpraha.cz/)
  • Divadla:
    „Naděje je stav ducha, který dává smysl našemu životu.“ (Václav Havel)

    14.6. – ABC – Saturnin (režie: Ondřej Havelka) (Dramatizace slavného humoristického románu Zdeňka Jirotky o sluhovi, který se stane pánem svého zaměstnavatele a způsobí v jeho poklidném životě řadu překvapivých zvratů.) (19:00)
    18.6. – ABC – Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu rád (režie: Miroslav Hanuš) (Příběh o zdolávání neuvěřitelných zákrut cizího jazyka ve třídě plné lidí, kteří už dávno překročili školní léta.)
    (19:00)
    14.6. – Činoherní klub – Marina Carr: U kočičí bažiny (režie: Martin Čičvák) (Hra je variací klasického Euripídova dramatu Médeia, její reálie jsou však současné.)
    (19:30)
    15.6. – Činoherní klub – Jasmina Reza: Bůh Masakru (režie: Ondřej Sokol) (Jsme lidé kultury, rozumu anebo jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování...)
    (19:30)
    19.-20.6. – Divadlo Archa – Václav Havel: Odcházení (režie: David Radok) (Poslední a dosud neinscenovaná hra Václava Havla patří díky své aktuálnosti i umělecké náročnosti k nejsledovanějším premiérám letošního roku.) (20:00)
    14.-15.6. – Divadlo Bez zábradlí, hostuje Divadlo A. Dvořáka Příbram – Irena Dousková: Hrdý Budžes (režie: Jiří Schmiedt) (Inscenace je exkursem do naší nedávné historie a přibližuje tragikomiku prvních roků husákovské normalizace - v podání zvídavé žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně.) (19:00)
    17.6. – Divadlo Bez zábradlí – 2x Woody Allen (režie: Karel Heřmánek) (Láska a nevěra: dvě sexy komedie na jedno téma. Představení není vhodné pro děti - ale měly by ho vidět.) (19:00)
    14.6. – Divadlo Komedie – Günter Senkel, Feridun Zaimoglu: Černé panny (režie: Dušan D. Pařízek) (Deset monologů desíti muslimských žen.)
    (20:00)
    15.6. – Divadlo Na zábradlí – Dorota Maslowska: Dva chudáci Rumuni, co mluvěj polsky (režie: David Peimer) (Na benzinové pumpě, na dálnici, na opuštěné silnici anebo v hlubokém polském lese se odehrává příběh jednoho večera, který začal kostýmní párty.)
    (19:00)
    14.6. – Rokoko – Marie Jones: Plný kapsy šutrů (režie: Jana Kališová) (Dva statisti z malé irské vesnice se účastná natáčení amerického velkofilmu. Co to udělá se dvěma obyčejnými chlapíky, když se octnou na dosah velkého světa, peněz a slávy?)
    (19:00)
    20.6. – Ungelt – Pierre Palmade, Christophe Duthuron: Na útěku (režie: Ladislav Smoček) (Jevištní roadmovie o útěku dvou žen.)
    (19:55)

  • Divadelní festivaly:
    11.-19.6. – Divadelní svět Brno (info:
    http://www.divadelnisvet.cz/)
    13.-17.6. – Skupova Plzeň (info:
    http://www.divadloalfa.cz/skupova-plzen/)
    do 26.6. – Slovenské divadlo v Praze (info:
    http://www.bezzabradli.cz/
    )

Sobotní bouřka v Brně vodou vůbec nešetřila. Přes dokonale osprchovaná okna se fotit moc nedalo a tak jsem musel kvůli tomuto záběru jedno okno otevřít. Ale jen na několik málo vteřin a pak rychle pro hadr ...

obr

MK

No takto tetino

No takto tetino,
situácia mojej euroosoby je takého druhu, že sa čudujem, že vôbec píšem,lebo ma postihol jeden zo smrteľných hriechov - lenivosť! No takto tetino a strécu (ak nemá tiež ten syndróm ako ja), a vidíš, už aj modzog vypína,lebo práve vypla mikrovlnka a posteľ mám na vzdialenosť 146 cm. Zostavujem nové ONÉ, ktoré bude delové, ale práve preto to tak dlho trvá, lebo chcem všetkých prispievateľov "prasáka" tromfnúť. Bude to niečo na štýl p.g. Hrabala, ale ja ku glosám bežných ľudí nebudem pridávať žiadnu fabuľu. A stréc ať už pomalu chladí domácí pívo, ať to do léta stihne,já tentokrát určite přijedu asi i s vnučkou! Keď tak pozerám predchádzajúcu vetu, chybu tam nevidím, aj keď aj čeština od čias, keď som ju bežne používal, sa vyvíjala.
Jedným pozdravom z rangu "Dobrý deň" z budúceho ONÉ sa rozlúčim :
DLHO ŽITE!

p.s.
Ďaľšie odhaľovanie zo skvostného budúceho diela ONÉ je spoplatnené podľa zákona 11.paragraf.5 článok 10,zbierky zákona 568, uverejnený v Novom čase,Čase a Nadčase, schválenom v Slov. parlamente dňa 10.1.2010 jednomyseľne, všetkými Ficoposlancami, a to výške, ktoré určia tabuľky vykonávajúceho predpisu, vydaného najneskôr v marci (březnu) 2020! Odhad legislatívnych expertov je 5€ za vetu. A nerobte si z toho srandu! To je vážne!
Čafte!


Milí přátelé,
ve středu 16:6. v 19:00 v Divadle šansonu (Jamborova 65, bývalý Dělňák) nás můžete navštívit na (zřejmě nadlouho posledním) představení "Anjelé, ktorých stretávam". Soňa Jányová si pozvala několik hostů, kteří s námi často spoluvystupovali, o překvapení určitě nebude nouze. Mimo jiné můžete být svědky světové premiéry 3 písní, které jsem pro ni napsala.
Přijďte, budeme rádi

 

Café Fara v Klentnici u kostela
je opravdu krásné místo – ať už jedete okolo autem, na kole, nebo jdete pěšky, nezapomeňte se tam podívat.


Vaří tam vynikající kávu a jiné dobroty, čepují dokonce pivo.

Na stěně kostela visí obrázky dětí, tento maloval prý teprve 12tiletý Thomas.


Prostor se zřejmě pořád dotváří, na konci terasy jsou schodky dolů a tam jsme objevili další sezení, chystají ještě vinárnu...

Vystupovali jsme na terase s rozhledem daleko do kraje, obecenstvo sedělo u stolků pod ořechem i jinde. Třeťáci zpívali v oslabení – z desetičlenné skupiny zbylo šest statečných. Byla jsem na ně pyšná, protože zaujali a získali si další příznivce. Nakonec nás bouřka zahnala dovnitř, kde jsme dokončili poslední třetinu koncertu už jen bez ozvučení, poněvadž by se tam nevešlo. Ukázalo se, že „šlitrovky“ pořád zabírají – ke konci se lidi přidávali a zpívali s námi.

Připomínám rozlučkové „Anjele, ktorých stretávam“ ve středu, 16. 6. v 19:00 v Divadle šansonu.

Se Soňou si zahrají a zazpívají: Lenka Maňáková, Petra Klementová, Míša Horká, Petr Šmiřák, kapelu tvoříme tradičně my dva s Víťou Šujanem – ale pozor: Víťa bude mít svůj blok z vlastní tvorby! Bude to tak slavná událost, že se dokonce Valašské uvítací komitét z Vlárského průsmyku pro TdZ dostaví na náš koncert v plném počtu! Těšíme se!

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

Dr+spol. 13. 6. 2010

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš