prase č. 34

Mým kůrovcem
(je moje vlastní blbost)

Tohle prase bude hodně chudé. Nebudu se na nic ani na nikoho vymlouvat, ale rád bych. Všecko to začalo už včera, když jsem zjistil, že mě docela bolí ruce od toho, jak jsme o víkendu dělali dřevo na zimu. Ale to samo nestačí, musel jsem si to pozichrovat jinak. Včera jsem zavěsil na prase, že ho pověsím až dneska. A dneska jsem zjistil, že jsem si nenahrál všecky fotky z foťáku do počítače. On si vytvořil další dvě složky, já jsem je viděl a vím, že to někdy dělá, dokonce někdy to dělám ručně sám, když chci mít pořádek na velké kartě při více akcích během jednoho výjezdu. Takže nemám žádné argumenty, že třeba blbej foťák. Ale ani pak se nic neděje, vím, co fotím, a docela dlouho si ty svoje obrázky pamatuju. A když jsem dnes večer chtěl nahrát do prasečí složky obrázky, které jsem měl v hlavě naskládané, nenašel jsem je tam a hned mi došlo, že jsem si večer nahrál jen složku D100 ty další dvě jsem zapomněl. Žádnej průser, vemu prostě fotky z karty znova. Nikdy neformátuju ty karty dřív, než si udělám zálohu i na externí disk. Ale já jsem to udělal. No fakt, normálně jsem obě karty z toho nikona zformátoval. Byly tam i fotky z Krkonoš, a proto jsem měl pocit, že jsem něco zanedbal. Viktor čistič si smazal i ty obrázky, na kterých mi záleželo. Nebylo jich moc. Ale ty dvě s pavoučkem a potisknutým dřevíčkem, ty mě berou u srdce. Nejsem kvůli tomu smutný. Rozlitý mlíko mi nezpůsobuje postsmutek. Je v tom dost fatalismu, je to pryč. Nechtěl jsem se vzdát, tak jsem zkoušel jeden rescue program freewarovej za druhým, ale vypadá to, že nikon umí po sobě hezky čistit. A nebo ty freeprográmky stojí za hovno. Teď zrovna za zády na silném stroji se pokouší jinej program něco najít. Možná se to podaří, ale obsah tohoto prasete to už neovlivní. Výsledek se dozvíte až příště. A nebo zapomenu a pak se to nedozvíte nikdy.

Fialová jí sluší.

Dramaticky se schyluje k večeru.

Víkend na chalupě byl přímo ukázkově příjemný. Sice mě sestra strašila, že lesy jsou plné inspektorů a nesmí se z něho nic vozit. Šel jsem si to pro jistotu ověřit ke kompetentní osobě, ale pohodička, vše je jako dřív. Lesu nevadí, když z něho odvezete suché staré větve a kmeny, dokonce by se dalo říct, že je pak les uklizený a přehledný. Nejde o žádnou bezzásahovou zónu. Podle mýho je bezzásahová zóna takovej plácek, kam by ani lidi neměli chodit. Protože lidi jsou prasata a vždycky se nějak projevíme. Třeba známej turista a milovník přírody Stráský teď rube v bezzásahové zóně na Šumavě jako běs. Hlavním nepřítelem není brouk, ale aktivisti, kteří se snaží tomu šílenýmu kácení zabránit. Dokonce z toho kraválu motorovejch pil už onemocněl i ten kůrovec a hyne před očima. V tomto okamžiku už by pily mohly utichnout. Třeba se tam už neřeže. To já nevím. Ale připadá mi boj člověka proti přírodě, a do ní patří samozřejmě i ten nemocnej brouček, nejen zbytečnej, ale i marnej. Příroda nad náma dycky zvítězí a žádná pilka, rejč, či traktor nás před ní nezachrání. Lidstvo je blbé a určitě škodí, jenže i člověk je součástí přírody, takže co. Možná má ten Stráskej pravdu. „Já jsem součástí přírody a vyhlašuju válku broukovi.“ Tak to možná chápou i místní, kteří naprosto upřímně nenávidí všecky aktivisty. Musí to tam být dost hustý. Prý dokonce jeden nebohý dřevorubec si vlastní motorovou pilou pořezal prdel, když se potýkal s aktivistou.

Koupili jsme novou sekačku. Krabice od ní je vhodná i pro přepravu dospělých osob.

A zatímco tiše krvácel a čekal na kamery, zlý brouk jedl Šumavu. Stráský kouřil a ministr životního prostředí nevěděl, co odpovědět. Já si myslím, že je skoro jedno, jestli těch pár stromů brouk sežere, a nebo je pokácí dřevorubci. Místní chtějí mít Šumavu zelenou. Napadlo mě, že až všechny ty devastující vlivy svou práci skončí, mohla by se Šumava osadit umělejma vánočníma stromkama. Na ty asi brouk nepoleze a dřevorubci takovej strom kácet nebudou. A místní budou mít konečně svůj kraj zelenej. Nechce se mi proti všem těm složitejm problémům ani bojovat, ani kvůli tomu brečet. Já bych chtěl zachránit aspoň jednu ti fotku broučka, jak leze Jirkovi vpředvečer jeho 25. narozenin po triku. Na fotce byl i kousek nápisu, kterej mi připadal vtipnej. No jo, co nadělám, posral jsem si to sám a nemůžu najít žádnýho kaskadéra, kterej by tu mou blbost vzal na svá bedra.

Jirka je unavený, zítra bude mít čtvrt století. A to je pořádnej důvod.

Alena se nerada fotí, ale tahle její fotografie se jí prý líbí. Alena je to tmavé vpravo nahoře nad lavinovým lanem.

Linda je blondýna a zrovna dumá, jak se správně nosí tato ochrana.

Tak mám aspoň radost z toho, že jsem objevil další metodu, jak rozšířit svoji sbírku nevyfocených fotek o další, o fotky vyfocené, ale zničené. V jádru jde o výrazně jinou techniku nepořízení obrázku, ale výsledek je téměř srovnatelný s metodou „NEVYFOTIT“
Závěr tohoto ošizeného a vnitřně broukem blbství vyžraného WWWiditelného prasete.

Dbáme na to, aby v lese bylo pěkně čisto.

Linda si vzala staré běžky a do hospody na pivo běžela. Měla velmi vytříbený styl, skoro jako Káťa. Dokonce si i zkusila sjezd. Bylo to hodně adrenalinové, ale Linda je šikový lyžař, a tak to zvládla. Až budu mít chvilku čas, tak to postříhám a zavěsím na Youtube, protože jsem neodolal a její sporotovní exhibici jsem nafilmoval. Nepříjemné na letním běžkování je pouze to, že jsou lyže na asfaltu hlučné. Po vesnici to způsobovalo mírně podrážděné vykukování z nor. Někteří chalupáři znejistěli a šli si oblíct kulicha, ale pak přišli na to, že je fakt léto a že se jim nic z toho, co viděli, nezdá. Linda doběhla na běžkách až k hospodě, vložila běžky do stojanu na lyže a během návštěvy restauračního zařízení dávala pozor, aby jí někdo ty běžky nešlohnul. Po cestě domů z hospody běžky vyhodila do kontejneru a do chaloupky došla po svých.

V Ostružné bylo krásné počasí, trošku jsem si zhyzdili vzhled několika stromů nevhodný prořezem, ale ani z toho není třeba dělat vědu. Časem si na ty škaredé stromy zvyknu a přestanu je vnímat. Na příští rok máme slíbený uschlý jasan a z něho bude hodně dřeva. Jo a Alena udělala k sobotnímu obědu naprosto báječnou omáčku typu svíčková. A vůbec, na světě je nádherně, i když jsme si smazal fotky, i když máme zprasenej strom před oknama, i když někdy prší, a dokonce i když Stráský děsně kouří.
A to je všechno. Příště už se polepším a napíšem s Helčou zase nějakou cestopisnou črtu ze zajímavé Austrálie.

Jedeme domů, slunce zapadá a takto to vypadá při 130 km/hod.

Restaurace kompatibilní se Stráským - broučím bojovníkem.

Jo, málem bych zapomněl. Pepa J. posílá věrným čtenářům prasete dvě fotky z Ostružné, o které jsme právě napsali.

Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Hell&Dr - Austrálie(2011): (1) (2) (3)
Dr a snad i Jr- Na návštěvě u poručíka z Inishmoru (2010): (1) (2) (3) (4) (5)
Tatrmani Hell&Dr - Austrálie-Tramtárie (2010): (1) (2) (3) (4) (5) (6 ) (7) (8) (9 ) (10) (11 ) (12) (13) (14 ) (15 ) (16) (17) (18) (19) (20) (21) (22) (23) (24) (25) (26) (27)
Jan NZ Kurka - Nový deník Zélandský (2010):(1) (2) (3) (4) (5) (6 ) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) . Jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty: (1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)

Galerie hlavního města Prahy - Městská knihovna, KONEC AVANTGARDY? / Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu (do 25.9.2011)
Výstava představuje české výtvarné umění z let 1938–1948, jak se profilovalo vůči nacistické pseudokultuře a v poválečném období vůči protokomunistickým tlakům. Její koncepce je tedy zaměřena nejen na zatím nedostatečně zpracované období českých dějin umění, na jeho slavné i dosud málo známé umělce, ale i na společenské souvislosti, které autoritativně omezovaly svobodný proces tvorby, přirozenou komunikaci a kontakty se zahraniční scénou. Výstava proto vůbec poprvé prezentuje prostřednictvím fotografické dokumentace monstrózní nacistické výstavy a další aktivity tohoto druhu v Čechách a na Moravě.

Galerie Moderna, Doteky konstruktivismu (do 4.9.2011)
Výstava Doteky konstruktivismu zahrnuje na 80 děl našich nejvýznamnějších představitelů tohoto uměleckého směru, jako jsou Václav Boštík, Václav Cigler, Hugo Demartini, František Gross, Milan Grygar, František Hudeček, Jiří Kolář, Stanislav Kolíbal, Jan Kotík, Radoslav Kratina, Jan Kubíček, Karel Malich, Vladislav Mirvald, Zdeněk Sýkora, Miloš Urbásek, Stanislav Zippe a další.

Czech Photo Gallery, FOTOGRAF ROKU – JOE KLAMAR (do 30.9.2011)
Výstava výjimečné osobnosti současné fotoreportáže, šéfreportéra Agence France Presse pro střední Evropu, držitele titulu Fotografie roku Czech Press Photo 2009 a řady dalších ocenění, který běžné situace fotografuje vždy „trochu jinak“, a tak se stává autorem špičkového obrazového zpravodajství s vysokou estetickou a emoční hodnotou. Výstavou Joe Klamara zahajuje činnost nová pražská fotogalerie CZECH PHOTO GALLERY v partnerství s firmou NIKON.

Cafe galerie Černá Labuť, Jaroslav Malina Post Quantum 2011 (do 10.9.2011)

Galerie hlavního města Prahy - Dům U kamenného zvonu, ANDREAS FEININGER / That’s Photography (do 23.10.2011)
Andreas Feininger, syn významného malíře, je proslulým světově oceňovaným fotografem. Studoval a působil v Evropě, v roce 1939 Feininger emigroval do Spojených států, kde se proslavil svými dynamickými černobílými fotografiemi New Yorku čtyřicátých let, v nichž zachytil rušný život velkoměsta odehrávající se na pozadí působivých architektonických dominant. Feininger byl nejen výborným fotografem na volné noze, ale stejně tak vynikajícím učitelem. Vedle příruček napsal více než 40 knih o fotografování, které byly přeloženy do 13 jazyků. Andreas Feininger dokončil životní pouť roku 1999 v New Yorku. Rozsáhlá výstava v Domě U Kamenného zvonu představující takřka tři stovky černobílých fotografií je pozoruhodnou sondou do tvorby tohoto slavného tvůrce.

Ateliér Josefa Sudka, Josef Sudek (do 28.8.2011)
Výstava ze sbírky fotografií finanční skupiny PPF.

Galerie Václava Špály, OBRAZY Z DĚJIN FOTOGRAFIE ČESKÉ (do 31.8.2011)
Výstava ze sbírky fotografií finanční skupiny PPF.

GAMU, Karel Cudlín - Fotografie 2001-2011 (do 11.9.2011)
Galerie AMU představuje tvorbu osobnosti české fotografie.

Miroslav Válka: Sociokulturní proměny vesnice
Vesnice a její kultura vždy náležely mezi stěžejní témata etnologického bádání. Záměrem publikace bylo postihnout a analyzovat proměny venkova a tradiční kultury v souvislosti se společenským vývojem po roce 1989. Při hledání identity se venkov obrací do minulosti, a tak dochází k revitalizaci společenských a kulturních forem, které jsou svými kořeny spojeni s předsocialistickou vesnicí a s rituály výročního a hospodářského cyklu.
Vydává Ústav evropské etnologie.

Česká kapela Nuck Chorris Gang přichází s druhým albem, které nese název Lovu zdar! Kapela proklamuje, že konečně našla svůj styl a po většinu doby se drží lehčích témat plných recese, ironie, sarkasmu a nadhledu, nechybí ani sebedestruktivní kusy. Na desce si zahraje i Jaromír Hnilička.

„Básník Bezruč odmítl plat národního umělce s poukazem, že penze poštovního úředníka mu stačí. Napsal, že kromě jedné sbírky básní vše ostatní napsal in margine. A Lidovky (ó ta hrůza!) otiskly s chybou takto: in margarine!!!“ (Jan Zábrana: Celý život)
Kina:
22.8. – Aero – Lidice (režie: Petr Nikolaev, ČR/Pol., 2011, 110 min. Válečný) (Příběh obyčejných lidí, kteří se náhodou připletli do cesty dějinám.) (20:30)
24.8. – Aero – Melancholia (režie: Lars von Trier, Dán./Švé./Fr./Něm./It., 2011, 130 min. Drama) (Začíná to honosnou svatbou, končí zánikem světa. Nový film Larse von Triera vypráví uhrančivý příběh dvou sester, z nichž ta mladší se zrovna vdává a stává se čerstvou matkou.) (18:00)
26.8. – Aero – Jmenuji se Oliver Tate (režie: Richard Ayoade, VB/USA, 2010, 97 min, Komedie) (Chytrá britská komedie o ztrátě panictví a záchraně jednoho manželství. Patnáctiletý Oliver Tate má dva cíle: zachránit manželství svých rodičů za pomoci pečlivě promyšleného plánu a přijít o panictví před svými narozeninami.) (20:30)
27.8. – Aero – Banksy: Exit Through the Giftshop (režie: Banksy, USA/VB, 2010, 87 min. Dokument) (Dokument, který se objevil v letošních nominacích na Oscary, v sobě nese velkou dávku podvratnosti, ať už tím, že jej stvořila ikona street artu s pseudonymem Banksy, jehož identitu dosud nikdo nezná, či ve způsobu, jakým se opírá do současného „umění“. Hlavní postavou je Francouz Thierry Guetta, který se pokusí s kamerou zmapovat dynamické odvětví street artu, jehož neoficiálním králem je právě Banksy. Thierryho touha se s ním setkat stále roste, až se nakonec rozhodne přiložit ruku k dílu a pod pseudonymem Mr. Brain Wash udělat díru do světa umění.) (22:30)
23.8. – Oko – Biutiful (režie: Alejandro González Inárritu, Šp./Mex., 2010, 148 min. Drama) (Příběh ukazuje životní cestu Uxbala, konfliktního bývalého narkomana, který hledá smíření se svým otcovstvím, láskou, duševnem, zločinem, vinou a smrtelností, obklopený nebezpečným podsvětím moderní Barcelony. Jeho obživa stojí mimo zákon a oběti, které je ochoten položit pro své děti, neznají hranic.) (18:00)
27.8. – Oko – Zvuk hluku (režie: Ola Simonsson, Johannes Stjärne Nilsson, Švéd./Fr., 2010, 102 min. Hudební) (Policista Amadeus se odjakživa cítil odstrčen, protože na rozdíl od všech svých příbuzných nemá hudební nadání, na navíc trpí silným odporem k hudbě. Nyní se dostává na stopu skupinky hudebních teroristů, která se rozhodla ovládnout veřejný prostor svými akustickými útoky.) (18:00)
22.-24.8. – Evald – Post Mortem (režie: Pablo Larraín, Chille/Něm./Mex., 2010, 98 min. Drama) (Paleolitická 3D báseň, milenka a matka Eva Green, pařížské nevěstince a rozvíření stojatých tuzemských vod v podání Petra Marka. Pablo Larraín patří v současnosti k nejdůležitějším latinskoamerickým filmařům. Ve filmu Post Mortem nahlíží na jednu z nejtragičtějších epizod v dějinách Chille zcela nekonvenčním pohledem hrdiny, který se veřejného života straní, ale politika ho krutě a až kafkovsky dožene. Film je především milostným dramatem, ale i tak nás hlavní postava Mario díky svému povolání zavede k super tajené pitvě svrženého prezidenta Allendeho.) (21:00)
24.8. – Letní kino Regina – Habermannův mlýn (režie: Juraj Herz, Něm./ČR, 104 min. Drama) (Poválečný odsun Němců mapuje ve svém dramatu Juraj Herz, který se inspiroval osudy německého průmyslníka Habermanna žijícího se svou rodinou na severu Moravy v pohraničí. Bohatý podnikatel dával práci Čechům a Němcům i v čase války, přesto ho neminula šílená doba poválečného zúčtování. Samozvaným soudcům tzv. českým vlastencům, jeho bývalým zaměstnancům, nešlo o spravedlnost, ale spíše o majetek.) (20:30)
24.8. – Kino Rock Cafe – Casablanca (režie: Michael Curtiz, USA, 1942, 102 min. Romantický) (Slavné válečné drama muže, do jehož osudu a proklamované nestrannosti zasáhla dávná láska.) (19:00)
22.8. – Světozor – Dokumentární pondělí – In Witnessment of this Forray info the Unveiling of Destructive Fables Hail the Obliteration of All Myths Heretofore (režie: Vlasta Knittl, ČR, 2010, 85 min. Dokument) (V roce 2006 už měla pražská post-hardcorová/noise rocková kapela Wollongong dost opakujících se turné po západní Evropě a chtěla zkusit něco nového. Dostali, co si zasloužili: nabídku vyrazit na turné po Rusku a Ukrajině. Lo-fi dokument o této epopeji natočil jejich roadie na kamery proměnlivé kvality. Soustředí se především na dění na pódiích, ale stejně dobře ilustruje i chaos, který panoval po celou dobu tohoto turné.) (20:45)
Filmové festivaly:
22.-25.8. – 30. Dětský filmový festival, Hanušovice (info: http://www.jesenikytourism.cz/akce/30-detsky-filmovy-festival-srpen-2011)
24.-28.8. – Fresh Film Fest (mezinárodní festival debutů a studentských filmů), Praha (info: http://www.freshfilmfest.net)
26.-28.8. – Filmový festival „s chutí“, Litoměřice (info: http://www.gastronaut.cz/kalendar-akci/filmovy-festival-litomerice-1211.html)
28.8. – Mezinárodní horolezecký filmový festival, Teplice nad Metují (info: http://www.horolezeckyfestival.cz/)
Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
Tom Jones vyráží na turné. Jednou z jeho zastávek bude i brněnská hala Rondo, kde bude vystupovat 23. listopadu.

22.8. – Agharta – František Kop Quartet (21:00)
23.8. – Agharta – Emil Viklický Trio (21:00)
24.8. – Agharta – Robert Rovina Group (21:00)
25.8. – Agharta – Lukáš Martínek Private Earthquake (21:00)
26.8. – Agharta – Matěj Benko Trio (21:00)
27.-28.8. – Agharta – Agharta Gang feat. Štěpán Markovič (21:00)
27.8. – Balbínova poetická hospůdka – Jan Lamram a Pavla Waňková (20:00)
28.8. – Balbínova poetická hospůdka – Jan Spálený & A.S.P.M. (20:00)
22.8. – Blues sklep – Moody Rain (21:00)
23.8. – Blues sklep – Ivan Vrána Blues Band (21:00)
24.8. – Blues sklep – Eliška Ptáčková Acoustic Sound (21:00)
25.8. – Blues sklep – Rene Trossman Band (21:00)
26.8. – Blues sklep – Blues Brothers (21:00)
23.8. – Jazz Dock – Tues blues (22:00)
24.8. – Jazz Dock – Toxique (22:00)
26.8. – Jazz Dock – Jazz dock jamband (01:00)
22.8. – Jazz klub Ungelt – Cosmic Magnolia (21:00)
23.8. – Jazz klub Ungelt – Lukáš Martínek Private Earthquake (21:00)
25.8. – Jazz klub Ungelt – Marcel Flemr Band (21:00)
26.8. – Jazz klub Ungelt – Filip Gondolán Band (21:00)
27.-28.8. – Jazz klub Ungelt – Luboš Andršt Blues Band (21:00)
22.8. – Jazzboat – Gumgo a Ondřej Konrád (20:30)
23.8. – Jazzboat – Eva Emingerová Quartet (20:30)
24.8. – Jazzboat – Miriam Bayle Band (20:30)
25.8. – Jazzboat – Adam Tvrdý Crossover (20:30)
27.8. – Jazzboat – Vesna Cáceres and Anima (20:30)
22.8. – Reduta – Zeurítia (21:30)
23.8. – Reduta – Ivan Audes Trio (21:30)
24.8. – Reduta – Tereza Rajnincová & Groove Inn (21:30)
26.8. – Reduta – Prague big band (21:30)
28.8. – Reduta – Šavle meče (21:30)
25.8. – Stará Pekárna, Brno – Teve (20:00)
26.8. – Stará Pekárna, Brno – The Newmour Experience (20:00)
24.8. – U malého Glena – Jamie Marshall & Radek Hlávka (21:30)
26.8. – U malého Glena – Blues Bond (21:30)
Kluby - cizina:
26.8. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Naruyoshi Kikuchi Dub Sextet New Mode (19:00, 21:30)
22.8. – Blue Note New York, USA – Patty Ascher (20:00, 22:30)
25.8. – Twins Jazz, Washington, USA – Cricket Fusion (20:00, 22:00)
25.8. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Nathan Haines feat. Vanessa Freeman (20:00) Hudební festivaly:
26.8.-3.9. – Ostravské dny 2011 – Festival nové hudby (info: http://www.newmusicostrava.cz/ostravske-dny-festival/)
27.-28.8. – Next Fest 2011, Praha
25.-28.8. – Jazzfestival Saalfelden, Rakousko (info: http://www.jazzsaalfelden.com/)
Tanec a experimentální divadlo:
Český soubor tanečního divadla Dot 504 vystupuje s představením Mah Hunt na prestižním festivalu divadelního umění Fringe ve Skotsku. Je to jeho již třetí účinkování na tomto festivalu.
Celosvětově proslulá putovní show Divadla bratří Formanů Obludárium se začátkem září zastaví v Praze. Formani se domů vrátí po úspěšném dvouměsíčním hostování na Champs Elysées v Paříži. V Praze svůj projekt představí v šesti reprízách, a to 5., 6., 9. a 11. 9.
Multižánrové festivaly:
21.8.-4.9. – Letní Letná – VIII. Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla, Praha (info: http://www.letniletna.cz/)
25.-28.8. – Theatrum Kuks (festival barokního divadla, opery a hudby) (info: http://www.theatrum.zde.cz/)
27.8.-25.9. – 2. Ročník multižánrového festivalu Vodňany žijou, Vodňany (info: http://www.vodnanyzijou.cz/)
Divadla:
Londýnské divadlo Orange Tree oslaví svou čtyřicátou sezonu britskou premiérou hry Václava Havla Spiklenci. Ve stejném divadle měla před třemi lety zahraniční premiéru poslední Havlova hra Odcházení. Divadlo mu pak věnovalo celý podzimní repertoár. Nastudovalo jeho hry Horský hotel, Audience, Vernisáž a Protest.
25.8. – Divadlo Bez zábradlí – Bernard Slade: Každý rok ve stejnou dobu (režie: Jiří Menzel) (Osudové setkání dvou lidí, on ženatý, ona vdaná. Rozpětí pětadvaceti let, v němž se mění chování, oblečení i názory obou protagonistů, tvoří kalendář událostí a nálad, které zmítaly v rozmezí 1951 až 1975 americkou společností.) (19:00)
23.-24.8. – Divadlo v Celetné, hostuje Divadlo Kašpar – Igor Bauersima: Norway Today (režie: Jakub Špalek) (Končím se životem. Půjdeš se mnou? Smile. Kam jdeme? Do sněhu.) (19:30)
25.-26.8. – Divadlo V Celetné, hostuje Divadlo Kašpar – Vladislav Vančura: Rozmarné léto (režie: Jakub Špalek) (Lampy, kouzelný klobouk a strmý provaz… Jak je to krásné býti kadeřavým!) (19:30)
28.8. – Rozmarný Bonus (režie: Jakub Špalek) (Dárek pro diváky, kteří Rozmarné léto znají a milují. To, co původní příběh zatajil, vynechal či opomenul – skrytá tajemství, rozhovory šeptané i scény s hvězdičkou.) (19:30)
Divadelní festivaly:
23.-27.8. – Divadelní Luhačovice (info: http://www.luhacovice.cz/)
23.-29.8. – Lesní slavnosti divadla 2011, Řevnice (info: http://www.divadlovlese.cz/)
do 31.12. – České divadlo 2011 (info: http://www.ceskedivadlo.cz/)

Vážení přátelé, kamarádi a příznivci galerie Aviatik. Jak zříti vidno, opět je tu září, opět je po prázdninách i dovolených a tak, abychom se s tím alespoň trošku vyrovnali, Vám nabízím nejen novou výstavu, ale i setkání se s Vámi po delší době. Jenom maličko připomenu - zaparkujte prosím svá vozidla u ZÁMKU či SPORTOVNÍ HALY nebo na PARKOVIŠTI nad halou (50, 80, 100 m od galerie) přibližně. p+p

QUAKVARTETO MÁ KONCERT PO ROČNÍ PAUZE

V sobotu, 27. srpna v 19:30 v Café Fara v Klentnici (Pálava!). Prostředí inspirativní až magické, hrajeme pod širým nebem, pokud nás nezažene bouřka dovnitř. V improvizačních částech koncertu by měla spolu s námi vystoupit taneční skupina Filigrán. Zatím si to nedovedeme vůbec představit a to je právě možná dobře.

Klentnice je vesnice s magickým okolím, pokud spojíte koncert s výletem, nebudete litovat.

PŘES TRNAVU DO BERLÍNA

jsme se vypravili před dvěma týdny. V Trnavě měl Jirka služební povinnostě, a právě to nám dalo záminku i k návštěvě starého města.

Proč asi lidi navštěvují raději staré části měst...?

Mimo jiné jsme objevili pivnici soukromého pivovaru, kde čepují pivo Sessler. Jídlo neřeší, ale estetický dojem tento nedostatek zcela převyšuje!

Opravené hradby nám připomněly výlet do Dubrovníku, kde to u hradeb působilo podobně. Asi to chce lidi, chuť a peníze. Ne všude se to daří, vlastně se to daří málokde a to je velká škoda.

Tady to zjevně funguje.

Z Trnavy jsme už dopředu plánovali, že by se dala udělat nečekaná zastávka ve Svatém Štěpáně.

Jarka prý už od rána cosi čula, ale nevěděla co. Rozhodně jsme je (údajně příjemně) překvapili a v místním hospodinci u Luboša všechno řádně probrali.

Při večerním posezení jsme mimo jiné probrali fašanky a to, že už se asi Jarka s Jarkem příštích fašanků nezúčastní. Zkusili jsme si Jarčinu paruku a došli k názoru, že to Nevrlci asi nevydrží. Tajně si myslíme, že by to bez nich nemělo ten správné šmrnc!

Byli jsme obdarováni plyšovým kocourem (když už si nechceme vzít živýho) - ještě nemá jméno, ale Jirkovy brýle mu slušely. Taky je ráno u něho našel v pořádku.

Dozvěděli jsme se novinky (například to, že kohoutu Pepanovi se narodil nástupce!) a naplánovali další setkání, o kterém budoucí účastníci dostanou zprávu včas. Jarka nás seznámila se svým novým knihovnickým úřadem, který jsem nemohla vyfotit, poněvadž foťák zůstal u Nevrlků. Řídí totiž místní knihovnu a to by stálo za reportáž, poněvadž tak činí s óbrovskó siló!

Po královské valašské snídani jsme zamířili na západ přes Valašské Meziříčí. Valaši mají smysl pro humor a poezii, pořád je tam co objevovat. Opravna kol jest krásným příkladem valašské hravosti.

Na to jsme odjeli do Štramberka, městečka těsně vedle Kopřivnice, poněvadž pověsti o něm se k nám dostávají už delší dobu a tak nás hodně zajímalo.
Pověsti o Štramberku nekecají.

Podobně jako v Trnavě se tam zřejmě našli lidi, kteří vědí, co chtějí a mají peníze. Nebo aspoň vědí, jak je pro městečko získat a mají chuť do toho jít.

Daří se tam udržovat a opravovat starý domy, čímž městečko postupně získalo skoro až pohádkový kabát. Asi to není levná záležitost, ale zjevně se vyplácí.
Zdá se, že Štramberk začal přitahovat lidi. Místní se viditelně snaží, aby bylo na co koukat, co zkoumat...

Nás zaujalo mimo jiné muzeum Zdeňka Buriana – kdo kdysi rád četl knížky Eduarda Štorcha s ilustracemi tohoto pána, ví, o čem je řeč. Dokonce jsme si tam koupili knihu jeho ilustrací, je to síla převeliká!

Příště dokončím reportáž z druhé části cesty, poněvadž jsme toho zažili tolik, že už to dnes nezvládnu zpracovat.

Dada a spol. www.quakvarteto.cz