Kristek 80
(komorní happening v čarovným domě)

Lubo Kristek, slavnej brněnskej rodák, slaví osmdesátiny. A nebyl by to on, kdyby se kvůli tomu neodehrál alespoň malej happening. Pražská sekce ve složení Helča, Bibi a já samozřejmě nesmíme chybět. Vyrážíme nějakým pomalým rychlíkem do brněnské metropole. Zpoždění vlaku nám zabrání v courání Brnoxem. Doufám, že své vnučce tu zajímavou brněnskou čtvrť ukážu jindy. Snad nebudu vláčen špínou sociálních sítí za vykrádání, jako se to stalo A.M. kvůli knize Les v domě. K dnes již hodně slavnýmu domu se dostáváme včas, to znamená v předstihu.

Věhlasný umělec Lubo Kristek před domem věhlasného umělce Lubo Kristka.

Přípravy na happening se míchají v kotelně.

Celá akce se odehrává pod hlavičkou "OPEN HOUSE BRNO".

Důležité instrukce pro chůdařky.

Odněkud se vynoří elegantní dáma a přeje Lubovi Kristkovi k narozeninám.


I filharmonici již dorazili. Julián Veverica (viola).

David Křížek (tuba).

Rebeka Staněk Lonská (příčná flétna).


Katarína Madariová (violoncello).

2D Lubo Kristek na lavici obdivovaných. Pod izolepou je kniha, ze které Lubo čerpal inspiraci k svému nejnovějšímu obrazu. Obrazu, který dnes večer bude hlavním hrdinou.

Zvláštní dar pro Lubo Kristka: sklenice s Dalího portrétem, datem narození a signaturou.

Kristkovy happeningy, i když to tak zpočátku nevypadá, začínají těsně před začátkem. Teprve v tomto okamžiku se totiž všichni dozvídají, co je čeká, jakou kdo má roli, co musí udělat, kam se přesunout, a dokonce se dozví, i jaký kostým na sobě bude mít. Je to sice o nervy, ale to k jeho akcím patří.

Často se novinky akce na poslední chvíli dozvídá i jeho žena Iveta, která sice má poctivě sepsáno, co se bude dít, tajmingy, nástupy a další důležitosti - ne vždy je však takovej podrobnej plán funkční.

Zatímco v kotelně se rodí jeptišky, hudebníci si krátí čas krácením cigaret.

Bibi Stevens, kolportérka Znojemska a maskérka, Hynek Tajovský, herec a recitátor.

Zápas filharmoniků v esemeskách.

První jeptiška už je skoro hotová.

Druhou jeptišku líčí a pro dnešní večer připravuje Bibi.

Ještě sichrhajcku a je to.

Jeptiška Míra Bartoň.

Prostor před domem se pomalu zaplňuje zvědavými diváky.

A je jich čím dál víc.

Pár minut do začátku.

Většina účinkujících už zná přibližně svoje role.

Sledování přes zaměřovače plotu.

Prostor se zcela zaplnil.

Poslední minuty před začátkem.

Hudebníci připraveni.

Rebeka Staněk Lonská, příčná flétna, paruky a Lubo Kristek.

Pozor! Změna!!!

Je všecko jasný? Jdeme na to.

Přišel i Spajdrman.

Jeptiška Míra Bartoň.

Míra Bartoň před žlutou.

Hraběnka Francesca Pilati von Thassul, Hartfrid Neunzert, historik umění a bývalý ředitel Městských muzeí Landsberg am Lech, a básník Otakar Štěpánek.

Hraběnka Francesca Pilati von Thassul má nový krásný klobouk.

Přichází velcí lidé, akce začíná.

Kolportérka s rudými vlasy.

Básník Otakar Štěpánek zarecituje svoji báseň o domě Lubo Kristka.

Ten zvláštní dům
Otakar Štěpánek

Nad Husovicemi
v Černých Polích
je zvláštní dům
se zahradou
a v ní
pro toho kdo sní
hnízdo

V něm naprasklá
zlatá vejce
vypustí ptáky
z fasády letí
k oblakům
jen tak
jak vyrušil je
od staré Tišnovky
houkající vlak

Chtěl bych
z toho domu vyrostlých
v obrovských dlaních
ležet
a dívat se
ke kráse
a pak zase
v hodinách
s párem artistů
padajících v čase
padat tak
jak padá
i stoupá
vždycky volný pták

Padat k zemi
k řece
i stoupat do oblak

Hraběnka Francesca Pilati von Thassul a Hartfrid Neunzert, historik umění a bývalý ředitel Městských muzeí Landsberg am Lech.

Přichází hudba.

Barokní dílo Thomase Albinoniho.

Rebeka Staněk Lonská (příčná flétna), Katarína Madariová (violoncello).

David Křížek (tuba).

Michal Ondrička (saxofon) a Julián Veverica (viola).

Chvíle napětí. Nový obraz Lubo Kristka bude spatřen světem. Vlevo Martin Maleček - starosta městské části Brno-sever. Vpravo autor obrazu Lubo Kristek.

Nikdo nevěděl, nikdo netušil. Nejen obraz odhalen.

Štěstím pro Brno-sever je, že mají uměnímilovnýho starostu, kterej ví, že dobré umění je jednou z nejcennějších deviz pro život ve městě.

Kdyby bylo WWWiditelné prase bulvární týdeník, určitě by si neodpustilo titulek světlo na konci (začátku) tunelu. Takové titulky přenechám rád bulváru. Obraz "Vzpomínky Giacoma Casanovy na královskou O-Morphi" je o nevinnosti a kráse.

Lubo Kristek prozrazuje, co ho k vytvoření barokního obrazu inspirovalo. Byl to příběh z pamětí Giacoma Girolama Casanovy (2. dubna 1725, Benátky – 4. června 1798, Duchcov), benátskýho spisovatele, intrikána, špióna, diplomata, překladatele, dobrodruha, básníka a knihovníka. Giacomo Casanova objevil mladičkou krásnou dívku skrytou pod nánosy bláta a špíny. Všichni pak po dívce toužili, ale nikdo se jí nezmocnil. Představovala v životě slavného proutníka symbol nevinnosti. Tento symbol Kristek vyjádřil provokatérsky po svém. Během projevu také Lubo slíbil, že další obrazy už bude malovat zase tak, jak jsou jeho příznivci zvyklí.

Lubo Kristek čte z třináctidílné autobiografie „Dějiny mého života“ ('Histoire de ma vie) Giacoma Casanovy.

Jeptišky, symbol ctnosti, hlídají obraz se symbolem ctnosti se samopaly v rukou.

Projev starosty Brna-sever Martina Malečka. Zdůraznil, že Lubo Kristek je těhotný inspirací.

Projev Hartfrida Neunzerta, historika umění a bývalého ředitele Městských muzeí Landsberg am Lech.

Bibi se zramovanou prackou.

Projev hraběnky Francescy Pilati von Thassul.

Vzpomínala v něm na roky uměleckého přátelství s Lubo Kristkem. Popřála Lubovi život nejméně do stovky, tak jako se dožila její maminka. Vzpomínala taky, jak Kristek uspořádal na zámku v Riegersburgu oslavný happening v den stých narozenin hraběnčiny maminky.

Hartfrid Neunzert.

Lubo je z projevů dojatej.

Vysoké kolportérky hlídají ostřížím zrakem a z výšky, je-li vše správně.

Jeptiška Petr Masařík se samopalem.

Lubo Kristek přijímá narozeninový dárek od hraběnky Pilati.

Jiří Holásek.

Bibi Stevens, Hartfrid Neunzert, hraběnka Francesca Pilati von Thassul.

Hynek Tajovský.

Salvadora Dalí zná skoro každej, jeho obrazy a sochy taky zná kde kdo, ale málo kdo ví, že Dalí psal i básně. Psal je výhradně v katalánštině. Dnes byla jeho báseň poprvé přednesená i v češtině. Z katalánštiny přeložil Michal Brabec. Recitace Hynek Tajovský. Snad mi bude odpuštěno, že jsem báseň z nahrávky v chytrých hodinkách nerozkódoval úplně přesně:

Portlligatská madona
Boží brázda, která jí protíná hlavu
a vyprazdňuje útroby,
zanechává v jejím trupu díru,
aby jej prostoupilo nebe.
Panenské boky se proměňují v kleště z jemného uranu,
aby sevřely křehké jádro zúrodněného prostoru
a nakonec prolomily kosmickou božskou membránu.
Už z ní vystupují předznamenané,
náhle vtělené objemy
neposkvrněného početí,
které se při zvěstování nad modlitbou zárodečného lůna
horninové hlavy odvažovala zvuk pouze zavřenýma očima.
Přetěžký vzduch atomu strukturuje její nedotčený úlek.
Prázdno se stává nádobou
a panenské kontury jejího těla už jsou tabernáklem
bez dveří i závoje,
kde v rovnoměrných vzdálenostech vesmíru
spočívá zbrusu nová planeta lásky
zavěšená v samém středu nebeského těla.
A tou planetou lásky a potěchy není nic
než onen bělostný chléb
spásy a života, který září i za noci
a za deního svitu oslňuje.

Lubo nenašel šavli, aby otevřel šampaňské, tak ho otevřel klasicky. Rukou.

Přípitek na zdraví Lubo Kristka.

Začíná autogramiáda, protože vysoké kolportérky rozdaly pohlednice s portrétem umělce.

Zájemcům Lubo Kristek pohlednice podepisoval. Mnozí si přinesli z domova i některé z jeho knih a nechali si do knihy vepsat zlatou fixkou věnování.

Bibi se tlemí.

Matka s dcerou.

Jeptišky stále střeží O-Morphi neboli panenskou, neposkvrněnou.

Hrabě Gotthard Pilati von Thassul s bodyguardem ve stylu staré Anglie.

Hynek Tajovský přednáší za všeobecného mumraje další Dalího básně.

Olejomalba "Předtucha Salvadora Dalího". Lubo Kristek je jako pavučinou protkaný souvislostmi. Část svýho života prožil v blízkosti Salvadora Dalí. Lubo se narodil sice v jiném roce, ale dny jejich zrození jsou od sebe jen pár hodin. Proto ta předtucha. Ale bacha, Lubovy pavučiny jsou daleko rafinovanější. Struny pavučin jsou hustý a často o sebe brnkají, čímž se rodí souvislosti úplně nové. 4D pavučiny.

Reflektory přebírají štafetu od zapadajícího slunce.

Holky se na oslavě Lubových osmdesátých narozenin prsí.

Bibi několikrát vystupovala v Lubových happeninzích a teď na to oba nostalgicky vzpomínají.

Bibi a já.

Míra Bartoň. Po produkci nastává den otevřených dveří. Návštěvníci si mohou prohlédnout Sursum, hudební asambláž v domě Lubo Kristka. Zájem je obrovskej.

Po happeningu uspořádal Lubo pro své nejbližší malej mejdan. Helča Lubovi předává dřevěnou manželku. Asi nějaký Voodoo.

Lubo Kristek a surrealistická pohlednice ze Španělska.

Mejdan je plnej příjemnejch lidí.

Abych nezapomněl, ten chlápek uprostřed fotky je zvukovej technik Jura Pejcha. On a jeho pes Mates zvučí skoro všechny Lubovy akce. A můžu vám prozradit, že to je často hodně komplikovaný zadání.

Ještě je potřeba doodlíčit Míru Bartoně.

Petr Masařík.

Mejdan v plným proudu.

Lubo improvizuje na klavír.

Milan Svoboda před asambláží. Člověk, který umí mluvit líp než knihy. Dokonalá intonace, ani slovo zbytečně.

Bibi je šokovaná z Lubovy hry na klavír.

Krátce se tu mihnul i Michelangelo Buonarroti, aby pozdravil kolegu.

Helča a Bibi.

Lubo Kristek na koberci.

Helča si povídá s Lubem o brýlích bez nožiček.

Helča, Lubo, Jura.

A ještě jednou.

I já potřebuju nutně fotku s Mistrem.

Mezigenerační dálnice informací.

Miro.

Jura.

Já.

Helča, Iveta, Miro.

Rozhovor v barvě.

A zatímco si s Lubem povídáme, společnost se pomaličku hrouží do spánku.

Lubo vypadal vteřinu, že je taky unavenej, ale...

...u Luba člověk nikdy neví. A vědět nemůže.

Miro spí.

Iveta spí.

I Bibi spí. Jen staří bardi jsou vzhůru. Mejdan končí. Lubo, díky, bylo to velkolepé!!!

podpis



Rebel Jirka obědvá.

Jan Síla (SPD): Pediatrie, zvláště ta dětská, je složitý obor.

DALŠÍ PŘÍBĚH OKOLO VYKOPANÉ
JAMY PŘED DOMEM

se vyvíjel nebezpečně rychle!
Někdy ve středu jsem přišla ze školy a jama byla zasypaná!
Proces zdokumentoval pan Jiří ve spolupráci s jeho iPhonem:


Petr přijel na pomoc a zřejmě to jenom lítalo.
Dokonce stihli zapůjčit i vrátit dusadlo (teda vibrační desku, jak říkají odborníci)
a bylo po ftákách.


S mírným zpožděním pak byly dovezeny zatravňovací rošty - tak to Jirka geniálně vymyslel -
a při dalším návratu ze školy jsem viděla už jen rovnou plochu, kde poroste tráva!


Jirka objevil v zahradnictví balík, s nápisem Parkovací tráva a zaradoval se, že to je přesně to, co potřebuje. Doma při bližším ohledání sice zjistil, že to je tráva parková a ty dvě písmenka si přibásnil.
Nevím, jak se mu to podařilo domluvit, ale od té doby prší. Většinou jemné zahradnické deštíček,
takže brzy uvidíme, jak se bude parkovací trávě dařit...

NA PŘEDNÁŠKU PANA PROFESORA BEDNÁŘE
DO LOMNICE

jsme se nakonec vypravili vlakem. Doprava fungovala perfektně, všechno jelo na čas.
V Tišnově jsme potkali zaslóžilého pojízdného pocestného Pavla Juránka a zjistili,
že máme společný cíl!
Přednáška měla začít v 17:00, autobus přijel na náměstí v 16:59 a tak jsme se stihli v rychlosti
přivítat s kamarády, najít místo a dokonce i objednat pivo!

Pana profesora přivezl Lukáš Prchal opravdu AŽ z Prahy.
Je to příjemný pán, který dokáže vyprávět poutavě o mnoha tématech, takže vzbuzuje dojem,
že má v hlavě nainstalovanou rozsáhlou knihovnu, ve které hledá s velkým přehledem
a předává informace podle potřeby a zájmů tazatelů.


Podvečer ubíhal nenápadně a docela rychle. Lidi se ptali a neodbíhali od tématu, což pana profesora
určitě těšilo. Netěšily ho ale technické problémy - měl namyšleno pouštění ukázek
z přivezených CD, ale technika stávkovala. Stalo se to víckrát a to ho docela viditelně rozmrzelo.

Přesto vydržel, potěšil nás pochvalou moravských písní a dokonce prohlásil, že kdyby si mohl vybrat
místo, kde se narodí, byla by to Jižní Morava - právě pro tu lidovou muziku.
Bylo to pěkné posezení a ti, kteří přišli, přijeli, nebo byli přivezeni, si večer pochvalovali.


Říkali jsme si, že by nebylo od věci požádat o přednášku Miloše Štědroně!
Témat by se našlo určitě spoustu.
Co na to Lomnice?

12. KVĚTNA ODEŠEL JIŘÍ BULIS Z TOHOTO
světa, bylo to přesně 30 let. Shodou okolností hovořil pan profesor Bednář o tom, že to
stejné datum k odchodu na druhou stranu potkalo i Bedřicha Smetanu, jen o 129 let dřív...
Dnes, v pondělí 15. května v Knihovně Jiřího Mahena se uskutečnilo bulisovské vzpomínání
pod vedením Jana Daleckého, dříve Beránka.
Přišli pamětníci...

Břeťa Rychlík, bývalí členové Divadla X a spousta lidí, která si Jiřího Bulise ještě pamatuje osobně.
Honza večer uvedl tím, že bude asi dost free - a taky byl.


Naši studenti (1. ročník činoherního herectví a 2. ročník muzikálu) program
krásně okořenili živými vstupy.
Pokusili jsme se zapadnout do vzpomínkové atmosféry tak, že seděli v publiku a zpívali z místa. Zapůsobilo to hodně dobře, atmosféra byla občas až dojemná, někteří z nás uronili slzičku i víc.
Ta muzika má totiž opravdovou sílu a když to mladí zazpívají s velkou pokorou, je to zážitek.


Prý to znělo dobře, jak nám sdělili přátelé, kteří přišli.


Bulisova hudba žije dál a mě dojímá, když zní prostřednictvím nejmladší generace s takovým citem.
Pochopili to a pro mě je to velká odměna, Bulis by měl radovanec!

Dada a spol.

Skrytá tvář české literatury II: Josef Hora
Uvádíme cyklus večerů věnovaných významným českým básníkům s tvorbou pěti duchovně orientovaných básníků dvacátého století a pěti současných autorů souznějících s jejich dílem. Projekt Básníci v Česku herců Michala Bumbálka a Lukáše Riegera vzniká ve spolupráci s projekty Káznice žije spolku Tripitaka a Básníci v káznici spolku Odjinud.

Další z večerů, tentokrát věnovaný dílu básníka Josefa Hory, se bude konat ve čtvrtek 25. 5. 2023. Recitovat budou Jana Štvrtecká, Pavel Čeněk Vaculík, Michal Bumbálek a Lukáš Rieger za hudebního doprovodu Dady Klementové. Úvodního slova o autorovi se ujme pan Karel Komárek a také budeme mít možnost zhlédnout krátký film o Josefu Horovi od Petra Barana a Anežky Šujanové.

Vstupné: 150 Kč
Studenti a senioři: 80 Kč
ZTP, ZTP/P: 80 Kč
Studenti a pedagogové uměleckých škol: 40 Kč

Josef Hora
* 8. července 1891 Dobříň, † 21. června 1945 Praha

Významný představitel proletářské poezie a reflexní lyriky času a ticha. Narodil se v selské usedlosti ve vsi Dobříň nedaleko Roudnice nad Labem. Po studiu práv v roce 1918 začal díky Ivanu Olbrachtovi pracovat v redakci Práva lidu. Posléze v letech 1920-29 řídil kulturní rubriku Rudého práva. Po vyloučení z KSČ v roce 1929 přešel do Českého slova, kde setrval až do roku 1940. Jako předseda Obce československých spisovatelů byl Josef Hora jedním z předních organizátorů jednotné fronty umělců proti fašismu. Zemřel po dlouhé nemoci v prvních poválečných dnech. Stal se prvním, komu byl udělen titul národní umělec.

Ve své poezii prošel velkým vývojem. Od poezie symbolistní a vitalistické se včlenil do poezie proletářské, ve které zesílil zřetel sociální. Odklon od ní přinesla sbírka Itálie (1925), ve které autor užil asociativní metody poetismu. Od poloviny dvacátých let začíná nové období Horovy poezie. Dění nahlíží pod zorným úhlem času. Čas stále plynoucí je bratrem básníkova srdce: Struny ve větru (1927), Deset let (1929). Postupně dochází v jeho poezii k výraznému zduchovnění: Tvůj hlas (1930), Tonoucí stíny (1933), Dvě minuty ticha (1934). Protifašistický odpor ovlivnil jeho poslední sbírky: Tiché poselství (1936), Máchovské variace (1936), Domov (1938), Jan houslista (1939), Zahrada Popelčina (1946), Proud (1946) a Zápisky z nemoci (1946). Významné jsou jeho překlady z němčiny (Goethe) a dosud snad nepřekonané překlady z ruštiny (Puškin, Lermontov).

Líto mi, líto kostelů je,
kde století spí zesnulá.
Člověk je věky dostavuje
jak vzácnou přítěž minula,

pak vteřina je na prach změní
a v lítosti k nim pokleká.
Nad jednu ztrátu ale není:
utratit duši člověka.

Milí přátelé,

v září letošního roku jedeme se skupinou do Benátek na několik dní. Bydlíme přímo ve starobylém městě, máme k sobě průvodce, který nás bude doprovázet po celé dny. Program je bohatý, dostanete se i do hlubší části laguny na odlehlé ostrovy a samotné město projdete křížem krážem. Největší peckou však není náměstí sv. Marka, ale daleko méně známá místa, které průvodce nepropagují. My je projdeme. Krom toho navštívíme i Benátské Bienále, cože je neuvěřitelná přehlídka moderního umění.

Pokud projevíte jakýkoliv zájem, nepište, ale rovnou zavolejte. Skupinu uzavíráme ke konci měsíce května.

Barbora Pavlišová
Terra incognita
T: 724775396

Milí umělci!

Zvu vás na
slavnostní předávání vysvědčení spojené s malou párty a rozebráním kreseb - ve středu 31. 5. 2023 od 17:00 (na Šujanově náměstí = vedle Nové Vlněny)
workshop Každou 1. neděli tentokrát v krásném prostředí Zahrady na rozcestí v Medlovicích 4. 6. 2023 10:00 - 16:00; v plánu jsou zajímavé výtvarné aktivity, společný oběd apod.
krátkokurzy vždy v úterý a ve středu od 16:00 do 19:00 hod. (na Šujanově náměstí = vedle Nové Vlněny)
základy kresby 13. - 14. 6. 2023
zajímavé techniky v akvarelu 20. - 21. 6. 2023
tvoření z papíru 27. - 28. 6. 2023
plenéry vždy ve čtvrtek (obvykle) od 16:00 do 19:00
Dejte to vědět přátelům, kamarádům a známým a vezměte je s sebou. Když nás bude víc, bude větší zábava.

Na setkání se těší

HHH
602 524 200
facebook
Ateliér pro kočku

 

Přátelé,
uvolnila se nám místa na Dobříš a tudíž se můžete nahlásit.
Budeme se na vás těšit
https://www.terrai.cz/na-kavu-k-capkum

Barbora Pavlišová
Terra incognita
T: 724775396

Vážení přátelé, kamarádi, známí!
V sobotu 13.5. si pokud chcete/můžete naplánujte cestu na Těchov do Hospůdky na Točně https://mapy.cz/zakladni?source=firm&id=13076937&ds=1&x=16.6956233&y=49.3678884&z=17
kde se před vašimi receptory po delší době odehraje ojedinělý a zřejmě na čas znovu neopakovatelný recitál
kdysi blahé paměti produkovaný pravidelně jako Šujanoviny
a dnes inzerovaný pod názvem Večer při svíčkách s VŠ https://www.hospudkatechov.cz/poradane-akce/
V sobotu od 19h. se těším... * NpVŠ

Milí hudební příznivci, zveme vás na neformální koncert.
Zastesklo se nám po živém hraní, protože teď většinu zkoušek věnujeme novému repertoáru.

Kdy: pátek 19. května 2023 v 19:00
Kde: galerie Alfa, Žižkova 600, Bílovice nad Svitavou