“Už se mi tak strašně stýská “ , posteskne si u večeře Colla. A po čem, Collo? Ale, po soustředění mám jet na měsíc s Freemanem do Kanady a už se vidím , jak se mi ukrutně stýská po Namaqualand. I nám se bude stýskat. Ještě 2 dny – a potom zamáváme - tot ziens. Poslední dny trávíme v okolí , věnujeme se různým fotografickým technikám a připravujeme velké dia show z naší práce pro místní publikum. Jedeme fotit na hřbitov aut , učíme se makro fotografii. Jěště chytneme pár západů slunce. Můj poslední sen v Namaqua je černobílý. Zdá se mi, že mám kouzelnou hůlku a kam mávnu, tam desaturuji (z barvy udělám černobílou). Hlavně desaturuji lidi, asi aby barevně nekonkurovali přírodě.

V neděli si všichni utřeme slzu a rozjedeme se po Africe. Tom má privátní cestu na týden do pouště Namib s průvodkyní, kanadský pár jede turistickou trasou (tzv. Garden Route) po východním pobřeží do Krugeru a my se vydáváme na severo-západ, do Kalahari. Každý z nás do jiné přírody a klimatu.

Jedeme nejprve na sever k městu Springbok, pak přímo do pravého úhlu (jako v Chartůmu, akorát tady se nedá zabloudit, je tady jenom jeden) doprava, tak trochu podél řeky Orange , ale pěkně daleko od ní. Skalnatá poušť Namaqua se pomalu proměňuje v písečnou rudou Kalahari. Ubývá vegetace (i těch mých milovaných Quiver Trees) a po desítky až stovky kilometrů není vidět osada. Uprostřed této pustiny odbočujeme směrem k řece Orange, k hranici Namibie, abychom si prohlédli malý zázrak – vesnici Pella, která je obklopena největším palmovým hájem v jižní Africe.

Jsme trochu zaskočeni ukazatelem, místo Pella ukazuje SOMALIA. Ta je asi tak 5000 km daleko, říkam si, že by o tu zemi byl takový zájem, že by ukazatele byly už tady? Nebo je to pro Al Kaidu, aby tam Bin Ladin trefil? Za chvíli se vše rozřeší. Městečko Pella má kromě nádherného kostelíčka a palem taky štěstí nebo pech (jak se to vezme). Usadili se tu hollywoodští filmaři a přetvořili okolí a udělali z něho Somálsko. Od zítřka se tu má začít točit nový film s Nicolas Cage v hlavní roli - The Lord of War (Pán války). Naštěstí kostel zůstal stát. Nicméně z idylky , kterou jsme si představovali, nic nezbylo. Za vesnicí se tyčí obrovský cirkusový stan a okolo malé chatky a přívesy - městečko Holywoodu, které zde hbitě vybudovali. Tato produkce změní život těm lelkujícím černochům asi tak, jak to dělá již léta závod Paris-Dakar místním beduinům na Sahaře. Je mi jich docela líto. Zavane sem vzduch technologie a bohatství, ochutnají vůni moderní doby a pak jim to hbitě zmizí před očima.

My ještě vzbudíme místní sestru abatyši, ta proloupne ospalé oči a ukáže nám s pýchou kostelíček z konce 19. století, který jako by vypadl z Blízkého Východu – taky se dozvídáme, že název vesnice je podle osady v Palestině.

A jedeme dál. Tyto dny kulminuje na obloze měsíc . Je úplně v úplňku. Já nevím jak vy, ale já si zásadně plánuji romantické cesty v této magické době. Z nějakého tajemného důvodu mě ta koule na obloze fascinuje. Je to tím, že v Holandsku lidi ani neví, kdy je úplněk k vidění. Nějak ho přes tu světelnou pollution a mraky neužijeme. Ani nemají fáze měsíce na stolním kalendáři ! Ještě, že pro měsíc mají pojmenování! To se musim rok dopředu poptávat, kdy ty úplňky jsou a všichni na mě zírají jako na exota (a to už jsou ode mě na ledasco zvyklí). Nakonec to najdu na internetu. No a plánuju cesty, naštěstí je úplněk ve stejnou dobu na všech kontinentech. V době úplňku se večer moc nepřesunujeme, protože já číhám na měsíc, než vyjde na obzor a pak na něj zírám. Paul u toho kouří. Jo ještě, kdyby se tak postavila žirafa mezi mě a měsíc !! To by byla fotečka. (ale ona ne, ona si přes den stoupne mezi mě a slunce).

Přenocujeme u oranžských vinic * , které lemují řeku Orange , ve městečku Kamakas. V blízkosti se vrhá Orange ze skal a tvoří divoké vodopády Augrabie Falls. Po nich vymýlá po tisíciletí Orange obrovský kaňon (á la Grand Canyon, jenom trochu míň hluboký). Bohužel díky nedostatku vody v tomto období jsou vodopády takové nijaké, řev padající vody téměř ani neslyším. Měsíční noc trávíme v chatce mezi skalami. Přes den procházíme krasné skalnaté okolí vodopádů. Občas potkáme žirafy nebo antilopy a těšíme se z množství Quiver trees.

POUŠŤ PÍSEČNÁ

Ve středu si vyměníme v Upingtonu ** naše auto za terénní vůz (Toytota), nakoupíme vodu a vyrazíme na sever do Kalahari. Můj muž miluje ze všeho nejvíc pouště. Jak dostane terénní vůz do ruky, tak by nejraději zmizel v prvním pískovišti. Nejprve nastaví svůj GPS (Global positioning system), přístroj, který naviguje pomocí satelitu a určí svou polohu na zeměkouli s několikametrovou přesností. Bohužel , tak detailní mapy neexistují. Takže podle mapy určíme polohu asi tak na 1 –10 km. Na dobrých mapách Kalahari** jsou farmy (čti VODA) naznačeny pouze číslem koordinát GPS. Ovšem, mají v tom binec, při přepisu koordinát se někdy šlehnou o pár desítek či stovek jednotek (což dělá ve skutečnosti rozdíl v kilometrech).

První zastávka po 250 kilometrech je farma, kde prý mají geparda. Na farmě za malý poplatek dostaneme stopaře zvěře a jedeme naším vozidlem do dun. Nikdy jsem neviděla oči člověka v takovém soustředění (rentgenový zrak), jako měl náš stopař. Viděli jsme antilopy, geparda pouze zahlédli ve velké ohradě. Paul se dostal do tranzu z přejezdu dun. Nahoru, dolů, doprava,doleva. Asi by se sem rád odstěhoval.

Zažili jsme už s Paulem nejednu pernou chvíli na poušti. Jednu v Namibu a druhou na Sahaře. Paul byl sice v klidu a nad věcí, nicméně já jsem se loučila se životem a to dost hystericky.
Tentokrát v Kalahari jsme to taky přežili, a to jak a jak to bylo s králem pouště – kalahárským lvem s černou hřívou, se dozvíte v příštím pokračování. Také si popovídáme na téma “ Pisek a má rodina “, obecně o cestování v poušti.

* Oranžské vinice - lemují řeku Orange desítky až stovky km. Orange je tepna života v poušti (něco jako Nil v Egyptě). Vinařské centrum je ve městečku Kamakas . Vinice jsou velmi mladé (první jsou založeny v roce 1965) a pořád se rozšiřují.
** Upington - velmi příjemné hlavní město největší provincie JARu Northern Cape. Je to středisko obchodu, postaveno u řeky Orange se spoustou zahrad, golfové hřiště atd. Atmosfera je ležérní, žádné napětí není citit ve vzduchu (oproti jiným městům na východě, či v centru země.)
*** Kalahari - rudá poušť na západě JARu, v Botswaně a v Namibii. Duny bývají porostlé travinami a tak v Kalahari jsou obrovské farmy (rozlohou) na chov antilop, ovcí atd..
Křováci (původní obyvatelé) jsou velmi hledanými pomocníky na stopování zvěře.