Blíží se Velikonoce
(aneb bordel na kolejích)

Sedím zrovna v takovým impotentním krámku a píšu na macíka prase číslo 13. Je sice brzo, teprve čtvrtek, ale co můžeš udělat hned, můžeš udělat i jindy, jak říkají hospodští domorodci, tak proč ne hned?


Taková trochu asymetrická

Člověk má zkusit všecko. Kdysi kdesi v dálným světě jsem pár hambáčů snědl, už jsem o tom psal na prasisku, ale tady v Česku ani v Československu ještě ne, teda jednou jo, tohle dneska bylo podruhé. Ale už to tak hezky nevyzní, jako kdyby tohle bylo poprvé, to poprvé z toho dělá exluzivitu, která se tak v denících a časopisech na trafikách cení. Furt samá exkluzivita. To by se jeden posral.


Rum na koleje nepatří.

Eštěže nemusím být novinářem tam. No tak teda výjimečně podruhé jsem si dal hambáče dneska v té impotentní prosklené kostce, kde jsou dva vchody, ale jeden je již tři měsíce označen cedulkou napsanou Verdanou na počítači vytisklé inkoustovkou. Je tam napsané Dveře rozbité požíjte druhé dveře děkujeme. Požíl jsme ty druhé. Na stolcích jsou drobky od předchozích návštěvníků, dokonce u mýho stolečku se krčí kydanec hořčice. Busík mi jede za dvacet minut, tak jsem si šel dát párek v rohlíku, ale jako obvykle není. Už jsem se tu stavil asi 6x, ale jen jednou, asi omylem, ho měli. Měly.


V Kolíně na nádraží je svět hodně barevnej


Barbína přišla při nehodě na nástupišti o nohu...


... takže už nepotřebuje holínku.


Modrá rukavice

Obsluhujou ten stánek dvě tučné mišelinové dámy. Jedna je mladá a je výrazně kypřejší a vzdušnější než povadlá maminka. Mám hlad už od včerejška, tak si chci něco dát. Třeba i smaženku, ale ani tu dnes nemají a na sladký jsem sem nešel. Takže hambáč. Ptá se bambule, jestli číse. Tvářim se jak vesnický floutek a nerozumím. Čí jsem? No přece Olininej. Nebo ne? A já na to, že bych toho hamburgera teda jako a ona zase: "Číse?" tak mi došlo, že asi myslí cheesburger. Ach jo, tak jsem se zatvrdil a řekl že ne, že normálního. A mladá jen zavrčela: "Hambáče přece." A ta druhá neochotně, a chcete ho ohřát? A já že jo, tak tu sedím a to horké neidentifikovatelné žrádlo si cpu do tlamy a píšu o tom zprávu. Eštěže s sebou mám noťáska, tak si to můžu hnedka napsat. A taky, když píšu, zapomínám, že žeru. Obě bubliny mají žlutý trika, čučí se po mně, asi je tam štvu. Jednoho hambáče a nic víc?


České dráhy jsou v dezolátním stavu


Mezi kolejemi se plazil krokodýl.


Vyblitá stonožka


Vyblitej slon


Kýbl na vodu s nulovým objemem.

Ani se mi ráno do města nechtělo, jenže jsem si v jednom bazíku všiml, že tam nabízí 30palcový monitor za slušné peníze. Ale znáte to, jak se v člověku najednou utrhnou ty mamoňácko-lakotný pudy. Koupit monitor za 15 000 místo za 118 tisíc a se sondou, to už je nářez. A tak jsem ráno vstal a jel ho koupit. Přiznám se, že jsem si tak trošku přál, aby to nebyl on, abych nemusel utrácet. Tajný přáníčko se vyplnilo, monitor byl staršího provedení a takovej vejvar by to zas nebyl a už měl cosi za sebou. A protože jsem ušetřil 15 litrů, utratil jsem pár korun za hambáče. Ale jo, sežral jsem ho a nic. Svět se ani nezbořil ani neposunul. Všecko při starým.


A spousta oblečení


Popelka si tu zapomněla taneční střevíček.


Pletený svetřík s kostěnými knoflíčky


Značkový pulóvříček


Moderní mikinka


Světlé i tmavé fusakličky


Podlíkačky a slipečky

Chodit teď po městě je trochu otravné. Invaze nenápaditých ušáčků ve staniolu a kraslice a jásavé velikonoční cetky. Trošku jak o Vánocích. Výhodou Velikonoc, a to velikou výhodou, je, že netrpí koledama troubenýma na každém kroku. Jsou jen takové ušatě žluté. A to se dá vydržet.


Nádraží v Kolíně bylo před nedávnem celé modernizované.

V pátek jsem jel hlídat maminku. Rozhodl jsem se, že pojedu vláčkem a jako vejlet. Panťáčkem do Kolína a Vindobonou do Brna. V Kolíně bylo sešlo a špinavo. Takové jarní prokouknutí. Nafotil jsem si tam hromadu drobných příběhů a potrhlých setkání. Byla zrovna doba oběda a já jsem tento týden zasvětil prasárnám, dal jsem si v bufetu na nádraží na papírovým tácku obrovskýho naducanýho zavináče a lžičku matesů jako zákusek. A dva drobivé, ale hodně dobré rohlíky k tomu. V bufetu mají jen jeden červený kulatý stoleček s reklamou na Coca Colu. Jím rozšafně, nehltám, přes sklo mě pozorujou tři ksichty. Kluk s holkou, ale ti mě nevidí, protože si sahají mezi nohy zrovna a vedle sedící bezdomáč. Ten se tváří aktivně, ale nasraně. Asi má hlad a sbíhám mu sliny, jak mi to teče po vousech. Přehnal jsem to s množstvím, dojídám násilně, zahazuju úplně promáčenej tácek, smetu drobečky, vchází upravený klučina a zženštile tanečně žádá klobásku. Napadá mě, že to nedokážu popsat slovy. Tu intonaci, to přihřáté frázování, že to jde jen okecat. Co kdybych začal používat pro prase diktafon? Třeba by někteří lidi mohli začít věřit, že si nevymejšlím, že tohleto všecko jen tak mimoděk žiju.


Narušené vedení (ČD)

Ani v Brně to nebylo upravené. Chyběl mi pohyb z té jízdy vlakem, tak jsem šel do Lesné pěšky. Brněnskej Bronx je zašlej a zasranej. Bratislavská byla zacpaná autama. Brno je snad jediné město v republice, kde si automobilisti klidně stojí na kolejích a tramvaje tak ztrácí svou výhodu. Kupodivu to nechává brněnský šalináře i cestující v naprostým klidu. A to navzdory tomu, že šalináři ve všech českých městech s glajzama jsou většinou vybíráni z těch neklidných a netrpělivých. V pátek jsem si to mohl ověřit, když jsem šel pěšky a neustále jsme se střídali ve vedení s jednou devítkou, kterou bych jel, kdybych netrpěl nedostatkem pohybu a nostalgie. Ale to už se zácpa odcpala, šalina mě definitivně předjela a zvítězila. Po cestě jsem u Zemědělky 200 metrů za kaprem ve vinotéce koupil petflašku modrýho portugala, no a pak už jsem až do neděle sloužil u maminky. Byli jsme na procházce, maminka zas měla strach, že se už s ní nedokážu vrátit, že zabloudíme, protože jedeme jinudy, než když jede s Danou, ale nakonec jsme cestičku k domovu našli.


Ostražitost je na místě.

Příští týden jedem na chaloupku, tak hlásím prasečí neserióznost a prase vyjde až v pondělí Velikonoční.


Ó to jaro...

pozn. redakce: všecky ilustrační snímky kromě posledního vznikly na území kolínského nádraží na úseku zhruba 50 metrů dlouhém.


3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k posrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého štěpána, které mi poslali již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Jan NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17)
jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)


Jaro už je za okny.

  • Indie vyvinula nové granáty, jejichž účinnou složkou jsou extrémně pálivé chilli papričky bhut jolokia. Výbuch rozšíří v okolí prach z papriček, které jsou nejméně stokrát pálivější než tabasco. Mají neuvěřitelný milion Scovilleho jednotek pálivosti (SHU). Bhut jolokia v překladu znamená něco jako „chilli démon“. Granát je netoxickou zbraní, oběti výbuchu nemohou několik hodin otevřít oči, chilli zároveň způsobí částečnou paralýzu těla. Následky jsou pouze dočasného charakteru. Indická armáda chce nový druh granátu použít především v boji proti terorismu. Odlehčená verze by se prý mohla vyrábět jako ochrana pro ženy, které napadne násilník.

  • Ruský matematik Grigorij Perelman opětovně odmítl převzít 1 milion dolarů za svůj důkaz Poincarého domněnky. Částku nabízí Clayův matematický ústav za vyřešení každého ze sedmi největších problémů současné matematiky (nyní jich stále ještě zbývá šest). Čtyřiačtyricetiletý geniální vědec žije údajně jako poustevník v prostém bytě plném švábů. „Mám vše, co chci“, prohlásil prý přes zavřené dveře, když mu přišli zástupci matematického institutu peněžitou výhru předat. Perelmanova sousedka k tématu uvedla: „Zkoušeli jsme se v našem domě zbavit švábů, ale schovávají se v jeho bytě.“
  • Ulice v britském městě Eastleigh (hrabství Hampshire) jsou již delší dobu pravidelně znečišťované návštěvníky hospod a klubů, kteří si ulevují všude, kde je to možné. Radnice tedy rozhodla, že ulice budou vybaveny pojízdnými pisoáry (vypadají jako plastová popelnice s otvorem zhruba ve výši pasu), do kterých budou moci pánové potřebu zdarma vykonat. Navíc budou jednat ekologicky, jejich moč se totiž v kontejneru změní na biohnojivo.

  • Honza se Stáňou jsou stále v Kalifornii, ale už ne San Franciscu
  • Dana si byla odpočinout od maminky v Ostružné
  • Olina zmokla
  • Jirka chodí v indické noční košili

australia
3B+H+M vzhůru nohama

Další hlášeníčko

Helča + 3B + M

'Maminka v neděli dopoledne:
"Duši, kde je ten časopis s těma čtyřma červenejma panákama?"



BaselitzGalerie Jakubská
Výstava LÁSZLÓ KUTAS - bronzové sochy
BaselitzGalerie hlavního města Prahy - Staroměstská radnice
konceptuální umělec ze Slovenska MAREK KVETÁN (5. 3. – 2. 5. 2010)

Baselitz Radioservis vydává CD Pravdivý příběh Plastic People. Strhující, věrné i pitoreskní vyprávění o letech, kdy působil jako manažer soustavně perzekuované skupiny The Plastic People of the Universe, napsal básník, publicista a kunsthistorik Ivan Martin Jirous na přelomu let 1980-1981. V nahrávce Českého rozhlasu z roku 2009 čte nezaměnitelným způsobem sám autor a Oldřich Kaiser. Doplněno hudebními ukázkami.

BaselitzGalerie Velryba
Guna Leite - PROSTOR
22. 3. 2010 - 15. 4. 2010

BaselitzGalerie hlavního města Prahy - Dům U kamenného zvonu
ZDENĚK SKLENÁŘ / DESET TISÍC VĚCÍ – DESET TISÍC LET
17. 3. 2010 - 6. 6. 2010

Baselitz Portugalský trumpetista Sei Miguel vydal desku Esfingico – Suite For A Jazz Combo. Kromě Miguela na desce hrají César Burago (perkusy), Fala Mariam (trombón), Pedro Lorenco (baskytara) a Rafael Toral (elektronické efekty). Tento avantgardní jazzový kvintet na desce přechází od volných forem minimalismu přes progresivní a divokou jazzovou improvizace až k jemným pasážím. Miguelova hra přiznává vliv Johna Cage, své improvzace však rozehrává do nových dimenzí a spojení Miguela a Torala nabízí zajímavý kontrast člověk versus stroj.


prd

Vojtěch Klimt: Akorát, že mi zabili tátu
Příběh Karla Kryla
Již třetí vydání knihy vypráví životní příběh písničkáře a básníka Karla Kryla. Autor při jejím psaní vycházel nejen z důkladného studia všech dostupných tištěních i rukopisných pramenů a z důvěrné znalosti Krylových nahrávek, ale též z desítek osobních rozhovorů s Krylovými příbuznými, přáteli a známými a v neposlední řadě ze zkušeností, které ze svých setkání s Karlem Krylem měl sám. Jeho kniha je tak výsledkem sedmnáctiletého intenzivního zaujetí Krylovou osobností a dílem, přičemž si zachovává věcný styl vyprávění založený výhradně na ověřených faktech.

  • Nevěř ostnatému drátu, byť by se stokrát tvářil jak stonek růže.“ (Karel Kryl)
  • Ve středu 31. 3. v 17 hod se v Městské knihovně uskuteční večer PEN klubu a jeho přátel nazvaný Zdeněk Grmolec: Vymítání anděla.
  • Kina:
    30.3. – Aero – Filmový klub – Fish Tank (režie: Andrea Arnold, VB/Nizozemsko, 2009, 123 min. Drama) (Mladá Mii se v těžké době dospívání ostře střetává se světem lidí, se společností, v níž je každý sen ostře znetvořen a kde se z každého konkurzu na tanečnici vyklube spíše nabídka práce ve striptýzovém baru.) (18:00)
    27.3.-4.4. – Evald –
    Květ pouště (režie: Sherry Hormann, Něm./Rak./Fr., 2009, 130 min. Drama) (Skutečný příběh o cestě z africké pouště na světová přehlídková mola.) (15:30, 18:00, 20:30)
    30.3. – Kino 35 –
    Václav Havel, věčný buřič (režie: Jarmila Buzková, Fr., 2009, 43 min. Dokument) (Havlův životní příběh je jeho nejlepší hra: střídavě kouzelná pohádka nebo absurdní drama.) (19:00)
    1.4. – Kino 35 –
    Animace 1 (Cesta francouzskou animovanou kinematografií od známých jmen po nové talenty z nejlepších škol ve Francii. Šedesát krátkometrážních filmů, šest tématických programů, vybraných ve spolupráci s Mezinárodním festivalem animovaného filmu v Annency.) (19:00)
    30.3. – Městská knihovna – Filmový klub –
    Imaginárium dr. Parnasse (režie: Terry Gilliam, Fr./Kan., 2009, 122 min. Dobrodružný) (Dr. Parnassus kdysi dávno vyhrál nesmrtelnost v sázce s ďáblem panem Nickem. O mnoho století později našel pravou lásku...) (19:00)
    31.3. – Oko –
    Pouta (režie: Radim Špaček, ČSSR, 1982, 146 min. Drama) (Thriller o temnotě a lásce, zničení a osvobození, vězení a útěku.) (18:00)
    1.4. – Oko –
    Mamut – (režie: Lukas Moodysson, Švéd./Dán./Něm., 2009, 125 min. Drama) (Jenom život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.) (20:30)
    29.3. – Ponrepo – cyklus Kýč po česku - 14 historických zastavení -
    Nezlob, Kristino (režie: Vladimír Čech, ČSR, 1956, 94 min. Drama) (Příběh surrealistického malíře, který se pod vlivem Kristiny zbaví svého škarohlídství a stane se tvůrcem realistických obrazů pro pracující lid.) (20:00)
    1.4. – Ponrepo - cyklus Kýč po česku - 14 historických zastavení –
    Prodloužený čas (režie: Jaromil Jireš, ČSSR, 1984, 83 min. Komedie) (Stárnoucí profesor Miloš Kopecký se ohlíží za svým dosavadním životem.) (20:00)
    2.4. – Ponrepo - cyklus Kýč po česku - 14 historických zastavení –
    Zkrocení zlého muže (režie: Marie Poledňáková, ČSSR/Fin., 1986, 99 min. Komedie) (Kdo nesází nevyhrává ani v hokeji ani v lásce.) (17:30)
    29.3. – Světozor – Dokumentární pondělí –
    Jsme zdrávi a daří se nám dobře... (režie: Edward Longmire, USA, 2009, 73 min. Dokument) (Film sleduje život čtyři amerických imigrantů, kteří už 4 roky žijí v Praze.) (Projekce za účasti autora a hlavních aktérů filmu!) (20:30)
  • Filmové festivaly:
    do 2.4. – Febiofest 2010, Praha (info:
    http://www.febiofest.cz/)
    do 2.5. – Mezinárodní festival animovaných filmů, Třeboň (info:
    http://www.anifilm.cz/)
    do 31.5. – Projekt 100 (info:
    http://www.projekt100.cz)
  • V sobotu 3.4. se v Hostinci Na Americe v Praze uskuteční slavnostní odhalení desky a Undergroundová pouť – již téměř tradiční setkání inspirované událostmi, které se na tomto místě staly 30. března 1974. Na programu je promítání dobových dokumentárních filmů a fotografií „Bigbít obuškem“ a koncert skupiny Plastic People of the Universe.
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    29.3. -
    Agharta – Latin Wave (21:00)
    30.3. – Agharta – Hot Line (21:00)
    31.3. – Agharta – Ondřej Kabrna – Power & Play Trio (21:00)
    29.-30.3. –
    Balbínova poetická hospůdka – Radim Hladík & Blue Effect (20:00)
    31.1. – Balbínova poetická hospůdka – Mirek Paleček a Michal Janík (20:00)
    1.4. -
    Blues sklep – Blues Sklep Speciál: Paul Batto Jr. & Ondřej Kříž (21:00)
    3.4. – Blues sklep – The Update (21:00)
    4.4. – Blues sklep – Jan Smigmator Trio (21:00)
    31.3. –
    Divadlo Archa – Brendan Perry (20:00)
    29.3. -
    Jazz club U staré paní – Balzar Robert Trio (20:30)
    30.3. – Jazz club U staré paní – Tomas Jochmann Quintet (20:30)
    30.3. –
    Jazz Dock – Face Of The Bass (22:00)
    31.3. – Jazz Dock –Lanugo (22:00)
    1.4. –
    Jazzboat – Vít Švec Trio (20:30)
    2.4. – Jazzboat – Rajnošek B.AND (20:30)
    4.4. – Jazzboat – Franta Kop Quartet (20:30)
    1.4. –
    KC Kaštan – Albert Vila Quartet (20:00)
    31.3. –
    Městská knihovna – Vladimír Mišík a ETC – Vítání jara s legendou českého beatu (20:00)
    1.4. –
    Reduta – Bigband Sv. Blažeje (21:30)
    2.4. – Reduta – František Uhlíř Team (21:30)
    3.4. – Reduta – Julek Bartoš Q (21:30)
    29.3. –
    Stará Pekárka, Brno – Grimasa čápa (20:00)
    30.3. – Stará Pekárna, Brno – Ocean versus Daughter (20:00)
    31.3. – Stará Pekárna, Brno – Elena Sonenshine Trio (20:00)
    31.3. –
    U malého Glena – Rene Trossman Band (20:00)
    1.4. – U malého Glena – Jakub Doležal Quintet (21:30)
    2.4. – U malého Glena – Filip Gondolán Band (21:30)
    3.4. – U malého Glena – Jan Kořínek & Groove (21:30)

    30.3. – Ungelt – Vítek Fiala & Jazz Standards (21:15)
    29.3. – Vagon – Psí vojáci (21:00)
  • Kluby - cizina:
    „Důležitý je zvuk kapely, i když hrajete sólo. Musíte znát nejen svůj nástroj, ale musíte znát i ostatní a vědět, jak je v každou chvíli podpořit. To je jazz.“ (Oscar Peterson)

    29.3. – Lebowsky´s Cafe 303, Northcote VIC, Austrálie – Alastair Kerr Quartet (21:00)
    3.-4.4. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Helen Merrill (18:00. 20:45)
    3.4. – Blue Note Milan, Itálie – Robin McKelle (21:00)
    1.-4.4. – Blue Note Washington, USA – Take 6(20:00, 22:30)
    1.4. – Twins Jazz, Washington, USA – The Michelle Webb Group (20:00)
    4.4. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Funk Affair (20:30)

  • Hudební festivaly:
    do 30.3. – Festival pro Tibet 2010, Ostrava, Opava, Frýdek-Místek
    (info:
    http://www.protibet.org/view.php?cisloclanku=2010020001)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    Tam, kde stojí tanečník, je vždy posvátná půda.“ (Martha Graham)

    30.-31.3. – Alfred ve dvoře – Camille (choreografie: Lucia Škandíková, Veronika Riedlbauchová) (Vstupte do ateliéru života francouzské sochařky Camille Claudel. Poetické fyzické divadlo, které vypovídá o hranici mezi realitou a šílenstvím prostřednictvím pohybových a vizuálních metafor.) (20:00)
    1.4. – Alfred ve dvoře –
    Domácí úkoly z pilnosti – rounde 29 (Hitparáda tanečního a pohybového divadla.) (20:00)
    29.3. – Divadlo Ponec, hostuje divadlo Nanohach –
    Miluj mě (režie: Nigel Charnock) (Tragická taneční komedie režírovaná jedním ze zakladatelů slavné DV8 Physical Theatre rozebírá mýtus a pravdu o stavu, kdy je člověk zamilovaný. Černý humor, sladká a potící se těla, srdce hořící l.á.s.k.o.u.) (20:00)

  • Vícežánrové festivaly:
    do 27.4. – Bonjour Brno 2010 (info:
    http://www.bonjourbrno.cz/)
  • Divadla:
    „Život je neobratně sestavená hostina, při níž se netrpělivě čeká na předkrm, zatímco kolem přešla v tichu hlavní pečeně.“ (Franz Kafka)

    31.3. – ABC – Jaan Tätte: Tajemné rozcestí neboli Zlatá rybka po estonsku (režie: Lída Engelová) (Hra o zázracích a penězích a také o děravé naději, že by láska a peníze mohly být slučitelné.) (19:00)
    1.-2.4. – ABC – Willy Russell: Shirley Valentine (režie: Zdeněk Kaloč) (Čtyřicetiletá Shirley udělá něco, co se od ní neočekává - odjede do Řecka, kde začíná nový život, nové dobrodružství, všechno to, co už považovala za ztracené. Skvěle napsané monodrama, v němž herečka ztvárňuje nejen Shirley, ale zároveň všechny postavy jejího mikrosvěta, jako stvořené pro Simonu Stašovou.)
    (19:00)
    31.3. – Dejvické divadlo – Dennis Kelly: Debris (režie: Miroslav Krobot) (Rodinná hra, ve které se věci vymkly z rukou. Současný tragikomický příběh dvou sourozenců, který osciluje na hraně reality a fikce.)
    (19:30)
    2.4. – Dejvické divadlo - Doyle Doubt: Černá díra (režie: Jiří Havelka) (Ve chvíli překročení horizontu událostí není cesty zpět.) (19:30)
    31.3. – Divadlo Komedie – Franz Kafka: Proces (režie: Dušan D. Pařízek) (Je pocit viny nezbytnou součástí existence? Je hledání vlastní viny smyslem bytí?) (20:00)
    1.-2.4. – Divadlo na Vinohradech – Jonathan Lynn, Antony Jay: Jistě, pane ministře (režie: Martin Stropnický) (První řada neobyčejně vtipného a divácky populárního seriálu britské televize BBC.)
    (19:00)
    30.3. – Divadlo Na zábradlí – Jiří Pokorný: Milada (nedokončená opera) (režie: Jiří Ornest)
    (Ráno mrkev, večer nic.) (19:00)
    1.4. – Divadlo Pod Palmovkou – Michael Cooney: Nájemníci pana Swana aneb Peníze na cestě (režie: Antonín Procházka) (Bouřlivá komedie o tom, jak je někdy těžké mluvit pravdu. Brilantní komedie záměn o jednom podvodníčkovi, důvěřivé manželce, příliš oddané sociální pracovnici, nedůvtipném strýci, zkrachovalém pohřebákovi, přísných úředníčcích a natvrdlém nájemníkovi.) (19:00)
    3.-4.4. – Divadlo Ungelt – Keith Waterhouse: Jeffreymu je šoufl (režie: Julek Neumann) (Tragikomický příběh o slavném britském žurnalistovi a alkoholikovi Jeffreym Bernardovi.)
    (19:55)

  • Divadelní festivaly:
    do 11.4. – České divadlo 2010, Praha (info:
    http://www.ceskedivadlo.cz/)
 

Do tajů a kouzel složité kuchyně výuky muzikálového herectví nahlédl náš zvědavý hejbací objektiv. Snímek ukazuje, kterak před vystoupením procvičuje paní profesorka Dada se svými studenty rytmizaci některých náročnějších gest.

MK

No takto tetino

No takto tetino,
situácia mojej euroosoby je takého druhu, že sa čudujem, že vôbec píšem,lebo ma postihol jeden zo smrteľných hriechov - lenivosť! No takto tetino a strécu (ak nemá tiež ten syndróm ako ja), a vidíš, už aj modzog vypína,lebo práve vypla mikrovlnka a posteľ mám na vzdialenosť 146 cm. Zostavujem nové ONÉ, ktoré bude delové, ale práve preto to tak dlho trvá, lebo chcem všetkých prispievateľov "prasáka" tromfnúť. Bude to niečo na štýl p.g. Hrabala, ale ja ku glosám bežných ľudí nebudem pridávať žiadnu fabuľu. A stréc ať už pomalu chladí domácí pívo, ať to do léta stihne,já tentokrát určite přijedu asi i s vnučkou!Keď tak pozerám predchádzajúcu vetu, chybu tam nevidím, aj keď aj čeština od čias, keď som ju bežne používal, sa vyvíjala.
Jedným pozdravom z rangu "Dobrý deň" z budúceho ONÉ sa rozlúčim :
DLHO ŽITE!

p.s.
Ďaľšie odhaľovanie zo skvostného budúceho diela ONÉ je spoplatnené podľa zákona 11.paragraf.5 článok 10,zbierky zákona 568, uverejnený v Novom čase,Čase a Nadčase, schválenom v Slov. parlamente dňa 10.1.2010 jednomyseľne, všetkými Ficoposlancami, a to výške, ktoré určia tabuľky vykonávajúceho predpisu, vydaného najneskôr v marci (březnu) 2020! Odhad legislatívnych expertov je 5€ za vetu. A nerobte si z toho srandu! To je vážne!
Čafte!

 


Vážení příznivci K.R.BANDy a ostatních spřátelených těles,
srdečně zveme na náš koncert, kde spolu s Tomášem Kočkem a Pavlem "Bongo" # Plchem změříme vzdálenost mezi folklórem a blues.
Začínáme ve středu 31.3.2010 v 19:30.
Těšíme se na setkání
za K.R.Band
Richard Lank a Tomáš Drtílek

V aule divadelní fakulty JAMU proběhlo v pátek 26. 3. shromáždění k 90tinám pana Ludvíka Kundery. Miloš Štědroň napsal Mistrovi fanfáru, kterou natočili v Pivoxu se strécem Hniličkou. K podkladu pak stréc Hnilička zatroubil i naživo z balkónu, pochopitelně s óbrovskó siló. Jerka zaznamenával zvuk za Pivox, Aleš Záboj se svým studentem obraz za JAMU – třeba z toho něco vzejde...


Vystoupili jsme i my – pro studenty 3. ročníku muzikálu jsem na přání pořádajících upravila píseň Blues o cizím muži z Kunderovy slavné divadelní hry Totální kuropění. Třeťáci sklidili aplaus, zasloužený po všech stránkách: za provedení, výraz, ale i za kostýmy! Vzniklo to tak: vznesli dotaz. „co na sebe?“ Stačilo jen naznačit (oděv společenský, ale s jemným úletem, protože oslavenec má co do činění se surrealismem a tak podobně) - a oni sami ze sebe vytvořili lehce dadaistický obraz, přesně zapadající do zamýšlené koncepce večera.
Proběhlo mnoho vystoupení – více či méně (sur)realistických projevů slovních ba i hudebních. Velkou a zaslouženou odezvu sklidila Pavla Váňová, která krátce, lidsky, vtipně a od srdce popřála panu Kunderovi jménem čtenářů a diváků. Jak správně podotkla, nebýt jich, tak pro koho by pak vlastně autoři psali a tvořili?
Největší aplaus samozřejmě patřil panu oslavenci. Je to borec! V devadesáti mluví krásně, bez papíru a s humorem. Mimo jiné prohlásil, že nebýt sauny, kterou už po léta pravidelně navštěvuje, určitě by se necítil tak dobře. Že by na tom něco bylo?

V Pivoxu se v sobotu (27. 3) opět natáčelo – kapela HUKL z Uherského Hradišča (ale šéf Péťa je z Kroměříže! - podotýká Jerka..) připravuje nové CD s názvem PEXESO. Stréc Franta Nečas poslal dokumentaci.

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

Dr+spol. 28. 3. 2010

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš