Poslední prase
(z této IP adresy...)

...ale, prase bude pokračovat normálně dál, akorát možná vzniknou nějaké časové disproporce, protože Austrálie, kam v úterý na celé prázdniny odlítáme, je země, kde dneska znamená zítra. A možná někdy budem u klokanů bez WiFi, no pak se to celé sepsuje a posune, ale to my můžem, protože už před třinácti lety jsme rozhodli, my autor toho nápadu, že budeme neseriozní.


Olina se bojí lítat. Kam šla?


Jedem s Olinou za vňoučátkama


Potlesk

Olina nemá ráda lítání a lítadla, když letěla za bráchou před pár lety do Ameriky (to je vám zvláštní, že si na to furt nemůžu zvyknout jako na samozřejmost, když za posranejch komoušů bylo pro normální lidi dostupné Polsko, Maďarsko a NDR, jak si jen tak napíšu do ameriky za bráchou, je to úžasný pocit) vydrželo jí její bání až do San Francisca a zpátky tak. Ubála se skoro k smrti. Když jsme spolu letěli na Krétu, málem mi rozdrtila ruku. A to bylo jen něco přes hodinku. Jak dopadnou mé končetiny při cestě do Brisbane si ani neumím představit. Přemýšlím, kterou ruku Olině obětuju. Mohl bych si sednout zprava a nabídnout jí tu levou, před nedávnem zlomenou, ale jsem levák a bez týhle ruky mě svět připadá složitější. I čůrání je takové cizí. Sednu si z druhé strany a dám jí pravou. Tu používám jen na podepisování, ale už dlouho jsem nic nepodepisoval, asi se bez ní obejdu. No jo sakra, ale touhle zase mačkám spoušť od foťáku. Blbé rozhodování.


Vyděšená holka


Rozjásaný hajzlpapír


Portrét kočky

Těšíme se na dětičky tak moc, jak malý děcka na vánoční nadílku. Trochu tu po sobě zametám stopy, snažím se všecko dodělat a předat, abych na nic nemusel myslet, ale vím, že je to marné, že se určitě najde tolik kravinek a blbin, které po mně budou chtít lidi i když budu od nich 30 hodin cesty. Kromě toho zametání jsem zjistil další zásadní věc, přestává mě bavit fotit věci na zakázku. Takové to focení bez fantazie. Ani by mě nenapadlo, že u toho budu tak trpět. Nakomponovat, zaostřit, cvaknout. To mě nikdy nenapadlo, že je to tak blbá činnost. O to víc se tetelím při focení různejch flusanců a zbytků papírků na asfaltu, to je svět, který mě vzrušuje svou rozmanitostí. Tolik krásných příběhů, pohádek a básniček. Rád chodím pěšky, mohu tak být svým flekům nejblíž a mohou být velmi nenápadné. Mé potrhlé příběhy mohou být pranepatrné. Na kole jich vidím míň a nebo musí být o hodně větší. A v autě? To zdegenerujete a miniatury francouzských impresionistů zmizí. Za volantem je člověk zcela paralyzovaný. Možná to je hlavní důvod, proč mě nebaví jezdit autem a proč jsem měl skoro radost, když nám auto ukradli.


Rozverné koťátko

Kromě těch flíčků, jež znamenají jiný svět, se mi přihodila další změna, zatím těm změnám moc nerozumím, přestalo mi vadit upravovat fotky. Dřív jsem byl purista a jen jsem fotil. Samozřejmě úpravy jsem dělal vždycky, ale to jsou úpravy nezbytné k tomu, abyste odstranili nedokonalost techniky a světla. Kdybyste do fotky nesáhli, nařkli by vás z amatérizmu. Což není žádnej průser. Profesionál je ten, který za své fotky dostane zaplaceno, takže si zadara smíte fotit jak chcete. Čili klidně neupravujte. Je pravda, že každá fotka trošku popostrčit potřebuje. V temné komoře šlo o dobrodružnou činnost. Zvětšovák, kondenzor, objektiv, doba expozice a zkroucené prsty do dráhy světla. Když jste chtěli vymazlenej obrázek, podařilo se to až napotřetí napočtvrté. Ani tohle už neplatí. Dneska převládá technika digitální a nejlepší fotokomorou je fotošop. Co všecko se s ním dá udělat, je až neuvěřitelné. Když jsem před léty jeho kouzlu propadl, experimentoval jsem s filtrama jak blázen a úporně jsem se pokoušel se přemluvit, že je to uměníčko. Dámy a pánové, hovno uměníčko, laciné experiemntování hlupáčka to bylo. Aby se daly tyto filtry mocně využít, musíte být hodně silní v kramflecích a hlavně, musíte naprosto přesně vědět, čeho chcete docílit. Teprve pak se stává práce s fotošopem tak dobrodružná jako stará kysele smradlavá práce v temné komoře. Až na to, že nemáte tolik zkažených papírů a dá se to dělat při běžném osvětlení a blbej pokus vrátíte stisknutím Ctr+Z.


Elefant


Heřmánek

Poslední změna, kterou procházím je, že mě po mnoha letech začalo bavit fotky nějak pojmenovávat. Je to spíš druhá kolejnice. Ta slovíčka by měla navodit u diváka směr, kterej jste té své fotce vnutili. Ono stačí, když je smě jasnej jen vám, ale je moc fajn, když i jiní diváci pocítí něco podobnýho, co autor. Takové texty pod fotky mě začaly před nedávnem bavit. Všecko, čemu jsem se léta vyhýbal a nebo používal s největším sebezapřením, mě začalo bavit. Bylo mi divné, co se to se mnou děje, ale pak mi došlo, že začínám pomaličku trénovat na to focení bez foťáku a pak už je jen krůček k tomu, abych mohl konečně seriozně pracovat na té kolekci nevyfocených fotek pro Rudolfinum. Ozvalo se mi pár lidí, že by se klidně přidali, tak dumám, jestli by to neměla být spíš výstava kolektivní. Přece jenom je Rudolfinum velkej prostor.


Opilá tanečnice

Jen tak mimochodem, včera se u nás stavila po mnoha letech Lenka, co žije dlouho ve Skotsku. A jak tak u nás seděla v pokoji a chlastala čaj a povídali si kraviny, napadlo mě, že by se ten fejeton mohl jmenovat …. No a v tom je ten zakopanej pes, nemůžu si vzpomenout ani za pytel trusu, jak se měl jmenovat. Kromě názvu fejetonu se mi vytratil i obsah, měl jsem to docela vymyšlené a najednou tu sedím u obrazovky, blábolím o nefocení, o pojmenovávání fotek a filtrech ve fotošopu a přitom to mělo být něco jiného. Určitě i zajímavého a vtipného. No a nic. Nevzpomenu si. Třeba bych se mohl vymluvit na to, že mám strach z toho, jak mi Olina bude drtit v letadle ruku. Nebo jsem prostě už blbej. Taky by mohlo jít o kombinaci obého.


Západ slunce v předsíni

No to nevadí, tak jindy. Až mi to Lenka prozradí. Je mladá a měla by si to ještě pamatovat.
Domluvili jsme se skypem s Helčou, že spolu budem celé prázdniny dělat to prase společně. Nevím přesně, jak to bude časově náročné a jestli dodržíme pravidla vydání podle českejch hodinek nebo spíš podle australskejch. Také se nám párkrát stane, že budeme na nějakém delším výletě, takže prasečí prodlevy a hrbatej harmonogram se dá předjímat. Těším se na nepředvídané, to má prase rádo.


Erupce

Ještě se vám přiznám, že jsem si chtěl pomoct běžením, abych si vzpomněl na obsah a název fejetonu č. 26. Běžím lesem pěšinkou, ptáci cvrdlikají, sem tam vyruším laňku, běžím srandovně debilně, protože mě trochu pobolívá koleno, ale běhání je zázračnej lék na všecko. Ne, že by z něho přestalo to koleno bolet, ne že bych si vzpomněl na obsah prasete, nic z toho.

Ale jste v jiným světě. všecko je najednou krásně jinak. Dokonce jsem zapomněl i na všecko ostatní, jen jsem si běžel a funěl a potil se. Je to vzrušující činnost. Běhání je pro mě natolik soukromá činnost, že můžu běhat jen úplně sám. Nevnímat kolem sebe nikoho. Je to paráda a těžko pro to hledám slova. Napadá mě jediné, zkuste si to sami. Že to neumíte? Já taky ne. Že na to nemáte? Já taky ne. Že vás z toho pak všecko bolí? To mě někdy taky. Ale nedám na běhání dopustit, běhání je droga. Uvědomil jsem si to dneska naplno, protože jsem poslední dobou to běhání trošku šidil. Měl jsem totiž pocit, že nemám čas. Všichni klienti chtěli, abych všecko stihl, než odlítnu. A to je ta největší kravina. Nemít na něco čas je ta nejpitomější a nejzbabělejší výmluva. Nestíhat, to jo, to je jinej proces, to je spojené s povinnostmi, ale nemít na něco čas, je změkčile zbabělé. A sami si tím škodíte. Nemám čas na čtení krásnejch knížek? Výmluva! Nemám čas na rodinu? Výmluva! Rád bych běhal, ale nemám na to čas. Kecy. Já vás nenutím, neběhejte, ale je to příjemné. A proč se vzdávat věcí příjemných. Kromě toho jsou zadarmo, na rozdíl od chlastu. Což mě připomíná, že v pondělí před odjezdem pár mých kamarádů očekává, že si dáme skleničku šampáňa na zdar výletu k protinožcům. Jak říkám, chlast je drahej. A běhání zadarmo. Napadlo mě, co kdybychom porušili zažité hospodské tradice a šli se společně proběhnout po Stromovce místo šampáňa. To by byla paráda. Všichni bysme si jen tak sami pro sebe vedle sebe běhali kolečko za kolečkem a usmívali se jako jelita. No a pak bysme šli dom. Nesmrděly by nám trika kouřem z cigaret, netáhla by nám z tlamy kořalka a víno. A bylo by to zadarmo. Jsem lakomý, ale usměvavý blbec. Jo a při běhání se vám taky neztratí ty krásné miniaturní příběhy na cestách. Když nesprintujete.


Jack Kerouac - Na cestě

3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k posrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého štěpána, které mi poslali již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Jan NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17)
jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)


Paralympiáda

  • Gaia Posner, dcera obchodního magnáta Victora Posnera, která zemřela v 67 letech, svůj majetek rozdělila mezi svého syna a své psy. Syn dostal pět milionů liber a pejskové (tři čivavy) tři miliony. Z peněz se bude hradit personál, který bude celodenně pečovat o jejich pohodlí.
  • Ředitel základní školy v anglickém městě Bristolu požádal město o označení parkovacích míst pro školu. Zaměstnanci technických služeb však vyrobili špatnou šablonu a před školou se namísto slova school objevil nápis shool. První, kdo na špatný nápis upozornil, byly děti, které v pondělí ráno přišly do školy.

  • Honza už je zpátky v Irsku
  • Věděli jste, že australské dolary jsou z igeliťáku?

  • K obědu nedělnímu jsme měli pórkovou polívku

  • Stavila se u nás po mnoha letech Lenka ze Skotska

  • Honza si v Česku rozbil svýho služebního irskýho Androida. Jen tak, spadl mu na hrbatej chodník. Telefon funguje dál. Akorát si si Honza obrušuje prsty o ostré hrany displeje. A když si prohlíží video, tak děj na pravé straně scény je málo čitelný. A nebo na levé, záleží, jak Androida otočíte. Je to smarttelefón, tak to pozná.

 

australia
3B+H+M vzhůru nohama

Další hlášeníčko

 

Dnes jsme byli na lampionovem pruvodu, bylo to docela zajimavy, ale nemame ani jedinou fotku, protoze jsem zapomnela nabit baterku a fotak byl uplne mrtvej. Zato jsem si to vsechno vyfotila do hlavy. Mam tam uz taky peknou galerii nevyfocenejch fotek. Dnes treba celou serii vecerni oblohy. Bylo to krasne dramaticke. Mraky mely strukturu, jako by je nekdo prejel sneznou rolbou. A kdyz zapadalo slunicko, tak byly krasne osvetleny. A na druhe strane nebe byl skoro uplnek a castecne zatmneni mesice. Lampionovej pruvod probiha tak, ze se ucastnici sejdou za knihovnou, tam se seradi do dlouhe rady a jdou ulicema spalirem lidi az na misto produkce. je to asi 15min chuze, ani to ne.
A decka maji krom malych lucernicek jeste velke svitici sochy. My jsme se prifarili ke skole Goolmangar, kam deti chodily po prijezdu do Australie. Skola Goolmangar nesla obrovsou lucernu-sochu  Goany. Bylo to asi 2 metry dlouhy svitici zvire z papiru. Nektery z del byly opravdu krasny. Me se asi nejvic libila socha-lucerna takove morske meduzy. Bylo takove jemne stvoreni, ktere se porad vlnilo. Celou akci uzavirala skupina bubeniku, kteri byli hodne dobri. Vlastni velka sou zas nebyla tak uplne uzasna. Letosni tema se jmenovalo "The seeds of tomorrow" Na velkem prostranstvi u reky se konalo takove ohnive divalo, ale mela jsem pocit, ze jenom par amateru prislo pohazovat loucema a ze to, co opravdu chteli rict, to tema, tam teda vubec nebylo.  Ale i tak to bylo pro decka zajimavy. Zhar Borisek byl v sedmem nebi. Ke kocni vypustili do nebe spoustu petard. Nektere byly pekne, jine prumerne, a do toho rvala z reproduktoru muzika. Kdybych byla reditelkou vesmiru, tak to udelam jiank, ale nastesti tu cest nemam, tak se muzu jenom kochat a potom o tom skarede napsat. Ale i tak, diky za lampionovy pruvod, bylo to mile. prijemne a docela pekne.
Vecer jsme s Milanem uzavreli slovy, ze kazdy Lubuv Kristkuv happening by cely lampionovy pruvod strcil do kapsy. Zitra nikam nejedem, budem se flakat v parku pred barakem a uzivat si zimniho slunecneho dne. Moc vas zdravime, posilame pusu.

 

Helča + 3B + M

Předevčírem jsme byli ve městě v obchodě a Bobík potřeboval čůrat, tak jsme vyšli na ulici a hledali kanál,
a proti nám šel takovej santusák, kterej měl v obličeji tik a furt plazil jazyk. Bobík si ho prohlidnul, vyčůral se a pak prohlásil.
" Mami, pán, co nosí vousy, mává na všechny lidi jazykem."



BaselitzDům Pánů z Kunštátu - Brno
Sibylle Bergemann: Fotografie, (do 25. 7.)
Baselitz Artinbox + Fotoplus - GALERIE FOTOGRAFIE
ZROD MODERNÍ ČESKÉ FOTOGRAFIE – Trendy ve fotografii 20. – 30. let (do 3. 7. 2010)
Období moderny v dílech autorů: Drahomír Josef Růžička, František Drtikol, Eugen Wiškovský, Josef Sudek, Jaromír Funke, Jan Lauschmann a Jaroslav Rössler.
BaselitzAteliér Josefa Sudka
Jaromír Funke - abstraktní kompozice (1927 - 1929) (do 29. 8. 2010)
BaselitzGalerie fotografie Louvre
Josef Sudek (30. 6. 2010 - 5. 9. 2010)
Dvanáctá výstava fotografií z cyklu výstav prezentující sbírku fotografií PPF.

Baselitz Chodovská tvrz
VÁCLAV MACH-KOLÁČNÝ - Jablko pro Evu ( 20. 7. 2010 - 5. 9. 2010)
V. Mach-Koláčný se prezentuje v oblasti malby, kresby, kombinované techniky, počítačové grafiky a částečně fotografie a fotografiky. V jeho obrazech se zřetelně snoubí jeho „moravská duše“ s „moravským koloritem“. Osobitým stylem ztvárňuje svět pocitů, iluzorních invencí a barevných fantazií, zvláště v oblasti figurální tvorby, ale i krajiny.

BaselitzGalerie Fotografic, Praha
Sylva Francová: In Panel (do 20.7.)
BaselitzGalerie Nostress
Joseph Morris - Foreign Lands (do 30. 8. 2010)
FLUX je soubor černobílých fotografií amerického umělce Josepha Morrise dokumentují pomíjivou povahu vnímání a evokují otázku, zda jsou zachycením reálného místa nebo ztvárněním snů.
BaselitzLanghans galerie Praha
EGO / portrét x fotografie (do 29. 8. 2010)
Michal Adamovský, Jan Bigas + Štěpán Pech, Patrik Borecký, Vladimír Boudník, Radeq Brousil, Adam Holý, Václav Jirásek, Šymon Kliman, Richard Loskot + Karel Prát, Český člověk (Ivan Lutterer + Jan Malý + Jiří Poláček), Willi Najvar + Zbyněk Baladrán, Jano Pavlík, Michal Pěchouček, Ivan Pinkava, Robert Portel, Johana Pošová, Rudo Prekop, Lukáš Prokůpek, Petra Steinerová, Václav Stratil, Adéla Svobodová, Jiří Thýn, Dušan Tománek, Aleksandra Vajd + Hynek Alt, Zein, Václav Zykmund
BaselitzVERNON PROJEKT
Patricie Talacko + Alexandr Puškin ALTER EGO ( 22. 7. 2010 - 27. 8. 2010)
Lze snad říci: Jste bytost, jste člověk, ale nejste umělecké dílo.
Umělecké duo Puškin/Talacko Vám nabízí Alter Ego. Přiřazujeme Vám předmět, Vaše Alter Ego. Jak vnímáte vlastní Ego, Vaší existenci a podobu, kterou se prezentujete? Co si myslíte, že jste?
BaselitzGalerie hlavního města Prahy - Dům U zlatého prstenu
DANA SAHÁNKOVÁ / CHTĚLA BYCH TO VĚDĚT (do 1. 8. 2010)
Start-up je výstavní cyklus GHMP zaměřený na mladé autory.
Dana Sahánková je studentkou posledního ročníku AVU (ateliér Jitky Svobodové a Veroniky Bromové) připravila sérii působivých kreseb vztahujících se k mezním existenciálním tématům. Ve svém novém výstavním projektu navazuje na dosavadní tvorbu zabývající se fenomény odkazujícími k nejednoznačnosti emocionálního světa a k dešifrování vědomých a podvědomých vrstev lidské psychiky (pocit ohrožení, agrese, sounáležitosti, ženská a mužská specifika)
BaselitzGalerie VIVO
Petra Oriešková: Obrazy, objekty (do 4. 7. 2010)
Baselitz

William Blake: Svět v zrnku písku
Reedice výboru Blakeovy poezie v překladu Jiřího Valji. William Blake. Anglický básník, grafik, výtvarník, filozof, vynálezce. Jedna z nejvýraznějších a nejoriginálnějších osobností romantismu. Revolucionář a kritik uspořádání společnosti. V jeho díle se prolíná tvorba básníka, mystika a vizionáře s tvorbou malíře a především kreslíře a grafika. William Blake byl básník i výtvarník experimentální, jeho práce vyrůstaly z nespokojenosti, filozofický odboj spojoval s hledáním nových výrazových prostředků. Blakeův mytologický systém je nám dnes stejně vzdálený jako mytologie antická, stejně jako ona přestal být skutečností teologickou a stal se faktem uměleckým.


Baselitz

Skvělé jazzové quarteto The Stryker/Slagle Band, které vede kytarista Dave Stryker spolu se saxofonistou a flétnistou Stevem Slaglem (spolupracují spolu již dvacet let) vydalo desku Keeper, která rozhodně stojí za poslech. Jde o pátou desku tohoto tělesa a třetí v sestavě Stryker, Slagle a dále basista Jay Anderson s bubeníkem Victorem Lewisem. Vydalo Panorama Records.

  • Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“ (Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ)

  • Kina:
    1.7. – Aero – Filmový klub –
    Zahraj to znovu, Same (režie: Herbert Ross, USA, 1972, 85 min. Komedie) (Allan Felix, kterého hraje Woody Allen, se nachází v nepříjemné situaci. Odešla od něj žena a on se neúspěšně snaží navázat vztah s jinou ženo. V přítomnosti žen se z něj však stává roztěkaný nemotora, který nedá dohromady kloudnou větu. Film záměrně kopíruje některé motivy a přímo i scénu z Casablancy.) (18:00)
    28.-30.6. – Evald –
    Mamas & Papas (režie: Alice Nellis, ČR, 2010, 90 min. Drama) (Příběh filmu tvoří mozaika osudů několika manželských či partnerských dvojic, které v určitém zlomovém bodě života řeší otázky chtěního, nechtěného, vytouženého nebo zmařeného rodičovství.) (17:00, 19:00)
    4.7. – Oko – Filmový klub –
    Panika v městečku (V městečku zvaném Panika, na dohled od farmáře Stevena a jeho ženy Jeanie, žijí v jednom domě Kovboj, Indián a Kůň. Nerozlučná trojice přátel prožívá bizarní dobrodružství.) (20:30)
    29.6. – Ponrepo –
    Vnitřní poušť (režie: Rodrigo Plá, Mexiko, 2008, 112 min. Drama) (Elías se provinil vůči Bohu a tíží ho strach z očekávané odplaty. Aby odvrátil osud a vysloužil si u Boha odpuštění, uchýlí se do ústraní a zasvětí svůj život stavbě kostela...) (17:30)
    30.6. – Ponrepo –
    Zabíječ ovcí (režie: Charles Burnett, USA, 1977, 83 min. Drama) (Obrazy ze života v černošské chudinské čtvrti doprovázené songy špičkových zpěváků.) (20:00)
    28.6. – Světozor – Dokumentární pondělí –
    Filmový večer VŠMU Bratislava (SK, 2009, 93 min. Dokument) (Filmová škola VŠMU právě oslavila 60 let. V současnosti se na ní vytvořila svérázná skupinka mladých a nadšených filmařů, kteří se prezentují na festivalech po celém světě. Večer nabízí čtyři dokumenty, které reflektují životy mladých nadšenců pro ideologii, ale i víru v člověka samotného, přestože jeho podmínky nejsou vždy nejpříznivější.) (20:30)
  • Filmové festivaly:
    2.-10.7. – Mezinárodní filmový festival 2010, Karlovy Vary (info:
    http://www.kviff.com/)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    29.-30.6. – Agharta – Rhythm Desperados (21:00)
    1.7. – Agharta – Emil Viklický Trio (21:00)
    3.7. – Agharta – Libor Šmoldas Quartet (21:00)
    4.7. – Agharta – Matej Benko Quartet (21:00)
    29.6. - Blues sklep – Hugo Paczolt band (21:00)
    1.7. – Jazz club U staré paní – Milan Svoboda Quartet (20:30)
    2.7. – Jazz club U staré paní – Kuba Doležal Quartet (20:30)
    3.7. – Jazz club U staré paní – Miriam Bayle Band (20:30)
    4.7. – Jazz club U staré paní – Libor Šmoldas Quartet (20:30)
    30.6. – Jazz Dock – Infinite Quintet (22:00)
    1.7. – Jazz Dock – Hanelle Blue´s Band (19:00)
    1.7. – Jazz Dock Zdenek Kansky World Jazz Group (19:00)
    3.7. – Jazz Dock – Roman Pokorný Fusion Jazz Trio (19:00)
    28.6. – Klub Parník, Ostrava – LR Cosmetic Big Band (20:00)
    29.6. – Reduta – Jazz Fabrik Q (21:30)
    30.6. – Reduta –Eva Emingerová Quartet (21:30)
    28.6. – Stará Pekárna, Brno – Laco Deczi a Celula New York (20:00)
  • Kluby - cizina:
    „Jazz je vystupňovaný pocit nenucenosti.“ (Fran
    çoise Sagan)

    28.-29.6. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Larry Carlton & Tak Matsumoto (19:00, 21:30)
    22.-27.6. – Blue Note New York, USA – Reggie Washington 4tet (20:00, 21:30)
    30.6. – Twins Jazz, Washington, USA – Braxton Cook (20:00, 22:00)
    30.6.-3.7. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Kurt Elling (20:30)

  • Hudební festivaly:
    do 6.7. – Fesitval International de Jazz de Montréal 2010, Kanada (info:
    http://www.montrealjazzfest.com/)
    1.-3.7. – Reggae Ethnic Session meets Realbeat 2010, Žízníkov u České Lípy (info: http://www.realbeat.net/)
    1.-4.7. – Roskilde Festival 2010, Dánsko (info: http://www.roskilde-festival.dk/)
    2.-3.7. – Sweetsen Fest 010, Frídek-Místek (info: http://www.sweetsen.cz/)
    do 22.7. – Prague Proms 2010 (info: http://www.pragueproms.cz/
    )
  • Tanec a experimentální divadlo:
    „Tanec je ve své podstatě pouze životem na vyšší úrovni.“ (Curt Sachs)

    30.6. – Alfred ve dvoře – Mad-âme (představení Sumako Koseki proběhne v rámci tématického japonského večera, jehož součástí bude i tradiční japonská hudba - Sato Kenya na šamisen a Vlastislav Matoušek na shaku hachi - a jídlo -restaurace Miyabi.) (20:00)
    2.-3.7. – Národní divadlo – Sólo pro tři (režie: Petr Zuska) (Taneční divadlo inspirované životy a písněmi tří zpívajících básníků 60. a 70. let minulého století – Jacquese Brela, Vladimíra Vysockého a Karla Kryla.) (19:00)

  • Taneční a multižánrové festivaly:
    do 29.6. – Tanec Praha 2010 (info:
    http://www.tanecpraha.cz/)
  • Divadla:
    „Příběh všech lidí a vůbec celého světa se skládá pouze z provizorií, které se nazývají život.“ (Johannes Urzidil: Weissenstein)

    28.6.-1.7. – Divadlo Archa – Václav Havel: Odcházení (režie: David Radok) (Poslední a dosud neinscenovaná hra Václava Havla patří díky své aktuálnosti i umělecké náročnosti k nejsledovanějším premiérám letošního roku.) (20:00)
    27.6. – Divadlo Bez zábradlí –
    2x Woody Allen (režie: Karel Heřmánek) (Láska a nevěra: dvě sexy komedie na jedno téma. Představení není vhodné pro děti - ale měly by ho vidět.) (19:00)
    30.6. – Divadlo Komedie –
    Johannes Urzidil: Weissenstein (režie: David Jařab) (Příběh muže, na kterého se usmálo neštěstí.) (20:00)
    29.-30.6. – Divadlo Rokoko –
    Willy Russell: Shirley Valentine (režie: Zdeněk Kaloč) (Čtyřicetiletá Shirley udělá něco, co se od ní neočekává - odjede do Řecka, kde začíná nový život, nové dobrodružství, všechno to, co už považovala za ztracené. Skvěle napsané monodrama, v němž herečka ztvárňuje nejen Shirley, ale zároveň všechny postavy jejího mikrosvěta, jako stvořené pro Simonu Stašovou.) (19:00)
    28.-30.6. – Divadlo V Dlouhé –
    Kabaret Vian – Cami (režie: Jan Borna) (Kabaretní večer s konzumací vybraných nápojů, šansonů a minidramat.) (19:00)
    28.-29.6. – Letní scéna Ungelt –
    William Douglas Home: Ledňáček (režie: Ladislav Smoček) (Duchaplná anglická komedie o vdově, sirovi a jeho komorníkovi, kteří se i ve vyšším věku dokáží těšit ze života.) (19:55)
    29.6. – Švandovo divadlo –
    PREMIÉRAXindl X: Dioptrie růžových brýlí (režie: Jakub Sommer) (Lehce mrazivá groteska o podivné čtyřhře, která si pohrává s realitou i žánry.) (19:00)

  • Divadelní festivaly:
    29.6.–1.7. – Apostrof, 12. ročník Mezinárodního festivalu nezávislých a amatérských divadel (info:
    http://www.apostrof.webnode.cz/

Sobotní bouřka v Brně vodou vůbec nešetřila. Přes dokonale osprchovaná okna se fotit moc nedalo a tak jsem musel kvůli tomuto záběru jedno okno otevřít. Ale jen na několik málo vteřin a pak rychle pro hadr ...

obr

MK

No takto tetino

No takto tetino,
situácia mojej euroosoby je takého druhu, že sa čudujem, že vôbec píšem,lebo ma postihol jeden zo smrteľných hriechov - lenivosť! No takto tetino a strécu (ak nemá tiež ten syndróm ako ja), a vidíš, už aj modzog vypína,lebo práve vypla mikrovlnka a posteľ mám na vzdialenosť 146 cm. Zostavujem nové ONÉ, ktoré bude delové, ale práve preto to tak dlho trvá, lebo chcem všetkých prispievateľov "prasáka" tromfnúť. Bude to niečo na štýl p.g. Hrabala, ale ja ku glosám bežných ľudí nebudem pridávať žiadnu fabuľu. A stréc ať už pomalu chladí domácí pívo, ať to do léta stihne,já tentokrát určite přijedu asi i s vnučkou! Keď tak pozerám predchádzajúcu vetu, chybu tam nevidím, aj keď aj čeština od čias, keď som ju bežne používal, sa vyvíjala.
Jedným pozdravom z rangu "Dobrý deň" z budúceho ONÉ sa rozlúčim :
DLHO ŽITE!

p.s.
Ďaľšie odhaľovanie zo skvostného budúceho diela ONÉ je spoplatnené podľa zákona 11.paragraf.5 článok 10,zbierky zákona 568, uverejnený v Novom čase,Čase a Nadčase, schválenom v Slov. parlamente dňa 10.1.2010 jednomyseľne, všetkými Ficoposlancami, a to výške, ktoré určia tabuľky vykonávajúceho predpisu, vydaného najneskôr v marci (březnu) 2020! Odhad legislatívnych expertov je 5€ za vetu. A nerobte si z toho srandu! To je vážne!
Čafte!


 

Hola do úřadu, posílám foto ze včerejšího nahrávaní kapely Maňana z Tišnova. Jeden je z Kuřimi a zpěvačka je z Brna.
Franta

Ve středu nám přímo před kuchyňským oknem od rána
seděli a rámusili vlaštovčí puberťáci, kymáceli se na prádelní šňůře a čekali, až jim ulítaní rodiče přinesou jídlo.


Vydrželi to až do večera. Druhej den nic, říkala jsem si, že už asi odletěli, jenže další den tady lítali už všichni dohromady, ale to už byli nevyfotografovatelní. Při tom lítání hulákali (jen ti puberťáci, rodiče plynně švitořili) a vybírali ostrý zatáčky, až jsem se bála, že se přerazí o nějakou překážku.

V ořechu bydlí strakapoudi – vydlabali si do stromu obydlí s krásně opracovaným vchodem.


Zkoušeli jsme vyfotit mladýho, vyčuhuje čím dál tím víc a asi bude chtít taky brzo lítat. Právě jsem si přečetla, že strakapoudi se vyskytují na všech částech východní polokoule kromě Austrálie. Hm, tak to nám tam páníček s paničkou můžou aspoň zkontrolovat.

Pavel chodí do mateřských školek s dvojicí tetin Matyldou a Klotyldou pasovat předškoláky na školáky v kostýmu krále.


Je to docela zajímavý obřad, to za nás nebévalo.

V neděli 4. července ve 2000 v Lomnici u Tišnova budeme mít koncert v synagoze, v případě extrémně krásného počasí možná i před synagogou. Soňa Jányová přijede ještě těsně před odletem do Finska zazpívat většinu písní, které jsem jí napsala. Doprovodíme ji s Dadatriem (Petra Klementová-flétna, Vít Šujan-kontrabas a k tomu moje piano). Vystoupení s námi slíbil i Petr Šmiřák jako zpěvák i tubista. Překvapení nejsou vyloučena, doufám, že budou jen příjemná. Nechcete přijet na výlet?

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

Dr+spol. 28. 6. 2010

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš