prase č. 35/2012

Někdy v červenci jsem měla možnost jet na “pracovní výlet” do Melbourne na výstavní veletrh “Design Made Trade”. V Melbourne jsem ještě nikdy před tím nebyla a tak mě zvědavost kazila spaní. Melbourne je druhé největší město Austrálie co do počtu obyvatel. Těch je tam něco málo přes 4 miliony. Město je vybudováno v zálivu Port Phillip a protéká jím řeka Yarra.

Letím trochu krkolomně přes Sydney, protože přímý let od “nás” z Balliny zrušili pro nedostatek cestujících. Nevadí, aspoň se v Sydney procházím po letišti a šmíruju drahé šaty renomovaných módních značek. Nic mě však neuchvacuje, nejvíc času trávím v knihkupectví. Ale nemyslete si, žádná intošina. Našla jsem tam bulvární plátek se spoustou fotek dam s dvojitou bradu... Stěžovaly si chuděry na tu hrůzu a doporučovaly chirurgické zákroky. Pak jsem se podívala kolem sebe a všude jsem viděla dvojité brady... Bylo to jako mávnutí čarovným proutkem. Před chvílí byl svět normální a pak najednou čáry máry švih, a je tu svět s dvojitou bradou... Chvíli nevěřícně koukám, ale pak si řeknu, že vlastně dobře, že se v tom časopisu psalo o dvojitých bradách a ne třeba o hemeroidech... A taky jsem si vzpomněla, že moje oblíbená kapela Sto zvířat kdysi natočila desku Dvojitá brada. Asi je inspiroval podobnej časopis.

Přistáváme v Melbourne na letišti Tullamarine. Zní to jako irská whiskey Tullamore, třeba i tak bude chutnat... Hledám taxík a vezu si prdel na určenou adresu. Taxikář je mladý Ind, který řídí s takovým citem, že si připadám jako v bavlnce a ne jako na pětiproudé dálnici v odpolední špičce. Ind mi vypráví hororové příběhy o tom, jak jeho kamarády kdosi zmlátil basebalovou pálkou a jak mu minulý týden vykradli taxík. Čekám, kdy na nás vyskočí zláči v kuklách, ale tak nějak to tu na mě působí docela mírumilovně.

Veletrh “Design Made Trade” se koná v krásném Královském výstavním paláci naproti muzea. Je to poměrně stará budova s vysokým ornamentálním stropem. Tento velký prostor je rozdělen překližkama na malé budníky a v každém budníku si vystavuje někdo svoje zboží nebo nápady. O samotném veletrhu napíšu jindy. Z mého nezasvěceného pozorování si dělám pár soukromých závěrů. Většina lidí se usmívá, většina lidí se ostatním dívá do očí, snad všichni Melbourňané pijí kafe. Práce na veletrhu je únavná hlavně pro pusu, protože člověk neustále vychvaluje svoje zboží a přesvědčuje zákazníky, že neprohloupí, když si něco koupí. Jedno odpoledne mizím, jdu odlehčit unavené hubě a trochu zaměstnat zahálčivé nohy... Nejdřív se chvíli potuluju v městské části Carlton a Fitzroy. Jsou tam malé roztomilé domečky, s pidi zahrádečkou, no, asi se tomu ani zahrádečka říkat nedá. Prostůrečíček před domem tak na kočárek, hrnek s kafem, protože jsme v Melbourne přece a víc už se tam nevejde, snad ještě s odřenejma ušima pomačkané noviny. Představuju si, jak to asi vypadá v těch pidi domečkách vevnitř. Pak se na jedné ulici vyloupne obchůdek s loutkama. Koukám jako blázen, většina loutek pochází z České Republiky. Pan prodavač a loutkař je z Argentiny a Česko má moc rád (kvůli loutkám...). Tak chvíli mudrujeme a je nám prima.

Toulám se melbournským světem dál, procházím Brunswick Street a Gertrude Street, všude to tepe, kavárny praskají ve švech - je poledne. Všichni se usmívají a pijí kafe... Zalezu si do jedné z kaváren, proderu se k volnému místu u stolu a dám si ...KAFE... a chleba s avokádem. Obojí je vynikající. Melbourne má velice dobrou gurmánskou reputaci a věřím, že oprávněně. Chodili jsme na večeře snad každý večer a všechna jídla byla výtečná. Posilněna se hrnu do centra a přes most za řeku YARRA do galerie. Na Federation Square zrovna předvádí své triky pouliční umělec ve středních letech - no, možná ještě trochu starší. Jak se to dá nazvat? Ve tříčtvrtečních letech??. To je asi dost nevděčný věk, pokud člověk není opravdu jednička. Už ho nechrání nálepka “on je ještě mladej, ještě se to naučí” a zároveň ani nálepka staříka “chudák starej, raději mu hodíme pár drobáků, ať má na chleba...” Tento byl tak někde mezi, jak věkem, tak svým uměním. Ale i tak to bylo milé zpestření jednoho slunečného odpoledne. Slunce se nezadržitelně valí k zenitu a já utíkám do galerie...

Galerií je v Melbourne spousta, a člověk by musel mít trochu víc času než jedno odpoledne, aby se mohl prosytit a vybrat si ten správný mix. Sluníčko už slábne a já se ještě jednou vydávám do centra a do Čínské čtvrti... Procházím bránou s čínským drakem a najednou se ocitám v úplně jiném městě. Najednou to tady tepe ještě víc, obchůdek vedle obchůdku s kořením, instantníma nudlema a řasama.. A taky tuny obrovských plastových hraček, doopravdicky MADE IN CHINA... Hračkuje se tu ve velkém. Z výkladní skříně se na mě tlemí obrovský růžový medvěd a před výlohou stojí Číňanka v žlutých puntíkovaných elasťákách a v oranžové mikině. Jsou si s tím medvědem strašně podobní... V restauracích svítí červené lampionky a všude jsou namalovaní samí draci. Vymotávám se ven a tramvají se kodrcám zpátky domů. To byl den plnotučný na vjemy.

Mám z Melbourne pocit, že to je Evropské město. Nevím, čím to je, asi mnohem větší kulturní nabídkou. Ač “velkoměsto”, necítím z něj uspěchanost jako třeba ze Sydney (i když Sydney je nádherná) nebo i z Brisbane. Lidi se mi zdají jaksi spokojenější, jako by si uměli život tak nějak užít. A hlavně, mají výborné KAFE...
Bude-li příležitost, pojedu do Melbourne zas a ráda.

A aby ten článek nebyl tak nechutně pozitivní, tak vyplivnu i nějaká negativa.
Počasí - často prší a v zimě je chladno. Ale to nám Evropanům zas jako strašné mínus nepřipadá. Pořád je v Melbourne tepleji než v Česku. Léta jsou tu horká a suchá, zimy chladné a větrné. Za posledních pár let se tu o dost zvýšil počet motoristů a silnice jsou pro dnešní provoz nedostačující. To je docela zásadní problém pro lidi, kteří dojíždějí za prací do centra z okrajových částí města. Ale i s tím si umíme my Evropani z velkoměst poradit - používejme hromadnou dopravu. Ta tady funguje skvěle.

V lednu probíhá kousek pod Melbourne několikadenní hudební festival. Mám nutkání se sem vrátit. Že by?

Prase nebo pes?

Zámek Troja
Emil Filla (Ze sbírek GHMP) (do 4. 11. 2012)

Jan Potměšil: Šaría – úvod do islámského práva
Tato jedinečná publikace je první a dosud jedinou českou knihou, která systematicky, uceleně, přehledně a erudovaně zpracovává jedno z nejkontroverznějších a nejhlavnějších témat současného zájmu veřejnosti o islám - islámské právo šarí'a. Bude cenným pomocníkem pro žurnalisty i odborníky, studenty práva, historie, religionistiky, arabistiky, teologie i politologie. Obohatí ale jistě i širokou veřejnost a všechny zájemce o islám a kulturu Blízkého východu.

Francouzský pianista Laurent de Wilde se po dlouhých šesti letech vrací ke kladickému formátu akustického tria a vydává desku Over the Clouds. Na nové desce tedy dále hrají Ira Coleman (baskytara), Clarence Penn (bicí) a hosté Jérome Regard (kontrabas) a Laurent Robin (bicí).

„Život není o tom, co se nám stane, ale hlavně o tom, jak s tou událostí nakonec naložíme.“ (Lenka Poncarová)
Kina:
27.8. – Aero – Do Říma s láskou (režie: Woody Allen, USA/It./Šp, 2012, 102 min.) (Režisér Woody Allen při své cestě po Evropě tentokrát doputoval do hlavního města Itálie, kde si zahrál s osudy několika různých lidí. Film je složen ze čtyř povídek. V prvním příběhu přijíždí postarší manželský pár (Judy Davis a Woody Allen) do Říma, aby poznal nastávajícího své dcery, z něhož není její neurotický otec zrovna nadšený. Další příběh filmu je o prostituce (Penélope Cruz), která má za úkol splnit jakékoliv přání klientovi, jenž moc netuší, co po něm ta podivná žena chce. V následující části si italský dav splete muže (Roberto Benigni) s filmovou hvězdou a jeho život se otočí o 180°. V poslední povídce navštívíme mladý americký pár (Greta Gerwig a Jesse Eisenberg), jehož životem zamíchají dvě nenadálé návštěvy v podání Ellen Page a Aleca Baldwina.) (20:30)
28.8. – Aero – Trainspotting – poslední zastávka (režie: Danny Boyle, VB, 1996, 94 min. Krimi) (Temný příběh o drogách, kamarádství a zradě v britské černé komedii.) (Další snímek tvůrčího tria, skládajícího se z režiséra Dannyho Boylea, scénáristy Johna Hodge a producenta Andrewa MacDonalda, si získal ještě větší celosvětovou popularitu než předchozí Mělký hrob. Ve vyprávění hlavního "hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže "skutečný život" smutné protagonisty "semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných - jako například právě z Rentona - se stanou "normální" lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné "ztracené" generace. Snímek těží z tradic britského civilismu a dokumetárních filmů se sociální tématikou, ale zároveň je radikálně inovuje pomocí surrealistických hříček, černého humoru, dynamické kamery, střihu a charakterizace hlavních postav.) (18:00)
28.8. – Aero – Filmové překvapení (20:30)
30.8. – Aero – Železná lady (režie: Phllida Lloyd, VB/Fr., 2011, 105 min. Biografický) (Bez kompromisu… Margaret Thatcherová, neobyčejná a všestranná žena, která dokázala, že vysoká politika není jen výsadou mužů, se jako první žena stala premiérkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Svým nekompromisním přístupem k politickému, ale i osobnímu životu, získala přezdívku Železná lady. Film ukazuje Margaretino jedenáctileté působení v pozici předsedkyně britské vlády, její neústupnost a rozhodnost, ale i to, jakou cenu zaplatila za politický vliv a moc.) (18:00)
31.8. – Aero – Kůže, kterou nosím (režie: Pedro Almodóvar, 2011, Šp., 118 min. Drama) (Dvanáct let po smrti manželky, jež zahynula v explodujícím autě, se renomovanému plastickému chirurgovi Robertu Ledgardovi podařilo vyvinout odolný typ kůže, který by byl býval jeho milovanou zachránil. Šarmantní muž posedlý ideou, jež sahá za hranice bioetiky, se nenechá spoutat skrupulemi ani v okamžiku, kdy se rozhodne svůj vynález testovat. V příběhu, v němž hraje zásadní roli chladně vykalkulovaná a precizně provedená pomsta, Almodóvar za scenáristické pomoci bratra Agustína suverénně kombinuje časové roviny, mezi něž rozpíná svá témata vášně, tělesnosti a pohlavní identity. Jeho devatenáctý film je opět sofistikovanou poctou filmu, tentokrát Hitchcockovi, Buñuelovi či hororu Georgese Franjua Oči bez tváře.) (18:00)
29.8. – Kino 35 – Příliš mladá noc (režie: Olmo Omerzu, ČR/SR, 2012, 65 min. Drama) (Příběh filmu Příliš mladá noc vypráví o dvou dvanáctiletých klucích, kteří se den po Silvestru náhodně ocitnou na zvláštní oslavě v bytě mladé dívky a ve společnosti dvou dospělých mužů. Děti se v bytě zapomenou, prožijí svoje první setkání s láskou a sexualitou, přestanou vnímat čas a neuvědomí si, že se po nich doma shánějí a pravděpodobně už je hledá policie. Intimní aktuální příběh syrově a autenticky nahlíží na současné partnerské vztahy, přičemž nekompromisně odkrývá jejich prázdnotu. Děti se ve filmu dostávají do situací, před kterými by měly být, alespoň podle našich společenských zvyklostí, chráněny.) (18:00)
28.8. – Mat – Lidice (režie: Petr Nikolaev, ČR/Pol., 2011, 110 min. Válečný) (Příběh obyčejných lidí, kteří se náhodou připletli do cesty dějinám.) (14:45)
30.8. – Ponrepo – Muž z Londýna (režie: Béla Tarr, Fr./Něm./Maď., 2007, 139 min. Krimi) (Maloin pracuje jako noční strážce v přístavu, kde ho z pravidelného pracovního rytmu vytrhne zločin a on se stane jeho nepřímým spolupachatelem. Přestože stereotyp jeho rezignovaného žití zůstane nezměněn, do mužova života vstoupí hlodající existenciální otázky. Stojí za to, aby se jeho dcera plahočila, když může nosit kožešinový límec? Znamená mlčení opravdu vždy souhlas? Tarrův snímek dokazuje, že i z žánrového východiska může vzejít spirituální zážitek a že i spirituální zaujetí ponechává dostatek prostoru pro napětí. Divák je nabádán k přijetí osobitého chápání toku času, což snímek řadí jak k tvorbě Andreje Tarkovského, tak například ke snímku Davida Cronenberga Pavouk.) (20:00)
27.8. – Světozor – Dokumentární pondělí – Historie populární hudby (90 min. Dokument) (Jak víte, existují \"oficiální\" dějiny pop music. Nejlepší kytarista byl Jimi Hendrix, punk začal se Sex Pistols a král country je už na věky Johnny Cash. Pak je tu ovšem ale i hudební historie podle Silver Rocket, která se od oficálního výkladu v mnohém liší. Jestli chcete zjistit PRAVDU o hudbě a o tom, odkud se vzala, nenechte si ujít pravidelný filmový večírek ve Světozoru se Silver Rocket!) (20:30)
Filmové festivaly:
29.8.-2.9. – Fresh Film Fest, Praha (info: http://www.freshfilmfest.net/)
do 31.8. – Pražské filmové léto (info: http://www.biooko.net/cz/cykly-festivaly/129/Prazske-filmove-leto/)
Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
27.8. – Agharta – Limited Edition (21:00)
28.8. – Agharta – Petr Kroutil Band (21:00)
29.-30.8. – Agharta – Agharta Gang feat. Štěpán Markovič (21:00)
31.8. – Agharta – Limited Edition (21:00)
1.9. – Agharta – Libor Šmoldas Quartet (21:00)
2.9. – Agharta – Vít Švec Trio (21:00)
28.8. – Balbínova poetická hospůdka – Luboš Pospíšil (20:00)
29.8. – Balbínova poetická hospůdka – Taliesyn (20:00)
30.8. – Balbínova poetická hospůdka – Neřež (20:00)
31.8. – Balbínova poetická hospůdka – Honza Wolf & hoté – Akustický BluesRock (21:00)
1.9. – Balbínova poetická hospůdka – Jan Spálený & A.S.P.M. (21:00)
2.9. – Balbínova poetická hospůdka – Jarret (21:00)
27.8. – Blues sklep – Bůhví (21:00)
28.8. – Blues sklep – Slow Fingers (21:00)
29.8. – Blues sklep – Tango Jazz Quartet (21:00)
30.8. – Blues sklep – Phil Shoenfelt a Pavel Cingl (21:00)
31.8. – Blues sklep – Blues Brothers (21:00)
1.9. – Blues sklep – Moody Rain (21:00)
2.9. – Blues sklep – Jan Skypala & Peter Kováč (21:00)
27.8. – Jazz Dock – Duende (22:00)
28.8. – Jazz Dock – Jan Spálený & A.S.P.M. (22:00)
29.8. – Jazz Dock – Glimmer Quintet (22:00)
30.8. – Jazz Dock – Karel Růžička V.S.O.P. Quintet (22:00)
31.8. – Jazz Dock – Tschirtisch duo (20:00)
31.8. – Jazz Dock – Radium.nfoj (22:00)
27.8. – Jazz klub Ungelt – Jerusalem Band - Quintet (21:15)
28.8. – Jazz klub Ungelt – Hanelle Blue´s Band (21:15)
29.8. – Jazz klub Ungelt – Petra Studená and Big Fun (21:15)
30.8. – Jazz klub Ungelt – Císař Band (21:15)
31.8. – Jazz klub Ungelt – Luboš Andršt Blues Band (21:15)
1.9. – Jazz klub Ungelt – Adam Tvrdý Crossover (21:15)
2.9. – Jazz klub Ungelt – Marcel Flemr Threesome (21:15)
27.8. – Jazzboat – Julius Baroš Quartet (20:30)
28.8. – Jazzboat – Jazz Revue (20:30)
29.8. – Jazzboat – Elena Sonenshine & Jocose Jazz (20:30)
30.8. – Jazzboat – Marcel Flemr Band (20:30)
31.8. – Jazzboat – Eva Emingerová Quartet (20:30)
1.9. – Jazzboat – Jana Koubková Quartet (20:30)
2.9. – Jazzboat – František Uhlíř Team (20:30)
28.8. – Reduta – Libor Šmoldas Quartet (21:30)
29.8. – Reduta – Robert Balzar Trio (21:30)
30.8. – Reduta – Back Side Big Band (21:30)
31.8. – Reduta – Metropolitan Jazz Band (21:30)
27.8. – U malého Glena – Stan the Mans Bohemian Blues Band (21:30)
28.8. – U malého Glena – Ondřej Štveráček Quartet (21:30)
29.8. – U malého Glena – Justin Lavash (21:30)
30.8. – U malého Glena – Filip Gondolán Band (21:30)
31.8. – U malého Glena – Adam Tvrdý Crossover (21:30)
1.9. – U malého Glena – Los quemados (21:30)
2.9. – U malého Glena – UMG Jazz Jam Session (21:30)
Kluby - cizina:
1.-2.9. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Mingus Big Band (17:15, 20:15)
28.8.-2.9. – Blue Note New York, USA – Kenny Werner Quintet (20:00, 22:30)
30.8. – Twins Jazz, Washington, USA – Dan Wallace Quartet, Harry Appelman (21:00, 23:00)
27.8. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Pee Wee Ellis (18:00)
Tanec a experimentální divadlo:
29.8. – Roxy/NoD – Dokument pro lidi (Filozoficko-sociologická esej o snaze pojmenovat současnou společnost.) (20:00)
2.9. – Klub Mlejn – Emílie (Pohybové představení s prvky vzdušné akrobacie a živou hudbou.) (19:00)
31.8. a 2.-3.9. – Loď Tajemství – Posedlí hrou s plavbou a koncertem Martina Žárského s kapelou (Činoherně-pohybová inscenace s výrazným výtvarným pojetím.) (20:30)
Divadla:
30.8. – Divadlo Bez zábradlí – Alan Ayckbourn: Kdes to byl(d) v noci? (Situační komedie z pera úspěšného současného britského dramatika Alana Ayckbourna o tom, že odpověď na otázku "Kdes to byl(a) v noci?" může být za jistých okolností v manželství jedna z nejtěžších.) (19:00)
28.8. – Divadlo V Celetné, hostuje Divadlo Kašpar – Vladislav Vančura: Rozmarné léto (režie: Jakub Špalek) (Lampy, kouzelný klobouk a strmý provaz… Jak je to krásné býti kadeřavým!) (19:30)
29.-30.8. – Divadlo v Celetné, hostuje Divadlo Kašpar – Rozmarný Bonus (režie: Jakub Špalek) (Dárek pro diváky, kteří Rozmarné léto znají a milují. To, co původní příběh zatajil, vynechal či opomenul – skrytá tajemství, rozhovory šeptané i scény s hvězdičkou.) (19:30)
Divadelní festivaly:
do 2.9. – Letní Letná 2012 (info: http://www.letniletna.cz/)
do 7.9. – Letní shakespearovské slavnosti 2012 (info: http://www.shakespeare.cz/festivaly.htm/)

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.