Toto není dvojčíslo
(ale jedno jednočíslo na dva týdny)

WWWprase č. 8

Věc se má takto. Příští pátek si jedem s Olinou zalyžovat do Tyrolskejch Dolomit, takže není človíčka, kterej by za páníčka udělal prase číslo 9. Jó, dřív to byla pohoda, Odjel jsem si třeba na pár měsíců do Alžírska mezi bandity a prasátko za mě tvořila Helča. Je to už nějakej ten pátek, ale dobře si pamatuju, jak milé bylo, když jsem se živý a nepodříznutý vrátil a mohl si v těch několika prasatech číst. Ale Helča prchla do Austrálie i s mejma vňoučátkama. A aby napsala a nasypala prase do sítě, to by musela opustit své krysy a hroznýše. A to není tak jednoduché.


Do Olininýho bufetu už lítá í pěnkavka

A Honza? Ten si zmizel do Irska, kde pracuje u Gůgla a ten ho zase poslal do Ameriky do San Francisca na 6 tejdnů, aby se fyzicky poznali se spolupracovníkama z Ameriky, takže ten na prase taky kašle. Jirka to má jednoduchý, ten na to kašle z principu a drze předstírá studium na FAMU. No a tak budete, mí věrní čtenáři, o jedno číslo neseriózně ošizení. Ale zvykejte si, rarášci, letos bude těch čísel vynechanejch víc. Určitě bude mít WWWiditelné prase letní prázdniny, protože letíme na zimu (australskou) za děckama do buše. Dva měsíce nebude na praseti žádná změna. A možná, až někdy v květnu poletíme za Honzou do Irska, nebude ještě jedno číslo. Tak jsem tu prozradil všecky prohřešky na letošní rok a zároveň přemýšlím, o čem by mělo být tohle dvojčíslo. Určitě by mělo být dvakrát kratší než jedno vydání, to dává smysl. A asi by to mohlo být zase něco zásadního o Olině. Nebo ne? Olina si to dycky čte a směje se, místo aby byla nasraná.


Dole u Rokytky zase bydlí vodní krysa, lidi ji krmí zeleninou a děcka, když jdou ze školy,
jí hážou nedožrané svačiny. Nevěděli jsme, jestli je to ondatra nebo nutrie.
Já jsem drze a špatně tvrdil, že to je ondatra, protože jsem celej život žil v bludu,
že vodní krysa je ondatra. Jako malej kluk jsem Brehma četl, jak se projevilo, nepozorně.
Až Wikipedie mě vyvedla z omylu a s Olinou jsme definitivně rozhodli, že je to nutrie.

Jojojo, teď jsem si vzpomněl na jeden hřích, kterej jsem ještě na Olinu nepráskl. To že krade, to už víte, že mě terorizuje, to víte taky, a že chodí pozdě taky, ale nevíte, že nabádá ke krádežím i jejího vlastního syna. Jirka jednou objevil na věšáku jednu mou mikinku, kterou jsem dostal od kamarádky. S mým oblečením je to tak, že já mám nejraději onošené věci, byl bych šťastnej, kdybych našel kaskadéra, kterej by onosil moje oblečení a za rok by mi ho pěkně seprané, vyprané a mírně odrbané vrátil. Nechtěl bych ho za to platit, protože jsem lakotný a nerad utrácím, protože se řídím zásadou, že peníze, které nevydělám, nemusím utrácet. Tak ten kaskadér by mi onosil trička mikiny a gatě a já bych to pak měl pěkne ošuntělé, protože tohle mě na oblečení baví nejvíc. Nakonec se to tak trochu vyřešilo samo. Moje kamarádka krade svýmu klukovi staré odrbané mikiny a dává mi je a já je nosím až do celočasu rozpadu. Naposledy mi dala dvě takové maličko jeté a černé. Tak jsem se těšil, jak je na konci zimy budu nosit, ale objevil je Jirka a jednu z nich, nějakou značkovou, tak hezky jetou, mi chtěl sebrat, a že prej mám ještě jednu, tak ať nejsem žgrd a navalím ji. Ale byl jsem tvrdej a nedal. Mám takovejch parádních kousků málo. A tím to skončilo. Jenže když jsme byli v sobotu na běžkách, tak venku bylo docela teplo, chtěl jsem si ji vzít, ale ona zmizela. Začal jsem lehce hartusit a Jirka říká, že si ji vzal. A já na něho, že jak to, když jsem mu ji nedal. A on mi povídá, že mu Olina řekla, ať si ji klidně vezme, že jich dědek nemusí mít tolik.


Olina je profesionální pletka fuseklí, upletla jich nejmíň půl stovky párů.
Už plete i pro sebe.

Tak tohle jsem ještě chtěl na Olinu prozradit. Že nabádá jiné k loupežím. Olina je ale i velkorysá a přesný opak toho, co jsem zde právě popsal. Jednou, když ještě Honzík nepracoval v Irsku, přišel se k nám večer najíst a pochlubil se, že si koupil manšestráky v bazárku. Takové zrzavé. A Olina, že jsou pěkné, ale jestli náhodou nejsou nějaké veliké. No a tak si je Honza zkusil a vlezl by se do nich třikrát. Olina se smála a pak řekla: "Ty jsou pro slona, dej je dědkovi." A mně řekla: "Hele, kup si je od Jeníka, jemu jsou veliký." A já říkám, že mně taky budou veliký, ale Olina už nepolevila, a tak jsem Honzovi dal dvě stovky a dostal jsem za to zrzavý manšestráky, které jsou na trojhonzu a mám gatě na dvojrouše. Jsou hezké, nenosím je, Olina mi pak půl metra po velkém přemlouvání založila, ale je toho tolik, že mě to tlačí, tak je nenosím a nosit nebudu. A když už jsme u gatí, tak Olina má za ty roky, co jsme spolu, vyvinutou jakousi alergi na kombinaci gatě a já. Ne, žádná erotika, ale Olina je schopná a šikovná i švadlena a furt něco šila. Děti nosily jen její oblečky. Uměla i všelijaké overálky a prošívaný oblečky na lyže. Mělo to spoustu výhod.


Našel jsem si bamabusovou trubku, tak jsem si udělal novou píšťalku, ještě mi to nehraje moc hezky.

Tou nejdůležitější, že se daly naše děti na sjezdovce okamžitě identifikovat. Za druhé to bylo teploučké, za třetí levné. Velkou nevýhodou zimních kombinézek bylo, že když děti na sjezdovce upadly, jely dolů daleko rychleji než na lyžích. Ale jakmile jsem od ní chtěl cokoliv, co bylo spojené s gatěma, třeba jen zašít díru, začala být prvně nesvá, pak podrážděná a nakonec i prskala. Moc jsem si musel rozmejšlet, kdy otravovat. Alergie se s léty prohlubovala. Až jsem se jednou dostal do vlastní pasti a musel jsem si celé gatě ušít sám, protože Olina to málem odstonala, když jsem ji poprosil o ušití gatí ze sedlářského plátna. Ty gatě mi vůbec neseděly, nerad jsem je nosil, ale nemohl jsem to přiznat. Nakonec jsem je unosil a vyhodil. Poslední dobou své alergie na drobné úpravy na gatích snáší Olina celkem s nadhledem a alergie je skoro zažehnaná. Dneska jsem ji poprosil, ať mi jedny nové gatě zkrátí, protože staré se na prdeli proklubaly. Zvládla to a nedala mi po tlamě. Hurá.


Rokytka

WWWprase č. 9

V sobotu jsme se jeli projet na běžkách a bylo to dost divoké, stopa se bortila, sníh byl firnovej a klistr nemůžem najít. Červenej vosk Swix je na hovno. Dojeli jsme až do hospody na nádraží v Klánovicích, dali jsme si tam každej jedno černé kozlí pivo a jeli vláčkem jednu zastávku zpátky.


Do Klánovic na pivo

Olinu chytil průvodčí a ona ho poprosila, aby ji v Běchovicích vyhodil, že nemá ani šalinkartu ani peníze. Já jsem měl obojí, ale za Olinu jsem nezaplatil. Bylo by to moc drahé. Výlet byl pěkný a to je tak všecko pro prase č. 9.

3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k posrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého štěpána, které mi poslali již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Jan NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17)
jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty: (1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)

Portrét X.Y.

  • Největší a povinnou oslavou v Severní komoušské Korei je oslava narozenin jejich vůdce. Och ja podobné s jinými vůdci třebas hnědých verzí státní správy. Drahý vůdce (Kim Čong-il) se však při oslavách svých 68. narozenin na tribuně neukázal, prej shání medvědí žluč, roh nosorožce a pižmo. Prej je to vyléčí i mrtvici. Problém je, že v KLDR v obchodech je hovno, takže bude muset shánět pod pultem.
    Podle oficiálního životopisu se Kim Čong-il narodil v roce 1942 na úpatí severokorejské hory Pektu partyzánům. Podle historiků se ale narodil už o rok dříve v Sovětském svazu na Sibiři, kde se jeho rodiče a další severokorejští revolucionáři ukrývali za 2. světové války. Tak na ať slouží, Čongile.
  • Brouci kůrovci jsou známým strašákem lesů, dokáží napáchat obrovské škody. Po feromonových lapačích nasadili američtí vědci těžší kalibr: hudbu a zvuky. V posledních letech totiž kůrovcům padlo za oběť obrovské množství jehličnatých lesů v Severní Kolumbii. Na univerzitě v arizonském Flagstaffu vyvinuli zařízení, které nepříjemný hmyz vyhání prostřednictvím zvuku. Nejprve to zkoušeli s hudbou, později se ukázalo, že brouky nejspolehlivěji vyhání nahrávka jejich vlastních zvuků, které vydávají při agresivním chování. Úspěch této zbraně proti škůdcům byl skutečně nečekaný.
  • Němečtí vědci z mohučské univerzity oznámili, že se jim podařilo „chytit“ světlo. Zahřáli optické vlákno a roztáhli jej tak, že bylo tenké jako polovina lidského vlasu. Poté vzali laserový paprsek a zhruba ve středu vlákna jím vyvrtali šišatou dutinku. Světelný paprsek vklouzne do dutiny, jenže na konci vlákna jsou rozměry otvoru menší než jeho vlnová délka. Světlo je tak uskladněno. Praktické využití by tento objev mohl najít zejména ve světě výpočetní techniky, například ke vzniku paměťového média s gigantickou kapacitou.
  • V California Institute of Technology došli k závěru, že poškození amygdaly může změnit naši ochotu riskovat. Poškozením této části mozku totiž vymizí strach, především z rizika finanční ztráty. Zkoumaní pacienti trpěli genetickou poruchou, která vyvolává lézi amygdaly a vůbec nedokázali pociťovat strach z finanční prohry, ani nechápali, že ho mohou cítit jiní lidé. Jiné emoci však u nich rozeznávali správně.

  • Jedem lyžovat
  • Honza je v Americe

australia
3B+H+M vzhůru nohama

Další hlášeníčko

pro č. 8

hlášeníčko pro č. 9

Helča + 3B + M

Žák poslal své učitelce tento mail:
Přetvořil jsem ten úkol ale myslím si že je tam hodně gramatických chyb proto vám to posílám jestli by ste byla ochotna my to opravit a zaslat opravený aby ty věty dávali smysl. Děkuji.


BaselitzGalerie Jakubská
Výstava LÁSZLÓ KUTAS - bronzové sochy

BaselitzGalerie České pojišťovny
Výstava LUKÁŠ MIFFEK - ROCK NA VSI
5. 2. 2010 - 21. 3. 2010
BaselitzGalerie Hollar
Oldřich kulhánek - grafika, kresby 10. 2. 2010 - 7. 3. 2010
BaselitzGalerie Josefa Adamce, Obec křesťanů v České republice
JÜRG BUESS: JMELÍ - ROSTLINA MEZI NEBEM A ZEMÍ 14. 2. 2010 - 28. 3. 2010
Výstava fotografií jmelí. Autor je spolupracovníkem Sdružení pro výzkum rakoviny - Hiscia, antroposofického vědeckého institutu v Arlesheimu (Švýcarsko).
BaselitzGalerie La Femme
Cherchez La Femme: novinky a to nejlepší z depozitáře 1. 2. 2010 - 28. 2. 2010
malby, kresby, grafiky, plastiky na téma žena jako nekonečná inspirace, převážně od českých současných umělců, jak renomovaných, tak výtvarníků mladé generace. Jmenujme například: B. Jirků, M. Chabera, M. Rittstein, O. Zoubek, P. Vlček, P. Nižňanský, M. Malina, Z. Tománek, M. Jiránek, I. Titor, T. Hřivnáč, L. Kuklík, E. Mansfeldová, H. Purkrábková, E. Šebíková, A. Born, J. Mžyk, V. Brunton, Tylek, Z. Janda, A. Kupčíková, D. Krejbich, J. Jirovec a mnoho dalších
BaselitzGalerie Moderna
Josef Váchal ''Ve víru temnot'' 25. 2. 2010 - 28. 3. 2010
Výstava Josefa Váchala /1884 - 1969/ významného českého grafika, malíře a spisovatele, kterého charakterizuje fantastická představivost grafika básníka, snílka a vizionáře, je nevšední a vynalézavý, ironizuje a vysmívá se, karikuje a satiricky šlehá. Navštívíte-li GALERII MODERNA na Masarykově nábřeží, můžete se přenést alespoň na chvíli do mystických krajin, vírů, temnot, vnitřní krásy a pomíjivosti okamžiku, tak jak to viděl Josef Váchal

Baselitz Václav Cílek: Krajiny vnitřní a vnější
Texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrůdlu a o tom, proč lezeme na rozhlednu.
Krajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních i některých humanitních věd. Texty V. Cílka se zabývají skutečnou, fyzickou krajinou, jejími proměnami a ochranou, stejně tak jako vnitřními krajinami duše – fenoménem genia loci, postavou Zeleného muže, keltskými bohy v druhohorách atp. Knihu uzavírají Poutníkova pravidla putování po posvátných místech a obsáhlý soupis literárních i hudebních pramenů, které jsou pro vstup do krajiny potřebné. Hlavním motivem knihy zůstává nutnost chránit krajinu kvůli jí samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu, ale také kvůli sobě a vlastní duši.
prd Delmark Records z Chicaga, které je známé především vydáváním hudby skvělých jazzových a bluesových muzikantů, znovu připravilo album, které již bylo těžko k dostání. Původní deska Erica Alexandera (saxofon) a Harolda Maberna (piano) nazvaná Mode For Mabes byla poprvé vydána v roce 1998 a nyní vychází pod stejným názvem znovu. Na desce dále hrají Jim Rotondi (trubka), Steve Davis (trombón), John Webber (basa) a George Fludas (bicí). Ve hře Alexandera, kterému bylo tehdy teprve 27 let, je patrné rané ovlivnění Sonnym Stittem, Dexterem Gordonem či Georgem Colemanem. Každý z muzikantů předvádí vynikající výkon, dohromady navíc tvoří vnímavý band, kterému to šlape.
  • V úterý 23. února v 17 hodin se v Městské knihovně (pobočka Ostrovského) koná autorské čtení a beseda s Ludvíkem Vaculíkem.
  • Knihovna Smíchov zve na čtení potulného muzikanta, divadelníka a vypravěče Jiřího Pobudy. Přijďte si poslechnout Africké pohádky o Joky Jokovi. Autorské čtení se koná ve čtvrtek 25. února od 16 hodin.
  • V pátek 26. února v 10 hodin se v Městské knihovně koná filmová projekce s besedou Padesátá léta očima dětí politických vězňů jako součást projektu Mene Tekel. Festival chce přispět k oživení paměti a varování před novými formami prorůstání zla do společenských systému v současnosti, se zvláštním zaměřením na nejmladší generaci. Ve 14 hodin se zde teční premiéra stejnojmenného dokumentárního filmu.
  • „Vidět svět takový, jaký je a potom jej milovat – to je největší umění.“ (Romain Rolland)

  • Kina:
    23.2. – Aero – Filmový klub – Harold a Maude (režie: Hal Ashby USA, 1971, 91 min. Komedie) (Harold má skoro vše a možná právě proto to syna bohatých rodičů vede do hájemství absolutního nihilismu. Setkání s osmdesátiletou non-konformní Maude se rychle rozvine do intenzivního vztahu.) (18:00)
    27.2. – Aero –     Spalovač mrtvol (režie: Juraj Herz, ČSSR, 1968, 95 min. Komedie) (Zaměstnanec krematoria je člověk duševně narušený. S příchodem nacistů dostává jeho šílenství volný průběh...) (22:30)
    22.-24. – Evald –     Černej dynamit (režie: Scott Sanders, USA, 2009, 83 min. Komedie) (Ghettem se šíří panika. Tajemný „Muž“ zásobuje místní sirotčinec heroinem a jím distribuovaný populární alkoholický nápoj způsobuje fatální vedlejší účinky. Tvůrci filmu si utahují z nejednoho klišé, ovšem silný satirický podtón zaručuje, že o zábavu budou mít postaráno i ti, kterým tytuly kultovních filmů Shaft nebo Sweet Sweetback´s Baadassss Song nic neříkají.) (17:00,19:00)
    23.2. – Kino 35 –     Panika v městečku (režie: Stéphane Aubier, Bel./Luc./Fr., 75 min., Animovaný) (Kovboj a Indián jsou nerozlučná dvojka, které se smůla lepí na paty. Každý jejich plán skončí jako hotové fiasko. Tentokrát má jejich přítel Kůň narozeniny. To už není oslava narozenin, to je úplně tsunami!) (19:00)
    24.2. – Kino 35 –     Prorok (režie: Jacques Audiard, Fr./It., 2009, 153 min. Krimi) (Malik El Djebena neumí číst ani psát. Do vězení přichází v 19 letech. Šéf korsického gangu si ho vezme na paškál a pověří ho několika „úkoly“. Ale Malik je odvážný a učenlivý, a tak si tajně začne spřádat vlastní plány...) (19:00)
    25.2. – Kino 35 –     Brzy na shledanou (režie: Benoit Jacquot, Fr., 2004, 95 min. Drama) (Hned poté, co položí telefon po rozhovoru se svým milým, jí dojde to, co tušila již předtím. Ten, kterého miluje, je zločinec. Právě spáchal přepadení a někdo za to zaplatil životem.) (19:00)
    23.2. – Městská knihovna – Filmový klub –     Protektor (režie: Marek Najbrt, ČR/Něm., 2009, 100 min. Drama) (Začátek války a německá okupace. Židovka Hana padá na dno společenského žebříčku, Emil ji chce ochránit skrze „rasově smíšené manželství“ a navzdory svému přesvědčení je k dispozici německé propagandě. V roce 1942 při útěku od milenky ukradne cizí kolo. Z rozhlasu drní poplašná zpráva: V Praze byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha, jeden z pachatelů ujel z místa činu na dámském bicyklu...) (16:00, 19:00)
    24.2. – Městská knihovna – Projekt 100 –     Zahraj to znovu, Same (režie: Herbert Ross, USA, 1972, 85 min. Komedie) (Allan Felix, kterého hraje Woody Allen, se nachází v nepříjemné situaci. Odešla od něj žena a on se neúspěšně snaží navázat vztah s jinou ženo. V přítomnosti žen se z něj však stává roztěkaný nemotora, který nedá dohromady kloudnou větu. Film záměrně kopíruje některé motivy a přímo i scénu z Casablancy.) (19:00)
    25.2. – Městská knihovna – Projekt 100 –     Fish Tank (režie: Andrea Arnold, VB/Nizozemsko, 2009, 123 min. Drama) (Mladá Mii se v těžké době dospívání ostře střetává se světem ldí, společností, v níž je každý sen ostře znetvořen a kde se z každého konkurzu na tanečnici vyklube spíše nabídka práce ve striptýzovém baru.) (19:00)
    22.2. – Oko – Bollywood –     Ahoj, Londýne (režie: Vipul Amrutlal Shah, Indie, 2007, 132 min. Komedie) (Jazz je mladá Indka žijící v Londýně a zbožňující vše britské – dokonce i její snoubenec (a šéf) je britský milionář. Její otec se s tím však nemůže smířit.) (20:00)
    25.2. – Oko – Projekt 100 –     Bílá stuha (režie: Michael Haneke, Rak./Fr./It./Něm., 2009, 144 min. Drama) (Příběh o kořenech zla. Nedlouho před první světovou válkou dochází v obci kdesi na severu Německa k podivným nehodám, pro něž obyvatelé nemají vysvětlení.) (17:30)
    24.2. – Oko – Mene Tekel –     Nad námi svítá (režie: Jiří Krejčík, ČSR, 1952, 96 min. Drama) (Český umělecký film z hornického prostředí.) (20:00)
    22.2. – Světozor – Dokumentární pondělí –     Cesta do Mekky – pouť Muhammada Asada (režie: Georg Misch, Rak., 2008, 92 min. Dokument) (Počátkem 20. let se Rakušan Leopold Weiss vypravil do oblasti Středního východu. Poušť jej fascinovala, islám se stal jeho novým duchovním domovem. Stal se jedním z nejvýznamnějších muslimů 20. století – nejprve působil jako poradce saudského krále, později přeložil korán, byl jedním za zakladatelů Pákistánu a konečně vyslancem OSN.) (20:30

  • Filmové festivaly:)
    22.-28.2.     – Mene Tekel, IV. ročník mezinárodního festivalu proti totalitě, zlu a násilí (info: http://www.menetekel.cz/)
    do 31.5. –     Projekt 100 (info: http://www.projekt100.cz)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    24.2. - Agharta – Balzar Robert Trio (21:00)
    25.2. – Agharta – František Uhlíř Team (21:00)
    27.2. – Agharta – František Kop Quartet (21:00)
    22.2. – Balbínova poetická hospůdka – Vladimír Merta (20:00)
    23.2. – Balbínova poetická hospůdka – Václav Koubek (20:00)
    26.2. – Balbínova poetická hospůdka – Iván Guriérrez & Madera & To Portugal (20:00)
    26.2. - Blues sklep – Blue Brothers (21:00)
    27.2. – Blues sklep – Plum Jam     (21:00)
    28.2. – Blues sklep – Final Vision (21:00)
    23.2. - Jazz club U staré paní – Petra Ernyei Quartet (20:30)
    27.2. – Jazz club U staré paní – Libor Šmoldas Quartet (20:30)
    28.2. – Elena Sonenshine & Jocose Jazz (20:30)
    24.2. – Jazz Dock – Yvonne Sánchez & My Garden (22:00)
    25.2. – Jazz Dock – Justin Lavash (19:00)
    26.2. – Jazz Dock – Soil (22:00)
    27.2. – Jazz Dock – Yellow Sisters (19:00)
    27.2. – Jazz Dock – Elizabeth Lohninger Quartet (22:00)
    28.2. – Jazz Dock – Storyville Jazz Band (17:00)
    25.2. – KC Kaštan – Ty Syčáci (20:00)
    26.2. – KC Kaštan – Unfiction (20:00)
    26.2. – Metropolitan jazz club – Runway Quartet - Teajazzrock (21:00)
    24.2. – Palác Akropolis – Sto Zvířat (19:30)
    25.2. – Reduta – Milan Svoboda Quartet (21:30)
    26.2. – Reduta – Ivan Audes Trio (21:30)
    27.2. – Reduta – Martin Kratochvíl a Tony Ackerman (21:30)
    28.2. – Reduta – Šavle meče (21:30)
    26.2. – SaSaZu – Jimmy Somerville (21:00)
    22.2. – Stará Pekárna, Brno – ZVA 12-28 Band (20:00)
    23.2. – Stará Pekárna, Brno – David Kollar International Project (20:00)
    25.2. – Stará Pekárna, Brno – Cat and Dogs (20:00)
    25.2. - U malého Glena – Rene Trossman Band (21:30)
    26.2. – U malého Glena – Marc Aanderud Trio (21:30)
    27.2. – U malého Glena – Mocca Malacco (21:30)
    24.-25.2. – Ungelt – Big Fun Blues Band and Petra Studená (21:15)
    26.2. – Ungelt – Lukáš Martínek Private Earthquake (21:15)
    27.-28.2. – Ungelt – Luboš Andršt Group (21:15)
    24.2. – Vagon – Psí Vojáci (21:00)
  • Kluby - cizina:
    „Vnější nástroje jsou jen prodloužením biologického nástroje.“ (Yusef Lateef)

    23.-26.2. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Roy Hargrove Quintet (19:00, 21:30)
    24.2. – Blue Note Milan, Itálie – Mario Venuti (21:00, 23:00)
    23.-28.2. – Blue Note Washington, USA – Bill Frisell, Ron Carter & Paul Motian (20:00, 22:30)
    26.-27.2. – Twins Jazz, Washington, USA – Jonathan Kreisberg Trio (20:00)
    22.-24.2. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Mica Paris (20:30)

  • Tanec a experimentální divadlo:
    „Nevěř duchovnímu vůdci, který neumí tančit.“ (Miyagi)

    25.2. – Alfred ve dvoře, hostuje Divadlo HoMe – Malá inventura 2010 – Malý člověk (Práce, otcovství, láska a šílenství Wilhelma Reicha.) (18:00)
    27.2. – Alfred ve dvoře – Malá inventura 2010 –     Sifon (Kvazi performancia na bazi divadla.) (20:00)
    27.2. – Archa, hostuje VerTeDance –     Emigrantes (choreografie a režie: Tereza Ondrová a Veronika Kotlíková) (Představení nahlíží dětskýma očima na fenomén uprchlictví.) (20:00)
    28.2. – Archa –     Emigrantes (choreografie a režie: Tereza Ondrová a Veronika Kotlíková) (Představení nahlíží dětskýma očima na fenomén uprchlictví.) (18:00)
    26.2. – Divadlo Ponec, hostuje VerTeDance – Malá inventura 2010 –     Případy doktora Toureta (choreografie a režie: Anna Polívková) (Dokážete předvést, co ve vás je? Uměli jste létat, ale zapomněli jste to? Chcete být svobodní, ale nevíte jak? Rádi byste tančili, ale stydíte se?) (20:00)
    27.2. – Divadlo Ponec – Malá inventura 2010 –     Exkurze s Helgou (choreografie: Jana Hudečková, Marta Trpišovská) (Tanečně divadelní exkurze světem, kde se krása rodí i umírá. Co vše nám leží u nohou, po čem šlapeme. Máme schopnost rozeznat kvalitu subjektivní libosti, proč jsme ale závislí na konvencích, které určují, zda jsme in nebo out?) (20:00)
    28.2. – Divadlo Ponec – Malá inventura 2010 –     The Amnesic Days of the Polar Nights (režie: Ioana Mona Popovici) (Tanečně-divadelní představení, jehož děj se odehrává v zapomenuté vesnici uprostřed odlehlého údolí.) (16:00)

  • Festivaly tance a experimentu:
    24.2.-2.3. – Malá inventura 2010, Praha, výběr toho nejlepšího za rok 2009 v oblasti nového divadla (info: http://     http://www.malainventura.cz/lang/cz/kategorie/program/)
  • Divadla:
    „Když nedokážeš ovládnout hněv, ovládne on Tebe..“ (Anton Pavlovič Čechov)

    26.2. – ABC – Jaan Tätte: Tajemné rozcestí neboli Zlatá rybka po estonsku (režie: Lída Engelová) (Hra o zázracích a penězích a také o děravé naději, že by láska a peníze mohly být slučitelné.) (19:00)
    27.2. – ABC –     Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu rád (režie: Miroslav Hanuš) (Příběh o zdolávání neuvěřitelných zákrut cizího jazyka ve třídě plné lidí, kteří už dávno překročili školní léta.) (17:00)
    23.2. – Dejvické divadlo –     Viliam Klimáček: Dračí doupě (režie: Karel František Tománek) (Jeden z nejznámějších slovenských dramatiků napsal hru přímo pro Dejvické divadlo a pro konkrétní herce. Příběh začíná setkáním dvou kamarádů, Ivana a Davida, v horách. Dvacet let se neviděli. Kdysi tvořili nerozlučnou dvojici, ale teď je všechno jinak...) (19:30)
    25.2. – Dejvické divadlo –     Dennis Kelly: Debris (režie: Miroslav Krobot) (Rodinná hra, ve které se věci vymkly z rukou. Současný tragikomický příběh dvou sourozenců, který osciluje na hraně reality a fikce.) (19:30)
    26.2. – Dejvické divadlo –     Doyle Doubt: Černá díra (režie: Jiří Havelka) (Černá díra je hrou, která nám silou divadelních prostředků a zážitků připomíná, že nic není jednoznačné, všechno může být stokrát jinak. Ve chvíli překročení horizontu událostí není cesty zpět.) (19:30)
    23.2. – Divadlo Bez zábradlí –     Francis Veber: Blbec k večeři (režie: Jiří Menzel) (Při srážce s blbcem se může rozsvítit i tzv. „inteligentovi“. Přesto si raději dvakrát rozmyslete, než někoho prohlásíte za blbce. Může se vám stát, tak jako v této bláznivé komedii, že se na váš účet bude bavit někdo jiný.) (19:00)
    26.2. – Divadlo Bez zábradlí –     Irena Dousková: Hrdý Budžes (režie: Jiří Schmiedt) (Inscenace je exkursem do naší nedávné historie a přibližuje tragikomiku prvních roků husákovské normalizace - v podání zvídavé žákyně druhé třídy ZDŠ v Ničíně.) (19:00)
    24.2. – Divadlo Komedie –     Werner Schwab: Antiklimax (režie: Dušan D. Pařízek) (Skandální komedie „prokletého“ rakouského dramatika a básníka Wernera Schwaba. Nelítostné odhalení vnitřností jedné „docela obyčejné“ rodiny je obrazem mravů společnosti na prahu nového tisíciletí.) (20:00)
    25.2. – Divadlo Komedie –     Thomas Brussig: Hrdinové jako my (režie: Kamila Polívková) („Střízliví pozorovatelé nyní docházejí k závěru, že žádný lid bořící zdi neexistoval. Ale kdo to tedy byl, Byl jsem to já!“ Klaus Uhltzscht) (20:00)
    26.2. – Divadlo Pod Palmovkou -     Michael Cooney: Nájemníci pana Swana aneb Peníze na cestě (režie: Antonín Procházka) (Bouřlivá komedie o tom, jak je někdy těžké mluvit pravdu. Brilantní komedie záměn o jednom podvodníčkovi, důvěřivé manželce, příliš oddané sociální pracovnici, nedůvtipném strýci, zkrachovalém pohřebákovi, přísných úředníčcích a natvrdlém nájemníkovi.) (19:00)
    24.2. – Divadlo šansonu, Brno –     Jiří Suchý a Semafor I (Pět pořadů zachycujících postupně jednotlivá desetiletí existence legendárního pražského divadla Semafor, kterými budou provádět Jiří Suchý a Jitka Molavcová. Hostem prvního dílu zachycujícího roky 1959-1969 bude Karel Štědrý. O hudební doprovod všech večerů se postará Dada Klementová + Dadatrio.) (19:00)
    23.2. – Divadlo Ungelt –     Pierre Palmade, Christophe Duthuron: Na útěku (režie: Ladislav Smoček) (Jevištní roadmovie o útěku dvou žen.) (19:55)
    25.-27.2. – Divadlo Ungelt –     Sam Shepard: Láskou posedlí (režie: Janusz Klimsza) (Strhující drama o silném milostném vztahu dvou nevlastních sourozenců, který je pro oba osudovou láskou na celý život a zároveň zničujícím prokletím.) (19:55)
 

Do tajů a kouzel složité kuchyně výuky muzikálového herectví nahlédl náš zvědavý hejbací objektiv. Snímek ukazuje, kterak před vystoupením procvičuje paní profesorka Dada se svými studenty rytmizaci některých náročnějších gest.

MK

No takto tetino

No takto tetino,
situácia mojej euroosoby je takého druhu, že sa čudujem, že vôbec píšem,lebo ma postihol jeden zo smrteľných hriechov - lenivosť! No takto tetino a strécu (ak nemá tiež ten syndróm ako ja), a vidíš, už aj modzog vypína,lebo práve vypla mikrovlnka a posteľ mám na vzdialenosť 146 cm. Zostavujem nové ONÉ, ktoré bude delové, ale práve preto to tak dlho trvá, lebo chcem všetkých prispievateľov "prasáka" tromfnúť. Bude to niečo na štýl p.g. Hrabala, ale ja ku glosám bežných ľudí nebudem pridávať žiadnu fabuľu. A stréc ať už pomalu chladí domácí pívo, ať to do léta stihne,já tentokrát určite přijedu asi i s vnučkou!Keď tak pozerám predchádzajúcu vetu, chybu tam nevidím, aj keď aj čeština od čias, keď som ju bežne používal, sa vyvíjala.
Jedným pozdravom z rangu "Dobrý deň" z budúceho ONÉ sa rozlúčim :
DLHO ŽITE!

p.s.
Ďaľšie odhaľovanie zo skvostného budúceho diela ONÉ je spoplatnené podľa zákona 11.paragraf.5 článok 10,zbierky zákona 568, uverejnený v Novom čase,Čase a Nadčase, schválenom v Slov. parlamente dňa 10.1.2010 jednomyseľne, všetkými Ficoposlancami, a to výške, ktoré určia tabuľky vykonávajúceho predpisu, vydaného najneskôr v marci (březnu) 2020! Odhad legislatívnych expertov je 5€ za vetu. A nerobte si z toho srandu! To je vážne!
Čafte!

 


Připomínám středu 24. února v 19:00 v Divadle šansonu (Jamborova 65) – pan Jiří Suchý, Jitka Molavcová a Karel Štědrý, vzpomínání na prvních 10 let Divadla Semafor...

Ve čtvrtek 25. 2. v 19:00 hraje Divadlo Radost (Bratislavská 32) „Beatles aneb Žlutá ponorka“ v režii Vlastimila Pešky.

Ve studiu Marta (Bayerova 5) můžete po dlouhé době navštívit český muzikál Bohuslava Ondráčka a Jiřího Schneidera „Gentlemani“ - čtvrtek a pátek 25. a 26. února vždy v 19:30. Ještě 3 měsíce a z JAMU odejdou další absolventi. Na snímcích čtvrťáci při první zkoušce s kapelou v Astorce loni v červnu

 

Dada a spol. www.quakvarteto.cz
Dr+spol. 22. 2. 2010

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš