[CNW:Counter]
e-mail

Kostelní noc
(a historická kola)

Tento týden byl docela nabušenej akcema. Například ve středu jsme šli na UMPRUM, kam nás pozvala Brambůrka, byly klauzury. Šli jsme rádi. Tam v té škole by se dalo bloudit dlouhé hodiny a fotit střípky, jenže, kde na to vzít čas. Pak zase v pátek byla Noc kostelů. Přiznám se, že se mi zpočátku moc nechtělo, ale protože se mi nějak nepodařilo jít si v pátek zaběhat a Olina mívá televizní maraton, tak jsem se tam na otočku šel podívat. Příliš mě to nenadchlo, ale to neva. I tu by se dalo fotit až do aleluja. No a v sobotu zase byla jakási akce ve Zbraslavi s historickejma kolama. Tuhle poslední akci jsem si nijak neověřoval, jen se mi líbilo, že když poběžím přes Uhřiněves a Průhonice, tak to bude necelých 38 kiláčků, což se dá, a ještě si nafotím nějaká historická kola...

VŠUP i inspirativní a krásné místo. Mám pocit, že na takové škole studovat, musí být radost.

Brambůrka nám ukázala práce jejich ateliéru.

A dala nám knížku Ruda, kterou dělala.

Některé obrazy mě nadchly hned napoprvé.

Tenhle dřevoryt byl dělanej motorovou pilou. Na co ti studenti nepřijdou. Masakr.

Knížky voněly barvou a papírem, to miluju.

Ateliér "modrotisku"

Adame B. B. prchej, už jsou tu!!!

Krásné chodby UMPRUMky.

Na UMPRUMce se na chodbách kouří, všude jsou popelníky. Tenhle student měl v ruce slivovici, ale nepil ji, jen k ní čuchal.

Ateliér nahejch holek.

Z VŠUP je krásný výhled na Ovarov.

Ateliér sochařství.

A pak jsme utíkali s Olinou domů na vlak.

V Pátek jsem si zajel na kostelní noc. Vymyslel jsem si, že bych mohl jet tou pojízdnou kostelní dvaadvacítkou, ale upřímně řečeno, byla nudná.

Těch možností bylo tolik, že se to stejně nedalo všecko stihnout. S tím jsem počítal a vybral jsem si jen pár destinací. Začal jsem v kostele sv. Václava. Věž je vysoká asi 45 metrů a na vrcholu je sedmimetrový kříž. Kostel je moderní a má velmi slušnou akustiku.

Pak jsem se tou šalinou č. 22 nechal dovézt na Mírák a tam si s chutí pofotil v kostele svaté Ludmily. Zrovna tam přednášel jakýsi pán o vraždách a násilí z dob paní Ludmily.

Ano, i to je noc kostelů.


Kostel svaté Ludmily z anfasu.

 

A pak jsem šel pěšky kolem psa poručíka Colomba na Jiřího z Poděbrad, kde je kostel, ve kterým jsem taky nikdy nebyl.

Je přinejmenším zajímavej a moderní. Kostel nejsvětějšího srdce Páně.

Na schodech kostela si daly babky víno a cígárko a užívaly si páteční svobody a blízkosti boha. Ha Ha.

Vevnitř to je velké, zajímavé a bylo tam i docela dusno.

Smajlík hlavní věže.

A hodiny.

V sobotu ráno jsem běžel přes Průhonice do Zbraslavi. Dokud to bylo po značkách a lesama, tak jsem skoro nikoho nepotkal, ale až jsem narazil na cyklostezku podél Vltavy, tak tam to bylo šílený. Předjíždělo mě každých 20 vteřin nějaké kolo, či inlajner. Tam už běhat nepudu. Je to tam na běhání blbý a já mám rád běhání bez lidí.

Ve Zbraslavi proti mně šly dvě dámy ve žlutých šatech.

Na lavičce tančily stíny disko. Ale historická kola nikde. Ta kola jsem nestihl.

Dobový pán v cukrárně mi ale prozradil, že kolem druhé bude ještě sprint historických kol do kopce a pak ještě sjezd z kopce.

Sherlock Holmes pojede také.

Slečna Marplová po mně chtěla fotky a dala mi mailovou adresu, abych jí nějaké fotky poslal a napsala si na papírek adresu WWWiditelnýho prasete.

Moc milá společnost v cukrárně na náměstí.

Slečna Marplová mi píše svou e-mailovou adresu.

Holky v černé a bílé.

A za zatáčkou na mě vybal první pán na historickém kole.

Samozřejmě, že i můj stalker tu byl. Letěl se mnou až z Běchovic.

A také jedno kolo speciál.

Poslední kontrola.

Start sprintu do vrchu.

A moderní komunikace.

Krpál je to slušnej. A asistuje i městská policie.

Víte, jak je těžké se na takovémto kole rozjet?

Po rovině, či z mírnýho kopce to jde, ale do kopce to chce asistenci.

Funkční dynamo.

A pořádné kožené pětipérové sedlo.

Vzhůru dolů, těžkó hlavó napřed, řekli by účastníci jiného velocipédového třeštění Tour de Zavadil. I zde vládl podobný duch.

Sherlock Holmes vyráží do vrchu. V nůši housle, v kapse dýmku.

Přísedící psík dumá, neměl-li by někoho kousnout do stehna.

Na náměstí vládnou staré časy.

A to již jsou první sjezdaři.

To chce smeknout. Teda jako klobouk.

Cíl.

Chviličku pak ještě běžím, nasednu na autobus a nechám se odvézt k Lihovaru, pak čtrnáctkou na Masaryčku a honem domů za Roušovnou. V pondělí mi uletí do Norska, tak ať si se užijeme.

Takovej příjemnej týden to byl. V sobotu večer byla ještě muzejní noc, ale tu jsem ignoroval.

podpis




Legenda česko-australského lyžování - Frank Prihoda s Borisem a Bobíkem.
Frank Příhoda oslaví příští měsíc své 95. narozeniny. Hodně zdraví Franku.

foto: Milan

 


Dialog s Valentýnkou: "Já se bojím, že bych přišla o zdravý rozum."
Valentýnka: "Neboj se, on ještě nepřišel."

Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)DOX - DUŠE PENĚZ (do 6. 6. 2016)
Peníze jako na fenomén, jehož jsme všichni – dobrovolně či nedobrovolně – součástí. Prostřednictvím děl a projektů více než třiceti zahraničních i českých umělců se pokouší zkoumat způsob a některé důsledky toho, jak je dnešní svět kolonizován prostřednictvím současného ekonomického modelu.
Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)LEICA GALLERY - Petr Sirotek Okamžiky uplynulých let (do 19. 6. 2016)
Výstava představuje dva zásadní cykly z bohaté tvorby českého fotografa Petra Sirotka (*1946); zátiší a cestopisné fotografie z Nepálu. Zátiší nejsou dle autora jen mrtvým světem odložených, samotě propadlých předmětů, ale spíše prostředím, jež dotváří svět živých a tvoří tak kotviště našich vzpomínek. Cestopisné fotografie z Nepálu vznikly během autorova pobytu v této destinaci v roce 1973.
Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)Rudolfinum - Taryn Simon (do 10. 7. 2016)
Ptáci ve filmech s Jamesem Bondem, zboží pašované skrz Kennedyho letiště, algoritmy obrázkových kolekcí, utajované základny amerických náboženských, administrativních nebo vojenských institucí... Newyorská umělkyně Taryn Simon (1975) představí od konce dubna v Galerii Rudolfinum šest svých projektů vytvořených v letech 2007 až 2014.

Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)Radka Třeštíková – Bábovky
Dvanáct příběhů důmyslně propojených do jednoho celku.

„Určitě se ožeň. Když dostaneš dobrou ženu, budeš šťastný. Když špatnou, staneš se filozofem.“ Sokrates

Martin Kratochvil / Jazz Q - Temne slunceGregory Porter trochu překvapil spoluprací s britským duem Disclosure, zaměřeným na taneční elektroniku. Napsal a natočil s ním hit Holding On, který zahajuje i čtvrté profilové album Take Me To The Alley.

 

 

Společenské centrum
Dělnický dům
Jamborova 65
Brno - Židenice
si Vás dovoluje pozvat na hudební večer
Nebeský kovboj - písně Waldemara Matušky
středa * 22.6.2016 * 19°°
Pavla Lanková, Richard Lank, Roman Veverka, Kateřina Šujanová & NpVŠ
Eldorádo, Santiano, Mám malý stan, Jó, třešně zrály, Růže z Texasu, 1000 mil a
dalších (téměř 1000 Mrkající veselý obličej ) hitů barda opravdové populární hudby
vstupné 149,-/89,-/0,1,-Kč
https://www.facebook.com/events/955870584526399/
http://www.delnickydumbrno.cz/22-06-2016/
www.hmmanagement.cz/artists/vit-sujan
www.slawjena.cz

Vážení kamarádi, srdečně zvu na představení Komické lodě na út 28. 6. V 19.30 v Kabaretu Špaček, letos poprvé a naposled ! Je to poslední akce u Špačků, než si odjedou na dovolenou někam do maringotky. Tak to nezmeškejte. Pro ty, co to viděli ( a těch je většina z vás…) , ale přesto si to nenechají ujít, máme i něco navíc, aby to měli pestřejší. Tak pa a šiřte to dál..!
Díky. Miňa

Vážení hudební přátelé,
dovolte mi zaslat Vám pozvání do Jevíčka v termínu 15.června 2016 od 19:00 hodin na zajímavý koncert Symfonického orchestru konzervatoře Brno, který řídí Jaromír Gamba, absolvent Gymnázia Jevíčko, abiturient konzervatoře Brno a bývalý žák Základní umělecké školy Jevíčko.
S pozdravem
Dušan Pávek, dipl.um.
starosta města Jevíčka
Palackého nám. 1.
Jevíčko 569 43
Tel: 739 096 096
Email: starosta@jevicko.cz


Program divadla Radost na červen
(včetně nedělí)

Vážení a milí přátelé,
Czech Ensemble Baroque Vás srdečně zve, byste se stali spolutvůrci nového CD
F. X. Richter: Deposizione dalla Croce
které budeme v květnu 2016 jako 1. na světě natáčet pro vydavatelství Suprafon.
Projekt je podpořen Ministerstvem kultury ČR, Jihomoravským krajem i Statutárním městem Brnem, přesto potřebujeme k realizaci tohoto mimořádně náročného a krásného díla v mezinárodním obsazení více prostředků.
Využili jsme tedy služeb serveru Hithit, kde nám na CD můžete přispět libovolnou částkou. Projekt se jmenuje:
STYLOVÁ RESTAURACE
Předem Vám velmi děkujeme za Vaši podporu! Žádný příspěvek není malý a možná pravé Vaše stovka, nebo dvě bude rozhodující!
Stejně důležité, jako samotný příspěvek je také to, zda nám pomůžete rozšířit informace o projektu co největšímu množství lidí.
Prosím, sdílejte na FB, pošlete mail nebo link a společné dílo se nám určitě podaří!
Díky, že jste s námi!
se srdečným pozdravem
Tereza Válková
za Czech Ensemble Baroque
office@ebcz.eu
www.ebcz.eu


V PRAZE JE ŘETĚZOVÁ

ulice a v ní galerie Art Space. Příjemný prostor, spíš prostůrek a v něm jsme křtili krásnou knížku Radovana Šťastného Krajina v noční košili.

Básně četla Jana Janěková, taky dvě z nich zazpívala.
Aforismy si četl autor osobně.
Knížka je to krásná, doporučuju!

TŘI DNY JAKO TÝDEN

jsem zažila v Landolfshausenu. Jsou to posuny v hlavě, nebo nevím kde, ale teď se mně vůbec nechce věřit, že jsem vyjela ve čtvrtek v podvečer a v pondělí večer jsem zase doma...
Einstein by to asi uměl vysvětlit, já ne. Znovu se mně potvrdilo, že se za tři dny dá prožít tolik, jako by to byl týden.
V pátek ráno už jsem byla TAM.
Vstoupím do kuchyně v 7:00, kde sedí u snídaně Ebi - zve mě na kafe, ale já mám u Petry slíbenou nachystanou postel, takže se s díky odebírám do prvního patra. Stačí hodinka zavřít oči a hlavně se NATÁHNOUT! Ve vlaku jsem spala na sedadle a tak si tu postel užívám. A pak už to frčí.
Petra naplánovala výlet do Göttingenu na kolech pro jahody.


Je to asi 16 km, což mně připadalo dost na cestu s dětmi, ale bylo mně zapůjčeno kolo s baterií - uff, kde jsou moje zásady pohybu vlastní óbrovskó siló....! Petra nejdřív asi hodinu spravovala brzdu na zadním kole a mohlo se vyjet.

Poprvé v životě jsem si vyzkoušela, jak to funguje a musím uznat, že je to vynález geniální. Jen se člověk nesmí poddat tomu pocitu, že to jede samo a onu přidanou sílu používat jen na podporu, když je potřeba.

Jahodové pole jsme našly díky mapě a tomu, že se v ní Petra vyznala.
Němci jsou dokonalí organizátoři. A taky jsou ukáznění, takže se dá sbírat dost rychle.


U jahod je i hřiště pro děti, záchod, voda na umytí - všechno jednoduché a účelné.


Cestou zpět Petře blbla baterie a mně zase brzdilo kolo, takže jsme dojeli večer.
V sobotu mají brigádníci volno, ale bylo nutno sklidit seno. Jon vydržel s Ebim jezdit celej den traktorem na pole, zapomněl i na jídlo a pití.

Čtyři plný fůry přivezli během dne a my jsme s Petrou pomáhaly. Je to krásná práce, která je za člověkem aspoň vidět. Akorát z ní trochu bolí záda.

Balíky sena jedou na pásu a padají ze stropu dolů docela nekoordinovaně. Práší se a taky se stane, že člověka takovej trefí do hlavy, když nedává dostatečně pozor. To se stalo mně, rána, že mě to složilo a najednou jsem byla bez brýlí. Pás byl zastaven a já jsem podlehla panice, protože hledání brýlí v takové spoustě sena vypadalo naprosto beznadějně. Nějakým zázrakem jsem je objevila, ale pocit, že bez nich pojedu domů, byl nepříjemnej. Po tomto poučení už jsem si dávala pozor.
Ten den taky slavil Simon narozeniny.

Na párty byla hromada přátel a dětí, přišly i slepice. Zvláštní druh, říkají jim lososové.

Lososová slepice zepředu i zezadu.


Petra s Ninou na oslavě. A přijel i Jon s poslední fůrou sena.


A protože byla sobota a ještě k tomu oslava, snědl dva kusy tvarohovýho dortu a povídal nám, jak celej den dělal seno.

Simon dostal klavírní noty a měl radost.
V neděli jsem byla pozvaná k účasti na výrobě kozího sýra.

Katrin nám všechno krásně vysvětlila.


Elke nám pak předvedla, jak se sýr vyrábí ve větším množství.

V asi hodinové pauze, kdy musel sýr čekat, aby se dal tvarovat, nás zavezli k ovečkám a kozám.


Petra s Jannem si koupili tři slepice kropenatý a jedna z nich sedí na vajíčkách. Ptala jsem se Niny, jak se ta budoucí slepičí maminka jmenuje. Nina mně sdělila, že se jmenuje Slepice Nová.


V Landolfshausenu je pořád co dělat, i když třeba prší. Děcka tam mají krásný podmínky a budou mít jednou na co vzpomínat. A já jsem pak ve vlaku vzpomínala taky, bylo to příjemný, děkuju!!!
Když jsem přijela domů, zjistila jsem, že ten obrovskej trám už je na místě, Jirka se ale vůbec neflákal!

Dada a spol.