Do Ostružné
(na pár dní)
Zájemci o sedmidílný bedekr PODÉL TÉ MŽE, nechť laskavě navštíví sekci "Cestovní deníčky" a tam hned v prvním řádku je odkaz na všech 7 dílů.
Boris chtěl za babičkou a dědou, tak jsme ho sebrali a jeli na pár dní na chalupu. Byla to velká pohoda. Hodně jsme toho přečetli a bylo tam krásně. Dana už to byla dřív, protože tu měla Lindu a nějaké příbuzné. Jen co jsme se otřepali z cesty, vyrazili jsme na první malej vejlet. A večer na pivo do Pivovaru. sice nemělo být otevřeno, ale Katka se rozhodla, že klidně otevře. Pivo Kachna výborný.
Máma s tátou to tu měli ještě za dob 3D moc rádi, tak jsme si je sem dali ve 2D na zeď a jezdíme za nimi.
A zatímco po první noci všichni tvrdě spali, vyrazil jsem si oběhnout svoje oblíbený kolečko. Šmírácký FB mě před pár dny upozornil na to, že před dvěma roky jsem běžel tu samou trasu a vyfotil tu samou boudičku. No jo, chlápek bez fantazie.
Ale je tu krásně. K tomuto výroku bych chtěl jen připomenout, že vždycky, když jsme se přijeli a vystoupili z vlaku nebo z auta, tak se mi blahem přivřely oči a z huby mi vypadlo: "Ale je tu krásně." Už to dlouho neříkám. Ne, že by tu přestalo být krásně, ale protože je krásně skoro všude, přestal jsem nahlas áchat. Áchání teď převzala Roušovna. Vystoupíme z vlaku a ona pronese... Ale to už znáte.
V Ostružné je malej obchůdek, řídí ho pan Bubela, a obchod se jmenuje u bubáka. Kromě toho, že zajišťuje, aby tu lidi nezdechli hlady, ale zároveň byli dost skromní, má tu nejvíc zajímavou pracovní dobu v sobotu. A sice od 7:30 do 9:34.
Do obchodu se chodí podél krásně udržovanýho sudetskýho hřbitova.
Chodili jsme hodně na výlety po okolí a já jsem si mohl rozšiřovat svou sbírku motýlů, protože bylo pro motýly přívětivé počasí. I pro nás.
Je libo bunkr? Někde jsem četl, že ti, kterejm tyhle objekty patří, začali ŘOPíky rozprodávat. Já bych ho teda nechtěl.
Páteříček žlutý. je brouk vyskytující se celkem hojně až do nadmořské výšky 1000 metrů, což odpovídá docela přesně, tohle je tak 780 mnm. Krovky můžou být i celé černé a nebo jen konečky krovek. Jednobarevné světlé bývají většinou v oblastech kde je hodně teplo, čili jižněji.
Přestože je najdete na kdejaké kytce, jak mírumilovně cucají nektar, jsou to dravci a žerou menší hmyz. Larvy taky
Perleťovec stříbropásek.
Pokaždé, když jsme šli do lesa, našli jsme houby. A pokaždé, když jsme někoho potkali, varoval nás, že hóby nerostó, že je na ně moc sucho, že to je strašny.
Okáč černohnědý. Docela chaotickej lítač.
Babočka bodláková.
Babočka admirál
Speciální bouda pro zelené prasečí vrahy. Děsně zavětrovaná. Napadlo mě, že kdybych byl prase, tak si počkám, až budou na číhané a pak se rozběhnu a vrazím do té zadně levé nohy - tam jak zrovna stojí Boris. Pak už bych se jen čuměl, jak pomaličku padá domeček s vrahy.
Boris si již dřív domluvil s babičkou jednu zásadní akci. Prý, jestli by spolu nemohli usmažit vdolky, myslím, že říkal koblihy, ale s těma u nás musíme být opatrní. No a když bylo takové klidno a nepracovno zrovna na chalupě, vymysleli, že to udělají tady v Ostružné. Boris nemyslel jen, že jako "babi uklohni," on se chtěl podílet. A taky že se podílel. Připravil podle instrukcí těsto, dal ho vykynout nebo jak se tomu procesu říká...
A pak se vrhli do smažení.
Nádherně to vonělo a i krásně to vypadalo.
Blanka dodala děsně přeslazenou marmeládu, ale když se s ní šetřilo, dalo se to vydržet.
Borisovy první vdolky - koblihy.
Já jsem byl na chalupě stínovým ministrem, tak jsem Borisovi vybudoval ideální knižní stín.
Navečer jsme zase vyrazili na dobrý pivo do Cestáře a sešli se tam i s Terkou. Podivuhodně příjemný podvečer.
Terka.
Pivo po delším výletě je lék, je všelék.
Hrabal Bohumil by se radoval.
Stínohra lehce nazelenalá.
V neděli si pro nás Ostružná připravila soutěž hasičů z přilehlých obcí. Je to každoroční zábava. V Ostružné si totiž postavili novou hasičárnu. Takovou pěknou, hned za kostelem. Na louce je ideální prostor pro zápolení.
Holčičím družstvům mokrá voda nesmírně slušela. Sem tam se hadice vzepřely, ale náprava proběhla vždy rychle a přesně.
Samotná soutěž má jednoznačně daná pravidla.
Holkám hasičkám mokrá voda sluší.
Starosta Ostružné nemůže chybět.
Jako z nějakýho scfi hororu.
Někdy se tlak v hadici vzpříčí a hadice pak trčí ve smyčce nahoru.
Důležitej je pořádek, protože naostro jde o vteřiny. A při závodech taky.
Před samotným startem je družstvo povinno zkontrolovat motorový čerpadlo a všechny díly potřebné pro zásah.
Důležitou perzónou při závodech je cílová rozhodčí. Dohlíží na to, jestli byl terč správně zasažen a jestli páčka terče (určitě se to nějak jmenuje) vyskočí. Kromě toho i kontrolně měří čas, přestože se čas měří i při tomto sportu elektronicky.
Výstřel znamená vyběhnout.
Každý přesně ví, co je jeho úkol. Vzít hadice, nastartovat čerpadlo, utopit tlustou hadici v bazénku, všecko propojit...
Ti, co umí dobře běhat většinou běží s hadicí jako první, ti pomalejší běží jen do půlky, kde na hlavní hadicí připojí rozdělovač a k němu dvě hadice koncové.
A zatímco někteří běží na místo určení, zbytek družstva spustí stroj a ve správnej okamžik pustí do hadice vodu.
Je důležité držet hadici pod vodou, jinak vyskočí a vše se musí udělat znova.
Pak už jen zamířit, srazit pacičku terče a než se voda vypne, zavlažit okolí.
Hlavní šéf hasičů.
Hasiči to brali vážně a bavilo je to.
Svatýho Floriánka pro místní hasičárnu vytvořil Pepa Jasýček. Docela se s tím nadřel, protože, jak mi prozradil, nikdy tak velkou věc z hlíny nedělal. I hlava Floriánkovi prej upadla.
Boris si hasičů nevšímal, jen si četl.
Svatej Floriánek v barvě.
Malí budoucí hasiči.
A hasičky.
Pak nastoupili o něco větší profíci. Jejich disciplína vypadá sice stejně, ale oni si musí vylosovat, kdo jakou funkci bude zastávat v družstvu. Což vede k velkým překvapením a zásekům. Tihle Ostružňáčtí hoši na to docela doplatili, protože jejich čas byl dvakrát horší než holky z předchozího kola.
To ještě netuší, co všechno se jim podělá.
Tady je vidět, jak je ta hadice proradná.
Ale nakonec se jim to podařilo.
Pak jsme si zašli domů na oběd, uklidili chalupu, zamkli a vyrazili směr město. Ahoj, Ostružná,
- 2019/32- Podél TÉ MŽE (den sedmý - poslední)
- 2019/31- Podél TÉ MŽE (den šestý)
- 2019/30- Podél TÉ MŽE (den pátý)
- 2019/29- Podél TÉ MŽE (den čtvrtý)
- 2019/28- Cyril a ten druhej
- 2019/27- Podél TÉ MŽE (den třetí)
- 2019/26- Olda slaví 90 a velká demoška na Letné)
- 2019/25- Podél TÉ MŽE (den druhý)
- 2019/24- Podél TÉ MŽE (den první)
- 2019/23- Jarní cesta
- 2019/22- Demošky
- 2019/21- Rozhledna Doubravka
A chčije a chčije:
Boris v autě před polednem:„Už jsem dlouho neměl smažený sýr ale možná mám chuť na labuť."
V LUŽÁNKÁCH HNED U KONZERVATOŘE
je příjemná hospůdka Ponava (http://ponava.cafe/), kde se často konají nekonvenční hudební akce. Jedna taková byla minulý týden v úterý. Rybíz alias Petr Toman měl předvést nové písně za doprovodu výborných muzikantů: Martin Konvička - pianino a Václav Pálka - bicí.
Čas jsme měli a tak jsme se vypravili. Než se akce rozběhne, často to nějakou chvíli trvá, ale čepují tam výborná piva (mimo jiné náš favorit: Moravia 8°) a navíc dobře vaří!
Poseděli jsme a dočkali se i příjemného zážitku!
Rybízovy texty máme v oblibě a v hudební podobě ještě nikdy nezklamaly!
"Noty" Martina Konvičky - víc záznamů ten večer nepotřeboval, vydrželo mu to v pohodě na celý koncert.
Václav Pálka to hrnul rovnou, jakoby to zkoušeli měsíc dopředu...
Zvukaři se snažili.
Ponavu doporučujeme, mám pocit, že tam člověka nezklamou. Atmosféra dynamická, okolo proudí lidi
pěší
i běhající, motají se tam psi i děti, prostě to žije.
Někdy se tam zastavte a uvidíte sami!
VE ČTVRTEK JSEM VYJELA VLAKEM
za Jirkou. Byl služebně v Modřanech u Prahy, vzal tam autem kola a pozval mě na výlet po pražském okolí. Snídaně v jídelním voze tentokrát nebyla nic moc a tak mě pan Klement pozval do modřanské cukrárny,
o které mně už vyprávěl.
Nápis mě přesvědčil a tak jsme zkusili, co to udělá, když se jím budeme řídit.
Při té příležitosti jsem si vzpomněla na Tour de Zavadil. Kdysi hodně dávno, na Bítově, snídal legendární stréc Hlína šampaňské a my jsme si tenkrát slíbili, že to někdy provedeme. Konečně se to podařilo!
V menším množství, než to tenkrát dávali stréci, ale byl to zážitek!
Chuť vyjet po cyklostezce okolo Vltavy nám to nijak nezkazilo a výlet to byl náramný. Skoro bez fotodokumentace, vyjela jsem nalehko bez foťáku, musel stačit chytrý telefon.
Mám ráda pražské názvy čtvrtí. Hlubočepy - Jirkův dokument z pánského WC:
Po cyklostezce směr Řeporyje byl nejdřív parádní asfalt a pak přišla i dobrodružnější část okolo vlakové trati.
Krásná, napínavá cesta a v Řeporyjích pivovar!
Vítaná přestávka na oběd, pak ještě chvíli do kopce a následoval předlouhý sjezd do Radotína.
Po cestě jsme zjistili, že koně v těch končinách vypadají jinak, než u nás.
Dojeli jsme až do Zbraslavi, která je na kopci a pak opět po krásné asfaltce okolo Vltavy zpět do Modřan. Pražáci mají cyklostezky vybavené mnoha občerstvovacími stanicemi, lákadel po cestě bylo až moc.
Ráno jsme přejeli autem do Velkého Meziříčí, kde mně chtěl Jirka už dlouho pozvat do hospody, kde připravují čerstvé sladkovodní ryby. V hotelu Jelínek jsem je konečně ochutnala a můžu potvrdit!
Další výlet na kolech byl okolo říčky Balinky. Moc krásná cesta malebným údolím, parádní i pro pěší tůru. Dost často jsme viděli stopy po kůrovci, fakt si vybírá jen smrky!
Zapomněla jsem si vzít vodu a to se mně malinko vymstilo. Nejdřív pohoda, ale pak přišly kopce a na rozdíl od pražských stezek žádná občerstvovna. Už jsme to jednou na Vysočině zažili a je potřeba s tím počítat.
Naštěstí v jednom statku kdesi úplně v nezámu nás dobří lidé nechali napít. Příště už vodu nezapomenu...
Až v Netíně (to bylo asi po 30 km) jsme potkali otevřenou hospodu a taky viděli odjíždějící Buty, kteří se tam stavovali na zmrzlinu.
Za Olším nad Oslavou (už směrem na Meziříčí) jsme objevili rybníček Prchal!
Jirka to hned posílal Lukášovi Prchalovi, doufám, že jsme ho potěšili.
Okruh jsme dokončili okolo řeky Oslavy - konečně jsem zažila cestu údolím, na které jsem se vždycky koukala z auta při cestě přes dálniční most.
Po rybí večeři jsme si dali pěší vycházku až na nejvyšší bod v Meziříčí.
Zajeďte si někdy na rybu k Jelínkům, fakt to tam umí.
V neděli se zastavil Pavel po baskovacím zájezdu do Itálie. Ve středu mizí na 15 dní do Japonska,
tak jsem si ho aspoň vyfotila na střeše.
Dada a spol.
Srdečně zveme ke společným oslavám Evropského dne židovské kultury, které se uskuteční v neděli 1. září od 16.30 hodin ve vile Löw-Beer, Drobného 297/22.
Na první zářijovou neděli připadá letos již dvacátý ročník Evropského dne židovské kultury, jehož cílem je sblížení židovské a nežidovské společnosti, ale také ochrana židovského kulturního dědictví. Brněnská pobočka Židovského muzea v Praze oslaví tento den společně s Židovskou obcí Brno kulturním programem pro děti a dospělé v reprezentativních prostorách vily Löw-Beer. Součástí akce bude prohlídka vily a přednáška "Kdo je kdo na kile, na obci či ve vile?". Povídáním o různých funkcích a povoláních, které bylo a je možné potkat v židovských komunitách, provede návštěvníky koordinátor kašrutu pražského rabinátu Chaim Kočí. V zahradě vily bude zároveň připravena tematická kreativní dílna pro děti. Vstupné dobrovolné
Mgr. Barbora Dočkalová
Židovské muzeum v Praze
Semafor slaví letos 60 let a paní Olga Sommerová se chystá natočit film o Jiřím Suchém. Takový projekt ráda podpořím, Jiří Suchý byl vždycky svůj, ať se okolo nás dělo cokoliv. Jeho poetika nás od začátku oslovovala a provází doposud. Slyší na ni mladí - to se mně potvrzuje každým rokem, když jim přináším úpravy semaforských písní. Věřím, že si tento pán a jeho tvorba takovou poctu zaslouží. Pokud jste na tom podobně, přidejte se na hithitu:
https://www.hithit.com/cs/project/5393/jiri-suchy-dokumentarni-film/contributors
Fotka z podzimu 2010 - pan Suchý zpíval v Dělňáku na Jamborové mimo jiné i s našimi studentkami písničku "Tento týden v pátek". Všechny tyto slečny už můžete vidět v nejrůznějších představeních v Brně a v Praze, toto letí!
Dada a spol.
Flétnistka Martina Komínková připravuje zajímavý projekt, který je možno podpořit na Hithitu. Fandíme jí!!!
https://www.hithit.com/cs/project/6165/prorok-vetru-multizanrovy-projekt
Kdo chce vědět víc o Martině, račte vstoupit na její stránky!
www.martinakominkova.cz
www.flautasdecolores.cz
Dobrý den,
projekt, který jste nedávno podpořili právě přidal novou aktualitu:
Pilně pracujeme na české verzi
"Česká verze představení Proroka větru se také pilně připravuje. Hlas v češtině namluvil mladý herec Šimon Obdržálek. A zvládl to skvěle. Díky také mistrovi zvuku Jirkovi Klementovi z nahrávacího…"
Mrkněte se na celou aktualitu a mějte se krásně.
S pozdravem
Tereza Jakešová
strážce projektů
+420 778 779 927
tereza.jakesova@hithit.cz
Hithit s.r.o.
Pražská tržnice, hala 19
Bubenské nábřeží 306/13
CZ - 170 00 Praha 7 - Holešovice
hithit.cz | facebook | @HITHITCZ
Přátelé,
neustále se něco nového děje a chystá - nejen pro vás ale i pro vaše ratolesti. Už se otevírají výtvarné dětské dílny na léto, na které se děti už můžou hlásit a zároveň je ještě pár posledních míst na některé jarní dílny pro dospělé (pro děti je na jaře ještě možnost nahlásit se po roce na Cameru obscuru do krásné vily Tugendhat!). Také poslední dvě místa na opravdu jedinečnou zážitkovou dílnu v Rumunsku s Jindrou Štreitem. A mnoho dalších akcí v Komoře! Tak tedy vybírejte, ptejte se a hlaste se. Budeme rádi.
Srdečně,
Gabriela Kolčavová
5.8. - 9.8. 2019
PO - PÁ VŽDY 10.00 - 16.00
SVČ LUŽÁNKY
VÝTVARNÝ TÝDEN PRO DĚTI
Nové nápady pro další ročník již tradiční dílny určené pro všechny děti, které rády tvoří. Jako každý rok se ponoříme do malování, kreslení, grafiky, práce s papírem, trojrozměrného tvoření a mnoho dalšího. Úžasnou výhodou Lužánek je možnost často pracovat venku a využívat přímo i lužánecký park.
Cena: 2100Kč
12.8. - 16.8. 2019
PO - PÁ VŽDY 10.00 - 16.00
SVČ LUŽÁNKY
TVŮRČÍ TÝDEN PRO DĚTI S FOTOGRAFIÍ
I letos je v nabídce dětská výtvarná dílna, která neopomene výtvarné možnosti kresby,malby atd., ale zároveň se zaměří především na práci s fotografickým obrazem, fototechnikami a dalšími světlocitlivými možnostmi tvoření.
2100Kč
19.8. - 23.8. 2019
PO - PÁ VŽDY 10.00 - 16.00
ZUŠ BOSKOVICE
VÝTVARNÝ TÝDEN PRO DĚTI
Nové nápady pro další ročník již tradiční dílny určené pro všechny děti, které rády tvoří. Jako každý rok se ponoříme do malování, kreslení, grafiky, práce s papírem, trojrozměrného tvoření, fotografie a mnoho dalšího. Co nám počasí dovolí, budeme pracovat venku.
Cena: 2100Kč
Pokud byste rádi nedostávali tento informační email o tvůrčích dílnách, prosím napište na tuto adresu email s předmětem ODHLÁSIT.
Komentovaná procházka
BRNO ART OPEN 2019 / Jsem závislý objekt
25.7.2019 17 h
Komentovaná procházka Brno Art Open s kurátorským kolektivem Café Utopia
Sraz účastníků před Domem umění města Brna, Malinovského náměstí 2.
KURZ TVOŘIVÉHO “NICNEDĚLÁNÍ“
5.8.-10.8. a 21.8.-25.8. 2019 www.podsaumburkem Rajnochovice
Motto : “Stát se může cokoliv-něco se stát musí“/ P.Brook/
Filosofií kurzu je překvapení a síla okamžiku. Nenásilná a zábavná forma objevování skrytých možností. Je vhodný pro uchazeče o studium na divadelních školách, divadelníky i zájemce jiných profesí, všechny kdo si chtějí rozšířit obzory, či spojit odpočinek s kreativní „prací“. Kurz je esencí různých metod a mých dlouholetých hereckých, režijních a pedagogických zkušeností. Podrobné informace o ceně a průběhu na hukalka55@gmail.com
www.janajanekova
Jana Janěková