Magnolia road
(kecy o Coloradu - 16)

Včerejší výstup na boulderský Žehličky byl docela náročnej a tak Honza vymyslel odpočinkovej výlet. Domluvili se s kolegou z Google, kterej vzal svou malou dcerku a ženu, že pojedou taky. To slibovalo, že by fakt mohlo jít o výlet jednoduchý. Sraz jsme měli až na parkovišti na vršku slavné Magnolia road. Proč slavné? Na té silničce není nic zásadního, je prašná, úzká a dost do kopce, tak co je na ní slavnýho? Tak já vám to řeknu. Magnolia road je zajímavá především tím, že do toho kopce se šine dost kurevsky a ještě v nadmořské výšce nad 2500 metrů. Tak ji často využívají maratonci a další potrhlí běžci k tréningu. Silnice je sice je asi jen 8 mílí do kopce, slušná prda, když běžíte dostatečně rychle. Stovky elitních běžců, olympijských medailistů, mistrů NCAA: Frank Shorter, Rob De Castella, Steve Jones, Rosa Mota, Mark Plaatjes, Uta Pippig, Arturo Barrios, Adam Goucher, Jorge Torres , Dathan Ritzenhein, Constantina Dita, Gilbert Okari, Evans Rutto, John Korir a Mizuki Noguchi.
Brent Vaughn, jeden ze špičkových běžců, bydlí asi deset minut od téhle tréningové uličky a pravidelně tu trénuje, říká, že to je pěknej záhul, zvláště, když jste zranění nebo unavení, ale běžet musíte a rychle.
Říká, že to je nejpodivnější tréningovej stadion, jakej si umíte představit. Prašná štěrková tak trochu rustikální dost osamělá cesta bez obrubníků, podél několika rančů a výhledů na Skalisté hory. Vůkol hustý les(y). A taky pár úseků pěkně prudko do kopce, což se projevilo i při jízdě autem. Trochu smrdělo teplým olejem.

Ráno snídaně. A pak vyrážíme z Boulderu na Magnolia road.

Sraz s rodinkou kolegy máme na parkovišťátku těsně pod vrcholem dlouhýho stoupání. Počasí je klasické. Slunko, vedro, voňavo. Když jsme se drásali nahoru po silničce, minuli jsme několik farem a nebo jen odboček k farmám ukrytých v lesích. Poznáte to jen podle poštovní schránky a nebo papundeklovýho nápisu s adresou a šipkou. Zajímavý bylo, že před žádnou farmou neparkovalo moderní auto, všecko starý pickupový šunky. Asi je to kraj, kde na podobný pičičandy serou. Jezdí to? Tak proč si kupovat nový. Což není zrovna americkej přístup.

Rodinka dorazila s menším zpožděním. V okolí Magnolia road je totiž poměrně velké množství turistických smyček, okruhů a vzájemně propojených pavučin cyklostezek. Ta naše se jmenuje pravděpodobně Tungsten, pro kola se jmenuje Blue dot. Krásná stezka. Na běhání i pro horský kolo parádní.

Lesy v okolí jsou plné nízkých jehličnanů. A jsou hustý.

Elektřina pro farmáře.

Je tu dost vyprahlo, požár by vznikl jedna dvě.

Asi se to i několikrát stalo.

Poskládáno přírodou, či rukou člověčí?

Skalisté hory v dáli.

Naše partička na obrátce. Turning point.

Pro dnešek nejvyšší bod.

Nejvíc na Americe se mi líbí to, jak málo je tu černých skládek, jak málo bordelu se povaluje po lesích a loukách, podél silnic. Tady se od Amíků máme fakt, dost co učit. Pak zvolala Olina radostně: "Podívej se na ty tvoje pořádkumilovný Američany, taky tu mají bordel." Jo, mají, ale jen tu. To posléze potvrdila i Zuzana Pavlovsky, že jo, že tu bývají místa po mejdanech, kde je nablito a nabordeleno, ale narozdíl od Česka jsou tahle místa vždy poblíž nějakýho ohniště. Nikdy ten bordel není jen jakože pohozenej kdekoliv. Jinými slovy jde o proflálký místečka a to se už dá ošéfovat.

Jak v ruským romantickým filmu.

Holčička vypuštěna na vlastní. Bez vodítka, bez náhubku.

Vratká lávka přes vyschlej potůček.

Naše cesta je smyčka, zpět nejdeme stejnou cestou.

Když jsme dorazili k autu, zjistila rodinka, že někde ztratila šátek. Honza se hned nabídl, že pro něho rád zaběhne, dohodli se, kde hledat a Honza zmizel v trávě jako had. Po půl hodině Honza nikde. Rodinka už potřebovala jet domů kvůli holčičce, tak nás opustili. Zůstali jsme Olinou a Honzovým autem a klíčkama od něho, troškou vody a možností poslouchat rádio, jen signál tu nebyl, opuštěni. Zkoušel jsem Honzovi volat, ale marnost nad marnost. Honza se ztratil. Za dostatečně dlouhou dobu se ozvalo jakési dusání lesem a z roští nevykoukl medvěd, úplně zpocenej Honza. Vzal to prý malou oklikou, aby to běhání stálo za to a ztratil se. Šťastný shledání.

Velký perleťovec velký.

Zpátky jsme jeli tak, že jsme pokračovali po Magnolia road až do Nederlandu, kde jsme si dali v oblíbené kavárničce New Moon bakery & cofee kafe a pak vyrazili do Boulderu.

Doma jsme si uklohnili nějakou vegavečeři a se sousedy si dali další super deskovou hru. Ani u téhle si už nepamatuju, jaká byla pravidla, ale vím, že mě bavilo to, že musíš na složitou konstrukci zavěšovat svoje předměty tak, aby se konstrukce nezřítila. Na rozdíl od jinejch her, tahle mě bavila. A co bude příště? Možná Denver? Možná koncert? Ještě nevím... Možná Brno.

podpis


Lipovská s Xaverem v akci.

Honza z dob, kdy ještě neuměl číst, žral uhlí přímo z uhláku a říkali mu uhlobaron.


Babiš: "Slovo dotace si asi vymysleli v Bruselu, nebo nevím, kdo to vymyslel, předpokládám.
A my jsme to vstupem, ale asi už předtím to bylo, nevím, není podstatné. Ale my samozřejmě máme zájem na tom, aby naše obce, hlavně ty nejmenší, které na to nemají prostředky, protože samozřejmě když se podíváte na, a já souhlasím, co tady zaznělo, že ti nejmenší nemají tolik
peněz jako Praha..."

ČTVRTEČNÍ VÝLET S PŘEKVAPENÍM PRO

Jona a Ninu se vydařil. Byli jsme tajemní a neprozradili, kam se jede. Děti hádaly les, skály, hospodu a měly i další tipy, ale neuhodly. Loni jsme do Permonia vzali Vincenta s Kiarou a slíbili jsme si, že stejný výlet musíme připravit i dalším vnoučátkům, neboť spravedlnost musí být!

Docela si to užili. Já jsem byla ve dvojici s Ninou, Jirka s Jonem a protože se zadání hry pro každého trošku mění, potkávali jsme se jen občas. Jsou oba šikovní. Nina se skoro nebála, bludištěm se řítila s obrovskó siló a sakra dobře si pamatovala slepé uličky. Na stěnu vylezla bez zaváhání, stejně tak dolů.


Strávili jsme tam podobně jako loni skoro 5 hodin a můžeme silně doporučit! Permonium je v Oslavanech.


Když se trefí slunečnej den (a to se nám podařilo i loni), děti se můžou nakonec vyblbnout ve vodě.


Začali oblečení, ale po půlhodině už jsem mazala do auta pro ručníky. Namočili se celí, ani jsme nestihli vytáhnout plavky.
Od 12ti let už se může na lana a úkoly jsou prý hodně náročnější. Docela se těším, až to někdo za pár let vyzkouší...


Doma Jirka vysvětloval Jonovi taje práce s frézkou a zdá se, že ho to chytilo.

U slatinské kapličky už druhým rokem rozkvetla louka. Nevím, čí to byl nápad tu plochu takto osázet, ale je to geniální. V květnu hrály barvy spíš do růžova a fialova, ale teď se objevily sytější a pestřejší květy. Kam se hrabou anglické trávníky...

Dada a spol.

Milí přátelé,
dovolím si sdílet pozvánku na dva příměstské tábory, které pořádáme v srpnu v Brně na pobočce našeho muzea pro děti ve věku 6-10 a 11-15 let.
Bližší informace s programem jednotlivých dnů najdete v příloze nebo na https://www.jewishmuseum.cz/program-a-vzdelavani/akce-pro-navstevniky/pro-rodice-s-detmi/
Za případné další šíření pozvánky budeme moc rády.
Otevíráme lipový ateliér a příběhy z Knihy knih
Rádi bychom vaše děti pozvali na příměstské tábory, které se budou konat v srpnu na brněnské pobočce Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze.
V termínu 3. 8. - 7. 8. 2020 připravujeme pod tajemným názvem Diamantová brána a devět tisíc rajských stromů tábor pro děti ve věku 6 - 10 let zaměřený na pohádky a legendy (nejen) židovské kultury. Inspiraci na tvorbu vlastní knihy budeme hledat v příbězích z Tóry, v bajkách o zvířatech, u Ondřeje Sekory či v jidiš písničkách na papírovém divadle. Aby nám oči od stránek úplně nepřecházely, vyměníme občas prostory vzdělávacího sálu za zoologickou zahradu, parky a hřiště v okolí i expozice Moravského zemského muzea.
V termínu 17. 8. - 21. 8. 2020 se mladým tvůrcům ve věku 11-15 let otevře Ateliér v lipové aleji, který nabídne každý den jeden umělecký příběh s moravskými kořeny a vlastní kreativní práci s ním sladěnou. Čeká nás široké umělecké rozkročení od architektury, přes výtvarnou tvorbu až po módní návrhářství. Mimo ateliér se vypravíme tvořit do ulic Masarykovy čtvrti, zahrady Vily Stiassni či prostějovského muzea. Na závěr týdne přijde na program prohlídka skutečné galerie, jakož i vernisáž ze všech nejlepší, totiž vlastní.
Mgr. Barbora Dočkalová
Židovské muzeum v Praze
Oddělení pro vzdělávání a kulturu - pobočka Brno
Tř. Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno
+420 530 317 651
+420 776 761 275

Ahoj, přátelé,
s radostí oznamuji, že se dílo podařilo a my jsme poskládali první projekt neziskovky The MÚZY.
Moc ráda bych Vás pozvala v tomto roce na 3 koncerty a 3 hudební workshopy do Tišnova.
Mrkněte na plakát a na web www.themuzy.cz
A hlavně přijeďte!
I případný nocleh pro přespoláky vymyslíme
Lístky na koncerty se kupují přes TIC Tišnov ( https://www.mekstisnov.cz/turisticke-informacni-centrum )
a registrace a platba workshopů na účet neziskovky přeze mě nebo na info@themuzy.cz
PS: avšak pozor, hlásím, že od 15.5 do 23.5. nebudu na mejlu ani na telefonu, tak se nic nebojte, když nebudu hned odpovídat, zareagují hned po návratu.
Těším se na viděnou a na společné kulturní zážitky!!
Pavlína


Milí přátelé, pojízdní i nepojízdní pocestní,
tetina Barbora Pavlišová rozjíždí cestovní kancelář, která už s úspěchem fungovala nějaký čas ve zkušebním provozu.
Jelikož jest dcerou stréca Pavliša, zakladatele Patafyzické cestovní kanceláře, můžeme s jistotou očekávat, že na jejích zájezdech se účastníci nudit nebudou.
Předkládám tedy její dopis k uvážení, třeba vás inspiruje a zkusíte nějakou z nabídek využít.
Krásné dny přeje
Dada Klementová a spol.
Máte-li náladu, čtěte úryvek z jejího dopisu:
Pokouším rozjet naplno cestovku. Naplánovala jsem několik výletů po české krajině.
Ráda bych vzhledem ke krizi naplnila všechny busy, a tak posílám nabídky.
Letos paradoxně vznikla šance navštívit ta nejfrekventovanější místa bez davů jako je Praha a Český Krumlov. Tam bych nikdy autobus nevypravila, protože davy nemám ráda. Letos je ale situace nanejvýš příznivá.
Mnozí v Krumlově už byli, ale troufnu si říct, že bez turistů to bude jedinečný zážitek, který se už nenaskytne v dalších letech. Přidala jsem ale do programu ještě dvě rarity, a to přírodně krajinářský park v Nových Hradech + hrad a klášter a zejména poutní místo Římov, moje oblíbená destinace.
Vím, že chválit se je hříšné, ale jako průvodce vůbec nejsem marná. Zájezd není naplněný i proto, že někteří si raději blokují termín pro případné náhrady svých zahraničních zájezdů.
Chtěla jsem tě poprosit, zda by nebylo možné poslat někomu, koho by to mohlo zajímat.
V příloze je souhrn zájezdů a podrobný plakát na Český Krumlov. Doporučím se taky podívat na můj blog, kde se najdou i příjemné tipy na výlety.
https://www.terrai.cz/zajezdy
Bara

Vážení příznivci Divadla Aldente,
moc rádi a srdečně vás zveme na červnové reprízy našich inscenací. Hrajeme v následující dny:
Pátek 12. 6. v 18:00 a v 19:00 představení TO JE ON v Klubu Leitnerova.
Kraťoučká dvojitá improvizace, příběh a nálada. Možná se potkají, možná ne. Kam se dívat dřív? Co je důležité? Je dovoleno vyjádřit vše, i to, co mělo už napořád zůstat tajemství.
Součástí večera je grilování na Leitnerce. Doneste si maso, špekáček, zeleninu, co chcete :-)
Odchodné dobrovolné, vybíráme na místě. Rezervace netřeba.
Úterý 16. 6. v 17: 00 Zeď, Klub Leitnerova
Středa 17. 6. v 19:00 Zeď, Klub Leitnerova
Vstupenky na ZEĎ jsou dostupné na této adrese.
Sobota 27. 6. v 10:00 Káťa a Bajaja, Divadlo Barka
Neděle 28. 6. v 10:00 Káťa a Bajaja, Divadlo Barka
Vstupenky na KÁŤU a BAJAJU najdete tady.
Neváhejte! Ctíme aktuální bezpečnostní opatření, proto máme na všechna představení omezenou kapacitu.
Začínáme zkoušet Zlatý kolovrat z Kytice J. K. Erbena, na inscenaci budeme intenzivně pracovat na letním soustředění v Lechovicích, kam vás zveme na premiéru a tři reprízy s možností přespání do druhého dne. Zapište si do diářů:
Středa 12. 8. ve 21:00, fara Lechovice
Pátek 14. 8. ve 21:00, fara Lechovice
Sobota 15. 8 ve 21:00, fara Lechovice
Neděle 16. 8. ve 21:00, fara Lechovice
Těšíme se na vás.
Za Divadlo Aldente
Vendula Kacetlová