Arciť, již jsme zde
(Amerika skončila)
V červenci jsme objevovali Ameriku. Tentokrát Colorado. Honza tu bydlí v Boulderu, ve městě postaveném ve výšce naší nejvyšší hory Sněžka. Pár kilometrů za městem se topoří předhůří Skalistých hor a všude, kam se člověk vrtne, jsou ty hory skalisté vidět. V tomhle praseti zatím nic zásadního z cest neprozradím, protože potřebuju čas pro silážování dojmů a myšlenek. Jinými slovy, píšu-li o něčem hned po zažití, postrádám svobodu vymejšlení a domejšlení a chybějící části se mi radostněji dolhávají. A tak mohu jen slíbit, že postupně uvolním z mysli i fotoarchívu všechny naše výlety zážitky i dojmy z té pro mě nesmírně sympatické země za velkou louží. Teď už jen obrazová přednabídka.
Odlet z Prahy směr Philadelphia.
Ve Filadelfii jsme sice měli asi 4 hodiny čas, ale úspěšně jsme je promrhali ve frontách a šaškováním s kuframa, protože Filadelfie byla první místo americké půdy, takže musím protlačit zavazadla celní kontrolou.
Ale protože jsme letěli na západ, pronásledovali jsme celej den sluníčko. Dopoledne z Prahy a v cíli kolem sedmé večer. Pro nás, co věříme v kulatost země to je pochopitelné, ti druzí na to mají určitě taky nějakou hodně sofistikovanou teorii.
Honza si nás přivezl z Denveru do Boulderu do svýho domečku. Výška 1600 mnm.
Je tu děsný vedro, říká Olina, je tu krásný vedro. A pršet tu umí z ničeho nic.
Selfíčko z auta na nejvyšším místě Colorada, kudy vede silnice.
Skalisté hory jsou velký jako kráva.
Stojíme vysoko, vidíme daleko.
A celou dobu Ameriky jsme se stravovali vegetariánsky. My nejsme fanatici vegetariánství ale ani požírači masa. Jsme umírnění všežravci.
Byli jsme v továrně na čaj.
A u Ztracenýho jezera.
Někdy to vypadá jako u nás.
Některé výlety byly extrémně krátké, protože nás vyhnal déšť. vlastně jen jeden.
Brennen lake.
A možná jednou napíšu o tom, jak jsem ztratil 256GB kartu a o tom, jak Hobza ztrácí všechno a furt.
A o pho polívce ve vietnamské hospodě, která nás zachránila po výstupu na Flatirons.
A o stovkách druhů dobrejch piv. Ale my jsme jich vyzkoušeli jen zlomek.
O výletu na chaloupku strýčka Budyho.
A taky o tom, jak jsme všude a furt četli.
A o krásných západech i východech slunka.
A nedostatku kyslíku
A taky o jezerních dvojčatech a nejvyšším městě v Coloradu a možná v celém USA.
A samozřejmě se budu zabývat i toaletami, mým oblíbeným tématem.
Slavný výstup na FlatIrons.
A o tom, že Roušovna všecky výlety přežila i její achilovky. a že se smířila nakonec i s přídělovým systémem kyslíku.
A taky o výletě "Magnolia loop".
A nebo o tom, jak jsme šli na koncert irské kapely a o tom, jak si to po chodníku před námi šněroval malej zajíc...
A taky o všech dalších výletech po Skalistých horách.
A najednou byl konec a my letíme domů. Je to tu krásný a my to klidně
a dobrovolně strčíme
do rypáku nenažranýmu Burešovi a vrátíme komouše do hry. Děs běs.
No a taky o gumovejch medvídcích. Ale ne hned. O tom všem tu na praseti postupně asi (v duchu proklamované neserióznosti týdeníku WWWiditelné budu psát.
- 2018/30- Ospalá díra
- 2018/29- Klamath river
- 2018/28- Eureka
- 2018/27- Houbičkovej mejdan
- 2018/26- Děbolín
- 2018/25- Chandelier Tree
- 2018/24- Zahrádkáři
- 2018/23- Stillwater Cove Regional Park
- 2018/22- Kristkův dům - happening
- 2018/21- I prťavost může být krásná
- 2018/20- Laco Deczi v O.
- 2018/19- Rodinný slet.
- 2018/18- Fort Ross.