Poslední rozloučení
(s maminkou)

22. dubna nám v náruči umřela maminka a tak se vyhnula všem trampotám posledních měsíců i dní budoucích. Její odchod byl klidný a smířený. Jsme rádi, že v téhle chvilce nebyla sama. O týden později měla pohřeb žehem. A o tom je dnešní téměř černobílý fotopříběh. Je tu i pro vnoučátka a pravnoučátka, která se zúčastnit chtěla, ale nemohla, neb se rozběhla do celého světa.

Večer před odjezdem do Brna si s Jirkou musíme vyzkoušet černý boty, košile, saka i kalhoty, přece jen tmavé oslavy nepořádáme tak často, co kdyby se hadry scvrkly, boty rozpadly.

A jedeme do Brna na pohřeb.

Já jsem si před týdnem vyhlásil 14denní hladovku, takže jídlo je mi zcela ukradené, ale rád se koukám, jak se jiní cpou.

Po mamince nám zbylo pár věcí. Například tihle skoro ještě čerství dva velikonoční králíčci.

Vzpomněl jsem si doma, že Honza má starodávnou Leicu po dědečkovi. Nikdy jsem s ní nefotil, ale je podobná té, se kterou jsem fotil dlouhé roky. Vzal jsem dva skvělé ladem ležící černobílé filmy hvězdných značek, poprosil Honzu, ať mi na pohřeb ten foťák pučí. Honza má v některých věcech vzorný pořádek. Třeba tuhle leicu má i v originální papírové krabici a docela jistě kromě návodu tam bude i účtenka. Skoro by mě zajímalo, na kolikpak taková Leica přišla. Výsledek po technické stránce nic moc, objektiv pomaličku slepne, ale závěrka chodí, jak už to tak u Leicy bejvá zvykem. Za ty roky degenerace digitální technikou jsem zapomněl, jak správně odhadovat expozici, ale bylo to v mezích tolerance. Leicu jsem dal Jirkovi, ať ty dva filmy na obřadu profotí, ať to dopadne jak chce.

Dana připravila k pozdnímu obědu nedělní kuřátko a pak taky moučník a kafíčko, já se jen koukal a pak přežranej Jirka přelezl z kuchyně do obýváku, dal si polštář na bříško a řekl mi: "Teď ti asi trochu tu hladovku závidím."

Večer jsme poseděli, přišla na návštěvu i Zdenička. Velmi příhodně si listovala v knize Tibetská kniha života a smrti. Taková poupravená esence pro snadnější pochopení buddhistických myšlenek pro evropské čtenáře. Ale docela to jde.

Pak jsme začali prohlížet těch pár krabiček, co zbyly po mamince. Její poklady jsme si podělili, aby nám po mamince něco zbylo na památku. Byly to jen takové roztomilé blbinky. Já jsem si třeba vzal maminčin oblíbenej náhrdelník z jantarových kamínků. Nosívala ho od nepaměti, měla ho moc ráda. Pověsím si ho na hřebíček na knihovně, abych ho měl na očích. Jo a jedna taková "mystika a ezoterika" (samozřejmě, že jen krásná náhoda). Ty troje hodinky po mamince jsou všechny nefunkční. Jedny ani nemají všechny ručičky, Seiko se zastavily navzdory kvalitě značky již dávno a jsou tam i jedny české hodinky Prim - taky rozbitý. Ale na těch primkách byl uvízlý čas maminčina odchodu z téhle planety. Já vím, náhoda. Ale když už si toho člověk všimne, tak to potřebuje sdělit.

Ráno se navlíkáme do černýho laminátu, přijíždí Alena a jedeme na obřad.

Alena se cestu hezky naučila zpaměti, vymyslela si to tak, aby moc nemusela na křižovatkách doleva, ale Dana jí chtěla radit, aby jela lepší cestou, jenže Alena na Daniny rady nedala.

Tohle je obrázek z té staré leicy, takže jsem tam i já. Přijeli jsme totiž dost brzo před obřadem, tak jsme se šli projít na rozptylovou loučku, kde už odpočívá popel našeho tatínka a kde za měsíc bude rozptýlená i maminka.

To jsem prosím fakt já.

Tři sirotci a snacha. Některý obrázky Jirka nafotil skvěle, tenhle negativ byl tak 16x přeexponovaný, což při klasické technice ani neumožní udělat fotku. Skener se s tím moc nesere a něco vždycky vydojí.

Dámy v černém.

Smuteční hosté a pozůstalí přichází.

Otec a syn z Jeseníku přijeli na pohřeb švagrové a tetičky.

Ivan se v Brně lehce zamotal, svou chybu napravil jinou chybou, a tak zaplatil policajtovi směšných a lidových 200 Kč. Ale ke krematoriu nakonec dojel.

Správná expozice dělá divy.

Linda s Danou.

Linda se strejdou.

Jirka s Olinou.

Kubík s Tomíkem.

Jirka se zlobí, že ho fotím. Prej nechce viset na tom fejsbůku.

Nejmladší vnouček Kubík.

Linda se svou mámou.

Uprostřed je Rudýnek. To je vlastní vlastně, jak mi vysvětlila Olina, protože na tohle jsem fakt hodně blbej. Prostě babička Karlička měla sestru Fanynku, takže moje maminka a Fanynčina dcerka Milada byly sestřenice, no a tím pádem Miladčin syn Rudýnek a já jsme podle Oliny prý vlastňata. S Rudýnkem jsme se neviděli nejmíň 35 let. Ale tak nějak jsme se poznali. Babička Karlička měla takovej divnej zvyk, že než někoho oslovila, tak zkoušela všechna jména z rodiny, chronologicky. Když na mě volala, začínala Oldříšku, Ladíčku, ...... Hynečku, Rudýnku, Dušánku. A stále to doplňovala dalšími jmény. Dlouhé oslovení.

Pultík, kde profiřečník přečetl mnou napsanej rozlučkovej textík. Přestože jsem ho četl několikrát a znal jsem ho nazpaměť, stejně mě dostal a udělaly se mi mokrý voči a musel jsem si utřít i sopel. No to jsou věci, sám si to napíšu a pak skoro brečím.

Obřad končí - kondolence.

Ninuška.

Zatímco já jsem si udělal párkrát mokrý voči, Nina je v pohodě.

Je po obřadu, vycházíme zadním vchodem. Bereme květinové dary. Chceme je dát na rozptylovou loučku, kde je to, co zbylo z táty.

Jarek s Jarkou k nám často jezdí na chalupu, ještě když tam bývala i maminka, Jarek pro ni s láskou vždycky upekl velikánskou bábovku. Mámě moc chutnala. A tak Jarek poslal na pohřeb a počest naší maminky ještě jednu velkou bábovku, abychom ji snědli na maminčinu počest.

Ivan, Nina, Alena.

Zleva: Olina, Honza, Tom, Janička, Honza,.... a tak dál, vždyť je to jedno.

Mistr vychechtánek.

Milotovic větev.

Pietní chvilička u rozptylové loučky. Za měsíc sem necháme rozptýlit i to, co tu zůstalo po mamince.

Renatka, maminčina sestra.

Evička s Otakárkem.

Nina.

Zasedací pořádek neexistuje, ale jak se zdá, lidstvo se druží samo do podskupinek, když jsem to sledoval, tak v tom jistý řád byl.

Milan tvrdil, že ta moje fotka maminky, která nás provázela během obřadu, je prý velmi podobná jedné fotce Alberta Einsteina. A protože to chtěl dokázat, vytáhl chytrej telefon a fakt tu fotku našel, a opravdu, trochu si ty dvě fotky jsou podobné. Ale na druhé straně, kdoví, jak by vypadala fotka, kdybych měl tu časovou čest fotit Einsteina. Nevadí mi, že jsem Alberta nefotil. Ale rád čtu jeho knížky a nechápu, proč jeho teorie nechápu.

Maminka s Einsteinem. Třeba našemu Honzíkovi jsme často říkali náš Zweistein a někdy, když byl skoro nesnesitelnej, tak náš Dreistein. A dnes díky tomu pracuje v americkým Google. Drajštajn jeden roztomilej.

V popředí Janička, dcera Renaty, čili má maminka byla její teta a Renata je zase moje teta. Těch tet. V pozadí Rudýnek, o jeho rodinných vazbách už jsem psal. Ale jinak je v tom docela bordel. Teda alespoň pro mě. Olina třeba ví, co jsou vlastňata, a já to slyšel poprvé.

Esterka měla prababičku hodně ráda a často pro ni kreslila obrázky a nosila jí je. V pozůstalosti jich bylo nepřeberně. Tenhle namalovala na rozloučenou.

Jediní dva zástupci sady zvané pravnoučata, Esterka a Nina. Další tři pravnoučátka, Beuška, Borísek a Bojáček, jsou momentálně o desítky tisíc kilometrů dál než rodné maminčino Brno.

Mami, tuhle fotku jsem vyfotil jako důkaz, že jsme fakt nebyli na hostině smutní. Vlevo se chechtají tvoje tři vnoučátka. A bylo to veselé a milé setkání. Vzpomínali jsme na všecky historky s tebou i tvou mámou Karličkou a taky tátovy výchovné prohřešky jsem probírali. Nenechali jsme na vás nitku suchou. A byla to docela prdel. (Já vím, mami, promiň.)

Tahle je snad opravdu beze slov.

Malej Martin a Alena.

Někdy to vypadalo, že se hosté dívají tam nahoru na maminku.

Ale třeba se fakt dívali.

Evička.

Honza od Dany.

Strejda Milota.

Dana s Milanem se dohadujou, kdo z nich dochlastá (po brněnsku doglgá) všechny ty plonkový skleničky aperitivu.

Rudýnek, Ivetka, Reník. Ty zdrobněliny jsou tu na místě, já je prostě všechny mám spojené právě kvůli babičce a mamince, kteří o nich vždycky mluvili hezky a zdrobněle. Já jsem vlastně nikdy v životě neslyšel Ruda nebo Rudolf. Vždycky jsem slyšel jen Rudýnek. Vždyť i Beau je kvůli mamince v našich hlavách zasunutej jako Bojáček. MŮŽE ZA TO MAMINKA!

Čas na cígo. Milan s dcerou Evičkou a budoucím vnoučátkem Otakárkem.

Jediná barevná z celýho fejetonu. A může za to Esterka kvůli růžové. Vlastně obě.

Mladí vnoučkové a Martin od Evičky hulí. Jirka dokonce hulí Marlbora, protože mi smutně prozradil, že v té hospodě neměli startky.

Electric Ladyland.

K obědu Dana s Alenou objednaly kuřátko (zase ta zdrobnělina). Tohle jídlo máma připravovala velice často a možná i ráda. Máma nebyla nijak zdatná kuchařka, ale některá jídla z její kuchyně jsou vyhlášená i mezi vnoučaty. Pečené kuře s rejžou, to nám připravovala vždycky, když jsme k ní přijeli na návštěvu, někdy ho udělala i na oběd před odjezdem. Dvě kuřata za víkend. Chudáci hrabiví. Pro vnoučátka Honzu a Jirku se zase ikonou stalo jídlo pojmenované mou maminkou jako "Unikum". Nikdo z nás ale přesně neví, co to vlastně přesně bylo. Když jsme spravovali chalupu, aby se nezhroutila, tak jsme na děti neměli čas, já jsem musel odjet vlakem do Prahy do práce a Olina zůstala o den dýl a kamsi jela pro cihly, děti měly hlad, Olina nebyla, tak se babička rozhodla, že děti nakrmí. Na pánvi na oleji sesbírala všecky zbytky, brambory, rejžu, kousky masa a kdoví co a začala to ohřívat na plynové bombě. Děti zvědavě obcházely a čmuchaly a ptaly se babičky, co to bude. Babičku to překvapilo, zamyslela se a pak řekla, že unikum. A bylo. Po pár tejdnech nás kluci doma překvapili přáním, jestli bysme jim neudělali k večeři unikum, a my věděli hovno, o co jde. Vlastně dodnes to nevíme nikdo úplně přesně. Jo a eště uměla moc dobrou krupičnou kaši posypanou kakaem a politou rozpuštěným máslem. Vždycky jsem si přál, aby ji děcka nedojedla, že si pochutnám na nedojedkách. Mimochodem, já třeba krupičnou kaši skoro vždycky zvrtám. Je to pro mě zakletý jídlo.

Esterka poprvé.

Esterka podruhé.

Já už mám v tomto okamžiku za sebou prvních 8 dní hladovky, tak si Olina dala na oslavu té mé hladovky nějakej hezkej pohár - pohár Salto, ale mě to nijak nelákalo.

A Milan si objednal nějakou neuvěřitelně obrovskou palačinku plněnou kdoví čím. Ta palačinka podle pana číšníka byla tak obrovská, že je to pro jednoho moc. Začali jsme jí říkat anakonda, ale když ji pak přinesli, tak byla jen veliká. Třeba jako užovka. A tu sežral Milan úplně bez cizí pomoci sám.

Janička si dala jakousi specialitu. Smažená zmrzlina. Byl to docela protifyzikální název, neuměl jsem si to představit, ale prý to fakt vevnitř byla zmrzlina, jen ne zmrzlá, ale ani ne teplá. Kdoví, jak to dělají. Jestli třeba nějaký nanotechnologie, či co.

Linda žere lžičku.

Pán Noh.
Ninuška to zalomila a chrápe.

Hostina za maminku je u konce. Za dvě hodinky už tu začne přímo peklo, protože Baník Pičo hrál proti Zbrojovce. To jsou pak po celým Brně velký manévry, slítnou se stovky policajtů obrněnejch umělou hmotou, koně, psi, helikoptéry, pak naloží někde na nádraží do železnejch autobusů fanoušky Baníku a odvezou je na vyčleněnou tribunu, obklíčí a pak teprve dovolí normálním fanouškům a divákům vstoupit. Vše je obšancované, a kdybychom jedli zmrzku o půlhodinky dýl, už by nás nepustili ven a nechali by nás možná rozcupovat drsoněma fotbalovejma. Ale stihli jsme to v pohodě. Jen Honza trochu prudil a chtěl bojovat za lidský práva. Marně. A taky Martinovi nedovolili už odjet autem, prý proto, že se pro to auto příliš loudal, že ho viděli, jak se loudá a neběží. Martin pak musel auto nechat napospas náhodě a sám potupně uprchnout dírou v plotě.

Ninuška se probudila.

Evička s nedospalou nejmladší maminčinou pravnučkou Ninuškou a Otakárkem ještě v břichu.

Maminka vše přísně sledovala z fotky a shora. Dávala pozor, jestli náhodou není někdo smutnej, to by ji štvalo. No a samozřejmě dohlížela i na to, jestli její Dušánek, kterej měl tak rád až do 14 let kakajíčko, nemluví sprostě během obřadu i hostiny. A určitě byla spokojená, protože jsme byli veselí. Stejně jako u cikánů, kteří tvrdí, že svatby a pohřby musí být veselé, jinak by to přeci nemělo cenu slavit.

bazar


Jak to bylo, pohádko? Zabloudilo kuřátko, za zahradou mezi poli pípá, pípá, nožky bolí...

  • Částečně neslyšícímu pacientovi bylo implantováno ucho, vytvořené z jeho vlastního žebra.  Brian Hogg se stal prvním Britem, kterému byl tento implantát úspěšně voperován. Chirurgové z nemocnice Lauriston Building ve skotském Edinburghu pomocí pacientových žeberních odštěpků zlepšili výkon jeho ušních bubínků. Miniaturní audio procesor připevněný k Hoggově hlavě monitoruje zvukové vlny. Ty jsou dále zesilovány pomocí implantátu a převáděny do vnitřního ucha přes lebeční kost. Zvukové vlny poté mozek interpretuje jako zvuk.
  • Astronomové použili dalekohled ESO/VLT v kombinaci s radioteleskopy po celém světě, aby prozkoumali velmi neobvyklou dvojici objektů. Hvězdný pár tvoří dosud nejhmotnější známá neutronová hvězda a bílý trpaslík, který kolem ní obíhá. Tento podivný systém umožňuje testovat předpovědi Einsteinovy teorie gravitace – obecné teorie relativity – způsobem, jaký dosud nebyl možný. Zatím provedená pozorování přesně odpovídají předpovědím obecné relativity a naopak jsou v rozporu s některými alternativními teoriemi. Výsledky byly publikovány v odborném vědeckém časopise Science....

  • Zvládli jsme pohřeb i hostinu
  • Skončila mi hladovka
  • A víc mě nic nenapadá

australia

foto Hell.

australia

Surreálný inspektor Zrzek v.p. (vlastní packou)

Nikita Sergejevič Chruščov:
"Politik je člověk, který slíbí, že postaví most i tam, kde není řeka."

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Galerie hlavního města Prahy - Městská knihovna (do 18.8.2013)
Vnitřní okruh v současné české fotografii
Dosud nejrozsáhlejší výstava aktuálních tendencí české fotografie a výtvarné tvorby exploatující fotografické médium z období po roce 2000 je zaměřena na širokou škálu děl s motivy „vnitřního okruhu" – autorské sebereflexe, rodiny, nejbližších lidí a věcí.

Ateliér Josefa Sudka (do 19. 5. 2013)
JAN JINDRA
České Centrum, Rytířská 31, Praha 1 (do 24.05.2013)
Yaakov Israel: The Quest for the Man on the White Donkey
Skvělé fotky
Atrium na Žižkově (do 24.05.2013)
Marie Tomášová - "Mezi nebem a zemí"
tapiserie, šité koláže, koláže

Milan Uhde: Objevy pozdního čtenáře
„Druhé čtení“ českých autorů od Máchy k Havlovi
Dramatik Milan Uhde se tentokrát představuje jako čtenář. Dlouho se domníval, že za studií v padesátých letech minulého století odolal vlivům komunistických výkladů kultury a literatury. Když se však jako zakázaný autor musel o patnáct dvacet let později k některým přečteným knihám vracet, zprvu aby je na přátelskou zakázku zdramatizoval pod cizím jménem, prodělal překvapení: knihy byly jiné, než očekával.
Samozřejmě se nezměnily, ale k novému poznání dozrál jejich čtenář. S krásnými slovy velebícími revoluční násilí se přel o to prudčeji, oč zásadněji odporovala jeho čerstvé životní zkušenosti. Pohnulo ho to k dalšímu a soustavnému ověřování fakultních poznatků.

Kytarista Roman Pokorný vydává nové album nazvané Feelin´ the Spirit, které je poctou americkému hudebníkovi Grantu Greenovi. Pokorný si desku sám produkoval a vydal na vlastní značce MyRecords. „Je pro mě důležité, že jsem se dokázal osvobodit od vydavatelů“, říká. Novinku vydal jak na CD, tak jako vinylové dvojalbum. „Jedna vinylová deska je černá s bílým středem a druhá je bílá s černým středem. To jsem vymyslel proto, že když máme doma dvojalba, nikdy nevím, kterou část si pouštím.“

  • „Jsem tak chytrý, že někdy vůbec nevím, o čem mluvím.“ (Oscar Wilde)
  • Kina:
    7.5. – Aero – Hon (režie: Thomas Vinterberg, Dán., 2012, 115 min. Dokument) (Čtyřicetiletý Lucas se nedávno rozvedl a začíná žít nový život. Má přátele, novou práci, přítelkyni a pohodový vztah s dospívajícím synem. Tuto porozvodovou idylu záhy naruší jedna nahodilá lež, která se rychle začíná šířit v komunitě jeho přátel. Obavy a nedůvěra se vymknou kontrole a vesnice propadne podivné hysterii. Lukas musí uhájit svou čest a později v kolektivní štvanici i holý život...) (18:00)
    10.5. – Aero – Vedlejší účinky (režie: Steen Soderbergh, USA, 2013, 106 min. Drama) (Emily a Martin Taylorovi jsou dokonalý a úspěšný mladý pár, který má vše, nač si vzpomene. Pak si však jde Martin sednout na čtyři roky do basy za zneužívání informací v obchodním styku a jeho život se promění v peklo. Stejně je na tom i Emily, která zůstává v relativním přepychu jejich manhattanského bytu, ale celou tu dobu se utápí v příšerných depresích. Když se nakonec pokusí o sebevraždu, nastupuje na scénu psychiatr Jonathan Banks. Protože se Emily zuby nehty brání zvažované hospitalizaci, dohodnou se na sérii terapeutických setkání a na užívání antidepresiv. Aniž to tuší, právě tohle rozhodnutí oběma zásadně změní život. Emilina léčba totiž nepokračuje, jak by podle lékařových plánů měla, a tak jí předepíše nové léky, jež by měly její psychické potíže minimalizovat. Tyhle pilulky však mají děsivé vedlejší účinky – mají moc zničit manželství, pověst do té doby respektovaného lékaře, mohou dokonce zabíjet – ale kdo za to bude zodpovědný?) (18:00)
    8.5. – Oko – Hledá se prezident (režie: Tomáš Kudrna, ČR, 2013, 110 min. Dokument) (Jeden z historických okamžiků novodobých českých dějin – první přímou volbu hlavy státu v České republice – zachytil režisér Tomáš Kudrna v novém dokumentárním filmu Hledá se prezident v produkci společnosti Negativ a v kinech se objeví dva týdny po inauguraci nového prezidenta. Na pozadí dramatických událostí doprovázejících první prezidentské volby se tvůrcům podařilo zachytit obraz jednotlivých kandidátů tak, jak je nebylo možné poznat prostřednictvím zpravodajských médií. Film přináší řadu pohnutých i humorných momentů z volebního zákulisí a přibližuje divákům soukromou tvář kandidátů i lidí v jejich blízkém okolí. Filmový štáb s většinou uchazečů o prezidentský úřad natáčel už od července minulého roku, zaznamenal dramatické okamžiky při shromažďování podpisů, zákulisí volebních kampaní devíti kandidátů v prvním kole i finále prezidentské volby v kole druhém. Ústřední osou filmu je cesta hlavních kandidátů od začátku jejich volební kampaně až k rozhodujícímu okamžiku volby.) (18:00)
    8.5. – Oko – Pásmo filmů – Večer iShorts (Projekce krátkých filmů.) (20:30)
    11.5. – Oko – Mistr (režie: Paul Thomas Anderson, USA, 2012, 144 min. Drama) (USA, začátek 50. let. Vojáci po návratu z fronty bojují se svými poválečnými traumaty a snaží se začlenit do běžného života. Jedním z nich je i Freddie Quell, který se marně pokouší notnými dávkami vlastnoručně namíchaného alkoholu ovládnout svoje běsy. S každým nervovým výbuchem se propadá stále níž a postupně se stává bezprizorním psancem. Shodou náhod se setkává s charismatickým Lancasterem Doddem, který je právě se svou oddanou ženou a skupinou svých věrných příznivců na cestě do New Yorku, kde hodlá světu představit své nové učení. Lancaster Dodd, svým okolím nazývaný „Mistr“, je Freddieho živelností fascinován a ujímá se jeho „léčby“ podle vlastní teorie, která se má již brzy stát impozantní vírou. Mezi oběma muži vzniká velmi silné a neobyčejné pouto.) (18:00)
    4.-8.5. – Oko – Z cizího krev neteče (režie: Seth Gordon, USA, 2013, 111 min. Krimi) (Sandy Patterson měl život jako ze žurnálu - ukázková rodina, nádherný dům, skvěle našlápnutou kariéru, než při náhodném tankování na pumpě zjistil, že má přečerpaný limit na kartě. Hned na to se mu začal jeho dokonalý svět hroutit jako domeček z karet a vše vyvrcholilo jeho zatčením a obviněním z neuposlechnutí soudního příkazu. Na policejní stanici se sice záhy vysvětlilo, že je v tom Sandy nevinně, protože se stal obětí zlodějky identit, která využila toho, že je jeho křestní jméno oboupohlavní, a začala se za něj vydávat. Jenže tohle zjištění jeho problém neřeší. Pokud má získat svůj život zpátky, musí ženskou, která mu ho ukradla, najít a přivléct do rukou spravedlnosti, po dobrém nebo po zlém.) (17:00, 19:00)
    12.5. – Lucerna – Paříž-Manhattan (režie: Sopie Lellouche, Fr., 2012, Komedie) (Hraný debut mladé francouzské režisérky Sophie Lellouche narušuje strukturu současné hollywoodské romantické komedie a přináší inteligentní, půvabnou, a zároveň vtipnou obdobu tohoto oblíbeného filmového žánru. Přináší příběh svobodné svérázné lékárnice Alice, která nachází únik ze samoty ve filozofických filmech Woodyho Allena. V nich totiž dokáže najít odpověď na všechno. Když potká Vincenta, dokonalého partnera, zdá se, že konečně našla lásku svého života. Avšak seznámí se i s Victorem, který doposud neviděl ani jeden Allenův film, ale převrátí její život naruby. Který z nich je tedy ten pravý?) (15:45)
    6.-8.5. – Mat – Ve stínu (režie: David Ondříček, ČR/SR/Pol., 2012, 106 min. Drama) (V bývalém Československu 50. let se odehrává napínavý kriminální příběh, který ve svém důsledku zasáhne do osobních osudů aktérů i jejich blízkých. Kapitán Hakl (Ivan Trojan) vyšetřuje krádež v klenotnictví. Z běžné vloupačky se ale vlivem zákulisních intrik tajné policie začíná stávat politická kauza. Z nařízení Státní bezpečnosti přebírá Haklovo vyšetřování major Zenke (Sebastian Koch), policejní specialista z NDR, pod jehož vedením se vyšetřování ubírá jiným směrem, než Haklovi napovídá instinkt zkušeného kriminalisty. Na vlastní pěst pokračuje ve vyšetřování. Může jediný spravedlivý obstát v boji s dobře propojenou sítí komunistické policie? Protivník je silný a Hakl se brzy přesvědčuje, že věřit nelze nikomu a ničemu. Každý má svůj stín minulosti, své slabé místo, které dokáže z obětí udělat viníky a z viníků hrdiny.) (16:00)
    11.-12.5. – Mat – Co kdybychom žili společně? (režie: Stéphane Robelin, Fr./Něm., 2011, 96 min. Komedie) (Annie, Jean, Claude, Albert a Jeanne jsou nerozlučnými přáteli více než čtyřicet let. Když jim paměť i srdce začínají pomalu vypovídat službu a na obzoru je přízrak domova důchodců, vzepřou se a rozhodnou se žít společně. Nápad je to přinejmenším bláznivý. Avšak i přesto, že občasné neshody probouzí staré a zasuté vzpomínky, začíná se tu nádherné dobrodružství – společný život v komunitě. V sedmdesáti pěti letech!) (16:00)
    6.5. – Ponrepo – Pásmo filmů – Film před sto lety – rok 2013 – VI. (17:30)
    6.5. – Světozor – Dokumentární pondělí – American Passagers (režie: Ruth Beckermann, 2011, Rak., 120 min., Dokument) (American Passages je asociativní poutí napříč Spojenými státy: od rozčarovaných íránských veteránů přes homosexuální adoptivní otce, černošské soudkyně, bílé lvy salonů až po kuplíře u hracího stolu kasina v Las Vegas. Kontrasty – černá a bílá, bída a bohatství, vítězové a ztroskotanci – překvapí stejně jako význam ústavního práva na štěstí v době krize. Epické panorama Ameriky.) (20:45)
  • Filmové festivaly:
    do 8. 5. Anifilm (Mezinárodní festival animovaných filmů), Třeboň (info: http://www.anifilm.cz/)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    7.5. – Agharta – Ondřej Kabrna trio (21:00)
    8.5. – Agharta – Robert Balzar Trio (21:00)
    9.5. – Agharta – Petr Kroutil Band (21:00)
    10.5. – Agharta – Adam Tvrdý trio (21:00)
    11.5. – Agharta – František Kop Quartet (21:00)
    12.5. – Agharta – Libor Šmoldas Quartet (21:00)
    9.5. – Balbínova poetická hospůdka – Honza Wolf & hosté – Akustický BluesRock (20:00)
    10.5. – Balbínova poetická hospůdka – Vasilův rubáš (20:00)
    6.5. – Blues sklep – Vilém Čok & By Pass (21:00)
    7.5. – Blues sklep – Annešaté (21:00)
    8.5. – Blues sklep – The Wingtips (21:00)
    9.5. – Blues sklep – Bezefšeho (21:00)
    10.5. – Blues sklep – The Brownies (21:00)
    11.5. – Blues sklep – Bluesberry (21:00)
    12.5. – Blues sklep – Nano Illusions (21:00)
    6.5. – Jazz Dock – Pitch Bender (22:00)
    7.5. – Jazz Dock – Stiff Trigger (22:00)
    8.5. – Jazz Dock – Kalfus – Wroblewski Project (19:00)
    10.5. – Jazz Dock – Zeurítia (22:00)
    12.5. – Jazz Dock – J.J.Jazzmen (17:00)
    6.5. – Jazzboat – Hanelle Blue´s Band (20:30)
    7.5. – Jazzboat – Jazz Revue (20:30)
    8.5. – Jazzboat – Ondřej Kabrna trio (20:30)
    9.5. – Jazzboat – Adam Tvrdý Crossover (20:30)
    11.5. – Jazzboat – Elena Sonenshine & Jocose Jazz (20:30)
    12.5. – Jazzboat – Rajnošek Trio (20:30)
    6.5. – Reduta – Libor Šmoldas Quartet (21:30)
    7.5. – Reduta – Juwana Jenkins & Her Mojo Band (21:30)
    9.5. – Reduta – Los quemados (21:30)
    11.5. – Reduta – Metropolitan Jazz Band (21:30)
    7.5. – Stará Pekárna, Brno – Eggnoise (20:00)
    10.5.  – Stará Pekárna, Brno – Model Bazaar (20:00)
  • Kluby - cizina:
    7.-12.5. – Blue Note New York, USA – Také 6 (20:00, 22:30)
    9.5. – Twins Jazz, Washington, USA – Sean McCluskey Quartet (20:00, 22:00)
    10.-11.5. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Michel Camillo Trio (18:00)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    8.5. – Alfred ve dvoře – Mraky (Rodinná archeologie.) (20:00)
    7.5. – Divadlo Ponec – Jezdci (choreografie: Lenka Vagnerová) (Jsme zde; mezi vámi. Jsme rychlí, respektujeme vítr. Jsme silní i zranitelní. Rádi vás pozorujeme, vy nás často nevnímáte. Vaše osudy neměníme, vy naše mnohdy ano. Sdílíme stejný svět, ale díváme se na něj z jiné perspektivy. Znamená to, že dokážeme také sdílet stejné hodnoty?) (20:00)
    10.5. – Divadlo Ponec – Tanec HAMU 2013 (20:00)
    12.5. – Divadlo Ponec – Tanec HAMU 2013 (20:00)
  • Divadla:
    7.5. – Činoherní klub – Milan Kundera: Ptákovina – (režie: Ladislav Smoček) (Moc je nejsladší, když je úplně nepřiměřená. Když blbec vládne moudrému, slabý silnému, ohavná krásnému… Pravda je ukryta tak hluboko, že je úplně neškodná a nemusí nám na ní vůbec záležet…) (19:30)
    8.5. – Činoherní klub – Yasmina Reza: Bůh masakru (režie: Ondřej Sokol) (Dva manželské páry se setkají, aby vyřešily nedávný fyzický konflikt svých dětí. Komedie o živlech v lidském nitru.) (19:30)
    9.5. – Činoherní klub – Martin McDonagh: Pan Polštář (režie: Ondřej Sokol) (Děj se odehrává v jakési totalitní zemi, v městečku, které se v originále jmenuje Kamenice Kruté pohádky, krutý policejní výslech, kruté dějství. Krutý příběh pro otrlé.) (19:30)
    9.-7.5. – Dejvické divadlo – Irvine Welsh: Ucpanej systém (režie: Michal Vajdička) (Inscenace vznikla na základě díla známého skotského spisovatele Irvina Welshe Acid House. V anotaci k českému vydání knihy v roce 2008 se doslova píše: … Jedná se o Welshovu druhou knihou, plnou „obrázků ze společenského života spodiny", v níž autor nezůstává nic dlužen své pověsti; jeho texty opět zkoumají temná zákoutí světa i duše. … Vypravěčem je zástupce edinburské ulice, jehož mluva je děsivá, plná vulgarismů, siláckých výroků, slangových obratů, zkomolenin a patvarů, ale rozhodně není fádní a nudná. To proto, že je v ní obsažen humor, sice hodně černý, cynický a brutální, ale jak jinak pravdivě popsat skutečný život, který se taky s nikým nepáře? A pak pravidlo, že žádná povídka neskončí happy endem a že ještě nikdy nebylo tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.) (19:30)
    7.5. – Divadlo ABC – Zdeněk Jirotka: Saturnin (režie: Ondřej Havelka) (Hudební féerie na motivy slavného humoristického románu Zdeňka Jirotky vypráví o sluhovi, který způsobí v poklidném životě svého zaměstnavatele řadu překvapivých zvratů.) (19:00)
    8.5. – Divadlo ABC – Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu rád (režie: Miroslav Hanuš) (Příběh o zdolávání neuvěřitelných zákrut cizího jazyka ve třídě plné lidí, kteří už dávno překročili školní léta.) (19:00)
    8.5. – Divadlo Bez zábradlí – Francis Veber: Blbec k večeři (režie: Jiří Menzel) (Při srážce s blbcem se může rozsvítit i tzv. "inteligentovi". Přesto si raději dvakrát rozmyslete, než někoho prohlásíte za blbce. Může se vám stát, tak jako v této bláznivé komedii, že se na váš účet bude bavit někdo jiný.) (19:00)
    9.5. – Divadlo Bez zábradlí – Alan Ayckbourn: Kdes to byl(a) v noci? (Situační komedie z pera úspěšného současného britského dramatika Alana Ayckbourna o tom, že odpověď na otázku "Kdes to byl(a) v noci?" může být za jistých okolností v manželství jedna z nejtěžších.) (19:00)
    7.5. – Divadlo Ungelt – Richard Alfieri: Šest tanečních hodin v šesti týdnech (režie: Zdeněk Dušek) (Strhující herecký duet o lidské opuštěnosti a nikdy neumírající naději.) (19:00)
    9.5. – Divadlo Ungelt – Na útěku (režie: Ladislav Smoček) (Nezdolnou energií a nadějí nabitá komedie o náhodném setkání dvou obyčejných žen vydávajících se na cestu za svobodou, dobrodružstvím a životem prožitým naplno.) (19:00)
    12.5. – Divadlo Ungelt – William Douglas Home: Ledňáček (režie: Ladislav Smoček) (Stylová anglická komedie o vdově, sirovi a jeho komorníkovi. Po padesáti letech se setkává slavný spisovatel se svou dávnou láskou. Je tu ale ještě jeho komorník...) (19:00)



Zbrusu nová rodinná komedie Bylo nás pět

Milí hudební příznivci Rád bych vás pozval na první celovečerní koncert MÁTY, kapely inspirované zvukem šedesátých let V čistě akustickém provedení - trojhlas a akustická kytara - zazpíváme přebásněné songy Dylana, Cohena nebo Byrds, i vlastní písně V programu zazní i bluesové okénko s Kačou Rakovčíkovou a Tomem Drtílkem
KDY: pondělí 13.května v 19:30 KDE: Café Práh, www.cafeprah.cz Vstupné je dobrovolné

*Vážení přátelé*
Rádi bychom vás informovali o nejbližších koncertech, představeních a společenských akcích. které hostí Společenské centrum, Dělnický dům, Jamborova 65 Brno - Židenice www.delnickydumbrno.cz , +420 777 758 220, +420 548 216 927.
V návaznosti na nevázané veselí prvního Čarodějnického grilování jde o další setkání na zahrádce a nádvoří restaurace Dělnického domu, tentokrát s integrovaným koncertem nejen gastronomickým, ale vpravdě hudebním - Dialog ve třech (Jan Matěj Rak, Lenka Mitášová, Neznámý písničkář Vít Šujan (NpVŠ)) s následným jam-sessionem za účasti multiinstrumentalisty, ale především cimbalisty, Romana Veverky ... tedy
7.5. od 18°° Čarodějnické grilování II. maso tří barev a všech druhů na grilu, tři druhy piva a nejméně stejný počet dalších druhů nápojů alkoholických i těch druhých
v 19°° Dialog ve třech koncertní setkání tří inovativních písničkářů: Jana Matěje Raka, Lenky Mitášové a Neznámého písničkáře Víta Šujana (NpVŠ)
od 20:30 jam-session
* neformální pokračovaní muzikantského setkání výše uvedených i kohokoli dalšího se společným zpěvem a písněmi na přání
!vstup a účast na kterékoli části akce je dobroVOLNÁ! :-)
*Děkujeme za váš zájem, těšíme se na vaši návštěvu*
Upozorňujeme, že kapacita prostor DD je solidní, ale přece jen omezená; rezervace míst u stolů můžete provádět emailem nebo na výše uvedených telefonních číslech.

 

V úterý 7. 5. v 18:30 zpíváme se studenty 2. ročníku muzikálu v Atriu Divadla na Orlí.

Bude to trvat cca 35 min. Pořad jsme nazvali „Co je blues“, skládá se tradičně ze „šlitrovek“ , někteří budou zpívat poprvé sólově. Stavte se, jestli půjdete okolo. Je tam zároveň i bar, takže se dá posedět u sklenky něčeho, na co budete mít chuť.

V sobotu 11. 5. v 16:00 máme koncert na vernisáži výstavy šperků tří různých autorů v Galerii „Z ruky“ v Křížovicích (http://www.galeriezruky.cz/)
Přijede cca 6 letošních skoroabsolventů muzikálového herectví JAMU. Budou písně na texty Jana Skácela, Milana Rúfuse, Jiřího Suchého, ale přivezeme i něco od Jiřího Bulise, Josefa Kainara a taky od Maxe Wittmana. Připomínám „Co zbylo z anděla“ v Divadle na Orlí, viz minulé prase.
Už jen 13., 14., 15., 16. a 17. 5.

 

PO DLOUHÉ DOBĚ U NÁS

byla Kiara a potom i Vincent.

Konečně nastala doba pouštění bublin!

S Kiarou jsme byli na prvním jarním výletě na kole, zkontrolovali jsme letiště a potom hřiště u hospody ve Šlapanicích. Od února se nám tady motaly viry, nebo co to bylo a napadly postupně všechny obyvatele domu. Takže se Hasiči průzkumníci nepotkávali, ale mezitím, co nebyli nemocní, tajně činili pokroky.

Kiara už občas řekne r, začíná vědomě tvořit (třeba pastelkou kola) a umí spoustu věcí.

Zuzanka říká začátky slov a dovede se dorozumět ukazováním. Kiara jí půjčila sponku do vlasů, aby vypadala jako holčička.

Vincent se usmívá na lidi a vůbec, na svět a je to nejhodnější mimino, který spí, i když je okolo bordel.

A snaží se komunikovat se všemi. Asi se brzo domluvíme!

DOSTALI JSME Z BERLÍNA

od Janneho a Petry nová fota Jona a taky nejnovější fotku maringotky zevnitř. POCHVALA!!!

Jon je zjevně samostatný chasníček a hned tak něco ho nerozhází.

Dada a spol.
www.quakvarteto.cz

5. 5. 2013 - Dr + pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš