Lassen Volcanic
(smradlavý národní park)

Naší další zastávkou je smrdutej národní park Lassen Volcanic Místo, které ukazuje nevěřícím Tomášům, co všecko je ukryto hluboko uvnitř placaté země. Jaké žhavo je asi uprostřed té placky. Že prostě ty želvy, na kterých se placatá země povaluje nejsou žádní studení čumáci.

To místo snad ani nejde minout. Smrad síry je všudypřítomný.

Smradlavej park leží v okresech Shasta, Lassen, Plumas a Tehama.

Nejdůležitější dominantou parku je vulkán Lassen Peak vysokej 3187 metrů. Je to pravděpodobně největší sopečnej dóm na světě.

Lassen Peak je součástí Kaskádového pohoří. A všechny ty kouříky, bublánky a horký kaluže jen dokazujou, že celá oblast je stále vulkanicky aktivní.

A aby to bylo ještě zajímavější pro zvídavé, tak v tomhle parku najdete všechny typy vulkánů. Štítové vulkány, kónické vulkány a i stratovulkány. Najdete tu fumaroly i termální prameny.

Národní park byl založenej už v roce 1916. Vulkán Lassen Peak bouchnul za posledních 300 let několikrát.

Nejaktivnější byl v období mezi léty 1914 a 1921. Dokonce během roku 1914 došlo ke 150 erupcím.

Láva klouzající z hory způsobila v okolních údolích záplavy bahna a kamení.

V květnu 1915 došlo k tak masivnímu sopečnýmu výbuchu, že kouř vystoupal až do výšky 11 kilometrů. A o několik dní později smetla vlna horkého vzduchu a páry všechno v okolí 5 kilometrů.

Celý park má rozlohu asi 500 kilometrů čtverečních.

Je přímo prošpikovanej nejrůznějšími výlety, trasami, traily, nebo jen kratičkými procházkami. Samozřejmě opatrně značenými. Nejkratší trasa má asi 400 metrů, nejdelší jak je libo. Dohromady vám národní park nabízí asi 150 mil stezek.

Také slavná trasa od Mexika ke Kanadě, neboli PCT, Pacific Crest Trail, prochází i parkem Lassen. sice jen asi 17 mil, ale PCT tento park nevynechává.

PCT je  nádhernej a náročnej čundr. Já vím, že to nikdy nepůjdu, ale takový to cukání v sobě cejtím. Stejně jako touha aspoň jednou v životě uběhnout stovku. Teda jen v kilometrech. Jednou jsem už nebyl daleko od toho mýho snu, uběhl jsem 72 kiláků. Bylo to nejvíc, co jsem kdy (zatím) uběhl, ale tak trochu za to mohlo kufrování, prostě jsem zabloudil a nebolely mě nohy, tak jsem běžel. Asi jako Forest Gump. Pamatuju si, že jsem si při běžení na něho několikrát vzpomněl a začal mu rozumět a věřit.

I to kilo k uběhnutí patří z pohledu realisty k utopii, ale když já jsem tak rád snílkem.

Z fitka rovnou do pekla.

Ještě k tomu PCT. Náš Honza po tom taky toužil. Celou dobu, co žije v Americe. Ale Honza není snílek a taky se nemůže vymlouvat na věk, tak si s Rézou podali žádost a povolenku dostali. Letos vyráží na PCT-full. Nechtějí jít nabalení jako soumaři, už si několikrát vyzkoušeli, že se dá čundrat s minimální zátěží. JMT (John Muir Trail šli s asi 7-10kilovými batůžky. Trasa je dlouhá asi 225 mil. Přesně to ví všechno Honza, já jen tak paběrkuju z hlavy.

A když budeme dostatečně dlouho trpěliví, třeba nám o JMT Honza napíše reportáž do prasete. Největší problém, i váhově, je samozřejmě voda. Ta se moc odlehčit nedá. Jídlo se dá vysušit až na pranepatrnou váhu, ale voda, voda je kurva těžká.

A pak jsou místa, kde to je s vodou dost na prdlačky, to je třeba zrovna tohle místo. Všecky vody tu smrdí jako shnilý vajíčko a pít se nedá.

Správci parku pro čumily připravili krásné a funkční a poměrně i odolné lávky, které vám umožní prohlídnout si tu neklidnou část Kalifornie. Všude to bublá a prská, žlutý čmoudíky a další zajímavé efekty.

Neustále cedulkama dávají návštěvníkům rady, jak je nebezpečný opustit dřevěný chodníky. Barvitě popisují, jak z cesty sešel a uvařil se. Nebo jak jiného horké bahno ulovilo a postupně křičícího a za krutých bolesti uvařilo a schramstlo.

V každým případě to tu je barevně docela poutavé.

Ty díry prej jsou fumaroly. Fumarola (z latinského slova fumus – kouřit) je jistou formou projevu sopečné činnosti, která vypouští do svého okolí plyn. Jedná se o otevřenou spojnici zemského povrchu a zemského podloží, která produkuje páru a plyny. Plyn je převážně složen z HCl, v menší míře je tvořen SO2, H2S, SO3 a přehřátou vodní párou. Teplota unikajícího plynu je v rozmezí 200 až 800 stupňů Celsia. Jedná se o doprovodné jevy vulkanismu, které vypovídají o stále aktivní magmatické činnosti. Sopečné plyny se uvolňují při odplynění magmatu.

Fumaroly se často objevují v celých pásech, či v oblastech, tzv. polích, neuspořádaně. Pole je většinou oblast, kde je hojný výskyt termálních pramenů, které jsou doprovázeny výrony plynů.

Jedním ze známých příkladů fumarol je oblast Valley of Ten Thousand Smokes, která během erupce sopky Novarupta v roce 1912 na Aljašce nechala vzniknout mnoho tisíců výronů plynů, které byly zasypány padajícím prachem. Většina těchto nově vzniklých fumarol ale postupem času přestala být aktivní. Další známou oblastí je Yellowstone National Park, kde je možno objevit přes čtyři tisíce fumarol.

Chtěl jsem si samozřejmě jít až k díře vyfotit ty krásný žlutý krystalky, ale varovné cedule a představa, jak mi to vohřívá bílkoviny až zdechnu, mi v tom úspěšně bránila.

Z některých spojek s vnitrozemím chrochtají ven cákance smrdutýho bahna. Bahna, který má ale nádherně šedou barvu. Skoro by se mi chtělo zalhat, že to je čirý odstín jen v černobílém spektru. ale vím, že to není pravda, jen to tak vypadá.

Chodníček skončil, dál na vrcholek nejbližšího kopce u vede normální pěšina. Smrad jde s náma.

Na tomhle kopečku Honza vyndává svačinku. Je to docela srandovní, když se vám na chlebu třepotá normální kousek sýra a vy přesto máte pocit, že žerete romadúr. Ale protože máme všichni romadúr rádi, tak nám chutná.

Některý stromy to jen tak vzdají. Zamávají a je po nich. To něco, co tu je ve vzduchu umřelým stromům nabídne mnohaletou výdrž. Jinde stromy práchniví tak nějak normálně, tady to trvá dlouho.

Na kopci jsme se rozhodli, že má Olina ještě dost sil, aby došla až k jezírku v údolíčku. Prdel je, že i Olina i Honza chodí skoro stejně. Honza si to přivodil dlouhým během okolo Crater Lake.

Ty stromu tu vydří mrtvě stovky let a dovedou se na vás koukat pěkně vyčítavě.

A když jste dost vysoko, odkryjí se vám krásný výhledy. Trošku to připomíná některé oblasti v Austrálii. Když se smíříte s rozlehlostí, tak by to mohlo být jako třeba v Krkonoších, jen mnohonásobně větší.

Už je vidět jezero.

Smrad pekla se poněkud rozptýlil.

Honzovi se dnes fakt nepochoduje dobře. Ten ultramaratonek před dvěma dny ho odrovnal.

Voda vypadá lákavě, ale jen z dálky.

Jojo, bublinky pekla. Do týhle vody nepolezeme.

Lítají tu vážky v červnejch vestičkách.

Tenhle kořen mezi stromy lapá po dechu stejně jako Roušovna. Jestli oni nejsou bratři.

Úplně stejně lapají po dechu Roušovna a  kořen. V jedné Werichově pohádce z Fimfára se píše "Váš ksicht, nic ve zlým, pane Choděro, to je kontrflé kořena," a já dodnes nevím, co to znamená.

Vydrápali jsme se znovu na svačinový vrcholek nad smradlavými dírami a jezírky.

Pomaličku se nad námi začíná barvit obloha. Západy tu bývají krásný.

I věčný sníh tu je.

Couráme se k autu. Za chvíli bude tma a je potřeba zase naslepo najít nějakej kemp. Věříme, že nám to zase vyjde. Nebudu vás napínat, vyšlo to a dokonce to ani nebylo poslední místo, bylo jich tam nejmíň... tři.

V některém dalším WWWpraseti se s naším výzkumným výletem po kalifornských národních parcích podíváme ke třem jezerům a vydáme se na cestu domů, tedy jakože do San Francisca.

podpis




Vyzkoumali jsme s Roušovnou, že nejen naše zeměkoule, ale celej vesmír je placatej.
Planety jsou jen pecky od švestek.


Boris s dědou si kontrolujou zuby.


Definice spisovatele Paula Coelha:
„Tu knížku jsem vůbec nedočetla, ale je skvělá.“


Semafor slaví letos 60 let a paní Olga Sommerová se chystá natočit film o Jiřím Suchém. Takový projekt ráda podpořím, Jiří Suchý byl vždycky svůj, ať se okolo nás dělo cokoliv. Jeho poetika nás od začátku oslovovala a provází doposud. Slyší na ni mladí - to se mně potvrzuje každým rokem, když jim přináším úpravy semaforských písní. Věřím, že si tento pán a jeho tvorba takovou poctu zaslouží. Pokud jste na tom podobně, přidejte se na hithitu:
https://www.hithit.com/cs/project/5393/jiri-suchy-dokumentarni-film/contributors
Fotka z podzimu 2010 - pan Suchý zpíval v Dělňáku na Jamborové mimo jiné i s našimi studentkami písničku "Tento týden v pátek". Všechny tyto slečny už můžete vidět v nejrůznějších představeních v Brně a v Praze, toto letí!

Dada a spol.

Vážení a milí,
přijďte v úterý 9. dubna 2019 v 19:19 do obřadní místnosti vedle Obecní hospody. Dopřejeme si společný poslech přelomového alba Kuře v hodinách skupiny Flamengo s Vláďou Mišíkem. Připomeneme si také Město R kapely Framus Five a Michala Prokopa, čerstvého držitele Anděla za celoživotní dílo.
A protože je doba postní, tak i jedno překvapení s Velikonoční tematikou. Nápověda: nejedná se o Jesus Christ Superstar Příští týden. Prostě večírek na téma Kainar mezi rockery
Pořádá Obec Bílovice nad Svitavou ve spolupráci s kulturní komisí
srdečně zdraví / Best Regards
Richard Lank

Přátelé,
neustále se něco nového děje a chystá - nejen pro vás ale i pro vaše ratolesti. Už se otevírají výtvarné dětské dílny na léto, na které se děti už můžou hlásit a zároveň je ještě pár posledních míst na některé jarní dílny pro dospělé (pro děti je na jaře ještě možnost nahlásit se po roce na Cameru obscuru do krásné vily Tugendhat!). Také poslední dvě místa na opravdu jedinečnou zážitkovou dílnu v Rumunsku s Jindrou Štreitem. A mnoho dalších akcí v Komoře! Tak tedy vybírejte, ptejte se a hlaste se. Budeme rádi.

Srdečně,
Gabriela Kolčavová

NE 14.4.2019
KOMORA Brno: DAGUERROTYPIE podle Becquerela
Výjimečná dílna, která se vrací v příběhu fotografie až na samý začátek. Daguerrotypie symbolizuje jednu z nejstarších a nejuhrančivějších fotografických procesů, kdy obraz vzniká v mikro vrstvě přímo na stříbrné destičce. Daguerre ji patentoval s použitím rtuťových výparů k vyvolání obrazu. Jeho současník Becquerel ji o rok pozděj zjednodušil tím, že začal vyvolávat světlem s omezeným spektrem. Tuto bezpečnější variantu si účastníci zažijí a vyzkoušejí s vlastními analogovými fotoaparáty. Každý si odnese vlastní miniaturní daguerrotypii.
Více na https://www.facebook.com/fotokomora/.

SO-NE 11.5-19.5.2019
Šumice, Rumunsko: Příběhy současného Banátu vol. IV
Opravdu ojedinělá příležitost - zážitková fotografická dílna s Jindřichem Štreitem na výjimečném místě!
Letos !ROK KNIHY! Více viz příloha.

TŘI STŘEDEČNÍ VEČERY 22.5./29.5/5.6. 2019
KOMORA Brno: VYVOLÁVÁNÍ FILMU/ ZVĚTŠOVÁNÍ I/ ZVĚTŠOVÁNÍ II
Pro nadšence analogové fotografie, kteří se chtějí naučit vyvolat si vlastní film, udělat si z něj svoje první zvětšeniny a naučit se další pokročilé printérské možnosti jako např. práci s multigradačními filtry, techniku nadržování a vykrývání aj.
Více na https://www.facebook.com/fotokomora/.

5.8. - 9.8. 2019
PO - PÁ VŽDY 10.00 - 16.00
SVČ LUŽÁNKY
VÝTVARNÝ TÝDEN PRO DĚTI
Nové nápady pro další ročník již tradiční dílny určené pro všechny děti, které rády tvoří. Jako každý rok se ponoříme do malování, kreslení, grafiky, práce s papírem, trojrozměrného tvoření a mnoho dalšího. Úžasnou výhodou Lužánek je možnost často pracovat venku a využívat přímo i lužánecký park.
Cena: 2100Kč

12.8. - 16.8. 2019
PO - PÁ VŽDY 10.00 - 16.00
SVČ LUŽÁNKY
TVŮRČÍ TÝDEN PRO DĚTI S FOTOGRAFIÍ
I letos je v nabídce dětská výtvarná dílna, která neopomene výtvarné možnosti kresby,malby atd., ale zároveň se zaměří především na práci s fotografickým obrazem, fototechnikami a dalšími světlocitlivými možnostmi tvoření.
2100Kč

19.8. - 23.8. 2019
PO - PÁ VŽDY 10.00 - 16.00
ZUŠ BOSKOVICE
VÝTVARNÝ TÝDEN PRO DĚTI
Nové nápady pro další ročník již tradiční dílny určené pro všechny děti, které rády tvoří. Jako každý rok se ponoříme do malování, kreslení, grafiky, práce s papírem, trojrozměrného tvoření, fotografie a mnoho dalšího. Co nám počasí dovolí, budeme pracovat venku.
Cena: 2100Kč

Pokud byste rádi nedostávali tento informační email o tvůrčích dílnách, prosím napište na tuto adresu email s předmětem ODHLÁSIT.

KURZ TVOŘIVÉHO “NICNEDĚLÁNÍ“
5.8.-10.8. a  21.8.-25.8. 2019 www.podsaumburkem Rajnochovice

Motto : “Stát se může cokoliv-něco se stát musí“/ P.Brook/

Filosofií kurzu je překvapení a síla okamžiku. Nenásilná a zábavná forma objevování skrytých možností. Je vhodný pro uchazeče o studium na divadelních školách, divadelníky i zájemce jiných profesí, všechny kdo si chtějí rozšířit obzory, či spojit odpočinek s kreativní „prací“. Kurz je esencí různých metod a mých dlouholetých hereckých, režijních a pedagogických zkušeností. Podrobné informace o ceně a průběhu na  hukalka55@gmail.com
www.janajanekova


Jana Janěková

Umění v štěstí okrasa, v neštěstí útočiště. (ruské přísloví)
Zkrášlujeme své životy kresbou a malbou a chceme se o tuto naši radost s vámi podělit na výstavě našich děl na Fakultě stavební VUT v Brně, Veveří 95, budova D - atrium. Zveme vás na slavnostní

V E R N I S Á Ž ,
která se bude konat
v pátek 12. 4. 2019 v 18:00.

Zazpívají, zahrají a zatančí Křenováci, zasoutěžíme si o zajisté hodnotné ceny a spolehněte se, že jako obvykle se stoly budou prohýbat pod lahůdkami, které sami napečeme, navaříme, nakoupíme, namažeme a nakrájíme. Zveme vás všechny!

OKOLO JEVÍČKA SE VYDAŘILO NÁRAMNĚ

všechno. Počasí (sice trochu chladno), setkání, zpívání...
Byl to už devátý ročník tohoto sborového festiválku, který si vymyslelo pár nadšenců z jevíčského sboru Cantilo. Funguje to dokonale, organizace nemá chybu. Je to asi proto, že jsou do festivalu všichni nadšení a každý přispívá tím, co zvládá a všechno dohromady jednoduše klape.
Úvodní přivítání u věže opět nemělo chybu!


Jirka obklopen uvítacím výborem, Jana s Hankou se staraly o všechny velmi zodpovědně!

David nás provedl vzhůru na věž a poutavě pohovořil o její historii


Zažili jsme polední zvonění a to byl hodně silný vjem. Stála jsem asi 3m od zvonu a musela jsem mít ucpané uši, taková síla z toho šla. Nejen zvuková, ale věž se fakt mírně hýbe. Po návratu na zem jsem měla asi
10 minut pocit, že se to houpe všechno..
Koncert byl krásný, lidí přišlo hodně - jako vždycky v Jevíčku! Zpívající sbory jsem nefotila a tak mám jen Jirkovy fotky z našeho vystoupení.

Druháci si vedli dobře a sklidili nečekaně dlouhý aplaus!
Dostali mnoho pochval a jedna z nich oceňovala to, že je jim dobře rozumět. Z toho mám radost, velkou!
Před námi zpíval sbor K dur z Kuřimi, po nás Cantilo z Jevíčka a o závěr se postarala Musica Camerata z Brna. K nim se pak přidali všichni účinkující a došlo ke společnému vystoupení - zazpívali si Chlupatý kaktus a Toulavé zpěváky. Úroveň byla vysoká a mě těší, že naši studenti vůbec nevypadali jako začátečníci, přestože spolu fungují teprve druhý školní rok!


Hned po koncertě nastala společenská událost s rautem, pivečkem, vínečkem i nealkoholickými nápoji.


Když došla bečička, Martin nelenil a přitančil s kastlíkem lahváčů.


Vydatně se zpívalo, tančilo, vyměňovaly se zkušenosti, dokonce i repertoár!


Ti nejvytrvalejší se ještě uchýlili do hospůdky, které se říká neoficiálně "U mrtvoly". Nevím, jaký to má důvod, ale uvnitř se nám moc líbilo.


Vydrželi jsme asi do jedné. Některým se tam zalíbilo tak moc, že prý odcházeli až někdy o půl sedme... Takže pozvání do Jevíčka končící větou ...a budeme se veselit až do rána bílého.. splnilo pořadatelům veškerá očekávání. Aby ne, devátý ročník - to už dávno mají jasno!

TONÍK MĚL V SOBOTU NAROZENINY A MY
jsme přišli přát kvůli Jevíčku až o den později, za to i s Petrou, Jonem a Ninou.


Přinesli jsme mu dinosauří puzzle, které prý v noci svítí. Budeme to muset ještě ověřit.

Tonda se snažil s óbrovskó siló dostat skládačku z obalu. Děti mu pomáhaly, Johanka to všechno bedlivě sledovala.


Na otázku "Kolik máš vlastně roků?" Toník odpovídá důležitě "Už pět!"

Všechno nélepčí přejem!!!

Dada a spol.