Masthead Island I.
(první povídání z ostrova)

těšte se čtenářové...

Honza K. cestovatel, spisovatel a pilný dodavatel článků do WWWprasete se vrátil z Nepálu. Obešel Anapurnu a se zážitky se rád se čtenáři prasiska podělí. Těšte se!


Zleva je tam ve větší dálce AII, AIV, přestávka, AIII a Gangapúrna (s ledovcem). S AI je to složitější, to chce delší komentář.
Vesnice dole je Manang. Fotka je z aklimatizačního místa zvaného Praken Gompa.


Popisovat začátky, jak se to vlastně událo, že jsme se rozhodli vyrazit na ostrov Masthead, by bylo zdlouhavé a poněkud zašmodrchané. Řekněme, že by se to dalo zkrátit třeba takto: Známí řekli známým, ti tam loni jeli na dovolenou, a k nám se dostaly jejich fotky a slova. A tak jsme se rozhodli, že pojedeme Masthead Island prozkoumat.
Masthead Island je jeden ze 14ti korálových ostrovů v Národním Parku Capricornia. Všech 14 ostrůvků je poměrně malých, Masthead je druhý největší a dá se oběhnout kolem dokola hodně pomalým během za 25 minut. Ze všech 14ti ostrovů jich je pár turisticky známých (jako třeba Lady Musgrave, Heron Island nebo North West). Masthead moc známý není, protože na něm nic není. Ani záchody, ani pitná voda. Prostě jenom placka z bíleho písku na korálovém podloží a uprostřed ostrova řídký lesík. Ale to přebíhám událostem.
Čas se blíží a my se začínáme připravovat. Masthead je asi 60 km od pobřeží a jezdí se tam z přístavu z městečka Gladstone, což je asi 8 hodin jízdy na sever od nás. Člověk se musí připravit na několik variant. Na ostrově není vůbec nic a není možnost se z něj nijak dostat, až za 14 dnů, kdy si pro vás zase přijede ta stejná loď, která vás tam prve vyplivla. Takže veškeré zásoby jídla na 14 dnů - něco, co vydrží bez ledničky v parném slunci... A ještě k tomu aspoň 3 dny navíc jako rezerva, protože když je hodně špatné počasí, tak loď nepřijede a budete muset počkat, až se moře uklidní. Pro 5ti členou rodinu je to docela hora jídla.. Zabírá nám podstatnou část úložného prostoru v autě. Zbytek vzduchu plníme stanem, dalším stanem - malinkatým, kde bude bydlet ta hora jídla, protože jinak nám to sežerou myši, švábi a mravenci. Pak přihazujeme ještě neoprény, šnorchly, a další předměty, o kterých si myslíme, že je budeme potřebovat. Zjištění - je úplně jedno, jak má člověk velké auto. Vždycky ho naplní až po střechu. Balení nám nejde zas tak rychle od ruky a tak vyrážíme na sever až v pozdním odpoledni. Přespáváme nad Brisbane a další den nás čeká zbytek. Nevím, jak to na dlouhých cestách chodívá v normálních rodinách, ale naše děti, jakmile sednou do auta, se začnou hádat. Jako by musely vyplnit ten zbyteček dýchatelného prostoru alespoň zvukem. Když už se to skoro nedá vydržet, tak se naštěstí vždycky začne někomu chtít čůrat nebo kakat, takže se musí zastavit a hádavý vzduch se z auta může vyvětrat. Stavíme v městečku s malebným názvem - Gin Gin, jdeme na kafe, na záchod a na milk shake. Kavárna má docela prostornou verandu s proutěnýma křesílkama. Sedáme si ke stolu a divadlo začíná. Boris se začíná rýpat v nose, Bobík olizuje slánku a krade cukříky, Bibišta je všechny okřikuje jako domovnice, Borisovi se to nelíbí a začíná na ní plazit jazyk, je ve svém živlu a aby jí naštval ještě víc, dal si na stůl své špinavé bosé nohy. Bobík ho začíná lechtat na šlapkách a Boris začíná smíchy kolem sebe plivat sliny. Konečně přinesli obrovský milk shake se třemi brčky. Místo utlumených tlamiček však začíná hádanice o to, kdo má větší srky a jak to udělat, aby se všichni podělili spravedlivě... Vypito, tak ještě jednou záchod a jedeme dál. Do Gladstone dorážíme asi v 5 hod odpoledne, loď vyráží ve 2 hodiny ráno. Čas odjezdu lodi se řídí odlivem a přílivem. Masthead Island je na korálovém podloží a loď tam může přistát jenom za nejvyššího přílivu. Za odlivu se odhalí asi 500 metrů korálovo písčitého podloží a loď by uvízla na mělčině. V přístavu cestovka každému přidělí velkou krabici z nerez oceli, do které si nahážete veškeré svoje saky paky a pak to vysokozdvižným vozíkem odvezou na loď. Koukáme na ostatní z naší skupiny a začínáme se cítit poněkud méněceně. Naše věci zabírají pouhé dno té obří krabice, jiní už plní druhou.. Hmm. Nestala se někde chyba?
Jede nás 18, z toho 9 dospělých a 9 dětí. Loď je docela veliká, ve spodku leží všechny ty krabice a hliníkové lodičky, které si tam lidi s sebou vezou, v zadní části lodi je taková velká dvojpatrová krychle. V prvním patře se dá sedět a ve vrchním podlaží má kajutu kapitán. Kapitán se na nás jde před odjezdem podívat. Říká, že plavba bude zajímavá a potutelně se při tom usmívá. Radějí nechci vědět, co se za tím úsměvem skrývá, ale brzy to poznám na vlastní kůži.
Všichni správní Australani mají swags - takový spacák s tlustou matračkou v jednom. Na spaní je to pohodlné a příjemné, jen to zabere dost místa a je to dost neskladné. Když se konečně dostáváme na loď, na podlaze už nezbývá moc místa. Naštěstí nejsme správní Australani, tak vybalujeme naše trapné malé karimatky a zasouváme je pod sedadla a mezi dveře - jediný ještě volný prostor. Děti usínají a loď se ve 2 ráno dává do pohybu. První hodina plavby je docela příjemná, fouká vítr, loď se příjemně pohupuje a mně se v hlavě odvíjí houpavé snové příběhy. Pak se dostáváme na otevřené moře a peklo začíná. Loď se kymácí na všechny strany, vlny tlučou do stěn lodě a pěna se valí přes palubu. Docela zajímavá podívaná. Po chvíli mi začíná tuhnou úsměv na tváři a z obličeje se mně vytrácí barva. Chytám se podlahy a snažím se najít aspoň částečné souznění s rytmem kymácející se lodě. Najednou se budí Boris a kvičí, že ho bolí bříško. Naštěstí mám s sebou lavór, že by snad nějaká předtucha? Přistrkuju Borískovi lavórek a Borísek ho úspěšně plní na etapy. Pak potřebuje čůrat - protože záchod je venku na palubě to šíleně háže, musí s ním nějaký dospělý. Posílám Milana. Borísek se vrací, Milan zůstává na palubě a háže šavle přímo do moře. V jednu chvíli s ním vlna šlehla tak, že jím smýkla proti zábradlí, které mu udělalo skoro 80cm dlouhý otisk na tělě. Kdyby tam bylo místo Milana dítě, nebo nějaká stará nebohá stařenka, už by letěli přes palubu do mořských vln a pěny. Borísek pláče, objímá lavórek a kouká se na mě smutnýma očima a říká: “Mamí, já už nikdy v životě nepojedu zpátky, já na tom ostrově zůstanu napořád.” Pak se budí Bobík, který naštěstí většinu cesty prospal. Nejprvě je celý veselý a hovorný, jako obvykle po ránu bývává, ale po chvíli mluvit přestává a nešťastně pokukuje po kyblíku. Za chviličku už ho objímá též. Borísek z jedné strany, Bobík z druhé. Bobík to snáší dost špatně. Vypadá dost zuboženě a po asi hodině prohlašuje: “Mami, jí myslím, že asi umřu.” Plazím se po podlaze k němu a snažím se ho ujistit, že to na smrt ještě nevypadá, ale asi nezním moc přesvědčivě. Bibi se na nás celou dobu dívá s úsměvem, producíruje se po kabině, tu prohodí pár slov s tím, tu zas s oním. Pak si naše distinguovaná dáma uvařila čaj s mlíkem a koukala se na Bobíka, jak dáví do lavórku. Mořská nemoc se jí nedotkla ani prstíčkem. Trápení se blíží ke konci, už je na obzoru vidět ostrov....
Loď přistává, život se všem vlévá zpět do žil, je krásné ráno a ostrov nás vítá svým bílým pískem a přívětivou náručí. V příštím čísle se těšte na želvy a na žraloky.

První noc jsme spali kousíček nad Brisbane u Milanovýho kamaráda z travního lyžování. Je blázen do letadel a jedno opravdický letadlo si skládá sám ve své garáži. Vyprávěl nám příběhy o leteckých nehodách. Borísek měl našpicované uši a nasával jako houba. Pořád se na něco ptal a přišlo mu to děsně zajímavý, že takovou věc, jako opravdický letadlo si někdo může postavit u sebe doma v garáži. V pokoji, kde jsme spali, se o stěnu opíraly obří pláty leteckého duralu a všude bylo cítit lepidlo.

Čekání na loď jsme vyplnili pečeným kuřetem ze supermarketu a vybíráním hnid. Bibišta má přenosnou líheň.

Boris je přeborník ve šplhu na cokoliv.

Bobík blinká a vypadá na umření.

Ostrov v dohledu, utrpení končí, moře se uklidnilo.

Loď má docela nízký ponor a přijede až ke břehu. Tam sklopí takovou rampu a po ní nosíme všechny věci na ostrov.

Zatímco my se vyloďujeme, předešlá skupinka se naloďuje.

Bobíkovi je špatně i na břehu. Mořská nemoc ho totálně položila, šel ještě jednou blinkat do křoví a celý den byl jako mátoha.

Bobíkovy poblité oblečky se máčí ve slané vodě.

Capricornia Cays National Park.

Vaříme si svůj první ostrovní čaj.

Pohled na jednu světovou stranu.

Odvrácená strana ostrova. Tam se nedá kempovat, protože pobřeží je hodně obnažené a dost tam fouká a voda při přílivu jde skoro až do lesa. A taky se tam na pobřeží váli spousta vylámaných stromů.

Porost uprostřed ostrova.

Dinosauří stopa.

Ostrov nás vítá podivuhodnými kreacemi.

Tento strom nazýváme pracovně pindíkovník. Ale jinak se myslím jmenuje Pandana Tree.

Roste tam kde co. Možná, že kdybych tuhle slupla, smrskla bych se jako Alenka v říši divů a mohla bych objevovat svět brouků a mravenců.

Prvních pár dnů bylo nebe trochu hrozivé.

Nevím kudy kam.

Loučím se s vámi na chvíli.

Bobík to nakreslil a chtěl to vyfotit a teď už si ani jeden z nás nepamatujeme, co to vlastně melo být, ale to nevadí. Má to dvě oči a vypadá to vesele.

bazar



  • Podle posledních výzkumů genetiků jsou všichni Evropané v podstatě jedna velká rodina. Vědci zjistili, že i lidé od sebe tak vzdálení, jako jsou současní Britové a Turci, jsou potomky společného předka, který nežil více než před 1000 lety. Podle Grahama Coopa a Petera Ralpha z univerzity v kalifornském Davisu, kteří porovnávali genetický materiál více než 2000 Evropanů, jsou rozdíly způsobené migracemi a společnou historií kratší než 1000 let v Evropě pochopitelně stále patrné. Podle jejich slov jde však o drobné „úpravy na povrchu“ jinak jednotné genetické nádrže.
  • Psycholožka Jennifer E. Stellerová z univerzity v kalifornském Berkeley nechala 2 skupiny lidí vyplnit lístky do tomboly, v níž mohli účastníci vyhrát ceny v hodnotě 50 dolarů. Jedné skupině řekla, že cena pochází z nekonfliktního zdroje – od maloobchodního řetězce Target. Ve druhé však oznámila, že cenu věnoval velkoobchodní řetězec Wallmart, který je známý svým nepříliš dobrým zacházením se zaměstnanci. Osoby ve skupině „Wallmart“ investovali do tomboly o poznání méně. Experiment pokračoval tak, že byli účastníci experimentu osloveni, aby za svých vyhraných 50 dolarů udělali nákup. I zde se projevilo, odkud peníze jsou. Osoby ze skupiny „Wallmart“ odhadovali, že si za 50 dolarů mohou koupit méně věcí, než ti ze skupiny „Target“. Peníze Wallmartu zkrátka „smrděly“.

  • Fotil jsem maratónskou svatbu na Točníku
  • A naučil jsem se znova jíst po 14ti denní hladovce. Je to zatím trochu nuda, ale přijde mi to normální.

australia

foto Hell.

australia

Surreálný inspektor Zrzek v.p. (vlastní packou)

Na příkopě v Praze 1 proti mně jde docela hezká dlouhovlasá holka. Najednou na mě koukne, hrne se ke mně, a říká:
"Ježiš ahoj, to seš ty?"
Nerad lžu, tak jsem se přiznal, že jo, že jsem to já. Ale v tom okamžiku znachovatěla a pronesla:
"Ježiš promiňte, já jsem si tě... vlastně Vás spletla s tátovým kamarádem. Ty... Vy vypadášte úplně jak on, ale úplně fakt, promiňte."
Otočila se rychlými krůčky se vzdálila.

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Galerie hlavního města Prahy - Městská knihovna (do 18.8.2013)
Vnitřní okruh v současné české fotografii
Dosud nejrozsáhlejší výstava aktuálních tendencí české fotografie a výtvarné tvorby exploatující fotografické médium z období po roce 2000 je zaměřena na širokou škálu děl s motivy „vnitřního okruhu" – autorské sebereflexe, rodiny, nejbližších lidí a věcí.

Ateliér Josefa Sudka (do 19. 5. 2013)
JAN JINDRA
České Centrum, Rytířská 31, Praha 1 (do 24.05.2013)
Yaakov Israel: The Quest for the Man on the White Donkey
Skvělé fotky
Atrium na Žižkově (do 24.05.2013)
Marie Tomášová - "Mezi nebem a zemí"
tapiserie, šité koláže, koláže

Bratr John z Taizé: Poutník Bůh, Starozákonní putování
Vedle úvodu do Nového zákona, který vyšel před dvěma lety poprvé v češtině pod názvem Cesta Páně, CDK nyní připravilo i svazek věnovaný Starému zákonu. Vytváří se tím dvoudílný, volně navazující soubor, který přibližuje starozákonní i novozákonní příběhy prostřednictvím originálního výkladu, jenž je postaven na současném vědeckém bádání, ale přináší i duchovní povzbuzení.
Taizé, to nejsou jen písně nebo nová hudební forma. Je to mezinárodní a ekumenická monastická komunita, v níž žije kolem sta bratří z dvaceti pěti zemí a z různých křesťanských církví – katolické, anglikánské, luteránské a reformované. Žijí pospolu a touží být znamením smíření, znamením evangelia. Toto společenství vzniklo za druhé světové války, v roce 1940. Jeho zakladatel, Roger Schütz, přišel do malé vesnice v Burgundsku a začal zde pomáhat pronásledovaným židům a uprchlíkům. Tato činnost byla počátkem hnutí, které dnes přijímá mnoho tisíc mladých lidí, pořádá zahraniční setkání, publikuje knihy a pomáhá chudým lidem na mnoha kontinentech.

Pianista Gerald Clayton rozšířil své trio s basistou Joe Sandersem a bubeníkem Justinem Brownem o dechy (Logan Richardson, Dayna Stephens, Ambrose Richardson) a neortodoxně znějící vokalisty (Gretchen Parlato, Sachal Vasandani) a vydává nové CD Life Forum. Je to jeho první deska pro významný label Condord. Toto album je mezníkem v Claytonově dosavadní tvorbě.

  • „Někteří lidé spřádají tak důkladné plány pro deštivé dny, že si ani nevšimnou, jak dneska svítí slunce.“ (William Feather)
  • Kina:
    13.5. – Aero – Pátrání po Sugar Manovi (režie: Malik Bendjelloul, Šv./VB, 2012, 86 min. Hudební) (Pátrání po Sugar Manovi vypráví neuvěřitelný, ale pravdivý příběh Rodrigueze: největší rockové hvězdy 70. let, která nebyla. Dva producenti objevili Rodrigueze na konci 60. let v kouřové mlze zapadlého detroitského baru. Byli ohromeni a přesvědčeni, že mu písně plné silných melodií a prorockých textů zajistí pověst největšího hudebníka své generace. Dvě alba, která nahrál, však naprosto propadla, zpěvák se vytratil ze scény a zbyly jen historky o sebevraždě na pódiu. Pirátská kopie jedné z nahrávek se mezitím náhodou dostala do Jižní Afriky, kterou apartheid odřízl od zbytku světa. V následujících dvou desetiletích se Rodriguez v JAR stal fenoménem, jehož sláva předčila Rolling Stones. Film sleduje snahu dvou Rodriguezových fanoušků, kteří touží zjistit, co se opravdu stalo s jejich hrdinou. A tomu, co objeví, se sami nestačí divit.) (18:00)
    14.5. – Aero – Reonir (režie: Gilles Bourdos, Fr., 2012, 101 min. Drama) (Azurové pobřeží, 1915. Na sklonku svého života je Pierre-Auguste Renoir zasažen ztrátou své milované ženy, artritickými bolestmi vysokého věku a děsivými zprávami, že jeho syn Jean byl zraněn v boji. Jako zázrakem pak do jeho života vstoupí mladá dívka a starý malíř je naplněn novou, zcela nečekanou energií. Živelná a překrásná Andrée se stane jeho poslední modelkou a pramenem pozoruhodného omlazení. Jean se vrací domů na rekonvalescenci a stejně jako jeho otec podléhá nové, zrzavé hvězdě na Renoirově obloze. V středomořském ráji – a tváří tvář otcově přísnému odporu – podlehne této divoké a nezkrotné vášni… a postupně se v slabošském a válkou otřeseném Jeanovi začíná probouzet filmař.) (10:00)
    15.5. – Aero – Pásmo filmů – Ozvěny 12. MFSF Písek 2012 (20:30)
    17.5. – Aero – Velký Gatsby (režie: Baz Luhrmann,  Austrálie/USA, 2013, 142 min. Romantický) (Velký Gatsby sleduje příběh Nicka Carrawaye, který opustí středozápad a na jaře roku 1922 se vydává do New Yorku, města ztělesňujícího uvolňující se morálku a populární jazz. Carraway hledá svou vlastní verzi amerického snu a usadí se nedaleko domu záhadného a časté večírky pořádajícího Jaye Gatsbyho a také kousek od své sestřenice Daisy a jejího záletného manžela s modrou krví Toma Buchanana. Nick se postupně stane součástí světa mimořádně bohatých lidí, jejich iluzí, lásek a zklamání. Nick jako svědek tohoto světa píše příběh nemožné lásky, věčných snů a automobilové tragédie, a nastavuje zrcadlo moderní době a jejím soubojům.) (20:30)
    18.5. – Aero – Rozkoš v oblacích (režie: Pedro Almodóvar, Španělsko 2013, 90 min. Komedie) (Děj nejnovější komedie Pedra Almodóvara se odehrává v letadle mířícím do Mexika. Někde nad Mexickým zálivem se letadlo porouchá a pilotům, letušákům i pasažérům nezbývá, než si naposledy pořádně užít života.) (20:30)
    18.5. – Aero – Vedlejší účinky (režie: Steen Soderbergh, USA, 2013, 106 min. Drama) (Emily a Martin Taylorovi jsou dokonalý a úspěšný mladý pár, který má vše, nač si vzpomene. Pak si však jde Martin sednout na čtyři roky do basy za zneužívání informací v obchodním styku a jeho život se promění v peklo. Stejně je na tom i Emily, která zůstává v relativním přepychu jejich manhattanského bytu, ale celou tu dobu se utápí v příšerných depresích. Když se nakonec pokusí o sebevraždu, nastupuje na scénu psychiatr Jonathan Banks. Protože se Emily zuby nehty brání zvažované hospitalizaci, dohodnou se na sérii terapeutických setkání a na užívání antidepresiv. Aniž to tuší, právě tohle rozhodnutí oběma zásadně změní život. Emilina léčba totiž nepokračuje, jak by podle lékařových plánů měla, a tak jí předepíše nové léky, jež by měly její psychické potíže minimalizovat. Tyhle pilulky však mají děsivé vedlejší účinky – mají moc zničit manželství, pověst do té doby respektovaného lékaře, mohou dokonce zabíjet – ale kdo za to bude zodpovědný?) (18:00)
    13.5. – Oko – Živě: Pařížská opera – La Gioconda (19:30)
    16.5. – Oko – Přehlídky – Viral Fest (18:00)
    16.5. – Oko – Přehlídky – Meme Fest (18:00)
    18.5. – Oko – Na dřeň (režie: Jacques Audiard, Fr./Bel., 2012, 120 min. Romantický) (Alimu byl do péče svěřen jeho pětiletý syn, ale se Samem se sotva znají a ocitají se bez domova, bez peněz a bez přátel. A tak se Ali uchýlí ke své sestře do jihofrancouzského města Antibes. Tam najednou život vypadá snadnější a zalitý sluncem. Ali, muž impozantní velikosti a síly, dostane práci jako vyhazovač v nočním klubu a Sam začne chodit do školy. V klubu se Ali seznámí s rezervovanou Stephanie, která ve vodním parku vystupuje s kosatkami. Ani Stephanie, ani Ali zatím netuší, že každému z nich se vlastní svět již brzy zhroutí a jediné, co je může zachránit, je vzájemná blízkost.) (18:00)
    19.5. – Oko – Hledá se prezident (režie: Tomáš Kudrna, ČR, 2013, 110 min. Dokument) (Jeden z historických okamžiků novodobých českých dějin – první přímou volbu hlavy státu v České republice – zachytil režisér Tomáš Kudrna v novém dokumentárním filmu Hledá se prezident v produkci společnosti Negativ a v kinech se objeví dva týdny po inauguraci nového prezidenta. Na pozadí dramatických událostí doprovázejících první prezidentské volby se tvůrcům podařilo zachytit obraz jednotlivých kandidátů tak, jak je nebylo možné poznat prostřednictvím zpravodajských médií. Film přináší řadu pohnutých i humorných momentů z volebního zákulisí a přibližuje divákům soukromou tvář kandidátů i lidí v jejich blízkém okolí. Filmový štáb s většinou uchazečů o prezidentský úřad natáčel už od července minulého roku, zaznamenal dramatické okamžiky při shromažďování podpisů, zákulisí volebních kampaní devíti kandidátů v prvním kole i finále prezidentské volby v kole druhém . Ústřední osou filmu je cesta hlavních kandidátů od začátku jejich volební kampaně až k rozhodujícímu okamžiku volby.) (18:30)
    14.5. – Kino 35 – Přehlídky – Jeden den Andreje Arseneviče (18:30)
    19.5. – Lucerna – Samsara (režie: Ron Fricke, USA, 2011, 102 min. Dokumentární) (Připravte se na zážitek a zkušenost smyslů, které nemají obdobu. SAMSARA opět spojuje režiséra Rona Frickeho s producentem Markem Magidsonem, jejíchž filmařské a hudební umění bylo potvrzeno již mnohokrát oceněnými filmy BARAKA a CHRONOS. SAMSARA ve starodávném sanskrtu znamená "věčně se otáčející kolo života“ a tvůrci se v něm snaží zachytit prchavé okamžiky, které utvářejí náš život. Film, který vznikal přes pět let ve dvaceti pěti zemích nás zavádí na posvátná místa, do postižených oblastí, průmyslových zón a míst přírodních zázraků. SAMSARA, která se vzdává dialogů a popisných textů, úplně rozvrací naše očekávání tradičního dokumentu. Namísto toho podněcuje naše niterné interpretace obrazem a hudbou, které do starého chápaní přináší nové prvky.) (13:30)
    13.-14.5. – Mat – Alois Nebel (režie: Tomáš Luňák, ČR, 2010, 87 min. Animovaný) (Dlouho očekávaná adaptace kultovního komiksu Alois Nebel autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 přináší temný příběh s atmosférou podobnou filmům jako Scanner Darkly, Sin City nebo Valčík s Bašírem, k jehož realizaci použil režisér Tomáš Luňák poprvé v české kinematografii rotoscoping, unikátní technologii kombinující kreslený a hraný film. Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel. Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha.) (16:45)
    17.-19.5. – Mat – Paříž-Manhattan (režie: Sopie Lellouche, Fr., 2012, Komedie) (Hraný debut mladé francouzské režisérky Sophie Lellouche narušuje strukturu současné hollywoodské romantické komedie a přináší inteligentní, půvabnou, a zároveň vtipnou obdobu tohoto oblíbeného filmového žánru. Přináší příběh svobodné svérázné lékárnice Alice, která nachází únik ze samoty ve filozofických filmech Woodyho Allena. V nich totiž dokáže najít odpověď na všechno. Když potká Vincenta, dokonalého partnera, zdá se, že konečně našla lásku svého života. Avšak seznámí se i s Victorem, který doposud neviděl ani jeden Allenův film, ale převrátí její život naruby. Který z nich je tedy ten pravý?) (16:30)
    13.5. – Světozor – Dokumentární pondělí – Hra (režie: Ruben Östlund, Šv./Dán./Fr., 2011, 118 min. Dokument) (Před několika lety okrádala v Göteborgu parta výrostků své vrstevníky – nepoužívala však ani násilí, ani natrénovanou zručnost, ale psychologický trik. Tato událost inspirovala režiséra Rubena Östlunda k psychologickému dramatu o tom, že motivace dětských zlodějů v tomto případě dost možná nespočívaly v nabývání majetku, ale v požitku z nadvlády a bezohledné manipulace. Vždyť jakákoli lidská interakce je do jisté míry hra.) (20:45)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    13.5. – Agharta – AghaRTA Band (21:00)
    14.5. – Agharta – Agharta Gang feat. Štěpán Markovič (21:00)
    15.5. – Agharta – Rhythm Desperados (21:00)
    16.5. – Agharta – Jazz Efterrätt (21:00)
    17.5. – Agharta – Jiří Hála Jazz Project (21:00)
    18.5. – Agharta – Marcel Flemr Band (21:00)
    13.-14.5. – Blues sklep – The Ghost Notes (21:00)
    15.5. – Blues sklep – James Bond Quartet(21:00)
    16.5. – Blues sklep – Alo Trio (21:00)
    17.5. – Blues sklep – The Kingsize Boogiemen (21:00)
    19.5. – Blues sklep – Jazz Indeed (21:00)
    13.5. – Jazz Dock – Clarinet Factory a Alan Vitouš (19:00)
    14.5. – Jazz Dock – Vlastimil Třešňák (22:00)
    15.5. – Jazz Dock – Circus Ponorka (19:00)
    16.5. – Jazz Dock – Jakub Zomer Band ft. Bill Warfield (22:00)
    17.5. – Jazz Dock – Marcel Flemr Band (22:00)
    18.5. – Jazzboat – Yvonne Sanchez & Band (20:30)
    19.5. – Jazzboat – Los quemados (20:30)
    13.5. – Reduta – STO-HK (21:30)
    14.5. – Reduta – Big band KJJ (21:30)
    15.5. – Reduta – Back Side Big Band (21:30)
    16.5. – Reduta – Šavle meče (21:30)
    17.5. – Reduta Bohemia Big Band (21:30)
    14.5. – Stará Pekárna, Brno – Julia Karosi Quartet (20:00)
    15.5.  – Stará Pekárna, Brno – Roy Douglas (20:00)
    16.5. – Stará Pekárna, Brno – Jergus Oravec trio (20:00)
  • Kluby - cizina:
    14.-15.5. – Blue Note New York, USA – Fabrizio Sotti (20:00, 22:30)
    17.5. – Twins Jazz, Washington, USA – Kenny Rittenhouse (20:00, 22:00)
    15.-16.5. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Roy Haynes (18:00)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    15.5. – Alfred ve dvoře – Noc literatury (Vzpomínky, které vám nakonec zůstanou, se přece pokaždé neshodují s tím, co jste viděli na vlastní oči.) (18:00)
    16.-17.5. – Alfred ve dvoře – Bilo (Scénická skica herců z ČR a zemí bývalé Jugoslávie. Religiózní příběh o tom, co bylo, na základě textu Tennessee Williamse Tramvaj do stanice Touha.) (20:00)
    18.5. – Alfred ve dvoře – Čtyři tři dva jedna (jemně inscenovaný koncert) (Představení herců – vokalistů z divadelní skupiny Boca Loca Lab připravené ve spolupráci s významnými českými skladateli. Boca Loca znamená španělsky bláznivá ústa. Podstatou všeho, co zazní, je hra se slovy, zvuky a pazvuky. S rytmem, zpěvem, polozpěvem, mluvou a polomluvou. Důvěrné chvíle, kdy ústa blázní a ucho si užívá.) (20:00)
    19.5. – Divadlo Archa, hostuje VerTeDance – Simulante bande (Dva zdraví, dva handicapovaní tanečníci.) (20:00)
    14.5. – Divadlo Ponec – Tanec HAMU 2013 (20:00)
    16.5. – Divadlo Ponec – Tanec HAMU 2013 (20:00)
    19.5. – Divadlo Ponec – 15 Steps (Autoři využívají světlo a zvuk jako rovnocenného partnera tanečnice a objevují nové souvislosti mezi pohybem, hudbou a světelným designem. (20:00)
  • Divadla:
    13.5. – Činoherní klub – Martin McDonagh: Pan Polštář (režie: Ondřej Sokol) (Děj se odehrává v jakési totalitní zemi, v městečku, které se v originále jmenuje Kamenice Kruté pohádky, krutý policejní výslech, kruté dějství. Krutý příběh pro otrlé.) (19:30)
    17.5. – Činoherní klub – Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha (režie: Ladislav Smoček) (Příběh naprostého vzájemného neporozumění. Příběh, v němž protipólem Smrti je Touha. „Nemám v úmyslu soustředit vinu nebo obvinění na jednu konkrétní postavu, ale chci, aby to byla tragédie nepochopení a lhostejnosti vůči ostatním.“ T. Williams) (19:30)
    18.5. – Činoherní klub – Yasmina Reza: Bůh masakru (režie: Ondřej Sokol) (Dva manželské páry se setkají, aby vyřešily nedávný fyzický konflikt svých dětí. Komedie o živlech v lidském nitru.) (19:30)
    14.5. – Dejvické divadlo – Doyle Doubt: Černá díra (režie: Jiří Havelka) (Černá díra může být leccos. Mimo jiné také kosmický útvar, který se vyčlenil z našeho vesmíru a představuje samostatný svět. Černá díra nasává veškerou hmotu ze svého okolí. Na okraji černých děr se zastavuje čas ... Inscenace, vzniklá na základě „řízené improvizace“ interpretů, si hraje se schopnostmi a možnostmi lidského vnímání času a prostoru, reality a podvědomí. Zobrazuje samostatný svět, který se řídí podle jiných pravidel, než bychom pravděpodobně čekali, ale je to ten svět, ve kterém právě žijeme, jen ho jinak vnímáme.) (19:30)
    18.5. – Divadlo ABC – Willy Russell: Shirley Valentine (režie: Zdeněk Kaloč) (One woman show Simony Stašové. Shirley Valentine je jméno dívky, kterou ta současná, čtyřicetiletá matka rodiny a manželka počestného občana, už dávno není. Odjede na dovolenou do míst, kde se pěstuje vinná réva a tam začíná nový život…) (19:00)
    16.5. – Divadlo Bez zábradlí – Milan Kundera: Jakub a jeho pán (režie: Ivan Rajmont) )(Vtipná, hravá, moudrá komedie, jízlivá variace na Diderotův román Jakub Fatalista. Setkání dvou epoch, dvou žánrů, dvou autorů, nezapomenutelného sluhy Jakuba a jeho pána. Příběh o přátelství, lásce, zradě a také o cestě. Putování za tím, kdo jsme a co určuje naše kroky.) (19:00)
    14.5. – Divadlo Ungelt – Edward Albee: Hra o manželství (režie: Ladislav Smoček) (O nelítostném manželském ringu, s Chantal Poullain a Jiřím Schmitzerem. Hra o manželství proslulého amerického autora Edwarda Albeeho.) (19:00)
    15.5. – Divadlo Ungelt – Na útěku (režie: Ladislav Smoček) (Nezdolnou energií a nadějí nabitá komedie o náhodném setkání dvou obyčejných žen vydávajících se na cestu za svobodou, dobrodružstvím a životem prožitým naplno.) (19:00)



Vážení přátelé a příznivci galerie Aviatik. Dovoluji si Vás pozvat na vernisáž a jako obvykle Vás chci požádat o zaparkování svých vozítek na parkovišti nad SPORTOVNÍ HALOU - asi 70 m od galerie. Děkuji za vstřícnost a těšíme se p+p

Od pondělí do pátku (13. - 17. 5) hrajeme v Divadle na Orlí poslední sérii představení CO ZBYLO Z ANDĚLA, každý večer v 19:30.
Účinkují: Natália Hatalová, Jitka Jackuliak, Lucia Jagerčíková, Vendula Příhodová, Barbora Remišová, Kateřina Sedláková, Ján Filip, Marek Kolář, Peter Pecha, Adam Rezner a Ondřej Studénka. Už jen necelý měsíc a všichni končí studium u nás, uběhlo to tak rychle...

Tak vypadali před rokem na koncertě pro Veterinární fakultu v Brně.
Přijďte se na ně podívat, rádi Vás uvidíme.

Jestli se chystáte v sobotu 18. května na Muzejní noc, tak nás můžete vidět (a díky Jirkovi i slyšet) v Mahenově knihovně. Se studenty 2. ročníku muzikálu tam vystupujeme v 19:30 s pořadem „Co je blues“.

TĚŠILI JSME SE DO GALERIE „Z RUKY“,

hlavně na to, že si zazpíváme v přírodě, v magickém prostředí.
Ale pršelo. Pršelo tolik, že se Jirka ani neodvážil vytahovat aparaturu na mokrý trávník.
Zapomněli jsme foťáky, takže pan Klement pořídil aspoň pro dokumentaci něco pomocí mobilu.
Poskládali jsme se uvnitř, přímo v galerii. Bylo zima, čekala jsem, že přijde málo lidí a bude přesilovka.

Nebyla. Prostory se zaplnily docela slušně a po vernisáži výstavy šperků tří autorů začal koncert.

Zpívalo šest statečných, právě z letošního absolventského ročníku. Jejich kolegové měli právě ten den premiéru Koček v Městském divadle, a tak se někteří naučili dokonce i jejich písně
z představení Co zbylo z anděla.

Část vystoupení jsme věnovali Janu Skácelovi a Milanu Rúfusovi, byla jsem příjemně překvapená pozorně naslouchajícím publikem.

Druhá část koncertu byla trošku nostalgická, vytáhli jsme písně, se kterými jsme spolu začínali v prvním ročníku, vlastně jejich první „sólovky“. Zase se mně potvrdilo, že písničky v lidech zrají jako víno.

Byli jsme všichni zmrzlí, ale zahájení provozu galerie se podařilo krásně i přes nepřízeň počasí – hlavně díky paní Stáně Macháčkové a jejímu týmu.
Stejně si do Křížovic uděláme výlet až bude teplo a sluníčko.
Někdy se tam vydejte, stojí to za to.

 

Dada a spol.
www.quakvarteto.cz

12. 5. 2013 - Dr + pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš