Nejdřív jsem si myslel, že o červnovém týdenním zájezdu k Neziderskému jezeru nebudu psát. Pak jsem se přemluvil a výsledkem je toto.
Předně název jezera: v češtině jsme zvyklí na Neziderské, ale německy (chtěl jsem napsat rakousky, ale to asi nebude správně) je to Neusiedler, takže možná správněji Nezidlerské? nebo ještě lépe Fertő-tó z maďarštiny (fertő znamená bažina). Toto mělké stepní jezero (podobně vznikl Balaton) se totiž nachází na hranici Maďarska a nejmenší rakouské spolkové republiky Burgenland. Bažin zde musí či muselo být neurekom, protože fertő je slovním základem jmen mnoha místních osad. Naše šestičlenná výprava (bretaňská výprava plus Gábina, která si tentokrát nevyvrkla kotník) byla ubytovaná v příjemném venkovském domečku ve vsi Fertőrakos a všechno tady klapalo náramně. Dokonce i před extrémními vedry jsme aspoň zpočátku byli chráněni silnými zdmi domku. Ani ty svině komárské moc neotravovaly.

Zájezd byl pochopitelně tématický, tedy spíše vícetématický. Pod tímto mnohoslibným názvem se skrývá téma kolo, dále téma pivo-vína-likéry a téma husí játra. Hlavní cíl cyklistický spočíval v objetí celého jezera. Je to sice rovina, ale celkem asi 140 km. Tak jsme to řešili nadvakrát, vždycky jsme se šikovně trajektovali mezi obcemi Mörbisch a Illmitz. Další výlety směřovaly do Šoproně, do Deutschkreutzu atp. Zde třeba zmínit komplikaci, jíž byl prasklý rám Ludvova nového karbonového kola Scott. Bez vlastního zavinění jednoho dne po návratu z cesty zjistil prasklinu v šikmé trubce mezi místem, kam se dává flaška a středem se šlapkami.

Pochopitelně si už netroufl na takovém kole nikam vyrazit a měl část dovolené zabitou. Přístup specializované prodejny na Harfě k reklamaci po návratu z dovolené je zatím nevstřícný, což možná povede k napsání dalšího dílu vyprávění s názvem: „Proč bych si nikdy nekupoval karbonové kolo Scott“ nebo tak nějak. Kvůli vedrům jsme trochu ošidili poznávání místních vín, jimiž je kraj na obou stranách hranice proslaven, a věčně žíznivi jsme upřednostňovali pivo – většinou local beer Šoproň. A konečně také paštika z husích jater byla hodnocena vysokou známkou.
Teď už snad jen komentář k fotkám. (Poznámka: Upozorňuji na trvale slunečné počasí, ještě teď je mi vedro i při prohlížení fotografií. Nechám si něco na zimní nečasy)

Krajina s vinicemi – fakt dobrý.

Na trajektu – dobrý.

Cyklostezky v Rakousku i Maďarsku – dobrý.

I přes komplikaci s píchlým kolem jsme nejdelší etapu (přes 80 km kolem severního břehu jezera) zvládli bez potíží a již po poledni se živili řízky u stánku na koupališti v Mörbischi.

Krajina kolem jezera je sice placatá, ale zajímavá, zvlášť při pohledu z početných rozhleden. Projížděli jsme i kolem vodních bůvolů.

V Rustu kolem centra hnízdí čápi snad na každém komíně, někteří jsou vyvedeni v plechu.

Fertöd – barokní zámek rodu Esterházy z 18. století s velkolepým parkem. Známý rovněž pobytem Josepha Haydna (původně 10 let, je ale nejen duchem přítomen dodnes a celkem ochotně se nechá fotit s fanoušky).

Šoproň.

Rozhledna na kopečku mezi Fertőrakos a Šoproň – Kóhidou (odpočinkový den) a zapomenutý lis na hrozno.

V Balfu je rovněž několik vinařství (borozó).

Kostel v Deutschkreutzu a obec od vinařství (weingut) Kirnbauer.

Úloha z deskriptivní geometrie: Před Harkou jsme projížděli místem, kde se zrovna protínala rovina tvořená Sluncem a kondenzační čárou za letadlem s povrchem Zeměkoule. Stín, který vrhala, vypadal jako stopa za letadlem, které to jeblo do země. Netušili jsme, že tato absurdní představa se má za nedlouho stát šílenou realitou.

Na severním okraji obce Fertőrakos se nachází jeden z mnoha vápencových lomů. Vyprospektorovali jsme tu spoustu zbytků i otisků mušlí. Těží tu vápenec pro obklady fasád budov atp., tak rovnou zde vyřezávají takovou řetězovou pilou dosti rozměrné desky. Požádali jsme Ludvu, aby nás s Táňkou vyfotil u obrobeného bloku a tuto (jedinou) fotku mi poslal. Protože tak delší dobu přes upomínky neučinil, doporučil jsem mu, aby si ji strčil za klobouk. Mohla tu být, ale není. S reklamacemi se, prosím, neobracejte na redakci VP.

Pobyt u Neziderského jezera je fakt příjemný a nebránil bych se sem jet znova.
P.S.: Jo, a proč název langoš sajtoš tojfološ? Langoš zná každý, sajtoš znamená, že je se sýrem, tojfološ s takovým bílým smetanovým dipem mdlé chuti. Takto obohacený langoš prodávali v bufetu u koupaliště Šoproň – Kóhida, kam jsme na konci cyklovýletu několikrát zajeli na již zmíněnou stravu, smaženého hejka, pivo anebo jiné dobroty.
Bufet u koupaliště Šoproň – Kóhida a závěrečné foto speciálně pro Ludvu, který má rád, když v hospodě točí plnou míru.

Jen tak pro pořádek: Honza vzkazuje, že většina fotek je od Ály.

Desáté jubilejní Krkonoše (2014/35) Už ty pily dořezaly (2014/34) Anenská pouť (2014/33) Z Orlickejch do Jeseníků (2014/32) Konečně GGB (2014/31) Petra 50 (2014/30) Hurá na GGB (2014/29) Suši po snafranciscu (2014/28) Slovensko-finská svatba (2014/27) Tráva neroste (2014/26) Čínská čtvrť podruhé (2014/25) Křížová cesta (2014/24) A zase ty šedesátiny (2014/23) Golden Gate Park (2014/22) Dvoje kulatiny (2014/21) O běhání (2014/20) Čínskou čtvrtí poprvé (2014/19) Druhej díl s vnoučaty (2014/18) Velikonoce v Ostružné (2014/17) Vňoučátkový víkend I. (2014/16)

Vědci z Ústavu pro českou literaturu AV pracovali více než šedesát let na tvorbě retrospektivní bibliografie české literatury. Vznikla kartotéka obsahující téměř 1,7 lístků evidujících otisky beletristických prací, články, studie či novinovou publicistiku k české i světové literatuře od roku 1775 do roku 1945. U pavouka štírenky v Radovské jeskyni na Slovensku odhalili vědci vzácnou vlastnost – že se živí sinicemi. Dříve se předpokládalo, že štírenky jsou dravými živočichy, nyní se však prokázalo, že tento pavouk je vegetariánem.

Z filmu Žiletky: "Každý má svýho Boha, jedině, že by to bylo jinak."

DOX (do 22. 9. 2014) Výstava PRVNÍ LINIE připomene 100 let od výročí začátku 1. světové války. V hlavním výstavním prostoru Centra DOX se v monumentální prostorové site-specific instalaci slovenských umělců Bohuše a Moniky Kubinských střetnou dvě bojové linie: zákopový val evokující „verdunský“ obranný systém z první světové války a linie tvořená fragmenty autentických protileteckých bunkrů (tzv. „kugelbunkrů“) z druhé světové války, která byla jejím přímým důsledkem. Pomyslné opuštěné a ztichlé bojiště, v němž se tyto dvě „první linie“ dvou největších válečných konfliktů v dějinách lidstva setkávají, se stává jakýmsi mementem uplynulého století válek a jejich absurdity.

Martin Soukup: Terénní výzkum v sociální a kulturní antropologii Publikace Martina Soukupa je vůbec první původní českou prací, která se uceleně věnuje metodologickým základům kulturní a sociální antropologie. Vysvětluje systematiku anglosaské antropologie i základní koncepce oboru a popisuje historické okolnosti vzniku a rozvoje jeho metod a technik. Zvláštní pozornost je věnována podrobnému popisu vybraných technik terénního výzkumu a všech jeho fází, od plánování až k jeho završení. Čtivě a přehledně napsaný text autor doplnil o postřehy založené na vlastní zkušenosti z Nové Guineje. Kniha je určena antropologům, etnologům, sociologům a všem zájemcům o problematiku metod a technik antropologického zkoumání společnosti a kultury.

„Spřízněná duše je ta, která nás přispěje k největšímu duchovnímu růstu.“ (Caroline Myss)

Do 7. 9. se v Brně bude konat pouliční festival nezávislých divadel Divadelní kontejner 2014. Festival se bude konat na ulici Středova v blízkosti náměstí Svobody a ulice České. Více informací na: http://www.divadelnikontejner.cz

Až do 8. prosince potrvá festival České sny – IV. Ročník kulturního projektu věnovaného propagaci české hudby a hudební spolupráci evropských regionů (více informací: http://www.ceskesny.cz)

Trumpetista Quentin Coaxum působící v Chicagu patří k hudebníkům, kterým se daří propojovat jazz, pop, soul, R&B či hip hop. Právě vydává svou dlouhohrající kapelnickou a autorskou prvotinu Current. Na desce dále působí Dustin Laurenzi (tenor saxofon), Stu Mindeman (klavír, varhany, syntetizátory, el. Piano), Jeff Swanson (kytary), Christian Dillingham (kontrabas), Bryan Doherty (baskytara), Marcus Evans (bicí nástroje), Justin „Justefan“ Thomas (vibrafon), Juan Pastor (perkuse)  a J Arthur (zpěv).

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš