Tahle příhoda začala o hodně dřív, než jsem vyrazili na slavnou pouť z Orlických hor do Jeseníků na chalupu. Volala mi jednou Helča, že pro mě má hodně speciální úkol, ale že o tom nechce mluvit, protože si to musím rozmyslet a promyslet s klukama, hlavně teda s Borisem. A věděl jsem prd. Pak jsme dojeli do Rokytnice a Boris mě do toho plánu zasvětil. Prej, jestli bysme spolu, až dojdeme na chalupu, nevyrobili domeček pro šneky. Takovej penzionek. Dobrej nápad. Těším se jako malej kluk, jak spolu budeme budovat dům. Po večerech si načrtneme hrubou skicu, probereme detaily. Pak na to kašleme a vyrážíme na dlouhý čundr. O tom už jsme tu psali. V Ostružné toho bylo najednou tolik, co bylo potřeba udělat. Taky jsme museli do Lesního baru a na houby, na penzion nebylo ani pomyšlení. Kluci se museli čučet na film, Boris se učil držet všecky karty v jedné ruce, já jsem musel oslavit narozky, Bobík lovit mamuty.
Ale pak, pak najednou se udělala zázračná skulinka a my jsme si s Borisem sedli k papíru a narýsovali stavební plány. Aby nebylo potřeba žádat o stavební povolení, rozhodli jsme, že dům bude přenosný, konečně je přece pro šneky a ti mají svůj domek taky přenosný, je to takovej spíš stavební pleonasmus, stavět dům pro šneky, kteří už svý bydlení mají. Ale nápad je to dobrej, v tom nikdy Boris nezklame. Půjde o jednoduchou montovanou stavbu. Jenže pak si uvědomuju, že vrtačka po mým tátovi je ve šrotu, moje vrtačka je šlohlá Jirkou, nemáme žádné pořádné náčiní a mně dochází, že to je jak za dob, kdy i mně bylo deset a na chalupě žádná elektrická pomůcka nebyla. A začal jsem se těšit ještě víc. Co chybí? Nebozízek, rámová vyřezávací pilka, to ostatní se tu najde. Musíme do Jeseníku na nákupy.
Holky jedou autem, my kluci bosky a vlakem. Vše potřebné nakoupíme, pak ještě seženeme kovové verzatilky, protože kluci neznají flusačky, to musím napravit. Jsou nadšení. A ještě na oběd do hospody, protože začíná pršet. Kluci rozšroubujou verzatilky, strčí si do huby cizí účet z vedlejšího stolu a učí se flusat jako Indiáni. Bobíkovi se podaří trefit tlustou babu do krku, ale nezjistila, odkud vanulo. Domů jedeme autobusem. Začínáme s domem.
Když se rozhodujeme, jaké dveře potřebujeme, požádám Borise, ať najde nějakýho šneka na zkoušku. Boris vyráží do trávy a hlásí, musím najít nějakýho maximálně sympatického šneka. A je to jasný, náš dům šnečích snů se bude jmenovat Penzion U Maximálně sympatickýho šneka.

Tak jsou tu další narozky, krásný je, že mi to vychází přesně uprostřed léta, takže to bejvá skoro dycky v úzkým kruhu rodinným a to je bezva.

Babka přeje dědkovi.

S Danou hrajem odmalička takovou hru na výměnu. Když se jí něco mýho líbí, tak začne žebrat, za co bych tu věc vyměnil. A naopak. Tahle hra nám zůstala až doteďka, jen si toho měníme čím dál míň, protože už všecko máme a nic nepotřebujeme a nechceme. A tak se stalo, že mi Dana k narozkám dala plnící dřevěný pero, pera na ingoust já moc rád, a jako za výměnu, že nic, protože to bude k narozkám. Dobrý.

Dortík dobrej, Bibi vystřihla čísílka a místo svíčky se tam zapíchl kousek staniolu. Velká dobrota.

Bibi je ruční kutil, tak vydlabala z jabka labuť.

Jako malej jsem byl velkej lovec motýlů, měl jsem i parádní sbírku, ale nikdy jsem na ni nenalákal žádnou holku, tak jsem tu sbírku věnoval brněnskýmu entomogickýmu ústavu. Návštěvu u profíků mi zařídila maminka a starý, neuvěřitelně starý seschlý pán - máma mu říkala pane profesore - mou sbírku pochválil, zejména kompletní sadu bělásků a žluťásků. Teď jsem se rozhodl, že si jen takovou bokovkou udělám novou sbírku, ale jen z fotek, kupodivu je to daleko složitější, než motejla chytnout do ruky nebo do síťky.

Po nákupu nářadí ještě bylo potřeba zajít na borůvky pod Šerák. Stavba domu se nesmí uspěchat.

A kromě sbírky motejlů jsem založil ještě jednu sbírku. Ta se jmenuje Čertíci a Bertíci.

Čertík želvička

Nemračte se, prosím.

Boris je velmi zarputilý, prý dokud nenasbírá plnej hrnek namačkanejch borůvek, tak se od borůvčí nehne. Odešli jsme a nechali ho tam. Přišel sám za půl hodiny na chatu Jiří, kde si dal polívku a namačkaný borůvky sežral.

Bobík se se sběrem borůvek moc nepáral, spíš se patlal. Já taky nerad sbírám lesní plody. Vlastně nesbírám rád nic. Nebaví mě to.

Panorama od chaty Jiří, tam dole se krčí Jeseník, kde jsme si koupili nebozízek.

A začínáme. Boris je skvělej parťák. Nejlíp mu jde dělat dynamickej svěrák.

Jedeme si pro nářadí. A taky pro kovový verzatilky, někdo musí dbát na to, aby se dovednosti dědily z generace na generaci. Já jako kluk jsem nejraději střílel rejží a nebo šlupkou od pomeranče. To byly prdy.

Boris trénuje na kartářku. Dokázal v jedný ruce udržet celej balík karet.

A než začneme, ještě si musí kluci dát jeden filmík. Sedí v první brázdě.

Našli jsme solidní základy, tady by se dal postavit větší dům pro větší šneky.

Penzion U Maximálně sympatickýho šneka je hotov. I zasklenej.

A dveře na petlici. Panty z pravé kůže. Střecha je odklápěcí, aby se dalo bezproblémově šmírovat.

Penzion je hotovej, co teď?

Lesní sámoška (2014/37) Langoš sajtoš tojfološ (2014/36) Desáté jubilejní Krkonoše (2014/35) Už ty pily dořezaly (2014/34) Anenská pouť (2014/33) Z Orlickejch do Jeseníků (2014/32) Konečně GGB (2014/31) Petra 50 (2014/30) Hurá na GGB (2014/29) Suši po snafranciscu (2014/28) Slovensko-finská svatba (2014/27) Tráva neroste (2014/26) Čínská čtvrť podruhé (2014/25) Křížová cesta (2014/24) A zase ty šedesátiny (2014/23) Golden Gate Park (2014/22) Dvoje kulatiny (2014/21) O běhání (2014/20) Čínskou čtvrtí poprvé (2014/19)

Hledejte napravo. Jsou tam i jeptišky.

Archeologové zveřejnili dosud nejpodrobnější mapu podzemí Stonehenge, již získali díky sondě, která umožňuje prozkoumat terén do hloubky tří metrů. Slavný monument dříve nebyl osamocen, ale tvořil součást komplexu sedmnácti chrámů a svatyní. Podařilo se nalézt i stopy po asi šest tisíc staré, 33 metrů dlouhé budově, která zřejmě sloužila k rituálním pohřbům. Poprvé po třiceti pěti letech přišli vědci sledující stav ozonové vrstvy s dobrou zprávou: množství stratosférického ozonu významně vzrostlo. Odborníci to přičítají zákazu používání freonů v chladicích zařízeních a sprejích.

Fotky dětí jsou v hlavním fejetonu.

Babička upozorňuje třiapůlletého vnoučka na dětském hřišti: "Toniku, pozor na té kládě!" Tonik na to: "Babi, neboj, mám hovnovahu!"

DOX (do 22. 9. 2014) Výstava PRVNÍ LINIE připomene 100 let od výročí začátku 1. světové války. V hlavním výstavním prostoru Centra DOX se v monumentální prostorové site-specific instalaci slovenských umělců Bohuše a Moniky Kubinských střetnou dvě bojové linie: zákopový val evokující „verdunský“ obranný systém z první světové války a linie tvořená fragmenty autentických protileteckých bunkrů (tzv. „kugelbunkrů“) z druhé světové války, která byla jejím přímým důsledkem. Pomyslné opuštěné a ztichlé bojiště, v němž se tyto dvě „první linie“ dvou největších válečných konfliktů v dějinách lidstva setkávají, se stává jakýmsi mementem uplynulého století válek a jejich absurdity.

Pavel Robert Magocsi: Národ odnikud Ilustrované dějiny karpatských Rusínů Historie Rusínů od nejstarších dob po současnost obsahuje téměř dvě stovky fotografií, map a ilustrací. Autor textu je vedoucím katedry ukrajinských studií univerzity v Torontu a obecně uznávaným odborníkem na rusínskou kulturu a historii.

„Sny jsou naše dnešní odpovědi na zítřejší otázky.“ (Edgar Cayce)

Do 19. 9. se v Plzni koná 22. Mezinárodní festival divadlo. Více informací na http://www.festivaldivadlo.cz/

Až do 8. prosince potrvá festival České sny – IV. Ročník kulturního projektu věnovaného propagaci české hudby a hudební spolupráci evropských regionů (více informací: http://www.ceskesny.cz)

Klarinetista působící v New Yorku Oran Etkin dle tiskové zprávy na své nové desce Gathering Light propojuje „čerstvé a dobrodružné kompozice s melodiemi a rytmy, které nasál během turné po Indonésii, Číně, Japonsku či Izraeli“. Etkin k desce, jejíž titul vyjadřuje shromažďování světla, dále uvádí: „Rezonuje to s mými pocity člověka nezůstávajícího ve svém kulturním prostředí, ale přenášejícího kulturu, ve které vyrůstal, do nových situací. A snažícího se vytvářet něco krásného společně s lidmi, kteří jsou jiní než já.“  Na desce dále hrají Curtis Fowlkes (trombón), Lionel Loueke (kytara, zpěv), Ben Allison (kontrabas) a Nasheet Waits (bicí).

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš