Barcelona 13
(Kryšťa Kolumbus)

Po snídani jsme si vyrazili s Roušovnou jen tak na potulky. V plánu jsme měli i Picassovu galerii, ale o té napíšu až v nějakém z příštích vydání WWWprasete. Vyrazili jsme na kolonádu u moře a k památníku slavnýho mořeplavce. Nikdo nás nehonil, nikdo po nás nic nechtěl, nikdo neurčoval naše kroky.

Španělé, potažmo Katalánci, jsou hodně přes kytky a tváří se galantně. Což neznamená, že by mezi nima nebyli hulváti. Myslím, že to je stejný jako kdekoliv jinde.

Přestože je ráno a kavárničky by mohly být bez výčitek zavřený, sem tam nějaká v provozu je. I se snídaní, voňavým kafem a dokonce i s pivem. My jsme všechna lákadla ignorovali.

Kolem tohoto baráku jsme už před pár dny šli, začínáme mít pocit, že už jsme barcelonští floutci, kteří sem patří.

Na Barceloně, stejně jako na Praze, je hezký, jak drze a samozřejmě se mění styly a jak se spolu kamarádí.

Je tu hodně zastrčenejch náměstíček a většinou si ho zastaví nějakým památníkem, sochou, sousoším. Skoro vždycky to je nějakej, podle nich, slavnej místňák.

Trošku jsme lízli slavnou La Rambla a už se nám objevil v celé své slávě a výšce ten jejich mořeplavec.

Moderní plastiky se často odpichujou od Miróů, Picassů a dalších potrhlejch, ale hooodně slavnejch rodáků.

Tam mezi palmami je věž barcelonské atrakce - lanovky Aeri del Port, která vás přiblíží k parku de Montijuic.

Promenáda podél moře je estetická záležitost. Barcelona obecně netrpí přílišným a nápadným nevkusem.

Kryšťa Kolumbus se narodil asi 31. října 1451 v Janově.

Lanovka do parku má věže dvě. Téhle říkají Torre Jaume I.

Monument ku slávě Kolumba postavili na počest Světové výstavy v roce 1888 v Barceloně. Výška 60 metrů. Autorem je Rafael Atché. Socha je umístěna na vrcholu korintského sloupu a podstavec je zdobenej alegorickejma sochama. Vyznačuje se čtyřmi znaky, který představujou čtyři španělský regiony: Katalánské knížectví a království León, Aragonie a Kastilie.

Kryšťa ukazuje směr, kterým se údajně vydal v té slavné době, kdy omylem objevil Ameriku. V jeho době už nenápadná většina lidí na světě byla smířená s tím, že země není placatá, ale kulatá, matematici dokázali dokonce vypočítat přibližnej obvod zeměkoule, ale kolem světa se ještě nikdo ofiko nevydal. Kolumbus se rozhodl, že cestou na západ obepluje zeměkouli a dorazí do Indie, kam se jezdívalo do té doby výhodnějším směrem opačným, tedy na východ. Kulatost zeměkoule byla deklarovaná odvážnými vědci, kteří se vzepřeli mainstrýmu a prohlašovali, že země nemůže bejt placatá, protože.... a chrlili jeden argumet za druhým. Propagování kulatosti některým způsobilo i smrt. Ti chytřejší svá tvrzení veřejně odvolali, ale uvnitř zůstali věrni svým objevným mystifikacím. Postupně se kulatá země ujala jako nejpřijatelnější a nejjednodušší model světa. V dnešní době se objevují noví vědci, není jich mnoho, ale jejich počet narůstá, kteří se vrátili ke středověkým úvahám, že země je placatá. Svá tvrzení opírají o stejně krkolomné úvahy, jako ti dávní, co propagovali kulatost. Zdá se, že vše se neustále opakuje. Třeba jednou tihle placatí snílci a bojovníci proti tupému majnstrýmu zvítězí a učebnice dějepisu se přepíšou a Kolumba začerní.

Rambla de Mar.

Kolumbus už od malička chtěl bejt mořeplavec. A podařilo se mu to. Nakonec se stal docela slavnej a tak se jeho curriculum vitae (CV) ujali různí falzifikátoři a manipulátoři, takže se postupně objevovaly informace, že Kolumbus nebyl Janovan, ale prej byl Portugalec, Španěl, dokonce přímo Katalánec, potažmo Barceloňan a nebo Polák. Káčko s dohady zatočil a v závěti se prohlásil za Janovana.

To byl zas mejdan.

Capitanía Marítima.

Okolo památníku je hejno lepých lvů. Sloup je železnej a prej váží přes 200 tun. Kromě samotnýho mořeplavce je sloup ověšenej spoustou alegorickejch postav. Jo a vnitřkem prej vede výtah, kterej vás vyveze až pod paty Kolumba. Prej je odtud moc pěknej výhled. Ale my jsme tu byli, když se výtah rekonstruoval.

I lvi někdy potřebují soukromí.

Kromě alegorických postav jsou zde výjevy z jeho slavnejch plaveb.

Nebozí Indiáni, neboli jak si myslel Kryštof Indové, se divnejch námořníků oprávněně báli. Hodně jich přišlo o život, nemoci zavlečené z Evropy je kosily po tisícovkách. Takové malé indiánské pandemie. Největší bordel Indiánům však asi způsobilo zavádění křesťanství. Zavádění bylo drsně nekřesťanské.

Tam, vážení přátelé, tam je Indie.

Kolumbus dumá nad glóbusem. Ale zatím netuší, že se mu do cesty postaví kontinent, kterej ještě nikdo neobjevil. Kontinent plnej Indiánů.

Alegorické tanečnice s křídly. Prej Fémy podle řecké mytologie a nebo Famy podle římské. A pak se v tom má někdo vyznat.

Roušovna v klubku lvů.

Kdo zlobí, skončí v síti.

Příď slavné Kolumbovy lodi. Věhlasnej filozof doby osvícenství Voltaire označil Kryštofa Kolumba jako hlavního viníka pandemie nemoci syfilis, která tehdá zachvátila Evropu.

Lvi jsou dost nasraní na turisty, protože jim ženský šahají na koule.

Mezi památníkem a molem je spousta krámků s cetkami a suvenýry.

Kolumbus zemřel v 55 letech. Po první plavbě hned chvátal ke královně Isabele, aby jí za čerstva napráskal všechny novinky a podrobnosti z cest. Bylo to důležitý, protože v civilizované Evropě začínalo zrovna období kolonizací.

Západ kontra východem.

Můžete si tu koupit všelijaké ty originály Pabla Picassa.

Cirque du soleil.

Rambla de Mar.

Barceloňané pilně opravují baráky s historií. Neoklasickej "Port de Barcelona" z roku 1902.

Parkoviště pro chudé jachtaře.

Pro boháče je přístaviště kousek dál. Ale chudé jachty vypadají líp.

Starej sklad a celnice. Aduana del puerto de Barcelona.

Muž s ptákem.

Pán s ptákem a věží.

Kromě zaparkovanejch výletních lodí je tu i pár luxusních hospod.

Hodiny pro námořníky.

Zlobil, tak mu máma zdrhla.

Pablo Picasso na nás čeká po obědě.

Ale láká nás, ať jdeme hned. Tak jsme se rozhodli, že teda jo. O návštěvě jeho galerie až jindy.

Olina neodolala a koupila si zase šátek. Nikdo neví kolikátej.

Chcete si zahulit z kalašnikovů?

Narazili jsem na dveře do Ráje.

Chcete teta tetování?

Uličky klikaté, ale hlavně naprosto neskutečná náhoda, v téhle uličce nebyl na pár vteřin ani jeden člověk.

Lákadla.

3B - barevná Barcelona barevně.

A pak jsme našli i cestu ven z Ráje do Pekla.

Dalí vás zve do rámařství.

Balkónovka. Bydlení pro kočičku z přepravky na kedlubny.

Tenhle balkónek mi připomíná Roušovnu. Takhle to u nás vypadá taky. A dokonce na dvou balkonech, dovnitř i ven. Vlastně tenhle balkónář je proti Roušovně čučkař.

V parku o přestávce hopsají žákyně na muziku z mobila z bluetoothovýho repráčku.

Zatímco dospělí Asiaté hrajou karty za prachy. Sice jen centový částky, ale hazard je hazard, jak by řekl pleonasista.

Busker.

Zjišťujeme, že jsme s tím Picassem udělali dobře, protože večer u velké fontány slibujou nějakou vodohru se světly a tóny.

Barcelona je plná starých i nových soch.

V parcích tu je krásně klidno.

Nějaká jiná fontána.

Husy tu provozujou půjčovnu pramiček.

Žije tu i Mamut. Už na začátku minulýho století jakýhosi vědce napadlo, že by v parku de la Ciutadella mohla být mamutí socha ve správné velikosti. Chlápek se jmenoval Artur Bofill.

Draci tu ve dne v noci chrlí vodu.

Hambatý holky, který by na facebooku neprošly a váš účet by byl zablokovanej.

Zlaté čtyřspřeží.

Parc de la Ciutadella. Park patří k těm největším v Barceloně.

Dokonce tu prudí i Neptun.

A chlápek s hemeroidy.

Ciutadella je hojně navštěvovaná.

Holubi na věhlasnýho Neptuna serou a mají ho dost na háku.

Dáma s ptákem v ruce.

Okřídlení koni a okřídlení holubi.

Torre Glòries (dřív Torre Agbar) je barcelonskej mrakodrap. Výstavba probíhala v letech 2001 až 2004 a stála 130 milionů eur. Byl slavnostně otevřenej 16. září 2005. Má 33 pater a výšku 144,5 metrů. Za designem budovy stojí architekt Jean Nouvel. Budovu proslavil především neobvyklý tvar, ale také její noční osvětlení.

Abstrakcí z mramorové stěny Ciutadelly se s vámi protentokrát loučím. Čekají vás ještě 2 až tři díly. Ten příští by mohl být třebas o tom Picassovi.