[CNW:Counter]
e-mail

První noc v Yosemitech
Jedeme někam na večeři a pak...

V minulém čísle jsem se jen tak zlehýnka dotkl času aktuálního, ale teď mi dovolte (co se vás vůbec ptám, že jo), abych znovu zavzpomínal na náš krásnej výlet do Yosemit. Ten první byl jen na víkend, ale byl nádhernej. Minule jsme vyjeli z yosemitskýho údolí a jeli někam na večeři. Jiřka s Lálou to tu tak milujou, že mají jakousi šalinkartu, která jim umožňuje celoročně navštěvovat Yosemity bez placení vstupnýho. I náš Honza, když viděl Yosemity se nadchl a hned si šalinkartu pořídil taky. A protože sem Lála s Jiřkou jezdívají roky a mají to dost zmáknutý, tak nám některá svá oblíbená místa ukázali. Jedním z nich byla i ta typická americká zájezdní hospoda poblíž solnýho jezera.

Silnice se zařezává do skal, pod námi se líně vine unavená podvečerní řeka. Vody v ní moc není, ale co se divíme, vždyť je léto.

A pak jsme se vzájemně fotili v různých seskupeních, abysme nakonec na výsledné teoretické fotce byli všichni.

Na krajinu padá soumrak, mraky dramatické, ale čiší tu z každýho centimetru klid a pohoda.

Američani si libujou v barevnejch žrádlech a na všechno si kydají dresingy. Proč ne. A dokonce to je i dobrý.

Každej jsme si dali nějakou jinou barvičku. a k tomu kolu,

Večer se snáší na krajinu jako velkej netopýr. Musíme jet dál, abychom stihli postavit stany a nebyla ještě úplně tma. To se nám stejně nepodařilo, ale od čeho jsou čelovky.

No a obligátní americké vlastenectví, něco, co si u nás ani neumíme představit. Po tolika letech rudýho marasmu a prvních májích a povinnejch mávátek je těžký v někom vybudovat hrdost k vlajce a nebo jiný kravinky, které jsou pro nás, pokažené komoušema i tak daleko od vlasti srandovní a téměř nepochopitelné. Poprvé jsem si tu naši českou odlišnost uvědomil těsně pro sametovce, kdy Československo odlehčené od vedoucí úlohy komoušské strany zaplavily hordy Američanů a začaly pomáhat s výukou angličtiny, protože u nás byli jen samí učitelé ruštiny. A jak jeden z nich nás pozval na mejdan k sobě do podnájmu. A jak jsme čuměli jako blázni, když jsme viděli, že tenhle človíček, který se netajil tvrdou kritikou ke svý vládě a prezidentovi si na stěnu u postele připíchl obrovskou americkou vlajku. Hadrovou. Kterou si musel přivézt už ze své domoviny. To bylo, teda alespoň pro mě něco novýho až fantasmagorickýho. Nadávat na prezidenta a vládu a mít rád svou zem a vlajkou to dávat najevo.

Noc proběhla bez překvápek, ráno svítí sluníčko, chystáme se na snídaní a taky navštívit Mono Lake, což bude jeden z dalších prasečích fejetonů a možná, že ne jeden.

Lála s Jiřkou jsou vybavení na kempování, protože tomu tady v Americe úplně propadli. Asi to je spojené s velkou zemí. V Austrálii taky většina rodin kempuje a stanuje. Ale nechalupaří.

Zkoušeli jsme místní piva. Některý jsou docela dobrý, a některý ještě lepší.

Mně chutnalo pivo 88, protože mělo hezkou zátku.

Olině chutná pivo obecně. Bez ohledu na zátky.

Honza spal v noci v hamace, má takovou sympatickou. Ani úplně malá, ale velmi přenosná a lehká.

Lála půjčil návěs, aby se do něho daly naházet kempovací pomůcky. Návěs je takovej americky kulatej, prej taky proto, že medvědům se pak blběji otvírá. A po otevření je tam návod, co jak dělat, ale nejde to moc přečíst. Důležitý v Americe je, aby tam byl. Ten návod.

Olina si po dvaceti letech z očí do očí může popovídat s bráchou.

Na parkovišti je silný stroj.

Většina atrakcí, kde se něco platí tu v Americe bývá samoobslužná. Přijdeš, přečteš si kolik, vemeš obálku, vložíš příslušný obnos a vložíš ho do pokladničky přišroubované k informační ceduli. Pro mě, Čecha je skoro neuvěřitelné, že to nikdo neodšroubuje a že skoro nikdo nepodvádí. Fakt je to na palici. Asi ti Američani nebudou normální. No představte si, že nikdo nikde a vy máte dobrovolně zaplatit 4 dolary za osobu a hodit to do krabičky, kdy se už krčí další hromady čtyřdolarovek. Peklo. A příště o tom Mono Lake, na který jsme si zaplatili bez vynucování vstupný.

podpis


Badatelé z Centra výzkumu globálních změn Akademie věd ČR zjišťují na experimentální stanici nedaleko Bystřice nad Pernštejnem, jak by mohla zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v našem ovzduší v budoucnu ovlivnit kvalitu klíčových plodin. Nová stanice s 24 skleníky umožňuje badatelům pozorovat rostliny pod vlivem dvakrát vyšší koncentrace oxidu uhličitého, ale také pod vlivem sucha či UV záření.

Nová studie NASA ukázala, že tropické lesy mohou v reakci na rostoucí koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře absorbovat mnohem více skleníkových plynů, než se dříve předpokládalo. Posledních 25 let přítom klimatologové věřiil, že severní lesy budou izolovat více oxidu uhličitého než pralesy.

 

To nejhezčí na čase vánočním je získaný prostor po odstraněném stromečku.

 

Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)Atrium na Žizkově - FILIP GAJDŮŠEK - SOLVE ET COAGULA (do 06.02.2015)
Věnuje se převážně olejomalbě se zaměřením na portréty a figurální tvorbu. Jeho práce překračují různá historická témata a styly od šerosvitu po pointilismus.
Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)DOX - THIS PLACE (do 2. 3. 2015)
Světová premiéra monumentálního uměleckého projektu This Place představuje práce 12 světových fotografů a jejich pohled na Izrael – jeho historii, geografii, jeho obyvatele, každodenní život a význam, který tato země má pro zbytek světa.
Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)Galerie UM - Giovanni Battista Piranesi (1720-1778) (do 1.2.2015)
Rozsáhlá výstava představí dílo jedné z nejvýraznějších postav světové grafiky.

Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)

Bádur Oskarsson: Placatý králík
Co všechno se může stát, když pes a krysa narazí ve městě na placatého králíka – v této knížce pro děti i dospělé doplněné originálními ilustracemi naleznete nevšední příběh s překvapivým koncem....

 „Když si všichni myslí to samé, znamená to, že někdo z přítomných nemyslí.“ George S. Patton

Otáčivé hlediště v Českém Krumlově zřejmě i nadále zůstane v zámecké zahradě. Do roku 2017 bude v nezměněné podobě, architektonická soutěž pak určí následující podobu točny. Komice UNESCO doporučila umístit scénu mimo zámecký areál, ale je pro ni i přijatelné řešení s hledištem uvnitř zahrady.

Martin Kratochvil / Jazz Q - Temne slunceFrancouzský bubeník Xavier Desandre Navarre se na svém novém albu In-Pulse představuje jako zkušený autor, který ve svých kompozicích dokáže skvěle skloubit rytmickou a melodickou složku. Své autorské album natočil se svým kvartetem – se Emilem Spanyim za pianem, Stéphanem Guiallem na dechové nástroje (saxofon, flétny a basklerinet) a se dvěma střídajícími se kontrababisty (Stéphane Kerecki, Bruno ousselet). Jako hosté se objevují zpěvák Alan „Allonymous“ Conway a akordeonista Vincent Pierani (zde jako hráč na akordinu – „foukací akordeon“).

 

Vážení přátelé, kamarádi,

posílám Vám pozvánku na koncert našeho kvarteta, který se uskuteční v neděli 18.1.2014 v 19:30 v Besedním domě v Brně. Všichni jste srdečně zváni, více info v příloze nebo na stránkách www.shquartet.webnode.cz; www.shquartet.cz.

S přáním všeho dobrého do nového roku

Ondřej Plhal.
PS. Pozvánka je určena k volnému šíření - Besední dům je velký a vejde se nás tam dost :-)

Vážení diváci a příznivci Divadla Radost,

dovolujeme si Vás upozornit, že příští úterý 13. ledna 2015 v 18:00 hodin se na prknech Divadla Radost opět objeví jedno z divácky nejúspěšnějších představení MACH A ŠEBESTOVÁ.

Pokud jste ho ještě neviděli, máte jednu z posledních možností! Další repríza pro veřejnost je plánovaná na duben 2015, což bude poslední večerní repríza v sezóně 2014/2015.

 

PŘED ODJEZDEM NA VÝLET

do neznáma jsme už neměli dva kocórky Venca, ale jen jednoho. Zrzavej zmizel před naším odjezdem na slovenské miniturné se Soňou a černej tu byl sám. Těžko se na to zvykalo, před tím byli jako dva bráchové a dobře se na ně koukalo.
Zrovna, když jsme s Jirkou byli na Božím Daru, volali Pavel s Terezkou neuvěřitelnou zprávu: "Zrzavej Venca se vrátil! Vypadá krásně, jakoby se o něj někdo staral!" Znělo to neuvěřitelně, skoro po měsíci...
Krásné novoroční překvápko! Vypadá a chová se tak, jako by se nic nestalo a žije se dál:

"Čím to voníš, kdes byl tak dlouho?"

"Toto neznám!"

"Aspoň naznač..."

"Ále..."

"Neprozradí, ach jo.!"

"Hm, aspoň že jsme zase dva."

"Ať si teď zkusí zase přijít ten hajzl loupežnickej, co nás chce přeprat!"

Dada a spol.

E-mail