prase č. 39

Hitchcock a jeho pták
(Příběh straky)

Před domem nám roste obří jedle. Na jedli se každý rok usadí straka, která si na ní postaví hnízdo, vysedí a vyvede mladé. Toto by klidně ušlo naší pozornosti, protože jedle je vysoká a do horních větví není vidět. Co se však přehlédnout nedalo bylo to, že od počátku srpna se na nás straka podivně koukala a od počátku září na nás den co den nalítává jako stíhačka. Počká si, až projdeme kolem ní, a když jsme za ní, tak se nám zezadu snese nad hlavu. Nejraději to dělá dětem a nejvíc Borískovi. Je neomylná, vyčíhá ho úplně vždycky. Snažíme se straku ošulit a vyrobili jsme Borískovi na helmě náhradní oči, aby to vypadalo, že se na ní kouká, i když je ke strace zády a do helmy jsme napíchali takový barevný drátky. Straky prý nelítají pod nejvyšší viditelný bod.

Ptáci jsou v oboru elektro osoby znalé s vyšší kvalifikací.

Ale nějak moc to stejně nepomohlo.Straka není blbá a ví, kde má Boris oči opravdický. Naše ulice se tak stala docela adrenalinovou záležitostí. Stračí teror. Lidi, co tu procházeli, s sebou i v parném počasí nosili deštníky nebo klacky, kterýma mávali nad hlavou, aby se rozvzteklené strace ubránili. Na ulici se objevily výstražné cedulky hlásající: "Warning, swooping magpie in this area." A tak jsme chodili na vycházky s klackem. Straka sídlila na jedli, trůnila na naší střeše, lebedila si na naší zahradě a nalítávala na kolemjdoucí. Až jednoho dne přišel sympatický chlapík s barevnou čepičkou a nastražil u nás na zahradě ptačí past. A zvědavá straka se za chvilku chytla. Pastička je normální kulatá kovová obruč se sítí, jedna strana obruče je přivázaná na špagát a ten je uvázanej za něco, takže obruč je polozvedlá. Na zemi je naplkaný mletý maso a chytač musí trpělivě čekat s nůžkami v ruce.

A když se straka mlsně přiblíží k masu a začne zobat, tak Pampalini musí nůžkami přestřihnout špagát a obruč spadne a straka je uvězněná vevnitř. Naše straka tedy uvízla v síti, ptačí muž jí vyndal, trochu se s ní pomazlil a smutně prohlásil, že je to samička, a ta nenalítává. Ten, kdo tady děla letecké rodeo, je stračák a ten se nechytl. Samičku si vzal domů na pozorování a pastičku nalíčil nanovo. Ráno jsme kuchyňským oknem pozorovali, jak se sameček (teda, ono se to nedá moc poznat) krůček po krůčku přibližuje k mletému masu. Pampalini Milan si vzal do ruky nůžky a za chviličku šmik, a stračák byl v síti. Zavolali jsme ptačího muže v barevné čepičce, ten si stračáka odnesl domů a samičku pustil na svobodu.

Chycenej

Bojovník

Ale je to marný.

Bobík kontroluje úspěšnost lovu.

A měl pravdu, samička krmí mladé a učí je stračímu životu a na nalítávání na Borísky nemá čas. Sameček je prý mladý jinoch, jsou mu asi 3 roky. Prý v této samé jedli bydlel i jeho tatínek, který též nalítával. A jednou, když se takhle snášel na nebohou oběť, tak ho při tom sejmulo auto. A mladé strače u toho bylo a asi se rozhodlo převzít po otci leteckou štafetu. Prý takhle hodně agresivní straku ptačí pán v barevné čepičce už nepamatuje několik let. A že ptáků chytá dost a dost. A nejen ptáků. Včera se chystal do nějaké vesnice u Balliny osvobodit jednu abordžinskou rodinu od obřího hnědého hada, který se jim usadil v domě. Ptákař bydlí tady v Evans Head, ale spoustu času tráví na Bali, odkud má i tu svou barevnou čepičku. Za dva dny nám stračáka přinesl v kleci na zahradu, prý, aby se potěšil se svojí družkou. Straky jsou totiž monogamní zvířata a když se dají dohromady, tak jsou spolu celý svůj stračí život. A tak aby ani jeden moc nestrádali, tak nám ptačí muž pověsil stračáka na věšák na prádlo a odjel do domova důchodců navštívit svého starého tatínka. Strašákovi dal jméno Swoopie. A tak se chudák Swooopie chvíli plácal naštvaně v kleci, děti ho okukovaly, a za chviličku už za ním přiletěla stračí družka. Byla to docela romantická podívaná. Nejprve si sedla na klec a zobáček prostrčila dovnitř, možná ho čichala, ale takhle zdálky to vypadalo, že si dali pusu na přivítanou. Pak si sedla na sušák a začali vrkat. Je to takový zvláštní vrkot, nejdřív to zní jako holubí vrkání, straka vypne hruď, hlavu zvrátí do zadu, zobáček nasměruje k nebi a ozve se hrdelní zvuk jako od holuba, pak se ale hned narovná a dovrkne už v úplně jiném stylu a kadenci.

Jako tlukou slavíci...

Návštěvní den v lochu.

Neměl jsem se na toho Boríska raději vysrat?

Pozdě bycha honíš, kámo.

A koukej sekat dobrotu, ať seš zas brzo doma.

Tak si tam tak vrkali, stěžovali, tokali, pak přišlo širší příbuzenstvo a za chvíli nám jich na sušáku sedělo pět a všichni rozjímali a povídali. Pak se trochu pohádali, samička je všechny vyhnala a sama si s ním ještě chvíli tokala, pak se rozloučila a letěla krmit mladé.

A tohle je slavný lovec zlounů- Halden Boyd.

Párkrát si ho ještě přiletěla zkontrolovat, a pak si pro něj ptačí pán v barevné čepičce přijel a odvezl si ho zase domů. Každých pár dnů nám ho sem bude nosit na návštěvu. Bude ho držet v zajeti ještě asi měsíc, do té doby by měla mláďata vyletět z hnízda a pak už by Swoopie neměl nalítávat. Život strak je děsně dobrodružný, plný adrenalinu a romantiky.

Ptačí muž v barevné čepičce se jmenuje Halden Boyd, o přírodě píše, taky ji fotí a tak různě. Tady je pár odkazů na něho a jeho fotky:
Fotka hada Halden Boyd na facebooku. Tady jsou jeho fotky.

Až bude tvůj mladej samostatnej, zas tě pustím, neboj.

Pár vyzobaných informací o strakách:
- většina malých stráčat nepřežije první rok života.
- průměrný věk straky než zcepení je 3 roky, ale můžou se dožít i 21 let. Tyto informace se týkají Evropy, v Auastrálii žijou straky mnohem déle než 3 roky asi kvůli klimatu. Možná taky kvůli těm hodnejm pánům v čepičkách, kteří se starají o to, aby se poklovaní Australané nenasrali a nestali ptákovrahy. v Česku by táta takovýho napadenýho svýho synečka určitě nemaloval na cyklistickou helmu falešný očička a podvodný anténky. Ani by nevolal hodnýho chlápka v čepičce (kdoví, jestli takoví jsou k dispozici), ale rovnou by vzal vzduchovku a mladýho a šli by zaujmou vhodné stanoviště se zadostiučením by mu jí vpálili přímo na komoru. Ti méně militantní by ho otrávili nějakou návnadou na krysy, koupenou v drogišce. A byl by pokoj, navždy, ne jen do dalšího jara. Ještě se Australané mají hodně co učit, jak na přírodu a na zlý ptáky hitchcockáky.
- straky se páří od druhého roku věku
- samice snáší průměrně 6 vajíček.
- na vejcích sedí samice, ale mláďata krmí oba. Oba, pokud se starej nedostane do lochu za bezdůvodné napadání školáků.

Varovný nápis o nalítávači už zmizel, protože nebezpečí pomíjí.
Hluboce smekám před takovým přístupem ke zvířátkům a přírodě.

Kromě zuřivýho strakouna, se začali právě hrnout ze svých zimních děr i jedovatí brown snakes, Helča si byla s kámoškou zaběhat po aboridžinské naučné stezce a chtělo se jí čůrat, hned u vstupu do parku je takovej srandovní hajzlík, nemá střechu, jen boudička okolo človíčka. Ale na římse toho hajzlíku se vyvalovala obrovská goanna skoro metrová ještěrka. Helči se moc nechtělo čůrat v její velké přítomnosti, že prý kdyby na ni spadla, tak by se jí okamžitě zarazilo čůrání a spustilo kakání. Posrala by se leknutím, tak se vyčůrala vedle hajzlíku. Jakýsi zřízenec na holky vesele volal, ať jsou opatrné, že brown snakes vylejzají z děr.

A ke všemu tomu připlula k pláži v Evans Head obrovská velryba Killer whale. A chcípla si tu, takže přpluli i žraloci a hodovali na ni. A proto byla pláž na jeden den uzavřená, všude hezké ceduličky, které na problém upozorňovaly. Prý, kdo se chce koupat, tak v řece a jen pokud možno do hloubky po prsa, tam se žralok nedostane. Druhý den žraloci odtáhli, ještě tam zůstal kontrolní člun, ale už se zase do moře smělo. Surfaři vyrazili do vln. Všecko v pohodičce a bez hysterie.

poznámka redakce:
Když byla redakce v Austrálii, zažila první útoky tohoto stračáka v přímém přenosu. Šli jsme s Milanem něco kutit na autě a Bobík šel samozřejmě s chlapama. Na trávě pod velikým stromem si hrál s klacíkem a najednou přiletěl strakáč a šel po Bobíkovi, ten se lekl, mávnul klacíkem a padnul na záda. Vleže lakonicky poznamenal: "On mě chtěl bouchnout a já jeho." To jsme netušili, že se příběh s ptákem takhle vyhrotí. Bylo jasné, že je to kvůli mladejm, ale tohle nečekal nikdo. V karavanparku se usadila jiná dvojice nerudných ptáků, kteří si udělali hnízdo přímo ve středu toho parku hned na trávě. A ve velkém předstihu dávali lidem najevo, že bacha, tady teď budem bydlet my a budem tu mít vajíčka a tak si dávejte bacha a neserte nás. Ještě před vrhem nás od hnízda samička odlákávala stejně jako v blbejch ruskejch filmech, kulhala a vláčela za sebou křídla aby ná přelišačila. My jsme se mladejch nedočkali a odletěli jsme dřív, než spatřili světůlo svýho světa. Helča psala, že mláďátka jsou už na světě a mám a s tátou je pyšně vodí po asfaltce.

Fotky: Milan

bazar

Redakční novinky

29.8. 2010
Nenápadně jsem změnil vstupní bránu do fotogalerií a přidal jednu australskou výstavku, kam budu pomaličku strkat komentované obrázky, které se mi nebudou hodit pro použití ve fejetonech, ale bylo by mi líto, kdybych vám je nevnucoval. No a také lze vyhledat v archívu všecky předchozí povídánky z Austrálie v sekci "Vyrváno z cestovních deníčků".

3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k nasrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého Štěpána, které mi poslala již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.

Baselitz Chodovská tvrz
Sdružení pražských malířů a jeho hostů ze Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska (do 3.10.2010)
2. část výstavy, která se koná k 20. výročí založení Sdružení pražských malířů.
Vystavující: Petra Adámková, Lucie Bukovská, Michal Čáda, Jana Herzová, Dana Hlobilová, Jiří Hruška, Zdeněk Chotěnovský, Ludmila Jamníková, Vojtěch Kolařík, Jiří Kryštůfek, Milan Křenek, Karel Peřina, Magdalena Šnajdrová, Milan Vácha, Josef Vajce, Helena Vančurová, Jiří Volf

Ateliér Josefa Sudka
Alena Kotzmannová - ''Rybí lidé - Fish People'' (do 24. 10. 2010)
Výstava fotografií z aktuální tvorby autorky.

Nová síň
Jaroslav Štědra ''Krajina barvou zbásněná'' (do 3. 10. 2010)
Tvorba Jaroslavy Štědry je dokladem, že řemeslně dokonale zvládnutá malba je médiem, které má stále svoji hodnotu a vedle aktuálních uměleckých proudů nikterak nezaniká. Jeho tvůrčí postup je takřka staromistrovský. Olejové lazury na plátno klade v mnoha vrstvách což mu dovoluje plasticky modelovat prostor a především zachytit valéry jeho prosvětlení. Původní inspirací je pro něj reálný prostor, který se většinou ztotožňuje s konkrétní krajinou. Ten se zároveň prolíná s prostorem mentálním, se vzpomínkami, vjemy, vůněmi a chutěmi. Malíř do krajiny vtěluje své pocity a přetváří ji ve vizuální esenci prožitého momentu. Zříká se popisných detailů i vymezení pomocí obrysů. Jen občasné použití křehké linie, která nezapře šímovskou inspiraci, odkazuje k původnímu zakotvení v reálu. Světelná škála na jeho plátnech variuje od něžně mihotavého svítání na vodní hladině přes smířlivé dopolední projasnění olivového háje, ostrou polední záři v široce rozevřené krajině, unavené světlo odpoledního slunce v polích, až po tajemné stmívání za oknem.

Galerie U zlatého kohouta
MILAN SOPOUŠEK: "Fragment tajnosti" (do 14. 10. 2010)

Galerie U zlatého kohouta
DANIELA ŠAFRÁNKOVÁ: "Zuzana v lázni" (do 14. 10. 2010)

Galerie u Betlémské kaple
František Skála - Výběr z díla (do 15.10. 2010)
František Skála jr. patří k nejvýraznějším osobnostem na současné výtvarné scéně. Každá jeho výstava udivuje diváky sílou imaginace, směsí humoru a vážnosti, ironie a úcty, monumentality a jemné citlivosti. V svých objektech zpracovává přírodní nalezené prvky do nových souvislostí a podob a přitom vytváří zdání, že se jedná o tvořivost samotné přírody.
Je členem skupiny Tvrdohlaví, od roku 1974 je zakládajícím a skutečným členem tajné skupiny BKS a komturem Řádu Zelené Berušky. Kromě orchestru MTO Universal působí v hudebním tělese Finský barok a ve vokálním triu Tros Sketos.

Galerie hlavního města Prahy - Staroměstská radnice
TOMÁŠ CÍSAŘOVSKÝ / Žlutá skvrna Výběr z akvarelů 2000–2010 (do 21.11. 2010)
Tomáš Císařovský patří k výrazným figurálním malířům střední generace, kteří na konci osmdesátých let uvedli na českou scénu postmodernu. Do širšího povědomí kulturní veřejnosti se zapsal svým legendárním „legionářským“ cyklem vztahujícím se k zamlčovaným a dezinterpretovaným částem historie. Od devadesátých let patří k umělcům, jejichž dílo je uznáváno a kurátorsky sledováno.
Pro expozici na Staroměstské radnici autor připravil ojedinělou kolekci akvarelů poskytujících příležitost nahlédnout zblízka do tvůrčích procesů odvíjejících se v jeho tvorbě posledních let. Název jednoho z cyklů Žlutá skvrna (v původním významu označující fyziologický bod v lidském oku, kde je nejostřejší vidění) dal jméno celé výstavě.

Michal Ajvaz, Ivan M. Havel: Sindibádův dům
korespondence o epizodických situacích a také trochu o scénkách, okamžicích, vzpomínkách, počátcích, prostředcích a koncích, pobřežních skaliskách, vlnách a gejzírech, hromadách, skládákách, patafyzických a jiných strojích
Kniha přináší soubor dopisů, v nichž autoři zkoumají epizodické situace - svébytné elementy lidského prožívání světa, z nichž se skládá náš každodenní život. Při svých výzkumech se opírají o řadu příkladů takových situací z vlastní zkušenosti i z literární fikce. Situace, která dala knize název, pochází z Knihy tisíce a jedné noci; týká se okamžiku, kdy Sindibád Nosič vstupuje do bagdádského domu Sindibáda Námořníka a žasne nad tím, s čím se tam setkává. Jde již o druhou knihu korespondenčních rozhovorů obou autorů; v první se zabývali svou zkušeností s nočním sněním (M. Ajvaz a I. M. Havel: Snování. Rok dopisů o snech).

Chris Massey, bubeník narozený v Ohiu a žijící v New Yorku vydává nové album nazvané Nue Jazz Project. Titul je inspirovaný japonským folklórem, kde Nue je bytost s opičí hlavou, tělem mývala, tygříma nohama a hadím ocasem. Tento popis má přiblížit rozmanitost kapely, která se při nahrávání desky sešla, krom Masseyho to jsou Donald Malloy (trubka), Benjamin Drazen (saxofon), Evgeny Lebedev (piano) a David Ostrem (basa). Nue je tedy jedinečná bytost, která nese rysy každé ze svých částí. Massey hrál v minilosti s Donaldem Harrisonem Jr., Joem Lovanem, Davem Hollandem či členy Lincoln Center Jazz Orchestra. Nyní je uznávaným skladatelem a aranžérem.

„Nezáleží na tom, že vůl je vůl, chyba je, dělá-li se z něho lev.“ (Karel Čapek)
Každý první čtvrtek v měsíci probíhá v Ústřední knihovně v Praze Poetické fórum – volný a svobodný prostor pro všechny, kteří se zabývají literaturou. Můžete číst ze své tvorby anebo třeba jen poslouchat a diskutovat. Vstup volný.
Ve čtvrtek 30. 9. v 17 hodin se v Městské knihovně v Praze koná Večer PEN klubu a jeho přátel nazvaný Zásloví a podsloví. Číst se bude z tvorby Zdeňka Janíka, na kytaru doprovází Jaroslav Novák.
Kina:
27.9. – Aero – Filmový klub – Pan Nikdo (režie: Jaco van Dormael, Kan./Bel./Fr./Něm., 2009, 133 min. Pohádka) (Jeden život – tisíce cest.) (18:00)
30.9.-3.10. – Evald – The Doors (režie: Tom DiCillo, 2009, 86 min. Dokument) (Celovečerní dokument mapuje vznik americké kultovní rockové kapely, její vzestup i pás, poznamenaný érou drog a smrtí zpěváka Jima Morrisona. Unikátní film vypovídá o době i o slavných muzikantech, kteří kladli důraz na svobodu a odmítali kompromis, čímž inspirovali další generace umělců.) (21:00)
30.9. – Městská knihovna – PREMIÉRA – Bibliothéque Pascal (režie: Szabolcs Hajda, Maď./Něm./VB/Rum., 2009, 105 min. Drama) (Dvě dekády od pádu železné opony stále nesmazaly rozdíly mezi zeměmi bývalých bloků. Koprodukční drama s prvky magie, tragikomedie i thrilleru vypráví o tom, že pokud život nestojí za nic, geografickým přesunem se zničehonic nezlepší.) (19:30)
30.9. – Oko – Casablanca (režie: Michael Curtis, USA, 1942, 102 min. Romantický) (Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor se svou ženou Isou, ve které Rick poznává svou bývalou přítelkyni...) (20:30)
1.10. – Oko – Počátek (režie: Christopher Nolan, USA/VB, 2010, 148 min. Drama) (Lidská mysl je nekonečnou studnicí nepoznaného. Dom Cobb dokáže během spánku z lidského podvědomí získat prakticky jakoukoliv informaci. Tato práce z něj učinila uprchlíka skrývajícího po celém světě. Jednoho dne ale dostane neobyčejnou nabídku – namísto krádeče by musel dokázat myšlenku implantovat.) (20:30)
27.9. – Porepo – Kámen mudrců (režie: André Delvaux, Fr./Bel., 1988, 110 min. Drama) (Osobnost renesančního učence, filosofa, lékaře a alchymisty Zenona Ligra alias Sebastiana Theuse představuje esenci středověkého myslitele a zároveň moderního člověka, osamělého muže, pronásledovaného pro svou politickou, náboženskou a sexuální nekonformnost.) (20:00)
29.9. – Ponrepo – Eva Hellerová uvádí své filmy (Prezentace kolekce současných avantgardních filmů za osobní účasti autorky.) (20:00)
1.10. – Ponrepo – Milionová bankovka (režie: Ronald Neame, VB, 1953, 84 min. Drama) (Námět k filmu poskytla stejnojmenná povídka Marka Twaina, vyprávějící o tom, že z pouhého symbolu bohatství lze dobře žít, protože většina lidí poklonkuje před tímto symbolem.) (17:30)
27.9. – Světozor – Dokumentární pondělí – Roma Boys – příbeh lásky (režie: Rozálie Kohoutová, ČR, 2009, 30 min. Dokument) + Turistou ve vlastním domě (režie: Jaroslava Bagdasarova, ČR, 2009, 45 min. Dokument) (20:30)
Filmové festivaly:
30.9.-14.12. – Decadence Now!, Praha, kino Aero (info: http://www.kinoaero.cz/cz/festivaly/)
1.-3.10. – Maďarský film proti totalitě, Praha, kino Aero (info: http://www.kinoaero.cz/cz/festivaly/)
V Austrálii bylo vyhlášeno deset finalistů, hráčů na dechové nástroje, ceny National Jazz Award. Ti si spolu s pianistou Samem Keeversem, basistou Philem Stackem (vítězem ceny z roku 2008) a bubeníkem Benem Vanderwallem zahrají na jazzovém festivalu v australském městě Wangaratta, který se uskuteční od 29. října do 1. listopadu.
Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
27.9. – Agharta – Hot Line (21:00)
28.9.-1.10. – Agharta – Rhythm Despsrados (21:00)
2.10. – Agharta – Rudy Horvat and Band (21:00)
3.10. – Agharta – La kafeehous avantgarde (21:00)
29.-30.9. – Balbínova poetická hospůdka – Radim Hladík & Blue Effect (20:00)
1.10. – Balbínova poetická hospůdka – Iván Gutiérrez & Madera & To Portugal (20:00)
28.9. – Blues sklep – Eliška Ptáčková Acoustic Sound (21:00)
29.8. – Blues sklep – Slow Fingers (21:00)
30.9. – Blues sklep – Blues Busters (21:00)
27.9. – Carpe Diem – Confluence (20:00)
29.9. – Carpe Diem – Post Meridiem (20:00)
3.10. – Carpe Diem – Dřevěné pytlí v jutových uhlích (20:00)
29.8. – Jazz club U staré paní – Ondřej Štveráček Quartet (20:30)
30.9. – Jazz club U staré paní – Tomáš Hobzek Quartet (20:30)
1.10. – Jazz club U staré paní – Jana Koubková Quartet (20:30)
2.10. – Jazz club U staré paní – Miriam Bayle Band (20:30)
3.10. – Jazz club U staré paní – Franta Kop Quartet (20:30)
28.9. – Jazz Dock – JAZZ ON5 2010 (19:00, 22:00)
29.9. – Jazz Dock – Jazz Mistake (19:00)
30.9. – Jazz Dock – Vinx (22:00)
1.10. – Jazz Dock – Justin Lavash (19:00)
2.10. – Jazz Dock – Santy y su marabú (22:00)
29.9. – Jazzboat – Vesna Cáceres and Anima (20:30)
2.10. – Jazzboat – Vojtěch Eckert Trio (20:30)
2.10. – La Fabrika – Wrgha Powu Orchestra (19:30)
3.10. – Městská knihovna – Hamburg-Praha/Jazz-Projekt 2010 (19:00)
27.9. – O2 aréna – Guns ´n´Roses (20:00)
30.9. – Reduta – Gypsy Project (21:30)
2.10. – Reduta – Julek Baroš Q (21:30)
27.9. – Stará Pekárna, Brno – The Bridgeheads (20:00)
28.9. – Stará Pekárna, Brno – Pitch Bender (20:00)
29.9. – Stará Pekárna, Brno – Ty Syčáci (20:00)
Kluby - cizina:
„Hudba je skvělým arbitrem světa, klíčem k univerzální harmonii a nezbytnou potřebou pro lidské emoce.“ (Hsun Tzu)
27.9. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Lee Ritenour „6 String Theory“ – 50th Anniversary (19:00, 21:30)
28.-30.9. – Blue Note New York, USA – Stanley Clarke Band feat. Hiromi (20:00, 22:00)
30.9. – Twins Jazz, Washington, USA – Mychael Pollard (20:00, 22:00)
27.-30.9. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Jose Feliciano (20:00)
Hudební festivaly:
28.9.-5.10. – JAZZ ON5 2010 – Smíchovský kulturní podzim, Praha (info: http://www.jazzcosk.cz/)
28.9.-28.10. – Svatováclavský hudební festival (info: http://www.shf.cz/)
do 23.10 – Lípa Musica, Česká Lípa (info: http://www.lipamusica.cz/)
do 20.11 – Kytara napříč žánry (info: http://www.kytaranapriczanry.cz/)
tip: 30.9. – KC Vltavská, Praha – The Cavern Beatles (19:30)
do 21.11. – Struny podzimu (info: http://www.strunypodzimu.cz/)
Tanec a experimentální divadlo:
„Vybrat a osvojit si materiál, který tělo objevilo při společné práci, dát mu formu, dočasnou formu dokonalé souhry... Formu v nikdy nekončícím pohybu.“ (Suzon Holzer)
29.-30.9. – La Fabrika – Off line (choreografie: Dominique Boivin) (Setkání s kladinou coby neznámým předmětem představujícím taneční sál o šíři 10 centimetrů a jemným textem napsaným pro tuto příležitost Francouzkou Marie Nimier. Pro potěšení publika zavede choreograf tímto něžným představením diváky do svého světa snů.) + Impromptu (choreografie: Suzon Holzer, Agnés Dufour) (Nalézt alchymii, která nám dovolí hrát si s našimi odlišnostmi, mísit je a proměňovat.) (20:00)
1.-3.10. – Nová scéna, hostuje Laterna magika – Graffiti (režie: Ondřel Andera, Petr Kout, choreografie: Jiří Bubeníček, Václav Kuneš a Petr Zuska) (V tomto představení můžete proniknout pod barevný povrch novodobých znaků a symbolů, které jsou součástí městské rozpínavosti. Nechte se strhnout dynamickou animací obrazu a moderní choreografií v lidských příbězích, které se pod tímto povrchem odehrávají. (20:00)
28.9.-1.10. – Rohanský ostrov – Cirkus Cirkus Classic (Nenechte si ujít špičkovou cirkusovou show! Taková v Praze nebyla alespoň 20 let!) (17:30)
2.-3.10. – Rohanský ostrov – Cirkus Cirkus Classic (13:30, 17:30)
Divadla:
„Smích je esperanto. Nepochybuji, že s jeho pomocí by byla babylonská věž dostavěna.“ (Jean Cocteau)
30.9. – Café Teatr Černá Labuť – Česko Slovenská scéna – Jean Cocteau: Lidský hlas (režie: Alice Nellis) (Jedno z nejslavnějších děl světového divadla. Vstoupíte do pokoje a spatříte ženu čekající u telefonu. Zazvoní či nezazvoní? Telefonní sluchátko je poslední možností, jak se spojit s milovanou osobou...) (20:00)
28.9. a 2.10. – Činoherní klub – Carlo Goldoni: Impresário ze Smyrny (režie: Ladislav Smoček) (Mnoho povolaných, málo vyvolených a loď pluje... Komedie o divadle a hercích.) (19:30)
29.9. a 1.10. – Činoherní klub – Léda (Manželskonemanželská povídka) (Pronikavá psychologická studie scén z manželského i nemanželského života, přesahující až do grotesky.) (19:30)
30.9. – Dejvické divadlo - Doyle Doubt: Černá díra (režie: Jiří Havelka) (Černá díra je hrou, která nám silou divadelních prostředků a zážitků připomíná, že nic není jednoznačné, všechno může být stokrát jinak. Ve chvíli překročení horizontu událostí není cesty zpět.) (19:30)
1.10. – Dejvické divadlo – Petr Zelenka: Teremin (režie: Petr Zelenka) (Příběh člověka, který navždy změnil tvář moderní hudby. Věnováno Robertu Moogovi.) (19:30)
27.9. – Divadlo Bez zábradlí – Francis Veber: Blbec k večeři (režie: Jiří Menzel) (Při srážce s blbcem se může rozsvítit i tzv. inteligentovi.) (19:00)
29.-30.9. – Divadlo Bez zábradlí, hostuje Divadlo A. Dvořáka Příbram) – Hrdý Budžes (19:00)
1.9. – Divadlo Bez zábradlí – 2x Woody Allen (režie: Karel Heřmánek) (Láska a nevěra: dvě sexy komedie na jedno téma. Představení není vhodné pro děti - ale měly by ho vidět.) (19:00)
1.9. – Divadlo Komedie – Günter Senkel, Feridun Zaimoglu: Černé panny (režie: Dušan D. Pařízek) (Deset monologů desíti muslimských žen.) (19:00)
29.9. – Divadlo Na zábradlí – Ubu se baví (autorský projekt Jiřího Havelky) (Aerodynamická ubunalita.) (19:00)
30.9. – Divadlo Na zábradlí – Jiří Pokorný: Milada (nedokončená opera) (režie: Jiří Ornest) (Ráno mrkev, večer nic.) (19:00)
1.10. – Divadlo Na zábradlí – David Gieselmann: Louis a Louisa (režie: J. Nvota) (Adoptujeme jiné dítě. Zase nějakého malého chlapečka, který se sladce dívá z fotky. Takového, který píše krátké dopisy z Brazílie nebo z Afriky, třeba černouška.) (19:00)
29.9. – Švandovo divadlo na Smíchově – PREMIÉRA – Pohřební slavnost (19:00)

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš