Úplně, ale úplně poslední
(Colorado)

Tentokrát potřebuju začít z jiného soudku. Ne, nebojte se, opět vás nakonec budu otravovat povídáním a fotkama z Colorada, i když asi zatím naposledy, ale před tím se musím zmínit o jedné hodně (ne)kulturní a hodně zajímavé aféře. Loni WWWprase napsalo reportáž z happeningu Lubo Kristka, na kterou si můžete kliknout a osvěžit si, o co jde/šlo. Zkusím zhutnit celý košatý příběh do několika málo vět a odkazů. Lubo Kristek vytvořil po návratu z ciziny podél řeky Dyje 11 zastavení, která stojí za to navštívit. Ta místa jsou osázena Kristkovými díly. První u pramene Dyje, poslední na soutoku tří řek, v místě, kde se Dyje ztratí i s Moravou v Dunaji. Díla se tak nachází na půdě Česka, Rakouska a Slovenska. Každé místo bylo slavnostně uvedeno v život happeningem, jak už to tak u Kristka bývá zvykem. Ne všechna místa jsem osobně navštívil a fotil, ale řekněme třeba, že skoro. Mezi jedním ze zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky je hezkej městys Vranov nad Dyjí. Celá glyptotéka i s plastikou ve Vranově se už dostala i do map a dokonce se o ní učí na uměleckých školách. Vranov nad Dyjí je kvůli glyptotéce propagován jako poutní místo. Socha byla městu propůjčena až do roku 2021, jenže cosi se posralo. Současné zastupitelstvo vyhlásilo boj proti umění a cílevědomě se snažilo sochaře i dílo drtit. Zkrátka Vranov je sice nad Dyjí, ale určitě ne nad věcí. Celý spor skončil odstraněním sochy. Autor díla se rozhodl, dřevěnou plastiku na vlastní náklady zrenovovat a umístí ho na jiné, zatím neznámé utajené místo. Jo, je to škoda hlavně pro město, ale co naděláte. Městu socha přinášela velký zájem turistů nejen ze zahraničí. Místo se stalo místem poutním (jasně, soudružka místostarostka na to má jiný názor - například loni ho vyjádřila nevybíravými slovy a flusáním do objektivu. Video je v reportáži viz výše.) Lubo Kristek ale nenechává sokly opuštěné, místo své sochy, která tak děsně dráždí paní doktorku i jejího starostu umístil polystyrénový objekt připomínající H. Moora a nebo H. Pěkně o celé té zastupitelské šaškárně a malosti napsala Růžena Kohoutová zde. Stojí za přečtení. Kulturní úroveň některých zastupitelů Vranova je na stejné úrovni jako když mohl být ministrem kultury Vítězslav Jandák. Jistě bych se dokázal o paní místostarostce (za komouše) vyjádřit peprně, ale nejsem Pavel Novotný z Řeporyj. Jen si milí Vranováci uvědomte, že o tom, co se vám má líbit za vás rozhoduje takováto směšná figurka a na váš názor zvědavá není. Milí Vranováci, zvolili jste si toto a tak máte toto:

Ještě perlička nakonec: Metamorfóza dřevěné plastiky v polystyrén neunikla ani španělskému serveru Nuevo periodico. Ba i česká média se příběhem dost intenzivně zabývají. Od seriózních titulů přes bulváry, TV Nova, Babišovu MfDnes a dokonce i komoušskej plátek Právo o události píše. Jak se vám líbí váš ostudnej kabátek, paní Plivno? Mně je blivno.

A teď už se můžu s klidným svědomím vrátit k tomu, co jste si přečetli v názvu. No jo, je to tak, náš pobyt v Coloradu se doškobrtal k posledním dnům. Když jsme se vrátili od dinosaurů, ještě jsme si museli jednou rozlučkově zopakovat sympatický městečko Boulder.

Kostelů tu moc není, ale tenhle je kamennej.

Potřebujeme se nutně najíst, mezi šlápotama troglodytů nám vyhládlo.

Obchůdek se svatebními šaty a oznamky je už beznadějně zavřenej, tak si nic nekoupíme. Ani jsme nechtěli.

Potřebujeme pár drobnejch dárků domů. Objevili jsme docela velkej obchod s píčovinama. To bylo něco pro Olinu, a jak jsem posléze zjistil, i pro Honzu. Poletovali po krámku a hulákali na sebe, co potrhlýho objevili. Největší radost měli oba z pletenejch potvor, který se dají v zimě požívat jak palčáky na jednotlivý prsty. Pár jsme jich museli koupit.

Byla to totiž ulice plná lákadel.

Mám hlad, ale furt musím čekat, než se ty pletený potvůrky vzájemně ocicmají. Je to peklo.

Tříděnej odpad v Boulderu vypadá jako pianino. Harmonium plné odpadků.

Jo a pro cyklisty tu dělají hodně. Skoro první i poslední. Parkovacích míst pro kola je skoro stejně jako pro auta. A mají i svou značku. Řidiči eSÚVéček to většinou bez držkování dodržujou. A když je na silnici čára s vyznačením cyklostezky, nesnaží se tam jezdit ani parkovat. Co na to Pražané?

Našli jsme si konečně hospodu. Docela sympatickou, ale Olina s Honzou už zase šaškujou.

Asi to bude tak trochu ezoterická paluša (po brněnsku hospoda), vegetariánská a plná karmy. Možná.

Dobrý je, že vegetariáni smí pít pivo, takže lístek s pivy je hodně hustě popracovanej. Co si vybrat?

Dobrý je, že s tím v hospodě počítají, takže si můžete nechat přinýst platíčko malejch frťánků se všema možnejma pivama, ochutnat, posoudit a pak se rozhodovat.

Ochutnávaly i upletené potvory.

Najedli jsme se i napili, ale nezaplatili. Prej jen cash nebo šek. Což jsme neměli. Prej u hajzlíků je bankomat.

Bankomat sice jo, ale jen na kreditku nebo na tu druhou? A stejně, jak na nás volala slečna pinglová, asi nefunguje. Tak nám prej dá obálku s účtem a až dorazíme domů, tak ty prachy, nebo vyplněnej šek máme vložit do obálky a hodit do schránky. No jo, takhle jednoduchý to je. Při představě, že by to doručovala Česká pošta, nebo kdyby se toho ujal nějakej ryzí českej floutek, ani nedomejšlím. Jo a obálka už měla nalepenou i známku.

Po dobrým jídle jsme zase kolem kostela šli hledat někde zaparkovaný naše auto. Olina neustále kontrolovala Honzu, aby někde nezašantročil tu obálku s účtem, že by nerada měla z ostudy kabát.

Zvonice kostela.

Ani večer nedala Olina Honzovi pokoj, tak sedl ke stolu, vyplnil šek, hodil do obálky a obálku hodil do páté schránky na verandě. Jsou tu totiž čtyři byty a proto pět schránek. Ta pátá je pro pošťáka. Chceš poslat dopis? Hoď ho do schránky, pošťák zařídí. Nemáš na dopis známku? Tak přihoď ještě do schránky nějakej dolárek na známku, pošťák zařídí. Tak to tu chodí, Česká pošto.

Je ráno, poslední náš den v Coloradu, poslední den v Boulderu, poslední společná snídaně. Byli jsme v nějaké raritní jídelničce v duchu New Orleans. Měli tam výborný volský voka, dokonce jsem si dal po pár týdnech i obyčejnskej párek. Vynikající snídaně.

Pak jsme se vydali na poslední cestu po Boulderu. Kolem místního soudu...

...pěší zóny s reklamním válcem...

...kolem osiřelýho houslisty, kterej si vydělává na suchou kolu...

...kolem canova home...

...a boulderskýho balvanu s kytkama...

...udělali si poslední společné foto u bizona...

...kolem prodejny s tričkama...

...s erotickou literaturou...

...kolem krásné fontány...

...až k čajovně Kuča...

...prodejny s mapama...

...a starejma fotkama.

...kolem zarostlýho bezdomáče...

...a slona s vrtulí v prdeli...

...až do obchodu s novými tvářemi. Olina s Honzou byli zase jako v sedmým nebi.

Potřebovali jsme totiž nutně najít nějakou dobrou kavárničku a dát si tam kafe. Poslední kafe.

Čekání na kafe.

Společný foto u svatebních koster. Dyť i my už jsme taky takový kostlivci. Nemyslím špekově, myslím manželsky věkově.

Ale teď už nás fakt nic kromě balení a cesty do Denveru na letiště nečeká.

Po cestě nás málem smete průtrž mračen.

Poslední smutný ohlídnutí, nechat se profilcovat a dlouhej let domů. Do středu Evropy. Do prdele, do Prahy. Kdoví, kdy se nám zas poštěstí se k Honzovi a Réze zase dostat, když tu teď všecko řídí ten zkurvenej koronáč.

 

podpis

Máme novýho ministra zdravotnictví. Ten předchozí vydržel asi měsíc než ho soudruh Babiš odvolal. Tenhle novej byl odstřelenej ještě dřív než nastoupil, to my experti češští umíme na jedničku. A aby to bylo tutovka, tak si na sebe novej ministr ještě nakreslil úplně zbytečně terč na odstřelování. Babiš neumí vybírat lidi do svých týmů. Jak mohl vybudovat Agrofert mi není jasný.


Helča s Roušovnou (1977).


Bureš v rádiu:
"Pane redaktore, já neříkám, že pan ministr (Blatný) neříkal, mně ten podpis nezajímá, já neřeším to... Podpis někde tam nebo jinde, lidi nezajímá to, zajímá je boj že nechceme tu Covid. Odvolat není možné ho, kdo by dělal teď? Je tu prezident a já už volal všem."

NELEHKO JE V TÉTO DOBĚ PIVOVARŮM

a protože my fandíme Geniu noci, dovoluji si tímto upozornit na službu, kterou by možná mnozí rádi vyzkoušeli:

Geniální pivo pěkně v teplíčku domova? Ano, je to tu zas...

Objednávejte na mailu: chcipivo@geniusnoci.cz

Nezapomeňte vyplnit: jméno, adresu a tel.

ROZVOZY TIŠNOV--KUŘIM--BRNO

každý pátek

objednávky do středeční půlnoci

min. za 300 Kč

za méně chechtáků rozvoz 50 Kč

ROZVOZY BLANSKO--BOSKOVICE--OKOLÍ

každé úterý

objednávky do nedělní půlnoci

min. za 300 Kč

za méně chechtáků rozvoz 50 Kč

Objem lahví je 0,75 l.

SUDY 10, 20, 30, 50l - máme taky, jen doporučujeme zjistit dostupnost mailem několik dní dopředu.

Objednávky den předem jsou možné, kdežto jejich včasné vyřízení nejisté

Kdo bude sdílet tuto informaci, dostane se do láhváčového nebe, kde není o pivo nouze!

V nabídce je:

Hořká desítka (10 EPM) / 70 Kč

Ovesný Ležák (12 EPM) / 75 Kč

Gaia (Czech Ale 11 EPM) / 85 Kč

a nově od úterý i Orient Stout (14 EPM) / 85 Kč

UŽ ASI DVA MĚSÍCE MÁME NA STAROSTI
skřítka. Když jsme v létě byli v Permoniu, Vincent konečně vlastním přičiněním obdržel odměnu - skřítka, po kterém toužil od minulé návštěvy. Tenkrát byl v nižší věkové kategorii a dostal "jenom" medaili, sice krásnou, ale on tak strašně chtěl právě permoníka...
Když byli na návštěvě někdy začátkem září, prohlásil, že skřítek by chtěl bydlet u nás. Udělali mu s Jirkou domeček, do něj postýlku a taky krabičku od sirek, plnou pokladů. Ty mu Vincent posháněl u nás po bytě - vždycky něco objevil, přišel se zeptat, jestli to potřebujeme a co šlo, hned schraňoval skřítkovi do pokladové krabičky.


Říkala jsem mu, ať si skřítka vezme raději domů, že mu bude určitě smutno, ale nedal si říct. Nechal ho v kuchyni...
A tak jsem domeček i se skřítkem umístila v pokoji na okno.
Pak u nás byli ještě jednou, než vypukla Covidová izolace, Vincent přišel do kuchyně a hlásil: "Kde máš skřítka?"
"Dala jsem ho do pokoje na okno, aby viděl ven."
"No, ale on chce být s tebou v kuchyni, aby na všechno viděl!"
Přinesl domeček z pokoje a umístil ho vedle sporáku.


A tak s námi skřítek bydlí v kuchyni a bedlivě všechno sleduje. Možná dává Vincentovi nějakým způsobem informace, těžko říct. Jirka slíbil, že mu v domečku zařídí i světýlko, ať vidí na svoje poklady. Až se zase budeme moct s vnoučátky
bez rizika navštěvovat, doufám, že tentokrát bude Vincent spokojen!

Dada a spol.

S jistým sebezapřením musím konstatovat, že kultura dostává zas na prdel.
Dostává na prdel nejen kvůli koronáči, to je příroda, to je osud, ale dostává na prdel i od našich zastupitelů, viz úvodní slovo tohoto vydání. Koronáč čert vzal, to neovliníme nikdo, ale ty kreténský zastupitele, ty přece kurňa umíme. Volby!!!