Předvánoční míting
(ve Slaným)

Letos poslední vzpomínání na mý zamilovaný San Francisco. Letem světem, chaotickej výběr z už trochu zaprášenýho archivu. Je zajímavý, že mi ty fotky po pár letech voní očima trochu jinak, než když byly čerstvý. Je správné slovíčko "voní"? Nemělo by zaznít spíš něco o zatuchlině? Možná to je jako víno.

Od Honzy na náš oblíbenej Market Street a Embarcadero se dalo jet i šalinou i jít pěšky. Ne, že by to bylo hned za bukem, ale procházka to byla příjemná.

Kolem tohoto obchůdku jsem musel chodit děsně opatrně, abych si v něm něco nekoupil, protože papírnictví, to je moje slabost i tady i doma.

Roušovna, šalina a hydrant.

San Francisco jak ve filmech ze sedmdesátek.

Hasiči tu jezdí skoro pořád. SF je z velké části postavený ze dřeva, to zase kvůli zemětřasům, takže když to někde chytne, jde o vteřiny. Hasičský auta jsou krásný a budí respekt. Prej tu, stejně asi jako i jinde, hasiči zasahujou u kdečeho, nejen u ohňů.

A samozřejmě povinný požární schody.

Budovatelský graffiti. Méďa komouš.

Kulturní obchod s kufry.

Bezdomovectví je tu hojně provozovaná živnost. Je osvobozená od daní a živnostníci pokrývají poměrně značné spektrum týpků. Mnoho z nich si čte někdy i hodnotný knížky, někteří vypadají nuzně a někteří vzbuzují až nepříjemnej odpor. Tenhle chlapík buď je a nebo není, toť otázka, bezdomáčem. Čte si knížku "Život po životě", a vypadá nezanedbaně. Třeba ho jen bolela kulhavá noha, tak odpočívá.

Jít po tomhle schodišti z posledního patra a trpět závratí vypadá na nepoživatelnej oříšek.

Něco od Tiffanyho? Třeba snídani a nebo pěticípou hvězdu?

Některý baráky jsou docela zajímavý.

Někdy ani semafory nestačí. Pak nastupujou pomocní živí panáčci.

Sexy revoluce.

Centrum

Poblíž Embarcadera.

Skrýval se přede mnou ve zdi John Lennon.

Město sympaťáků.

Tihle buskeři hráli klasiku. Vivaldiho.

Černá, bílá, modrá.

333 ničeho, přeletělo přes 333 ničeho...

Gandhi a posraná lucerna. Mahatma Gandhi celým jménem Mohandas Karamchand Gandhi. Dva a půl metru vysoká socha Zlatka Pounova a Stevena Loweho. Gandhi vyvinul v Jižní Africe metodu, kdy za hříchy svých svěřenců trestal sám sebe. Inspiroval tím i našeho Járu Cimrmana.

Embarcadero.

Jó, gymnastika není pro každýho.

Siesta.

Takhle to někdy dopadne, když si chcete posypat hlavu popelem, ale předběhne vás racek. Socha tu je od roku 1998.

Dobře vyladěná kafírna.

Tuhle fotku si tvrdě vynutila Roušovna. A já marně přemýšlím proč.

Poblíž Oakland Bridge se hodně rybaří. Ale rackové a pelikáni tu zastupují rybářskou policii, a když už se někdy zadaří, určitě to ještě neznamená vítězství.

Rybářská hlídka.

To je Amerika.

25 barevných Mondrianů

Piérů je tu docela dost, ale číslo 39 je věhlasné.

Čínskej/čínská houslita/houslistka se na mě díval/a nevraživě/vraždivě.

Přemýšlím, jestli je to osoba samostatně výdělečně činná. A jestli jo, tak proč na vývěsním štítku nemá IČO?

Pier 39.

Golden Gate Bridge.

Tři pelikáni, plachetnice, Alcatraz.

Dva pelikáni bez plachetnice a Alcatrazu.

Pět pelikánů.

Fotit pelikány při lovu je celkem nuda, protože potopit se z letu umí fakt výborně, jenže jak mají pod zobákem tu velkokapacitní igelitku, tak když se vynoří z vody, nic v zobáku nedrží. Žádnej adráč.

Radost.

Kontejnérový puzzle

Žhavý kočky

Kytarista hraje drze country před Hard rockovou kavárnou.

Doutník a ajfoun.

Fialovej bikedriver.

Chvilku klidu si po obědě užil i Paul Newman, i když je už dávno po smrti.