Dušičky
(nebo co)
Náročnej týden grafickýho kaskadéra byl plný zážitků. V pondělí pěkná módní přehlídka v Juldě Fuldě. Byl jsem požádán, abych fotil, pak poslední dny kaskadérství za vietnamskýho Ondru. V sobotu ráno si dovolil umřít jesenickej strejda. Teda spíš ostružňáckej. A nebo pražskej? Vždyť on pocházel z Brna. Naposledy jsem se u něho stavovali někdy v červenci letošního roku, měl z nás radost, usmíval se i když oči měl trochu smutné. Strejdo, my ti přijedeme v pátek na pohřeb. Strejdo, prosím tě, pozdravuj tam nahoře mamu a tatu (pro vysvětlení, mama i tata byli švagrová a švagr strejdy. Jeho žena - teta Míla, která to zabalila o pár let dřív, byla tátovou sestrou. Takže odteď jsou zas všichni spolu. Rádi hrávali mariáš (kromě mamy), ale třeba ji to tam naučí a budou hrát pauzírovanýho ve čtyřech.
V sobotu se pořádal vzpomínkový výlet plahočivou stezkou Járy Cimrmana v Lomnici, ale tam jsem se nestihl dostavit, protože mi nepřály žádné spoje hromadné dopravy. V neděli jsme zase byli v divadle Ponec, protože tam vystupovala v jedné epizodě Bibi. Je to složité na vysvětlování, ale to je jedno. Vysvětlovat nebudu. Jo a v pondělí mi končí kaskadéřina a na to se moc těším.
Náš strejda Pepa.
Pepa s Danou.
A s Helčou.
A s Bobíkem a Bibi.
Nezapomň pozdravovat tam nahoře všechny ty, na které tu my dole často vzpomínáme.
A díky.
V neděli ve dvě v divadle Ponec bylo exppoerimentální představení, kde šlo hlavně o světlo, materiál a zvuk.
Více jsem o tom vyšťoural za pomocí Helči na netu toto:
Dobrý den, Hledáme tři mladé scénografy ve věku 14-15 let, které mají zájem zúčastnit se workshopu, při kterém budou pracovat v týmech s dětmi svého věku (tanečníci, hudebníci a mladí grafičtí designeři). Dětský tým bude po dobu tří dnů tvořit pod vedením choreografky Věry Ondrašíkové, hudebníků Jany Matulové, Stanislava Abraháma a programátora Michala Rydla. Tvůrčí práce dětského týmu bude směřovat k vytvoření krátké multimediální choreografie, propojující tanec s grafickou projekcí, živou hudbou, zvuky a kostýmem. Workshop bude zakončen veřejnou prezentací v Divadle Ponec. Termín: 4.−6. 11. 2016 v divadle Ponec, Husitská 899/24a, Praha 3-Žižkov Přesné termíny začátků a konce workshopů budou upřesněny, avšak páteční termín je odpolední od 15:30, takže není problém, že by účastníci zameškali školní docházku. Kurzovné pro jednoho účastníka na 3 dny dělá symbolických 300 Kč. Výzva je určena pro mladé scénografy, děti se zájmem o nová média, elektronickou hudbu a kostým. Tyto děti bychom rádi přibrali do týmu na základě doporučení jejich pedagogů čili bez konkurzu. Jejich úkolem by bylo spolupracovat s jednotlivými skupinkami a pro jejich choreografii navrhnout a vytvořit jednoduchý kostým či masku nebo pomoci s výběrem rekvizit za dohledu a konzultace scénografky Jitky Pospíšilové. Materiály na tvorbu budou mít scénografové zajištěn na místě. Multimediální choreografie bude postavena především na práci se speciálním programem ovládajícím projektory, který byl použit pro představení Guide (viz. youtube video). Interaktivní fragmenty budou skupiny na místě rozvíjet v krátký příběh tanečně, hudebně i vizuálně dle své fantazie.
Jitush
A bylo to parádní, to mi můžete věřit.
A nebo nemusíte.
Některé nápady byly jednoduché, ale velice účinné.
Nechal jsem si udělat novou profilovku na FB.
Ve foyeru čekáme na Jitku
A na větve.
Jirka chce ty větve domů.
Trochu mi to podivuhodné odpoledne připomínal někoho z Bergmanova filmu Sedmá pečeť.
Zátiší s popelnící divadla Ponec.
Olina neodolala a převlíkla se za malýho srnečka a takto upravená šla do kočičí kavárny v Karlíně.
Již dlouho se chystám nafotit sérii z Žižkova. Asi jsem teda začal. Co na to říkáš dobrý prezidente Obamo?
Šli jsme na chvilku do kočičí kavárny. Tam skutečně vládnou kočky a lidé jsou až na další stupínku.
Každej si objedna něco jinýho.
Jirkova Jitka má na svědomí jednu část toho divadelního představení.
V nápojovým lístku je každá kočka přesně popsaná.
Zkusil jsem si parůžky a je to příjemné.
Jirka a Olina si vyzkoušeli masku z ošatej. Masky vyráběla taky Jitka.
A protože jsem se nemohl zúčastnit vzpomínkového plahočení, velice jsem ocenil hromádku fotek od stréca Nečasa, kterej byl tak laskavej, že tam fotil, a poslal to do Prasete. Předávám obraz Pepovi Nečasovi:
Plahočení ve jménu Evy Jurůjové
Naučná stezka START
Stréc Potůček
Stréc Klapetek stoupá na řečniště
Zamyšlení řečníka
Projev prof.M.K.
Soustředěné posluchačstvo
I kostelní zvony zmlkly
Zastavují se i kolemjdoucí
Plahočina č.1
Plahočina č.3 (č.2 někdo ukradl)
Zničený poutník u P. 4 a autor fotek
Plahočina č. 4
Plahočina č. 5
Čekání na opozdilce
Sbormistryně Dada.
Sbor Píseň plahočivců
Výhled na Alpy
Kontrola vzorků lihovin
Stréc Mottl také u cíle.
Čekání na projev
Klapetkovci zavlažují
Stréc Klement zamyšlený
Plostika Járy da C.
Čekání na projev 2
Čekání na projev 3
Slavnostní projev
Nadšení rétora M.K.
Stréc Klapetek nezklamal
Jára da Cimrman věčný
Tak Járo, zas někdy! FIS CIS!
a než navštívíme útulek pocestných U Pavlišů...
malá vzpomínka na tetinu Jurůjovou ve svatostánku
Vstupní hala u Pavlišů
Respektujte zákazy!
Zákazy a informace
Galerie stréca Pavliše
Záchody učitelů
Po gulášku občerstvení
Potůček v troubě
Zpívání s Dadou
Koncert umělců
Loučení u startu a cíle
Zdraví stréc Pepa Nečas.
- 2016/45 - Párek v rohlíku
- 2016/44 - Sto zvířat po dvoutisící
- 2016/43 - Market Street končí
- 2016/42 - Výroční zpráva. (O kanálech)- Honza Kurka
- 2016/41 - Dok jsem, Doksy, Dok je...
- 2016/40 - Mluvka-Mlčka-Pomlčka
- 2016/39 - Brikety
- 2016/38 - Víkend s vňoučátky
- 2016/37 - Market street
- 2016/36 - Přechod Krkonoš
- 2016/35 - To jsou fofry, nestíhám
Slov netřeba.
Surreálný zlodějíček se opět hlásí do služby.
Telefonát: Dobrý den, tak už jedu z toho autoservisu.
Odpověď: Zase něco se psem?
Dobrý den,
Naše CD je konečně na světě!!! Přesně po deseti letech od vydání mého sólového debutu Hlasem vychází album HLASkontraBAS, natočené v duu s kontrabasistou Petrem Tichým.
Srdečně Vás zveme na koncert u příležitosti křtu CD.
Za kmotry přijdou naši kamarádi, Tomáš Dvořák/Floex, se kterým si taky zahrajeme, a Sylvie Krobová.
Již příští úterý 15.11. v NoDu, Dlouhá 33, Praha 1, lístky lze koupit v předprodeji za 200,- anebo pak i na místě, předprodej: https://goout.net/cs/koncerty/ridina-ahmedova-petr-tichy-krest-alba/ffkob/#"T":"2016-11-15T19:30:00"
Zde na ochutnávku tři skladby k poslechu: https://soundcloud.com/hlas-kontra-bas
A ještě malá videopozvánka od nás dvou: https://www.facebook.com/1415825895380200/videos/1612499325712855/
Těšíme se na Vás!
Ridina a Petr
www.hlaskontrabas.cz
Milí Valaši i ne-Valaši, pokud byste prolétali Hranicemi/ nikoli přes hranice/ 18.11. a měli chuť na dobrý čaj či kávu a setkání s námi, jste vítáni...prostory jsou nevelké leč útulné Buddha Café -náměstí Hranice na Moravě/ motto. setkání bez hranic...../
vaše Jana Janěková
www.janajanekova.com
Přátelé,
zveme vás na další koncert. Bude zde vystupovat australská zpěvačka, která zpívala po stěžejní klubech v Londýně a USA.
Je to obrovská příležitost pro Lomnici a široké okolí ji zde vidět společně s naší českou jazzovou elitou. To, že je to velká akce svědčí zejména fakt, že toto seskupení můžete vidět výhradně ve velkých městech jako je Praha, Teplice, Zlín, Ústí n. L. atd.
Lomnice je jediným místem mimo velká města, kde vystoupí. My se na ni velmi těšíme.
VÝLET K PLOSTICE NA POČEST EVY
zorganizovaný Lucií se povedl náramně!
Obeslaly jsme každá část případných účastníků a ani moc nedoufaly, že přijde nějak moc lidí, ale přišlo! Přijeli vlakem i jinými dopravními prostředky, padák ale nikdo nedal. Ten se objevil jen ve Vlastině snu. Snášela se na něm Eva a usmívala se.
Díky pocestnému Pavlovi Juránkovi mám startovní foto, které lze použít namísto prezenční listiny.
Ještě jsem nepočítala, ale bylo nás nejmíň 50.
Stréc Klapetek zahájil projevem u Járových nohou tak, jak to umí jen on.
Dle instrukcí se dostavilo docela dost dětí, ba i psi!
Pavel se ujal role fotoreportéra, ale jeho reportáž přineseme až v příštím čísle.
Pozvala jsem studenty druháky, kteří poměrně rychle pochopili systém plahočení.
Lucka nesla na Evinu počest rozsvícenou lucerničku.
Vlasta přivezla z Bratislavy speciální lampion, kam se během výletu skoro všichni podepsali.
Stréc Juránek bez foťáku. Lea a Barbora absolvovaly celý výlet a ještě stihly v galerii zatopit a postarat se o občerstvení pro vyčerpané plahočivce.
U plahočiny č. 5 (Výbuch) dostali pocestní noty a zazpívali si z listu, šlo jim to perfektně. Připravili se tak úspěšně na zpěv u cíle (foto Juránek).
Prý sestry...
Nějaké neznámé spřízněné duše nechaly vytvořit těsně před cílem pro zpestření stezky novou plahočinu, kde je šipka "Výhled na Alpy"
Ti dobří lidé dodrželi i styl a sedí to dokonale. Na druhé straně existují i tací, kteří ukradli cedulku č. 2, hajzlové. Co se dá dělat...
Druháci na stohu. Ještě kousek a budeme u plostiky.
Matýsek si objednal přesně toto foto s maminkou Baruškou. K naší radosti se dostavila i Jitka Králová, Předsedkyně klubu Járy Cimrmana!
Dokonce stréc Komisař Mottl dorazil!
Píseň plahočivců zazněla v mohutném obsazení, noty na snímku drží stréc Pepa Nečas, čerstvý nositel ceny J. Blahy.
Stréc Klapetek pohovořil s nadhledem a pochválil všechny zúčastněné.
Druháci zarecitovali i zazpívali Zalyžařivšího si lyžaře a sklidili zasloužený aplaus (foto Juránek).
Ještě hromadné foto místo prezenční listiny, na kterém oba fotografové chybí.
Dalo by se lehce zjistit, jestli jsme cestou někoho neztratili, ale jelikož nikdo nikoho nepostrádal, snad se doplahočili do cíle všichni (foto Pavel Klement).
Eva tam nahoře domluvila navzdory všem předpovědím neuvěřitelně krásné počasí, klobouk dolů!
Následovala cesta zpět, která už se plahočení moc nepodobala, neboť většina plahočivců se těšila na teplý guláš.
Ten všem chutnal a kuchař Karel dostal mnoho pochval.
Jirka připravil zvuk a děti zkoušely mikrofony. Mates je tak trochu raper, má to docela slušně odkoukané.
Zahráli jsme a zazpívali to, čeho jsme byli schopni v oslabení, protože tři spolužáci chyběli (foto Juránek). Vlasta se pohotově chopila mikrofonu a spolu s Kiarou a Vincentem nám vypomohli s mňoukáním v Malém kotěti. Další pochvala!
Pak se mudrovalo, popíjelo a někdo vymyslel, že se bude hovořit jen pomocí slov, začínajících na P. Myslím, že v tom měly prsty Vlasta s Lucií a Katkou.
Díky za báječnou organizaci všem obyvatelům paláce Gambrinus, nemělo to chybu!
Někteří stateční prý vydrželi až do časných ranních hodin. Sice jsme pak museli čekat, až budou schopni řídit motorové vozidlo, ale i tak to bylo krásné.
Pavlovo improvizované lůžko, zřejmě nový styl zdravého spaní.
Odjeli jsme odpoledne tak, aby Vlasta stihla spojení do Bratislavy a my pak večerní premiéru Kinoválů v DNO. Přesně v době odjezdu z Lomnice začalo pršet.
Na závěr si dovolím ocitovat Vlastinu sms z Bratislavy:
Píšu pěkné - převeliké poděkování!!!
Překrásná procházka," prožitkůplné" plahočení, perfektní photograph Pavel,příznivé počasí, podivuhodně pochoutkové pivo, parádně potrhlý pokec "P"...prostě PĚT PÉ!!!
...při příjezdu příšerně pršelo (patrně průtrž?) "PAKO" příbuzná postrádala pláštěnku... :-D...přežila přestupování pod přístřešky...pak pohodově přijela. Pozdravila partnera, popila pálenky, pojedla,pak počala psát...
POCHOPILI?
Předejte, prosím, pozdravy příbuzným!
Partner pozdravuje!
Posílám pusu, pá,pá!
Potrhlá pokrevní příbuzná.
Dada a spol.