Setkání v New Yorku
(Díl čtvrtý - Ground Zero)

Když jsme dopili kafe ve StarsTruck kavárně, vydali jsme se na poslední místo toho dne. Památník obětem teroristického činu 9/11. Měl jsem tohle místo teoreticky nakoukané a nastudované z internetu, ale jak na mě zapůsobí, jsem tušit nemohl.

Jedeš metrem, postupně jsou nástupiště čistější a civilizovanější a vyplivne tě to na World Trade Center. Vypadá to luxusně, ale furt to je prd proti tomu, co na tebe vybafne, když vylezeš z podzemky. Do očí se ti zasekne neuvěřitelně zajímavá a elegantní stavba.

Oculus - hlavní hala dopravního uzlu World Trade Center. Transportation Hub na dolním Manhattanu, přímo u památníku 11. září. Je to jedna z nejfotografovanějších a zároveň nejkontroverznějších staveb v New Yorku. Navrhl ji španělskej architekt Santiago Calatrava. Má znázorňovat holubici vypouštěnou z dětskejch dlaní. Hlavním důvodem, proč zrovna tenhle tvar i bílá barva, je ten, aby to byla pecka a protiklad proti hranatejm a špičatejm mrakodrapům, který se tu všude vytrčujou jako jehly v jehelníčku. Je to celý navržený tak, aby dovnitř šlo co nejvíc světla.

Některý mrakodrapy tu vypadají jako papírový origami.

Tenhle barák je náhradou za spadlá Dvojčata. One World Trade Center je momentálně nejvyšší budovou v USA a na celé západní polokouli.

Protože Oculus je hned vedle památníku 11. září, skrývá jednu dojemnou frajeřinku. Na vrcholu střechy je takovej světlík, kterej se vždycky na výročí katastrofy v 10:28 (zřítila se právě Severní věž) otevře a pustí do středu haly paprsky slunka. My jsme tu byli až koncem října, takže to vím jen z doslechu.

Teď ty kontroverze: Je to asi nejdražší nádraží na světě! Kam se serou radní v Praze nebo kdekoliv jinde. Původní rozpočet byl dvě miliardy dolarů, ale celková částka dosáhla čtyř miliard. V přepočtu skoro sto miliard korun českých. Propojuje 11 linek metra, vlaky PATH a terminály trajektů. Vevnitř je samozřejmě, tak jak to u Američanů bejvá zvykem, obrovský nákupní centrum Westfield World Trade Center, kde dokonce má krámek i Apple Store. Vždycky, když jde do prodeje novej ajfoun, tvoří se tu obrovský fronty. Denně tudy profičí čtvrt milionu cestujících. Ty obrovský žebra jsou dovoz z Itálie a sem je přivážely lodě po částech. 12 500 tun oceli.

Mezi zlátnoucím lupením stromů můžete spatřit i starý mrakodrapí kousky. Vypadají jako vesnický domky proti těm ostatním moderním mrakodrapům.

Světový obchodní centrum (World Trade Center) nebyla jen jedna budova, ale komplex sedmi baráků. Nejznámější byla právě „Dvojčata“ (Twin Towers), která ve své době patřila k nejvyšším a nejmodernějším stavbám světa.

WTC 1 (severní) měla 417 metrů, WTC 2 (jižní) o dva metry míň. Oba baráky měly shodně 110 pater a 99 výtahů.

Památník obětí mě dostal. Je to zvláštní místo. Prakticky jsou to jen ty dvě díry po dvojčatech. Přesně na tom samým místě a přesně tak veliký jako jejich základy. Když stojíš u toho památečního bazénu, uvědomíš si najednou, že je neuvěřitelný, že půl kilometru vysokej barák má jen o 13 metrů delší základnu než normální plaveckej bazén. 60 dlouhejch kroků. To je něco těžce pochopitelnýho.

Dvojčata navrhl Minoru Yamasaki (americký architekt japonského původu). Spolupracoval s firmou Emery Roth & Sons. Konstrukční inženýr Leslie E. Robertson vymyslel pro Dvojčata revoluční systém „trubkovýho“ rámu.

Aby bylo možný základy postavit v měkkým podloží poblíž řeky Hudson, musela být vykopaná obří jímka obehnaná metr tlustou betonovou stěnou, která bránila průsaku vody. Říká se tomu „The Bathtub“ (Vana).

WTC jako první použilo systém „přestupních pater“ (v 44. a 78. patře). Expresní výtahy jezdily do těchto "lobby" a tam se muselo přestoupit do lokálních výtahů. Tím se ušetřilo obrovský množství místa, který by jinak zabraly výtahový šachty.

Budovy drželo 236 vnějších ocelových sloupů na každé straně a 47 masivních sloupů v centrálním jádru.

Komplex WTC tvořilo sedm budov. WTC 3 - hotel Mariott - 22 pater. WTC 4 - WTC 6 byly menší administrativní budovy, max 9 pater. WTC 7 byla přes ulici, taky administrativní budova o výšce 47 pater. Ta se odpoledne po útoku nakonec taky zřítila.

Do černomramorového okraje památníku jsou vyryta jména všech obětí útoku.

Muzeum 9/11.

Stavba Dvojčat byla zahájená v roce 1966 a slavnostně otevřená v roce 1973. V době svýho dokončení v roce 1973 byla Severní věž krátce nejvyšší budovou světa, než ji o rok později překonal Sears Tower (dnes Willis Tower) v Chicagu.

Novej barák, kterej místo Dvojčat postavili, už má trochu jinou konstrukci. Je vyšší a to symbolicky 1776 stop (541,3 m), což symbolizuje rok vyhlášení nezávislosti. 104 pater. Architektem je David Childs. Budova byla slavnostně otevřená v roce 2014. Zatímco původní věže měly lehkou ocelovou konstrukci, nová budova kombinuje ocel s masivním železobetonem. Původní věže měly jádro pouze z oceli. Nové One WTC má uprostřed masivní betonový bunkr (stěny tlusté až jeden metr). V tomto jádru jsou chráněny všechny výtahy, úniková schodiště a komunikační systémy. Je to navrženo tak, aby to odolalo nárazu letadla i výbuchu.
Tentokrát nenechali nic náhodě a i spodek je upravenej tak, aby nebylo možný stavbu ohrozit výbušninama nastraženejma v autech u paty baráku. Proto prvních 57 metrů budovy nemá žádný okna a je to jen obložený sklem.
Taky únikový schodiště je výrazně širší a protipožární nátěry jsou speciální, aby se po nárazu letadlem neoprejskaly, jako se to stalo u Dvojčat. A navíc je tam ještě jedno speciální schodiště výhradně pro hasiče, aby jim nezavazeli evakuanti.
Původní Dvojčata měla čtvercový půdorys, nový 1 WTC je dokonalej osmibokej antiprizmat. Základna je sice čtverec, ale postupně se hrany stáčí, takže uprostřed je to osmiboké a úplně nahoře už zase čtverec pootočenej o 45° od základny. Vypadá to poutavě. Speciální ultrareflexní skla po obvodu odráží okolní světlo tak, že je barák pokaždé jinak barevnej.

Teroristické útoky z 11. září 2001 (často označované jako 9/11) byly sérií koordinovaných sebevražedných útoků uskutečněných teroristickou organizací al-Káida proti Spojeným státům. Velmi brzo po atentátu se začala rojit jedna spiklenecká teorie za druhou. Internet pukal ve švech a hemžilo se to neuvěřitelně krkolomnými úvahami doplňovanými názornými videi, která měla dokazovat, že to nebylo tak, jak se to oficiálně prezentuje. Důvod, proč se rojily ty píčoviny, byl především proto, že jako teď bude mít vláda víc možností, jak trápit a terorizovat lidi na letištích a podobně. Kalamita teorií byla obrovská. Často jsem byl bombardovanej odkazy na "naprosto spolehlivá a pravdivá" videa. Posílači mi ty sračky uváděli slovy: "Seš přece inteligentní a vzdělanej člověk, tak ti musí být jasný, že tak, jak se to vyšetřuje, tak tak to určitě není." V těch spikleneckejch teoriích se to hemžilo tisíci kilometry drátů a nenápadně donešenejch stovek kilo výbušnin a semtexu a tajných nových látek, který se vládě podařilo před očima veřejnosti za všedního dne a po nocích nenápadně propašovat do Dvojčat a WTC 7, pak se domluvili i s těma letadlama a přesně to všecko na vteřiny odpálili. Fakt děs běs, jak složitý konstrukty dokázali vymyslet. Žádní malí blbci.

A když pak přišli na slovo experti s modely, jak logicky krůček po krůčku se obě budovy zřítily, spiklenci si klepali na čela a významně pomrkávali očima, že oni vědí, jak to bylo.

Na místě podzemních základů Dvojčat vytvořili krásný muzeum celé tragédie. Určitě to za vstupný stojí. Dostane vás to. Jen malé jedovaté varování pro konspirátory: Ani tam nechoďte, křivilo by vám to teorie.

Severní věž (WTC 1): V 8:46 místního času narazil let American Airlines 11 (Boeing 767) do severní věže mezi 93. a 99. patrem. Jižní věž (WTC 2): V 9:03 narazil let United Airlines 175 (Boeing 767) do jižní věže mezi 77. a 85. patrem. Tento náraz byl v přímým přenosu sledovanej miliony lidí po celém světě. I já jsem se tenkrát díval a nechtěl tomu věřit, myslel jsem si, že je to jen nějaká simulace.
Pozn: Rozpětí křídel Boeingu 767 je 50,9 m, základy baráku 63 m.

Navzdory tomu, že věže byly navrženy tak, aby vydržely náraz letadla, kombinace poškození konstrukce a extrémního žáru z hořícího leteckého paliva vedla k jejich kolapsu: Jižní věž se zřítila jako první v 9:59 (po 56 minutách hoření). Severní věž se zřítila v 10:28 (po 102 minutách hoření). Odpoledne v 17:20 se zřítila také budova WTC 7, která byla poškozena troskami, několika požáry a poškozeným podložím.

V New Yorku zahynulo celkem 2 753 lidí (včetně posádek letadel a únosců). Mezi oběťmi bylo i 343 hasičů a 71 policistů, kteří zahynuli při záchranných pracích. Útoky naplánoval Usáma bin Ládin, vůdce al-Káidy. Hlavním mozkem operace byl Chálid Šajch Muhammad. Hlavní motivací byl odpor k americké přítomnosti na Blízkém východě, a také podpora Izraele a sankce proti Iráku ze strany USA.

Technické aspekty kolapsu budov Světového obchodního centra (WTC) jsou jedním z nejvíce studovaných témat v moderním stavebním inženýrství. Hlavním zdrojem poznání je oficiální zpráva amerického institutu NIST (National Institute of Standards and Technology). Jasně, konspirátoři vědí, že tento institut a jejich studie jsou fejk.

Věže WTC nebyly postaveny jako tradiční mrakodrapy s hustou sítí vnitřních sloupů. Měly systém nosné obálky (tube-frame). Hustá síť ocelových sloupů na obvodu budovy nesla většinu zatížení a odolávala větru. Uprostřed byly výtahové šachty a schodiště obklopené ocelovými sloupy. Mezi jádrem a pláštěm byly velké volné plochy, kde podlahy držely lehké ocelové příhradové nosníky.

Častým mýtem je, že by se ocel musela roztavit. To však není pravda. Ocel taje při cca 1 500 °C, zatímco požár leteckého paliva dosahoval maximálně 800–1 000 °C. Již při 600 °C ztrácí konstrukční ocel zhruba 50 % své pevnosti a tuhosti. Náraz letadla doslova strhl izolaci z ocelových nosníků, čímž je nechal napospas žáru.

Klíčovým momentem nebyl samotný náraz, ale následující desítky minut hoření. Dlouhé ocelové nosníky podlah se v žáru začaly prohýbat směrem dolů. Protože byly nosníky pevně ukotveny k vnějšímu plášti, začaly při průhybu vtahovat obvodové sloupy směrem dovnitř. Obvodové sloupy, oslabené žárem a vychýlené nárazem, nevydržely tento tah směrem dovnitř a začaly se bortit.

Jakmile selhalo jedno patro v místě nárazu, horní část budovy (nad místem nárazu) začala padat: Hmota horních pater (desítky tisíc tun) získala volným pádem obrovskou kinetickou energii. Spodní, nepoškozená patra nebyla navržena tak, aby odolala dynamickému rázu takové hmoty. Kolaps se stal nezastavitelným procesem, kdy horní blok budovy "drtil" patra pod sebou (pancake effect).

Takhle dopadla technologická věž ze střechy WTC1.

Když pak vidíte, jak vypadají všechny ty zdeformované konstrukční prvky, tají se z toho dech.

Součástí výstavy je i čtrnáctiminutový film. Je to fakt šílený.

Ten třetí pád WTC 7 je taky dobře namodelovaný. Dává to technicky smysl, což znamená pro spiklence prakticky nesmysl. Je zajímavý, jak se to podobá spikleneckým postupům i v případě nedávné pandemie COVID 19. I zde je vidět, že nejlépe virům rozumí absolventi VŠŽ, právníci, podologové, Dušek a prostý lid, kterej se nenechá jen tak ojebat nějakejm profesorama přes virologii, světovejma kapacitama přes vakcíny.

1WTC v noci.

Oculus. Kromě těch 11 meter, vlaků, terminálů a Apple Storu je v hlavní hale barevný křídlo a furt na něho někdo hraje.

Po návštěvě muzea 9/11 jsme se museli jít někam odreagovat. Honza našel parádní čínskou hospodu.

Kromě japonskýho piva Sapporo, který není vůbec dobrý - Olině chutnalo - jsme si vybrali hromady všelijakejch čínskejch knedlíkovejch dobrot.

Nepamatuju si, proč se zrovna všichni překvapeně čumí vpravo.

Čínský knedlčky Dim sum není název jednoho knedlíčku, ale souhrnnej název pro styl servírování malejch porcí k čaji (nebo pivu). Tak třeba Xiao Long Bao - polévkový knedlíčky. Uvnitř bejvá kromě masa i vývar, kterej se při napařování rozpustí (jí se velmi opatrně lžící). Nebo Har Gow - průsvitný knedlíčky s krevetama. Mají velmi jemný a lepivý těsto z pšeničného a tapiokového škrobu. A nebo třeba Siu Mai - Otevřený knedlíčky ve tvaru „košíčku“, kde je nahoře vidět náplň (často vepřové s krevetou a zdobený oranžovými jikrami nebo mrkví). Všechny modely byly výborný. Krevetový byly TOP 09.

Vypadají spokojeně po knedlíčkách z Číny.

No a pak už nás čekala jen noční cesta podzemkou domů. V noci jezdí metra trochu jinak než přes den, ale nic záludnýho v tom nehledejte. Google mapy to zvládají s lehkostí a bravurně.

Čekáme na noční spoj.

Honem dom do pelíšků.

Ještě musíme projít parkem píchačů a huličů.

Noční truck v ulicích Brooklynu.

Studium hajlingu.

Takhle vypadáme, když jdem domů, pod rentgenem...

... a takhle bez paprsků. Pokračování příště.