HOSTÉ NA ZEMI V NOVÉM KABÁTKU
Konečně se nám podařilo dát dohromady nové vydání CD krásných písní Jiřího Bulise, které vyšlo už hodně dávno pod názvem Hosté na zemi - v roce 1998. Postupem času zmizelo ze světa, dnes ho dokonce nemají ani někteří z interpretů - někomu je půjčili, založili... A tak se občas vynořila myšlenka, že by nebylo špatné ho vydat znovu. Přemýšleli jsme o tom dlouho, pak jsme zkusili najít veškeré podklady a dali se do toho.
Teď už je celý ten zázrak ve výrobě! Pokud byste o ně měli zájem, klikněte na odkaz a dozvíte se víc.
A budete-li chtít, můžete nás i podpořit.
https://www.donio.cz/cd-jiri-bulis-hoste-na-zemi

Je v něm kus života všech zúčastněných. Po tragické smrti Jirky Bulise začalo postupně vznikat v Hadivadle představení Proklatec v režii Arnošta Goldflama. Noty písní se nedochovaly a tak jsme s Janem Beránkem opisovali z nahrávek, které pořídil na přenosný bateriový magnetofon Uher Report 4200 Stereo na památném soukromém předvánočním večírku u Vlasáků 19. 12. 1982...
To představení jsme hráli moc rádi, lidi na ně chodili i víckrát (mnozí z vás si je ještě snad i pamatují) a tehdy se vynořila myšlenka zaznamenat písničky na CD. Natočili jsme je ve studiu Pivox pod vedením pana Klementa, grafickou stránku řešili Richard Procházka se Štěpánem Rusínem. Bulisova hudba si znovuvydání zaslouží, všechny jeho písně považujeme za "trvalky", čas jim neublížil...

Díky tomu, že i nás přepadl covid, se výroba zdržela a do Ježíška se celý náklad vydat nepodařilo, ale teď už je všechno na dobré cestě!
Prosíme o rozeslání této informace dál mezi přátele a spřízněné duše, budeme moc rádi.
Děkujeme a opatrně se těšíme!
Klementi a spol.

původní verze z roku 1998

DNES ODPOLEDNE MNĚ VYRVALI SEDMIČKU VPRAVO
dole, poněvadž mě v ní a okolo ní všechno bolelo skoro týden. Zánět, ale poctivej. Teď nastala fáze probírání z umrtvovacích procesů a tu bude zjevně nejlíp zaspat.
Proto se mně obzvlášť hodí výběr z Pavlových fotek. Strávili s Terezkou víkend v Beskydech na statku u Rajmunda, je to asi 14 dní.
Už jsem to chtěla udělat minule, ale příběh stréca dědečka Severy měl pochopitelně přednost. Mimochodem, ještě pořád to u nás vypadá jako před stěhováním. To hledání fotek a vzpomínek vzalo hodně času, jenže teď se musím přinutit najít dalších pár hodin a všechno uklidit. Nejlíp nějak smysluplně, aby se v tom dalo líp hledat, ale to není vůbec jednoduchá záležitost.
Dnes to ale nebude a mám obavy, že zítra jakbysmet... To je přece nabíledni (by dodaly dámy
z Hadivadla kolem roku 1997 - Míňa, Iva a Maruna, kdybychom spolu seděly v šatně a připravovaly se na představení Proklatec. Tam se vždycky řešily Záležitosti!).
Teď už Pavel a jeho fotodojmy z Beskyd:

Mimochodem, ta liška je pravá! Poloochočená, prý si tam chodí, jak se jí zachce.
A lamy tam prý přicházejí každej den, dělají si zřejmě vycházku ze spřáteleného statku, aby jim nezatuhlo svalstvo. Dostanou nějakou dobrotu a jdou domů.

PAN JIŘÍ ROZHODL PRO
pokus (zatímco jsem psala o své chudince sedmičce) - zahrál si přímo s Arditti Quartetem na svůj nový hudební nástroj. Pánové by se možná takové kombinaci ani nebránili:

Když jsem se ptala na odborný název tohoto hudebního nástroje, Jirka prohlásil "Pivox".
Druhá varianta byl prdifoun.
Kdyby měl někdo z velevážených čtenářů tohoto neseriózního plátku nějaký zajímavější nápad,
sem s ním! Můžeme udělat výběrové řízení!

Dada a spol.