Haight
(a Ashbury)

O téhle, řekněme roztomilé čtvrti jsem tu už psal určitě několikrát, ale brouzdání archivem mě nutí se sem stále vracet. Taky jsem sliboval, že napráskám, kdo všechno ze slavnejch se do SF zamiloval a dokonce tu i žil.

V téhle čtvrti je hlavním bydlícím standardem asi toto. Málo činžáků, žádný paneláky, jen všelijaký kdečím odlišený baráčky. Stavebním materiálem samozřejmě většinou dřevo. Dřevo hlavně proto, že tektonicky je SF oblast dost nervní a neklidná.

SF je velmi tolerantní město. Pro případné čtenáře, co tam žijí teď, o devět let později, to možná bude znít jako píčovina. Ale musel bych se přesvědčit na vlastní kůži i oči jak moc a jestli se to změnilo.

Hrdost na vlajku beru, ale sám toho asi nikdy schopnej nebudu. Vlastenčení mi navždy znechutili komouši za desítky let zkurvenýho režimu. Furt to ve mně přetrvává a tupé strany jako třeba ta Tomiova nebo Volnej blok, kteří se přímo dusí flastenenctvím, mi v tom nepomáhají. Ale Amíci dovedou bejt vlastenci beze studu.

Pilným šťouráním v archivu se mi podařilo najít fotku toho kubánskýho báru zvenčí.

Každá čtvrť v SF má úplně jiný nástěnný malby. A dost si na tom zakládají.

Tyhle jsou z hudební čtvrti Haight Ashbury

Růžová Lily. Ani už si nepamatuju, jestli tam naše holky šly okouknout růžovou.

Výlet do týhle čtvrti je prej atrakcí.

Řadový domky dřevěný. Neříkám, že zrovna v takovejch žily místní celebrity, ale o moc jiný to nebylo. Tohle je takovej nejčastější SF styl.

Vyběhli jsme si na kopec Twin Peaks a vyfotil jsem si krásnej výhled na město.

Když půjdete vpravo, dojdete až k muzeu kraválu.

A teď už ta slavná jména, co se zakoukala do SF. Z rockerů to byla určitě Janis Joplin nebo Carlos Santana. A vznikly tu i takový slavný kapely jako Kronos Quartet nebo Jefferson Airplane.

Jazzman a saxofonista Paul Desmond, bluesovej zpěvák Bobby Freeman. Taky Bobby McFerin tu léta žil.

Nová teorie pro zeměkoulové placatery. Vzhledem ke snížené schopnosti pochopit látku ze základky, byla teorie znázorněna barevným obrázkem. Placatá země leží na modrým ptáku (ODS) ten stojí na bílým králíkovi (L. Caroll). Toho podepírá opice (třetina reklamy na SONY) a nejvíc dole stojí silnej slon. Dál teorie nepokračuje, ale prej se na tom pracuje.

Z toho by nejeden zdechl.

Brejle zadara.

Některý fotky nemusí člověk ani fotit černobíle.

Ještě jednou pohled na SF, tentokrát odspoda nahoru a bez mlhy. SF je takový roztomilý puzzle.

Jak jsem psal už v minulých prasatech, když už nějakej strom přežije, pak se o něj starají. Ale ne vždy se ta starost podaří.

Američani lpí na debilních manuálech, aby se vyhnuli soudním řízením a mastnejm pokutám, ale přesto u těchhle šalin to jakoby neplatí, a dokonce se dá vyskakovat i za jízdy. Tomu teda příliš nerozumím. Třeba to mají nějak právně ošetřený, to nevím. Divil bych se, kdyby ne.

Dobrou chuť, čínská babko.

Lehce zmodernizované fasády na hlavní třídě.

No a samozřejmě, že tu je i spousta korábů ze šedesátek.

I když zrovna tomuhle autíčku se moc nedaří, ale věřím, že je pojízdný, protože má platnou značku.

Když nevybereš zatáčku. Když jsme tu byli v tom roce 2013, tak to si zrovna Honza dělal řidičák. Kdo ví, jestli to není jeho práce.

Haight je barevně veselá čtvrť.

Lákadlo na kavárničku musí být opatřeno protiholubíma hrotama, aby reklama nebyla posraná od hlavy až po chodník. To by tam pak nikdo nechtěl.

Hipísáci věděli, jak upoutat pozornost.

Jo, a taky tu žili slavní veselí herci jako třeba Robin Williams, Whoopi Goldbergová a Diana Carvey. Jo, a málem bych zapomněl, slavná zpěvačka Isadora Duncanová.

I mlíčný bufety tu jsou. A sympatický.

Čtvrť je plná pouličních muzikantů. Hrajou každej den, ale po 23. hodině to tu celkem utichne a moc nikdo neotravuje. Sem tam je slyšet blábolivý skřeky někoho sjetýho nebo vožralýho. Konečně tak jako skoro všude v civilizovaným světě.

Každej den.

Stará škola Woodstocku.

Tenhle pán hrál fantasticky. Samej hezkej klasickej jazz.

Například ze spisovatelů tu donedávna žil, než ve 102 letech umřel, i můj oblíbenej Lawrence Ferlinghetti. Roky tu pobýval Allen Ginsberg, taky detektívkář Dashiell Hammett, Danielle Steelová, Robert Duncan, Jack London i Oscar Wilde. San Francisco láká...

Je libo vrabčí polívku?

Ze slavnejch fotografů tu žili třeba můj oblíbenej Ansel Adams a Dorothea Langeová. Victor Burgin, Treu Ergeben Hecht a Michael Jang.

Pokrejvač.

Máma s dcerou čekají, až si táta koupí trávu.

Někdy je mlha nízko a Twin Peaks je vidět parciálně.

Jak vidíte, o některý veterány se majitelé starají přímo vzorně. Něco na těch auťákách ze šedesátek je.

Autobus z Haight Street na Market Place.

Když večer obchody a obchůdky zavřou, vyrojí se spousty bezdomovců s krabicema nebo vozejkama ze sámošek a celkem mírumilovně si ustelou před mříží obchodu. Kdyby zapršelo, jsou chránění. A taky celkem dodržujou teritoriální rozčlenění ulice. Budíček je, až přijde prodavač otevřít krám.

Tři naše kuřátka. V roce 2013 jsme cestu do SF pojali jako rodinné setkání. Honza už v SF žil, my jsme dorazili z Prahy a Helča z Austrálie. Jirka měl omluvenku, tak jsme si ho vytiskli černobíle a u Honzy doma jsme si ho přilepili na kuchyňskej pult, aby byl s náma při každý snídani i večeři.