V Meziměstí
(a okolí se to skálama jen hemží)

Prodlouženej víkend jsem se rozhodli trávit u Ludvy v Meziměstí. Pravda, v Praze to žilo akcemi, ale v Meziměstí je krásně. Jeli jsme ve složení krkonošská partička. Cesta probíhala v klidu a již na oběd jsme se nasomrovali k Ludvovi a přivezli mu Táňku. Po obědě jsme si dali jeden trochu mokrej výlet...

V kuchyni u Ludvy voněla polívka a bylo tam teplo.

Vše bylo navařeno, stačilo to jen ohřát a sežrat.

Po obědě jsme šli na výlet, Ludva nám ukázal pak ukázal Alpskou vesničku, kterou nechala postavit dcera místního velkotovárníka. Topí se tu vším, asi dobré na astma,

Všude vůkol vládne kvalitní mlha, Mlhu mám rád. Je pravda, že umí promočit oblečení, ale baví mě v ní fotit.

Dnes už nic nevydrží. Ani tank.

Výlet byl krátkej a skončil v hospodě u Švejka. Na tuhle hospodu jste v tomhle kraji upozorňováni skoro v každé zatáčce, až to je protivný, ale hospoda je krásně zrekonstruovaná. Je to celý komplex služeb. Kromě hospody je tu i fitko, střelnice, sámoška, vinotéka a kdoví, co všecko ještě. Fakt to vypadá dobře.

Samozřejmě, že jsme se nevyhli ani politickým debatám a sečteno podtrženo, vydiskutovali jsme si v součtu nejmíň 248 let natvrdo v káznici. vlastně ne, protože zákon proti urážení blbců na vrcholu státní moci, ještě neprošel sněmovnou.

Dvě kytary, zpěvníček. Hned ve čtvrtek večer jsme si zabékali. Zpívali jsme všecko možný.

Roušovna pod Klápštěm.

Honza zpívá.

A jeho brácha Míra zrovna teď nezpívá, ale...

Ála.

Ludva fotí svým oblíbeným Canonem. Cestovním a černým.

Ladys hrál i zpíval.

Pak se nám Ludva pochlubil,jak si vybarvil deštníkem před nedávnem oko.

Debatovali jsme o všem možném. Inu v české společnosti jsou jen samí experti. Ale často jsme se neshodli.

Za oknem v kuchyni si skovává Táňka barevný flašky. Prý, aby měla, co fotit.

Druhý den jsem se vydali do Teplického skalního města.

No jo, otevřeno.

Byl jsem tu kdysi zamlada lozit, zneužíval jsem svých gymnastických návyků, ale horolezec jsem byl nijakej. Ale už si z těch návštěv nic nepamatuju.

Zato Ludva byl ve svým živlu. Prožil tu celé dětství a mládí a lozili po skalách pořád.

Jeho výklady o tom, co je jaká skála, a kudy kdo poprvé i naposledy lezl, jsou poutavé.

Tři sta schodů na vrchol.

Vrcholové foto. fučí tu a je zima.

Na fotce ani nepoznáte, jestli jdou lidi nahoru nebo dolů.

Hlava koně.

Sekyra.

Krakonošovy trenky.

Skalní měst o je impozantní.

Bejvalá nalejvárna.

Pes Pluto.

Bejt alkoholik, tak pod vlivem některých skal bych raději chlastat přestal.

Olina mi našla v písku zvířátko.

Výlet končí, jedeme na autobus a zpátky do Meziměstí.

Vlakové nádraží v Meziměstí je obrovské a zanedbané.

Hospoda je mimo provoz.

Na to, kolik tu jezdí vlaků, je to nádraží obrovské.

Dozvěděli jsme se něco o bývalém prezidentovi. I spoustu dalších zajímavých informací.

Šli jsem zase na pivo, po cestě domů jsme zjistili, že Meziměstí se nezdá. Třeba ve které kavárně vám nabídnou ovar nebo jitrnici.

Ludva nám pak ukázal domy, které pro své dělníky postavil zlý vykořisťovatel, majitel místní továrny. Měli tu kinosál i divadlo. Dům je momentálně vybydlený, ale už si ho někdo koupil a chystá se velká rekonstrukce.

Večer po jídle opět dišputace a kecání o všem možným. Ludva se pochlubil svým značkovým a drahým nářadím.

V sobotu jsem si dali další mokrý výlet do Božanova. Podle předpovědi mělo začít v poledne pršet, ale začalo dřív, tak to Ludva s Táňkou odpískali, ale Honza, Ála, Olina a já jsme šil dál. Promokli jsem až na kost.

A to bez ohledu na gortexové membrány. Já jsem měl goretexové jen běhací pohorky, ale i tam se mi nakonec vloudila voda.

Navzdory počasí to bylo v lese krásné.

Šli jsem směrem ke Koruně, alek ní jsme nedošli.

Prohěhl kolem ás chlapík bez pohorek, jen s mapičkou v ruce a já jsem mu zazáviděl. nikdy by mě nanapadlo, že jsem závistivec. Budu se sem muset jednou vypravit, proběhnout tu strašnou do kopce z kopce trasu. Jen tak s malým foťáčkem a třebas bosky.

Místo toho jsem si dali Kamennou bránu. Krásná stavba.

Místy byl na zemi sníh i led, takže se nám šlo dobrodružně.

Krásná viditelnost z Kamenné brány.

Když jsme šli dolů k autu, přifařila se k nám mladá černá Schrödingerova kočka. Na fotkách ji neuvidíte, protože je Schrödingerova.

K autu je to už jen pár set metrů. A chčije a chčije.

U Ludvy už voní polívka. Půlka partičky odjela už v sobotu ráno, takže jsme si večer zabrblali na politiky jen v komorní sestavě.

Nedělní ráno se tváří, že bude pěkné.

Ještě rychle vybíháme s Honzou nafotit pár fotek z toho vybydlenýho interiéru.

Detail z kachičkárny.

Statika na půdě je velmi pofidérní. Koukám jen z uctivé vzdálenosti.

Prostor mají v patronaci nějací satanisté, či kdo.

Slibují všechny druhy smrti.

 

Ale Boudníkovské obrazy jsou tu všude. A bez zabezpečení.

Dokonce je tu i sex-shop. Přehledné značení návštěvníky navádí do žádaných kójí. Doprava kouření.

Doleva děvky, doprava dozadu orál.

Za rohem nabízí honění.

A v neposlední kóji je k dispozici homosex.

Oblíbená prezidentská pussy.

Pak si Táňka půjčila foťák a vyfotila staříčky pod Klápštěm.

Jedeme domů. Díky Ludvo, Díky i vy ostatní. Zas někdy přijedeme.