V neděli jsem doprovodil Roušovnu na autobus, protože jela na školní hory. No a pak jsem se pomaličku přesouval k Loretě, protože jsem dostal majla od Honzy Kaliny, že by potřeboval starý fousatý (jak on říkal) krásný chlapy. Ne, že bych mu s tou krásou věřil, ale protože vše ostatní souhlasilo, jel jsem. Překvapen množstvím hospod v oblasti Pražskýho hradu, ale zase relativně malým množstvím lidí, jsem se dohrabal k Loretě. Zatímco Ministerstvo zahraničí řešilo zásadní problémy, jak osolit rusáky za agresi, Zaorálek vymyslel, že rusákům nezruší povinný vízum, hurá, tak se pod jeho oky odehrávala kulturní revoluce. Sto zvířat tu natáčelo videoklip Loreta. Nebudu moc prozrazovat, o co tu jde, protože se to prostě nemá, ale bylo to skvělý. Samozřejmě jsem zase získal díky Honzovi Kalinovi dvojroli. Ta první, jakože podstatná (z mýho úhlu pohledu) bylo to nafotit, ale z Honzovýho úhlu jsem měl zahrát bezdomáče, kterej dostane od Armády zkázy hrachovou kaši. Takže ta kaše je fakt reál. A byla i dobrá, jenže se natáčelo několikrát každá sekvence a stačilo pouhé sousto. sečteno podtrženo ta bylo na kanonádu a medaili za statečnost. Jsem zvědavej, jak to bude vypadat. Doma jsem se oblíkl do hóznů dle zadání, vše bylo poctivě voleno s ohledem na černobílej videoklip. Musím se tu přiznat, že jsem z té černobílé měl fakt radost. A tak jsem celou neděli žral v černobílým videoklipu zelenou hrachovou kaši, určitě nejmín 12 misek jsem od Armády spásy (přesněji v tomhle případě zkázy). Teda nic ve zlým, ale bylo to tak milý odpoledne jak dlouho už ne. A zde jsou obrázky, samozřejmě černobílé z toho natáčení:

Vystupuju z dvaadvacítky a vítá mě Brahe. Vzpomínám si matně, že jsem to jednou fotil pro sochaře Vajceho, ale je to tak dávno, že to možná ani není pravda.

Pohled ze Strahovského kláštera je přinejmenším zajímavej.

A schody nahoru k Ministerstvu zahraničí.

A dolů

Bezdomáči se scházejí.

Willy umí libovolnou roli, vždycky vypadá opuštěně.

Jirka musí sbírat hovna cizího psa. Tenhle Hurvínek patří Jirkovi Purynovi, ale hovna sbírá jinej Jirka.

Bezdomáč z Kašpárka.

 

 

A zase ten Willy

Ráno jsem nesnídal, k obědu nic, a najednou tolik misek hrachové kaše.

Strategické kroky.

Honza na scénáři strávil asi tak měsíc. Kostýmy a všecky propriety, fakt to musela bejt docela dřina.

I dámy z Armády ochutnávají.

I jim se ježí chlupy z následků. Nedovedu si představit, jak by dopadla moje Roušovna, kdyby v tom klipu hrála bezdomačku.

Režii měl na starosti Tomáš Belko.

Jana Jelínková vždy jako z žurnálu.

A malá Jelenice.

Beruška kameraman.

Olympiáda v Soči končí.

Zlomek sežraných porcí.

Bezdomácký pěvecký kvartet.

Mládí mělo zajišťovat odklon lam. Sem tam se jim to i podařilo.

Fakt somrák.

Belkojc žena dělala hlavní poradkyni. Ale jinak měl na starosti ruskou otázku.

Nevěsta zatím bez splněnýho snu.

Purynův Hurvínek je prý gay.

A zase ten Willy.

Zachraňte Willyho.

Efka.

Poslední jemný dolaďování klipu.

Tak se ten klip bude jmenovat.

Jana se líčí nebo odličuje, to teď přesně nevím.

Z tohodle plyšovýho herce by měla Olina velkou radost.

Jana a Willy

Pan Švestka je od pasu nahoru stylový.

Vím toho dost, ale neprozradím nic.

Belkovna se snaží vysvětlit své vize, ale Putin v ní jí brání.

Ale nakonec se zděšením v ksichtě nakonec na diktátorem vítězí.

Jana Jelínková.

A její malá Jana.

No teda, zase jednou Rouš na fotce.

Kalič je zděšen,

I všichni ostatní.

Ještě cosi chybí. Ach jo.

Ztratily se prošedivělé fousy, ale pak se zase našly, Willy si půjčil zrzavé.

Konečně je po všem, a zasloužený poslední hlt slivovice to pečetí.

Blbější místo pro focení si tahle skupina už vybrat nemohla, ale ten objektiv od firmy Nikon si s tím docela poradil. A o čem ten klip je? Nechte se překvapit, měl by spatřit světlo světa koncem března. Jestli nezapomenu, tak vás na praseti na to upozorním.