Je čas na Krkonoše
(další přechod s partičkou)

Přechod Krkonoš s naší partičkou je již nezbytnou akcí každý rok. Je srandovní, když se domlouváme na termín, kdy. Je to dlouhá debata, která vždy skončí se stejným výsledkem. Přechod Krkonoš bude předposlední víkend v srpnu. Krkonoše máme prolezlé křížem krážem, skrz naskrz, proto jsme je už jednou přesunuli do Jizerek. A bylo to skvělé. Letošní ročník přechodu Krkonoš se odehrál v Krušných horách.
Kromě toho, že se Krkonoše přesunuly do Krušnejch, tak jsme byli i účastnicky oslabeni. Ludva s Táňkou letos nešli v důsledku zdravotních problémů. A z brněnské sekce to vzdala Dana, které se udělala nějaká boule pod kolenem, a tak to taky odpískala. My ostatní jsme jeli.
Odjezd v pátek ráno. Ale jen brněnská sekce jela autobusem, protože slánská sekce nedokázala přemluvit autobusovou společnost, aby si mohli koupit místenky do Jáchymova až ze Slanýho. Je to divný, ale je to tak. AMSBUS to neumí. Slaňáci jeli autem. Sešli jsme se v Jáchymově-lázně.

Jáchymov je sice blízko Německa, ale v kopírování jsem ostražití. Zatímco v Německu se vyčůráte zadarmo, tak v Čechách zacvakáte desetikačku, jen to stříkne. A hned ve směru šipky je i trochu utajená odbočka na značku, po které máme jít.

Cepíny a lavinové lopatky jsou v příkopě k dispozici, chůze je náročná.

A pak se ještě dozvídáme, že chodník je po dobu rekonstrukce uzavřenej. Ale rekonstrukce vázne. Kromě toho Ladys správně podotýká, že vodorovné značení nic neznamená. Tedy u nás v Česku.

Bez kufrování se dostáváme až nad Suchou, kde jdu čůrat zadarmo. Alespoň na chvíli to místo přestává být nad suchou.

Zkrácená partička si to štráduje přes Klínovec na Boží Dar.

Kdybyste nevěděli kudy kam, stačí se kouknout na orientační mapu.

Na Klínovci okupujeme jeden stůl v bufetu. Kromě velmi dobrýho piva tu měli i skvělou houbovou polívku.

Chata na Klínovci je v děsným stavu. Matně si vzpomínám, že jsem tu kdysi dávno jako kluk byl na lyžích. I bydlel zde. Ladys prý taky. A byl údajně v osmém družstvu, což je rekord, protože nejhorší družstvo, co si pamatuju, bylo maximálně čtvrté.

Je to dům hrůzy a hrozí, že se celej zřítí. Asi na to někdo čeká. Nikdo pro rekonstrukci zatím nic nedělá.

Nad Klínovcem lítají velcí ptáci.

Dlouho se na vršku nezdržujeme, jdeme dál

Na Neklidu chvíli střílíme na cíl z praku, moc nám to nejde.

A tam dole už je Boží Dar.

Přestože i zde jde o zpustlé zdi - na focení ideální - je Boží Dar velmi zachovalá vesnice. Je tu hodně nových baráků a celkově je to malebné místo. Jsme ubytovaní U Třech smrků. Zatím netušíme, co nás čeká.

Babišovo.

Po ubytování ve velmi sympatickým penzionu jdeme do hospody, kterou nám doporučila paní domácí. K poslechu hraje tenhle strýc na kytaru značky Ibanez, a dobře.

Ranní výhled z okna apartmánu.

Zátiší na zahradě.

Většina bud a chalup je ozdobená nějakejma starejma lyžema.

Boží Dar je docela udržovanej.

A má i rybník s kačenama.

Ráno vyrážíme na další etapu, směr Fichtelberg v Německu. Fichtelberg jsme po obtížném experimentování s němčinou přeložili jako Moped hora.

Už první chalupa v Německu nás ujišťuje, že Němci provokujou. Je tu pořádek a chalupy jsou v perfektním stavu. Evidentně to dělají proto, aby se nám smáli do očí za tu naši rumunizaci objektů.

Vrbovka je kytka, kterou Táňka kvůli svým narozkám nemá ráda, ale protože tu letos Táňka není, tak o nic nejde.

V Německu je každých 300 metrů lavička na sezení, je nerozbitá a kolem není bordel. Je to podezřelé.

Na Mopedbergu je velký jeřáb.

A také prolejzačka pro meteorology.

A na silnějších fichtlech přijeli i mimozemšťané.

Na paloučku mají malou zoošku...

... kterou hlídá vlk.

Udržovaná zvonice.

Stylové lanovky v provozu.

Tohle prase použiju na příští rok pro nové prasečí logo. Teda jestli nezapomenu.

Medvěd je zasažen hnilobou.

A drak trpí rozštěpem. To mě uklidňuje. I tady v Německu je něco blbě.

Levá dračí tlama rozštěpená.

I žabka carevna je půlená.

Tetřev hlušec je v pořádku.

I Ladys.

Holky šly na hajzl. Byla zadarmo a nesmrděl.

Tento stroj vám za euro zkurví pěticent.

Olina mi tvrdí, že jsem os(e)l (viz poznávací značka).

Značení tu je trochu jiné, ale přehledné. Deprimující je jen to, že každá značka je alibisticky s otázkou Kam?

Nastražené barevné muchomůrky.

A kýč jak bič.

Marně jsme dumali, na co to je. Jdeme do Oberwiesenthalu.

Německý pavouk předvádí své cirkusové číslo. Umí se dostat do Unterwiesenthalu zkratkou.

Oberwisenthal vypadá podezřele škaredě.

Unterwiesenthal.

I ty ovce se pohybují pravoúhle.

A na boční stěně hotelu lyžujou.

Jdeme do příjemné hospody.

Stoly jsou pojmenované podle různých expedic. Náš stůl byl Kilimanjaro.

Pivo měli dobré, přestože německé. První jsme si dali světlé, druhé nefiltrované. Obě výborná. A k jídlu polívku, párkovou s bramborama a soljanku.

A další nedůslednost. Mají tu staré mapy (ČSFR).

Odtud startují staré červené kabinky nahoru na Mopedberg.

Gymnastika pro starší a pokročilé - skok přes lavičku na šíř.

Vesnička je malebná.

Honza se pokouší udělat společné foto, ale automat si myslel, že má vyfotit trávu a taky ji vyfotil. Docela dobře.

Sehnat naši partičku ke společnýmu fotu je skoro nemožné. Brněnská sekce si sedla na jinou lavičku a bylo.

Zbývající z partičky si ukázněně sedli na jinou lavičku a udělali foto bez Blanky.

I v Německu jsou požáry.

A nebo nedodělané ploty.

Naši milí mrtví...

Musíme doprava a do kopce.

Urničky na pivo.

Ladys a Olina.

Německý lavičky jsou pěkně zachovalé.

Brněnská sekce plazí jazyk.

Furt odpočíváme.

A to jsme už zase zpátky v Česku.

Olina se lísá k Felicii, prej jí sluší. Asi jo.

Pomoneso.

Tady čepujou vepřový kolínka.

Plzeň dobrá.

A koleno taky.

Personál odpočívá.

Náš apartmán v penzionu U Tří smrků. Je fakt skvělej, doporučujeme.

Je neděle, je před námi poslední výlet. Přes jakési doly do Jáchymova.

Jdeme jakousi obskurní cestou od jedné blbé boudičky k druhé.

V obyváku roste strom.

U dolu Eduard to vypadá jako v Rumunsku.

Je to běs.

Cesta radioaktivním Jáchymovskem je krásná.

Smržovka je oblepená mouchama.

Otvírá se výhled na Jáchymov.

Je takovej zanedbanej. Toto je třeba bazén.

A penzion Svornost.

Štola č. 1 je pojem.

Je zajímavé, jak některé objekty jsou totálně zdevastované, ale hned vedle se už daří rekonstrukce. Rozporuplné město.

Konečně partička pohromadě. Honza musí zpátky autobusem na Boží Dar pro auto, my jdeme zatím hledat nějakou hospodu. Dozvídáme se, že teď je v Jáchymově stejně skoro všecko zavřené. Jen nějaké pikanterie za druhou zatáčkou.

Zločin v muzeu.

Mají dobré pivo, Radegast, a já jsem si dal krabí salát. Byl dobrej. Jen tu bylo hodně vos.

Koza se inspirovala Olinou, která měla na výletě letos na zádech korzet, protože ji bolela záda. A tahle koza vypadá podobně.

Jedem o autobus dřív domů. Slánská sekce odjíždí autem.

Poslední foto a konec. Zase to bylo skvělé. Díky, Honzo, za ošéfování tras a ubytování a vlastně všecko.