Golden Gate Bridge byl sice v dohledu možná i by se tam dalo do pozdního odpoledne dojít, ale my jsme si v minulým dílu zašli na kafe a najednou se před námi objevila ta proslulá šalina, konečná. Šalina, která už hrála v mnoha filme z produkce hollywoodské. A jezdí po děsně strmé a vlnovaté ulici, která taky hrála ve filmech. Tak jsme si s Olinou řekli, že se tou dřevěnou mrchou projedem. Fronta jako kráva, cena nemalá, ale když jsem zjistili, jak se to šine a že to naše místo ve frontě je tak na hoďku a půl, vyprdli jsme se na atrakci, že půjdeme pěšky. A dobře jsem udělali.

Nástup není nijak děsnej, normálně prudká ulice.

V šalině je skoro všecko dřevěný, má dobrej zvonek,

Ti co si své skorodvěhoďky vystáli, už sedí.

Pane Bože, ať už to kurva jede.

Pyšná turistka s lístkem do stanice vrchol,

Amerika je exotická země. Jsou tu všecky rasy. To by se naši náckové utrápili. A Tomík Úsvitný zbláznil.

Lidi ve frontě stojí odevzdaně a nevypadají zpruzele. Nemají za sebou zkušenost, kdy se stávala fronta na hajzlpapír a pro nákup televize se stávalo před prodejnou Melodie přes noc, aby měl člověk šanci, že na něho vybude jedna z těch pěti televizí ze Sovětskýho svazu, které na své nové majitele číhaly za zabarikádovaným obchodem.

Naproti konečné byla hospoda, kde nabízí vynikající polívku chowder, původem z Irska. Tu polívku oba milujeme a možná bysme se po ní i utloukli. Ne navzájem.

Náš vysněný GGB se na chvíli odkládá, dnes už na něho prdíme, až jindy.

Červený autíčko. Přiznám se hrdě, že vůbec nevím, co to je za značku. S vypětím všech sil jsem se naučil jaguára. Takže kdyby to mělo být ve stejným algoritmu, bude tohle auto nejspíš kůň.

A jéje, další lákadlo. Irská hospoda. Tu máme taky moc rádi. A guinessa. Naštěstí je zavřeno na železnou mříž.

Takovýhle prckoly tu pučujou na projížďky po SF. Je to trochu dražší než pučit si kolo, ale rychlejší.

Dámy vyjíždí z garáže.

Mně na Americe baví, že tu většina lidí má na ksichtě úsměv. Nejsou nasraný a hajzly mají zadara. A po tomhle moc toužím, aby bylo i tady. Tak maličko ve skrytu duše tuším, že až se tohle stane, tak i naši politici už nebudou takoví paznehti. A prezident bude mluvit majestátně a bude krásně reprezentovat, a sráči budou souzení a odsouzení a podnikat zde bude jedna radost. Achach, to je krásný sen.

Dveře od garáže - galerie vevnitř. Tady v Americe je hodně firmiček garážových, mají v tom tradici. I slavnej Mac takhle kdysi vznikal.

Zatím jakoby nuda.

V SF je hodně takových domečků. Prý jsou docela odolný, když se země chvěje, a to se tu děje, protože celá Kalifornie leží na nějakým velkým seismickým zlomu.

Dřevěný baráky ale i dobře hoří, tak Amíci mají všude dostupný hydranty a velmi rychlý příjezd policajtů. Ale ani to často nestačí a domek je v prdeli.

Ale už to začíná pěkně stoupat.

Přestože jsou Amíci posedlí bezpečností a všude všelijaký zátarasy a zábrany a tak, tak v týhle šalině si můžeš jezdit na stupátku a dělat opičky.

Krásnej výhled na ten náš GGB.

A na SF záliv.

Když jdete po téhle ulici do kopce, tak si pěkně protáhnete lejtka.

Už jsem hodně vysoko, ale zdaleka ne nahoře.

A už je tu slavná Lombard street, další filmová hvězda. Pěkná atrakce. Je zajímavý, když se člověk najednou ocitne na místě, o které jen slyšel, nebo ho viděl ve filmu.

Sinusovka Lombard street je vždycky plná aut, okamžik, kdy tam žádný auto není, je skoro zázrak.

Na konci Lombard street je krásně vidět až k moři.

Pro lidi je tu chodník schodový. Snažil jsem se spočítat schody, když jsem běžel dolů. Olina totiž na mě čekala nahoře. Ale to číslo jsem vzápětí zapomněl. A když jsem zase běžel nahoru, potkal jsem se v půlce s Olinou, protože vymyslela, že dál po šaliní stopě nepudeme a že bysme se mohli tou spodnější ulicí dostat do Čínské čtvrti, kde byla Olina už před dvaceti lety a prej to tam je hezký.

Sakra, zase jeden usměvavej Amík. Závidím.

Lombard street je překytkovaná.

Malá zelená pomůcka s radou. Američani jsou kupodivu docela, řekněme ohleduplní a rádi rady a nařízení dodržujou. Většinou. Taky trochu odchylka od nás. My jsem totiž frajeři a na předpisy sereme. Ševčík v zacpané ulici nasadí majáček a jede v protisměru v pásu pro záchranná vozidla. A samozřejmě už má dávno připravenou velmi přesvědčivou omluvu svého činu. Ano, to je české.

Zde utnu své povídání. Příště Čínská čtvrť.