Konečně to dokončíme
(Po australském východním pobřeží II.)

Takže konečně dojdeme po rozeklaném pobřeží až k vytouženému cíli. Před pár hodinama se mě Helča přes roztomilou aplikaci Google chat, o čem bude toto prase, že je zvědavá a když jsem jí řekl, že přece druhej díl procházky po pobřeží, posupně se zachechtala, že v praseti to takhle vypadá na začátku vždycky a pak najednou to veme nějakou faleš a zakroutí se to jinam, že bylo slibováno.


Moře je fantasmagoriscký tvůrce, tohleto je prý živé.

Snažil jsem se jí vysvětlit, že musím zuby nehty hájit dobré jméno WWWiditelnýho prasiska a když je jednou prohlášené a vyhlášené, jako neseriózní, tak pro to musím hodně dělat a že to není žádná prdel být poctivě a nezištně neseriózní. Usmíval jsem se pod dlouhé fousy, že tentokrát to bude fakt druhej díl té procházky. A šel jsem si zaběhat. Venku svítilo sluníčko a bylo příjemně. Rozhodl jsem se, že si doběhnu až do Klánovic, že poběžím voňavým lesem a jen zvířecíma pěšinkama, abych se nepotkával s nedělníma vycházkářema. To vám bylo tak příjemné běháníčko. Ne, že by mě při tom běžení nebolelo to opravované koleno, ale ono mě to koleno bolí v podstatě i bez běhání, takže je jasné, že je lepší běhat než neběhat.


Krabí kuličky


Každý mravenc tu má své slunce.


Naše tajná pláž.

Doběhl jsem až na klánovické nádraží do odjezdu vlaku chybělo pár minut, tak jsem si dal v hospodě u nádraží dobré černé pivo, to je velká výhoda běhání, že se na něho zatím nevztahuje zákaz požívání alkoholických nápojů. Přijíždí panťák, jedu zpátky do zastávky, kde přistoupím zase na vlak, ve kterým pojede Olina domů a já jí pomůžu s kabelou na kolečkách. Už je jaro, tak je mi jasné, že Olina zase u mámy na zahradě nakrade hlínu do své zahrádky tady doma a kabela bude kurevsky těžká. No to víte, že byla.

Okradli nás o hodinku, takže je už dlouho světlo a proto jsem si nechal od Oliny opižlat vlasy a fousy, abych měl lehkou hlavu.


Moje sandály Austrálii přežily celkem bez šrámů, až následné Krkonoše je poničily.

No a teď konečně popostrčíme tu naši procházku. Minule jsme nás opustili v okamžiku, kdy Olině prasknul pásek od sandálu. Bylo to přesně uprostřed výletu. Samozřejmě, že matematika velí, vrátit se. Olina se statečně rozhoduje, že půjdeme dál. Jen, co to řekne, změní se ráz krajiny, jsou tu najednou skaliska a prasklej sandálek je dost brzdy, zkouším něco vymyslet, něco pračlověkovskýho, vtipnýho a funkčního, ale nic nevymyslím. Olina se statečně plouhá dál. Sešoupem se na písečnou pláž chráněnou ze všech stran černými balvany.


Tam v dáli už je krásná Chinamans beach.


Uprostřed zimy.

Ty zasahují až do moře, takže je tu relativní klid a vlny jsou rozprskané a nevypadají tak děsivě, jako na volném prostranství. Slunko krásně pálí, protože je právě zima v plném proudu. Vyslíkli jsme se do plavek, mohli jsme i nahatí, nikdo tu široko daleko nebyl, ale co když se tu někde skrývá prudérní rybář? Voda je báječná, válíme se v ní jako vorvani, to jsou krásné zimy. Zacvičíme si tibeťánky a jdeme dál, další skaliska a průrvy, konečně zahlédneme cíl naší cesty, Chinamans beach. Helenčino oblíbené místečko. Ale my už nejdeme až na konec pláže. Olina má přece jeden pásek podělanej a chůze není zrovna zábavná. Vnoříme se do "džungličky" která nás vyplivne na silnici.


Minidžunglička.

Olina se bojí hadů a že zabloudíme.

Já nevím, jestli si to namlouvám, ale já mám pocit, že asfaltky v Austrálii mají úplně jinou barvu, než kdekoliv jinde. Jdeme jako spořádaní chodci po pravé straně silnice. Nejede tu vůbec žádné auto. Přesto narážíme na autem rozebranýho klokana. Přehupsnem se přes kopeček a pod námi se objeví Evans Head, čtvrť zbohatlíků a řeka, u rybářů se nám pod nohy připlete ještě zbytek ryby, dostaneme na ni chuť a tak si zajdeme na naši oblíbenou prasárnu, dary moře a hranolky a taky jedovatou tatarku a sůl. Krásnej výlet, takovej neadrenalinovej, klidnej, prosluněnej a obyčejnej. To my rádi.


Puzzle klokaní.


V Austrálii žije hodně podivínů, kteří pevně věří v biblický, či jiný konec světa v blízké budoucnosti. Někteří v to věří pasivně, jiní velmi aktivně. Tenhle pán se připravil podle Noea.


Zajímavá ryba.

Doma už je Helča i děti. Helči přišel balíček s indonézskejma botičkama. Jsou srandovní, protože mají oddělenej palec od ostatních prstů. Hned jsem si vzpomněl na slavnej film od Akira Kurosawy Do deska den. Tam takové holínky nosili slévači ve slévárně. Helča má z botek velikou radost, tak si je hned oblíká, je přece zrovna půlka zimy, vezmem si Bobíka a jdem si ještě jednou zaplavat na pláž, ale už jen na tu u baráku.


Než jsme se vrátili z výletu, zaparkoval nám pod okny doopravdicekj americkej bourák. A dokonce i s volantem na správně straně. Když jsem to krásné auto sptařil, uvdomil jsem si, že jsem ještě nedopsal tu povídku O růžovém kadilaku. Hmmm, no jo, to už je taky nějakej pátek.


Helča si vzala boty s odděleným palcem z Indonézie a Bobíka pod paži a šli jsme ještě jednou na pláž.

Austrálie je fakt příjemná zem.

Jediné, co se mi na Austrálii nelíbí, že tu zabíjejí dřevěné trpaslíky. Možná Australanům křivdím a trpaslík se zabil sám. Třeba spadl se stromu.

7.1. 2011
A je tu ročník 14. To je roků. Před 14 lety jsem měl připojení k internetu přes telefonní analogovou linku, rychlost neuvěřitelných 14 kb a protože nebyla digitální ústředna na moje číslo, stálo mě to jeden místní hovor. Akortát nikdo nemohl telefonovat ani ven ani dovnitř.

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Dr a snad i Jr- Na návštěvě u poručíka z Inishmoru: (1) (2) (3) (4) (5)
Tatrmani Hell&Dr - Austrálie-Tramtárie:
(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) (18) (19) (20)
J
an NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) . Jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)


Hmmm, ten bych potřeboval.

  • Podle nedávno publikované hypotézy by mohla být v příběhu boje lidstva s rakovinou napsána zcela nová kapitola. Je totiž možné, že rakovinové nádory mohou mít limitovaný potenciál odolávat léčbě proto, že jsou posly z doby vzniku mnohobuněčného života. Způsob organizace buněk a jejich vzájemná komunikace naznačují, že nádory musejí být v mnoha ohledech podobné prvním mnohobuněčným organismům. Podle Charlese Lineweara z Australské národní univerzity v Canbeře a Paula Daviese ze Státní arizonské univerzity v Templu se tak otvírají nové a nadějné možnosti léčby.

  • Nedávno byla hluboko pod mořskou hladinou objevena prehistorická fauna – lilijice. Zástupci třídy lilijic, mezi jejichž příbuzné patří například ježovky či hvězdice, jsou vývojově velmi starobylou skupinou živočichů s původem hluboko v prvohorách. Podmořský „ztracený svět“ osídlený rozsáhlou populací zatím neznámého druhu lilijic se podařilo objevit Davidu Bowdenovi z Národního institutu pro vodní a atmosférický výzkum v Aucklandu na Novém Zélandu.

  • Běžel jsem až do Klánovic a neuložil jsem si rozepsané prase. To bylo překvápko. Škoda, že se nemůžu na někoho vymluvit.
  • Naše rodina se celkem bez jakékoliv újmy na zdraví sečetla
  • S překvapením musím konstatovat, že jim to i dobře fungovalo online
  • Také my jsme si jeli jarně zalyžovat do našich oblíbených Dolomit, ale o tom až příště.

 

australia


Modrá kočka.


Boris ulovil obrovského ještěra po aboridžinsku


Ale pak se odkudsi vyplazil velký opaskový had a ještěra napadl.


Ještěr neměl šanci.

Bobík ulovil taky jakousi prehistorickou zkamenělinu


boldering

Hell a spol

australia

 

Surreálný inspektor Zrzek

Bobík:
"Mami, když chci do školy, tak jsem velkej kluk. Ale když chci, abys mě krmila, tak jsem ještě malej."


 
Baselitz ICP (International Center of Photography) The Mexican Suitcase (do 08.5.2011)
V roce 2007 se jakoby zázrakem objevily tři krabice plné roliček filmů slavného fotografa a člena Magnum Roberta Capy. Mělo se za to, že jsou fotky během Druhé světové války nenávratně ztratily. Zachránil je mexický velvyslanec v Paříži a odvezl do Mexika. Krabice obsahovaly 4500 negativů tří slavných fotografů. Roberta Capy, Gerdy Taro a Davida Seymoura, alias Chima.

BaselitzGalerie DOX, Martin Parr Assorted Cocktail (retrospektivní výstava) (do 16.5.2011)
Tohle je velká příležitost podívat se na zvláštní fotky. Martin Parr je v zásadě provokatér, který nikdy a nic nemyslí vážně ani fotky ne. Přesto se dostal až do prestižní agentury Magnum Photo Ostatní magnumisté s jeho přijetím měli dost problémy, protože neodpovídal jejich pohledu na svět okem aparátu. Je to chlapík bez nostalgie. slavný H. C. Bresson o něm jednou řekl: "Když se dívám na Vaše fotografie, uvědomuji si, že jsem z úplně jiné planety." Parr se nechová jako profík, nefotí ani Leicou, ta je mezi fotografy Magnum Photo hodně oblíbená, ani Nikonem dokonce ani Canonem. Fotí prý levnými fotoaparáty a zásadně na filmy, na které fotívají nejobyčejnější turisté. Na filmy kupované v drogérii a trafice kdekoliv na světě. Barvy jeho fotografií jsou moc barevné. A už dost kecání, zajděte se podívat sami.A je docela možné, že tohle všecko je součástí jeho PR a já jsem mu to sežral taky a už mu tu dělám zadarmo reklamu.Jo a ta výstava v Praze je dobrá i za vysokou cenu vstupného.
BaselitzLanghans galerie Praha, FOTO VIRUS / C Action
30.3.2011 - 15.5.2011
Fotografie více než desítky současných talentů na stěnách a tři tisíce tištěných stran o celosvětové fotografické scéně v deseti objemných knihách k prohlížení a čtení. C Photo , vrcholná publikace o fotografii poprvé v Praze!
Vystavení autoři: Veru Iché, Sun Hongbin, Marie Taillefer, Lovisa Ringborg, Kyungwoo Chun, Julia Peirone, Giacomo Costa, Aniu, Alexander Gronsky, Victor Albrow, Eustaquio Neves, Julia Fullerton - Batten, Flore - Aël Surun, Lia Sáile, Rong Rong + Inri.
BaselitzGalerie Rudolfinum, Fotografie v českém umění 1990-2010 (do 1.5.2011)
tora

Christopher McDougall: Born to Run – Zrozeni k běhu
Zapomenutý národ a tajemství nejlepších a nejšťastnějších běžců světa

Autor knihy se jako miliony jiných amatérských běžců nejméně jednou ročně vážně zranil. Po cyklech bolestí, injekcí a střídání nejmodernějších běžeckých bot chtěl na doporučení lékařů s běháním skoncovat. Místo toho se však vydal do rozpálených kaňonů v Mexiku, kde žijí Tarahumarové – nejtajemnější, nejzdravější a nejšťastnější běžci na planetě. Běhání v extrémních podmínkách jen v sandálech je pro ně stejně přirozené a snadné jako dýchání. Čtivý příběh o běžcích na stokilometrové trati autor doplňuje o nejnovější vědecké poznatky a současně nám přibližuje portréty osobností, které se vydávají na trasy ultramaratonů, aby odhalili tajemství šťastného života.


Baselitz

Album česko-polské skupiny Inner Spaces vyšlo jako příloha renomovaného polského jazzového měsíčníku Jazz Forum. Toto kvinteto vzniklo na Jazzové akademii v Katovicích , kde v roce 2009 všichni jeho členové studovali. Saxofonista Luboš Soukup a pianista Vít Křišťan poté odjeli na studijní pobyt v Dánsku, ale kontakt s kapelou udržují i nadále. Vedle trumpetistky Štěpánky Balcarové ji dále tvoří basista Max Mucha a bubeník Grzegorz Maslovski.

  • Štěstí se narodilo jako dvojče. Musí se sdílet.“ (George Gordon Byron)
  • Kina:
    1.4. – Aero – Čtyři lvi
    (režie: Christopher Morris, VB, 2009, 94 min. Komedie) (Skupina potenciálních – částečně – pákistánských teroristů by strašně ráda někoho vyhodila do povětří... ale koho vlastně? Jejich neschopnost sahá opravdu k nebesům, jinak by je nevyhodili z výcvikového tábora teroristů, kde je zdánlivě místo pro každé tělo opásané výbušninou. Vyjde jim alespoň hromadná sebevražda na londýnském maratonu?) (22:30)
    3.4. – Aero – Norské dřevo (režie: Anh Hung Tran, Jap., 2010, 133 min. Drama) (Filmová podoba knižního bestselleru Haruki Murakamiho vypráví stejně jako knižní předloha o nostalgii lásky a ztrát. Děj se odehrává na konci 60. let v Japonsku na pozadí studentských bouří. Toru Watanabe je tichý a uzavřený vysokoškolák, který se v Tokiu znovu potkává s křehkou Naoko, přítelkyní z dětství. Jejich vztah se postupně prohlubuje, zároveň je ale vystaven rostoucímu tlaku minulosti, kterou poznamenala tragédie jejich společného přítele. Během divokých nočních večírků, na které Torua bere jeho kamarád Nagasawa, potká Toru impulzivní mladou ženou jménem Midori...) (18:00)
    26.-30.3. – Evald – Odcházení (režie: Václav Havel, ČR, 105 min. Drama) (Světově uznávaný dramatik a politik Václav Havel se poprvé stane režisérem, aby převedl na filmové plátno hru, kterou s úspěchem uvedly domácí i zahraniční scény. Setkání Václava Havla s filmovou režií, řečeno jeho slovy – v závěru jeho veřejné kariéry - je poněkud symbolické. Jeho rodina, především v osobě jeho strýce Miloše Havla, je úzce spojena s rozvojem československého filmu a vybudováním domácího filmového průmyslu v období první republiky, sám autor odmalička toužil stát se filmovým režisérem, dobové poměry však mu zmařily jak studium, tak naplnění této dlouholeté touhy.) (17:00, 19:00, 21:00)
    28.3. – Oko – Biutiful (režie: Alejandro González Inárritu, Šp./Mex., 2010, 148 min. Drama) (Příběh ukazuje životní cestu Uxbala, konfliktního bývalého narkomana, který hledá smíření se svým otcovstvím, láskou, duševnem, zločinem, vinou a smrtelností, obklopený nebezpečným podsvětím moderní Barcelony. Jeho obživa stojí mimo zákon a oběti, které je ochoten položit pro své děti, neznají hranic.) (18:00)
    31.3. – Oko – Černá labuť (režie: Darren Aronofsky, USA, 2010, 110 min. Thriller) (Snímek sleduje příběh Niny, baleríny newyorského baletu, jejíž život je, podobně jako život všech v této profesi, plně pohlcen tancem. Žije s matkou Ericou, bývalou balerínou, která své profesní ambice nikdy zcela nenaplnila podle svých představ a tak teď alespoň nadšeně podporuje kariéru své dcery. Když se umělecký šéf baletu Thomas Leroy rozhodne pro novou premiéru sezóny, Labutí jezero, vyměnit stávající primabalerínu Beth Macintyre, Nina je jeho jasnou volbou. Do souboru ale vzápětí přichází nová tanečnice Lily, která na Leroye velmi zapůsobí svou smyslností a pro Ninu se tak okamžitě stává velkou konkurencí.) (19:30)
    1.4. – Ponrepo – Ladič pian zemětřesení (režie: bratři Quayové, VB/Něm./Fr., 2005, 99 min. Drama) (Režisérům nejde ani tak o naskicování světa odtrženého od reality jako o spojení různých rovin vnímání. Rozostřením, mnohovrstevnatou světelnou dramaturgií a stále nanovo fragmentovanou narací je budována matná atmosféra nevědomí. Vycizelovaný zvukový design z iritujících zvuků a opulentní hudby tento dojem zesiluje. Člověk má dílem pocit, že se v napůl bdělém stavu noří bezprostředně do světa obrazu.) (20:00)
    28.3. – Světozor – Dokumentární pondělí – Olda (režie: Shaheen Dill-Riaz, 2007, 85 min. Dokument) (Rok co rok opouštějí rolníci svá políčka v severním Bangladéši a odjíždějí na jih pracovat na vrakovištích, kde se demolují staré zaoceánské parníky. Dřou se do úmoru za podmínek, které si jen těžko dokážeme představit, a často marně čekají na mizerné mzdy, jejichž výše rozhodně neodráží náročnost jejich práce. Země už své lidi nedokáže uživit.) (20:30)
  • Filmové festivaly:
    24.3.-1.4. – Febiofest, 18. mezinárodní filmový festival Praha (info:
    http://www.febiofest.cz/)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    28.3. –
    Agharta – Vít Švec Trio (21:00)
    29.3. – Agharta – Limited Edition (21:00)
    30.3. – Agharta – Madfinger (21:00)
    31.3. – Agharta – Lukář Martínek Private Earthquake (21:00)
    1.4. – Agharta – Robert Rovina Group
    (21:00)
    2.4. – Agharta – František Uhlíř Team (21:00)
    3.4. – Agharta – Balzar Robert Trio (21:00)
    29.3. –
    Blues sklep – Eliška Ptáčková Acoustic Sound (21:00)
    30.3. – Blues sklep – Slow Fingers (21:00)
    1.4. – Blues sklep – Charlie & Diana Blues Band (21:00)
    28.3. –
    Jazz club U staré paní – Najponk Trio (20:30)
    29.3. – Jazz club U staré paní – Matěj Benko Trio (20:30)
    31.3. – Jazz club U staré paní – František Uhlíř Team (20:30)
    29.3. –
    Jazz Dock – Walter Phishbacher New York Electric Trio (22:00)
    30.3. – Jazz Dock – Josef Vejvoda Trio (19:00)
    21.3. – Jazz Dock – Juwana Jenkins & Mojo Band (22:00)
    28.3. –
    Jazzboat – Jana Koubková Quartet (20:30)
    30.3. – Jazzboat – Vacík Miloš – Tam Tam Orchestra (20:30)
    31.3. – Jazzboat – Vít Švec Trio (20:30)
    1.4. – Jazzboat – Jazz Revue(20:30)
    3.4. – Jazzboat – Rajnošek B.AND (20:30)
    28.3. –
    Stará Pekárna, Brno – Teatro fatal (20:00)
    29.3. – Stará Pekárna, Brno – Tom Jegr & Gang (20:00)
    28.3. –
    U malého Glena – Stan the Mans Bohemian Blues Band (21:30)
    29.3. – U malého Glena – Roman Pokorný & Blues Box Heroes (21:30)
    30.3. – U malého Glena – Jamie Marshall & Radek Hlávka (21:30)
    31.3. – U malého Glena – Válek, Růžička, Kořínek Trio (21:30)
    1.4. – U malého Glena – Vojtěch Eckert Trio & Dana Vrchovská (21:30)
  • Kluby - cizina:
    Španělský basista Alexis Cuadrado patří k okruhu muzikantů nahrávajících pro nezávislý label Fresh Sound Records. Jeho kapela Special Quartet patří k nejatraktivnějším seskupením v jihozápadním Španělsku. Album Namouche bylo nahráno v Lisabonu za účasti renomovaných hostů (Perico Sambeat, Hugo Alves) a můžete si jej legálně stáhnout na adrese http://www.jamendo.com/en/album/41851.

    30.-31.3. – Blue Note Milano, Itálie – Stanley Jordan (21:00, 23:30)
    30.-31.3 – Blue Note Tokyo, Japonsko – Incognito (18:00, 20:45)
    29.-31.3. – Blue Note New York, USA – Michel Legrand Trio (20:00, 22:30)
    1.4. – Twins Jazz, Washington, USA – Alex Pinto (21:00, 23:00)
    30.3.-2.4. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Marlena Shaw (20:00)

  • Hudební festivaly:
    do 5.4. – Jazz Jaro 2011 aneb Jazz v Pekárně, Brno, Stará Pekárna (info: http://www.jazzdoregionu.cz/)
    do 23.4. – Jazzinec 2011, Trutnov (info: http://www.2011.jazzinec.cz/)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    „Je mnoho různých povolání, ale tanec je poslání, ve kterém čas není ničím a jeho náplň je vším.“ Joe Jenčík

    1.4. – Alfred ve dvoře – Arktický Robinson aneb Neuvěřitelná putování Jana Eskymo Welzla (režie: Vojta Švejda) (V historii se o dobytí Severního pólu pokoušel kdekdo, a leckdo se z mrazivé Arktidy vrátil mražený. Před sto čtyřiceti lety se ale v Zábřehu narodil český Honza Welzl, který Severní pól dobyl po svých a zůstal tu třicet let. Jako zámečnický tovaryš hledající práci prošel Balkán, proplul kolem Afriky, a pak se přes oceány dostal až na Sibiř. A tady ho napadlo: „Což kdybych se vydal Sibiří až k Ledovému moři a poznal, jak se tam žije?“ To byly jeho veškeré přípravy. Vyrazil sám, jen s velkým odhodláním, odvahou a instinktem místo mapy.)  (16:00)
    2.4. – Alfred ve dvoře – Arktický Robinson aneb neuvěřitelná putování Jana Eskymo Welzla (14:00, 17:00)
    2.4. – Divadlo Ponec, hostuje DOT 204 – Perfektní den aneb Mr. Gluteus Maximus (choreografie: Lenka Vágnerová) (Tanečně pohybový kvartet nejen z lázeňského prostředí nahlíží na čtyři osoby, které se navzájem neznají a které se rozhodly příjemně strávit svůj volný den. V tomto tanečně-pohybovém představení vystupuje kromě dlouholetých členů souboru Michaely Ottové, Lenky Vágnerové a Pavla Maška také Václav Janeček, pedagog klasického tance na katedře tance HAMU a dramaturg baletu Národního divadla.)
    (20:00)

  • Festivaly tance a experimentu:
    30.3.-3.4. – Transteatral, Praha – festival IberoAmerických kultur (info:
    http://www.transteatral.cz/)
    do 29.5. – Bolšoj balet, Praha přímé přenosy představení Bolšoj baletu z Moskvy (info:
    http://www.kinoaero.cz/cz/cykly-festivaly/142/Bolsoj-balet-2010/199/2010/)
  • Divadla:
    Neuköllner Opera Berlin pořádá operní soutěž. Cílem je poskytnout mladým tvůrčím týmům příležitost vytvořit díla, která budou veřejně uvedena v rámci řady představení divadla. Soutěž je široce otevřená  všem druhům skladeb a nástrojů, vč. elektornických apod.,tj.jde formulování příslušného tématu  pomocí různých způsobů moderního hudebního divadla, předložené skladby by měly být napsány buď v němčině nebo v angličtině, nebo mít podtitulky v jednom z těchto jazyků.

    30.3. – ABC – Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu rád (režie: Miroslav Hanuš) (Příběh o zdolávání neuvěřitelných zákrut cizího jazyka ve třídě plné lidí, kteří už dávno překročili školní léta.) (19:00)
    31.3. – ABC –
    Willy Russell: Shirley Valentine (režie: Zdeněk Kaloč) (Čtyřicetiletá Shirley udělá něco, co se od ní neočekává - odjede do Řecka, kde začíná nový život, nové dobrodružství, všechno to, co už považovala za ztracené. Skvěle napsané monodrama, v němž herečka ztvárňuje nejen Shirley, ale zároveň všechny postavy jejího mikrosvěta, jako stvořené pro Simonu Stašovou.) (19:00)
    29.3. – Činoherní klub –
    David Mamet: Sexuální perverze v Chicagu (režie: Ondřej Sokol) (Chcete si splnit nejsmělejší sen? Zamilujte se.) (19:30)
    30.3. – Činoherní klub –
    Miroslav Krleža: Léda (Manželskonemanželská povídka) (režie: Ladislav Smoček) (Pronikavá psychologická studie scén z manželského i nemanželského života, přesahující až do grotesky. Hra o vzájemném puzení i nepřekonatelném odporu mezi pohlavími, o nevěře, citové exaltaci i nevraživé vyprahlosti, falešných sebepředstavách a ambicích, uražené ješitnosti; hra o touze, jež přestává být touhou, stane-li se skutečností.) (19:30)
    31.3. – Dejvické divadlo –
    Modrovous/Suovordom (režie: Petra Tejnorová) (Inverze vlády muže a ženy. Žena, měníc se v anděla, mění muže v bestii. Inspirováno filmy tzv. korejského žánrového konstruktu a filmy, pro něž je typická hra s vyprávěními a časovými rovinami.) (19:30)
    2.4. – Dejvické divadlo –
    Viliam Klimáček: Dračí doupě (režie: Karel František Tománek) (Jeden z nejznámějších slovenských dramatiků napsal hru přímo pro Dejvické divadlo a pro konkrétní herce. Příběh začíná setkáním dvou kamarádů, Ivana a Davida, v horách. Dvacet let se neviděli. Kdysi tvořili nerozlučnou dvojici, ale teď je všechno jinak...) (19:30)
    31.3. – Divadlo Bez zábradlí –
    Francis Veber: Blbec k večeři (režie: Jiří Menzel) (Při srážce s blbcem se může rozsvítit i tzv. „inteligentovi“. Přesto si raději dvakrát rozmyslete, než někoho prohlásíte za blbce. Může se vám stát, tak jako v této bláznivé komedii, že se na váš účet bude bavit někdo jiný.) (19:00)
    28.3. – Divadlo Komedie –
    Oliver Reese: Goebbels / Baarová (režie: Dušan D. Pařízek) (Intimní variace na téma „mezinárodních vztahů“.) (20:00)
    30.3. – Divadlo na Vinohradech –
    Jonathan Lynn, Antony Jay: Jistě, pane ministře (režie: Martin Stropnický) (První řada neobyčejně vtipného a divácky populárního seriálu britské televize BBC.) (19:00)
    28.3. – Divadlo Pod Palmovkou
    Dale Wasserman: Přelet nad kukaččím hnízdem (režie: Petr Kracík) (Dramatizace je založena na konfliktu mezi svobodou jednotlivce a zájmy společnosti.) (19:00)
    28.3. – Divadlo Ungelt –
    Pierre Palmade, Christophe Duthuron: Na útěku (režie: Ladislav Smoček) (Jevištní roadmovie o útěku dvou žen.) (19:00)
    30.-31.3. – Divadlo Ungelt –
    Jeffrey Hatcher: Picasso (režie: Jiří Svoboda) (Napínavý příběh o Pablu Picassovi předvedeném v okupované Paříži německými vojáky před vyšetřovatelku, která po něm žádá autorizaci tří jeho obrazů. Probuzené vzpomínky, tajemství, která hlavní postavy skrývají dlouhá léta...) (19:00)
    2.4. – Divadlo Ungelt –
    William Douglas Home: Ledňáček (režie: Ladislav Smoček) (Duchaplná anglická komedie o vdově, sirovi a jeho komorníkovi, kteří se i ve vyšším věku dokáží těšit ze života.) (19:00)

    Divadelní festivaly:
    do 28.3. –
    Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani (info: http://www.afrikaonline.cz/)
    do 31.12. –
    České divadlo 2011 (info: http://www.ceskedivadlo.cz/)


 

 

OD PÁTKU DO NEDĚLE

jsme vítali jaro na lyžích ve Schladmingu.

Přijeli jsme před chvílí. Sníh ještě nahoře v lese drží, jinak se lyžuje na nasněžených svazích. Bylo krásně, i když ráno pršelo a byla mlha.

Stačilo ale nepropadat panice, i když jsme lanovku málem v mlze nenašli.

 

Celou cestu nahoru jsme se připravovali na déšť a mlhu, ale všechno bylo jinak.

A víc jsem toho nestihla...

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

27. 3. 2011 - Dr+pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš