Nostalgia mia
(Čárlí možná potřetí?)

Ani se rok s rokem nesešel a my už za necelý měsíc znova letíme do Austrálie. A to jsem si myslel, kolik to ho stihnu z té Austrálie napsat. No a jako obvykle prd. Plně se snažím držet neserióznosti WWWiditelnýho prasiska a nepln ím žádná z mých předsevzetí. Takže se na chviličku vrátím do mé dost oblíbené Austrálie. Tentokrát to bude jen takový obrazový předkrm pro druhej díl, kterej možná bude po tomhle díle uveřejněnej někdy příště, třeba hned příště.
Dnes večer se k nám přišel najíst Jirka a protože letos chystáme návštěvu Austrálie jako invazi, to znamená, že se tam setkáme opět celá rodinka!!!, padlo v předsíni slovo Čárlí. Zarputilí čtenáři prasete vědí o koho jde. Ti náhodní, nebo nepořádní čtenáři, třeba jako je Alena V. která kdykoliv mě vidí, říká: “Už jsem dlouho nebyla na praseti, ale chystám se na něho,” možná o Čárlím vědí hovnaj. Čárlí je poutník uvázaný na jediné místo v Austrálii. Dřív, za komančů, hrával se skupinou Plastic People of the Universe, pak emigroval, prožil bohatý a divoký život všude možně, až zakotvil v Austrálii, která je zemí otevřenou pro i takové typy, jakým se stal Čárlí. Čárlí hledá Buddhu, hledá sebe a nalézá. Sedí uprostřed lesa, kouří g. pije kafíčko a medituje. Je většinu života sám a sem tam se stane, že za ním někdo přijede, pobude chvíli a zas zmizí. Čárlí bydlí uprostřed virtuálního chrámu, který již několik let ve své hlavě buduje. Vynakládá na to poměrně dost energie, ale pro buddhisty čas ani energie nehraje žádnou roli. Nasliboval jsem Jirkovi, že až budeme všichni v Austrálii, pučíme větší auťák a za Čárlím určitě zajedeme na návštěvu, protože by byla veliká škoda neseznámit se s tímto pohádkovým človíčkem. Jirka sice říkal, že se setka už s pěknou armádou podobných lidí, ale myslím si, že australský Čárlí je zážitek, který by bylo hřích neprožít.
Když jsme loni přijel poprvé k Čárlímu, ukazoval mi své vize chrámu, co kde bude a jak to bude vypadat. Já se svou až chorobnou fantazií jsem ten chrám viděl hotovej. Bylo to setkání hodně silné a plné těch nejpotrhlejších dojmů a zážitků. Strávili jsme tam dva dny a pádili zase dál, do nalezišť opálů.
Slíbili jsme Čárlímu, že se ještě před odjezdem do Česka za ním zastavíme a to jsme i splnili.
Víkend u Čárlího byl zase potrhlej jako kdykoliv jindy. Pokusím se podívat se pak v klidu, co všecko jsem už psal a nepsal v minulých prasetech, abych se moc neopakoval a nebo abych důsledně oddělil dva různé úhly pohledu na jednu a tu samou věc. K sepsání tohoto dílu mě inspirovaly obrázky, které jsem si s dovolením ukradl z Milanovýho archívku. A protože prý bývám málo na fotkách, využil jsem tohoto fotohnízda a v tomhle čísle to dostatečně vynahradím. Milan se zaměřil nejen na Čárlího, ale i na mě.
Obdivovatelé Dymbuly a páníčka si tak mohou přijíti na své. Akorát nechápu, co to to “své” znamená.
V příštím čísle to celé nějak shrnu, dočešu doprozrazuju a dopíšu, teď už následuje Milanova fotodokumetnace s dymbulíma poznámkama v rámečcích. Přeji pokud možno co nejpříjemnější počtení a počučení:


Večer po slavnostní zakopání sošky Buddhy do geometrického středu budoucího chrámu, se Čárlí pustil do buddhistických výkladů.


K plynulému toku myšlenek potřebuje ganju, ruce a kafíčko.

Jeho prožité představy o cestě k poznání jsou určitě zajímavé a vydrží u nich dlouhé hodiny.

Bez gestikulace by toho ale moc nedokázal vysvětlit.


Jeho tok myšlenek je potřeba sledovat dost pozorně, pak se něco dozvíte. Ale můžete se na to
i vyprdnout. Tedy s tím, že se dovíte hovno. Což nemusí někdy vadit.


Páníček, alias inženýr Ceylon Dymbula, má jednu nepříjemnou vlastnost, naslouchá velmi pozorně a po dobu diskuze dokonce údaje podrží a "adekvátně" reaguje. Jde o vlastnost mnohdy nesnesitelnou.


Zatím sbírá útržky a skládá střípky.


Není sám, kdo pozorně sleduje souvislý tok nesouvislých myšlenek.


Myslím, že to tu již zaznělo, ale Čárlí z našetřených peněz z invalidního důchodu, které mu štědrá Austrálie vyplácí koupil pro navštěvníky chrámu modrý pingpongový stůl, míčky a pálky, aby si mohli při návštěvě chrámu zapinkat.

Čárlí má radost z budoucnosti pinpongovýho stolu.

Zamlada byl Čárlí v pinčesu hvězda. Měl jen jednu blbou vlastnost, když šlo o hovno, porážel soupeře nemilosrdně. Jakmile ale šlo o opravdický zápas, rozklepaly se mu ruce a nebyl schopen hrát.


Ráno, po probdělé noci - Čárlí vyprávěl svá ponaučení asi do 4 do rána, byl Čárlí opět čilý jako veverka a vyprávěl dál přesně tam, kde přestal, čili kdekoliv. Nepřetržitý tok vzpomínek. Čárlí ve dne vzpomíná a večer učí. Doporučuji povšimnout si Helči, která ani po dvou letech života v Austrálii nezapomněla na své dobré vychování a loví z nosa holuby, které pak různě umisťuje.


V popředí Čárlí připravuje hulení. V pozadí Boris, připravuje pálení.


Čárlí vzpomíná na léta s Plastic People of the... Borisovi je to putna, ale už má jasnou myšlenku.


Oheň má správnou teplotu, děda musel uhýbat neposednému proutku. Boris připravuje akci.


Našel správný jíl, je ho tu nepřeberné množství, a po včerejším zahrabání sošky Buddhy ho je k dispozici na mnoho pokusů. Toto je jeden z nich. Je už vypálený. Zatímco Boris vypaluje jíl a Čárlí zobák, Dymbula marně čeká odpovědi na zásadní otázky odněkud shora.


Dymbula překvapeně naslouchá, asi se chystá k protiargumentům. I když v případě Čárlího je to marné. V pozadí kolečko. a Boris.


Páníček používá skoro stejná gesta při diskuzi jako Čárlí. Kdyby tam žil měsíc, dva a nosil stejné tepláky a ponožky jako Čárlí, byli by si oba k nerozeznání podobní. Kromě toho, že teda Dymbula nehulí. Ale to by potmě stejně nemuselo být vidět.


Helena je jako Dymbula, taky poslouchá velmi pozorně a to bývá jedna z nejblbějších vlastností z pohledu žvanivých lidiček. Posluchači mají jen tak povrchně poslouchat a servilně se smát a obdivovat. A ne o tom přemejšlet.


Dymbula si nejspíš vzpomněl na doby, kdy chodil do první třídy, kdy musel celou hodinu bez hnutí sedět s rukama za zády a ani nedutnout.


Bobík taky kutí a na buddhismus sere. Čárlí připravuje další hulení.


Bobík vymyslel, že to sežere. V pozadí je půl kolečka.


Bobík to sežral a už ho svět nudí, Helča přemejšlí a Dymbula planě tlachá. Čárlí, který je momentálně mimo obraz, pravděpodobně hulí.


Bobík jde přesvědčit dědu o svém náboženství a tím je vaření pytlíkovýho čaje. Cesta čaje.


Jasně, je to tak, Čárlí hulí.


Má z toho radost. Čárlí dovede být velmi vtipný vypravěč a sám sebe umí docela pobavit. Není se co divit, vždyť tu bývá po většinu času v lese sám se svými krysami, se kterými se někdy musí i o své jídlo podělit. Ne, že by ho to bavilo, ale jako buddhista musí. A dobrovolně. I když někdy bojuje.


Víkend se slavnostním umístěním sošky Buddhy do středu chrámu končí. Přišlo míň návštěvníků, než Čárlí čekal, ale i tak to bylo povedené. Chystáme se pomaličku domů.


Po cestě domů je princeznám Bei a Maye blbě z jízdy a tak musel Milan zastavit a vypustit je do škarpy, kde si v klidu rozmejšlí, jestli budou blít. A jestli se to k princeznám hodí.


Po kratší úvaze dospěly obě k názoru, že princezny neblijou a tak neblily.


To však nemění nic na tom, že během víkendu u buddhisty se obě princezny popraly jak koně, jedna druhou poškrábala a druhá první pokousala. Ale teď, je ta nevolnost zase krásně sblížila. Nevolnost sbližuje a princeznám sluší.

Všecky fotky k fejetonu jsou z archívu Milana.

7.1. 2011
A je tu ročník 14. To je roků. Před 14 lety jsem měl připojení k internetu přes telefonní analogovou linku, rychlost neuvěřitelných 14 kb a protože nebyla digitální ústředna na moje číslo, stálo mě to jeden místní hovor. Akortát nikdo nemohl telefonovat ani ven ani dovnitř.

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Dr a snad i Jr- Na návštěvě u poručíka z Inishmoru: (1) (2) (3) (4) (5)
Tatrmani Hell&Dr - Austrálie-Tramtárie:
(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) (18) (19) (20) (21) (22)
J
an NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) . Jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)


Tomu jsem nerozuměl. Ale zkusil jsem to. Zvonil jsem a nefungovalo.
Brambory jsou v řádku a pistole na stole.

  • Australský křižák Argiope keyserlingi je zvláštním druhem pavouka, který má zálibu ve splétání zvláštních prvků sítí, které jakoby nesloužily k jinému účelu, než k jejich zdobení. Australané mu přezdívají „křižák sv. Ondřeje“. Pavouci do svých sítí totiž vplétají strukturu připomínající písmeno X a na kříži tohoto tvaru byl svatý Ondřej ukřižován. S vysvětlením tohoto zvláštního jevu si vědci lámou hlavu již více než století. Se zajímavým vysvětlením přišli nedávno zoologové z univerzity v Melbourne. Podle nich si pavouci osvojili rafinovaný systém včasného varování pro kolem procházející či prolétající zvířata. Nápadné dekorace jim umožní síť rozpoznat a zničení sítě je včas zabráněno.

  • Policisté z předměstí Kansas City byli přivoláni kvůli nebezpečnému aligátorovi, který se vyhříval u jezera. Policisté okamžitě vyjeli na místo a jali se aligátora zastřelit. Jaké však bylo jejich překvapení, když se od něj kulky odrážely. Aligátor byl totiž z betonu. Majitel pozemku později vysvětlil, že ho na břeh jezera umístil, aby odradil děti.

  • Prsty srostly, teď ještě jeden z nich naučit se ohejbat, ale věřím, že to nebude tak složité.
  • Honza se vrátil ze Sardinie, prý to tam bylo krásné, pěkně si zahorolozili a zaplavali v moři. Jojo, pamatuju si tu krásnou voňavou část zeměkoule. Asi se tam ještě někdy podívám.
  • Jirka přišel na večeři a rozhodli jsme se, že se do Austrálie těšíme.
  • Byl jsem si zaběhat a popálil jsem si nohy bolševníkem.

 

australia

Hell a spol

australia

 

Surreálný inspektor Zrzek

Inzerce na netu:

Neodolal jsem a zapůjčil si z FB


 
BaselitzGalerie DOX,TIBET - KRAJINA MÝTŮ A LEGEND Fotografie Jaroslava Poncara
BaselitzLanghans galerie Praha,NOW AND WOW: ZNOVUZROZENÍ MÓDNÍ FOTOGRAFIE (do 9. 7. 2011)

BaselitzGalerie Rudolfinum, ADRIENA ŠIMOTOVÁ - VYJEVOVÁNÍ 2008- 2010 (do 19.6.2011)
Jedna ze zakládajících členek vlivné skupiny umělců UB 12

BaselitzAteliér Josefa Sudka Johana Pošová (studentka VŠUP) do 26.6.2011
Výstava fotografii, diplomová práce
Textové pole: Jack Kerouac: Vize Codyho   Jack Kerouac svůj bezpochyby nejlepší román Vize Codyho psal přibližně ve stejné době jako své nejznámější a nejprodávanější dílo, 'bibli' beat generation Na cestě, to znamená počátkem 50. let. A přestože všichni, nejen jeho přátelé, například Allen Ginsberg, ale i další, stejně jako nakladatelští redaktoři věděli, o jaký klenot se jedná, v úplnosti vyšly Vize Codyho až v roce 1973, čtyři roky po Kerouakově předčasné smrti. Vysvětlení takové prodlevy je prosté: Kerouac zde jednoduše předběhl nejen svou dobu, ale i její literární vkus, a román tak byl po svém napsání příliš 'horkým zbožím', aby si nakladatelé troufli vrhnout jej na trh.

František Hrubín: Křídla lásek mých
Výbor z tvorby Františka Hrubína pokrývá celou jeho básnickou práci, s důrazem spíše na méně vydávané sbírky a překlady. Editorka Jana Čeňková při sestavování knihy přihlížela zejména k autorovým prvním (a druhým přepracovaným) knižním vydáním. Kniha obsahuje mnoha fotografiemi doplněné kalendarium Hrubínova života a díla a Hrubínovu bibliografii se všemi barevnými obálkami v prvním vydání. Vedle básní zde rovněž najdeme ukázky z dosud nepublikované korespondence s Františkem Halasem, Vladimírem Holanem, Kamilem Lhotákem, Jiřím Trnkou, Emanuelem Fryntou, Janem Zahradníčkem či Janem Skácelem. Básnický výbor z díla Františka Hrubína je rozšířen o část Eliščin most, která se úzce váže k Hrubínovu tvůrčímu životu a dílu, obohacena o současné vzpomínky (Karel Kraus, Z. K. Slabý).


Textové pole: Jack Kerouac: Vize Codyho   Jack Kerouac svůj bezpochyby nejlepší román Vize Codyho psal přibližně ve stejné době jako své nejznámější a nejprodávanější dílo, 'bibli' beat generation Na cestě, to znamená počátkem 50. let. A přestože všichni, nejen jeho přátelé, například Allen Ginsberg, ale i další, stejně jako nakladatelští redaktoři věděli, o jaký klenot se jedná, v úplnosti vyšly Vize Codyho až v roce 1973, čtyři roky po Kerouakově předčasné smrti. Vysvětlení takové prodlevy je prosté: Kerouac zde jednoduše předběhl nejen svou dobu, ale i její literární vkus, a román tak byl po svém napsání příliš 'horkým zbožím', aby si nakladatelé troufli vrhnout jej na trh.     Většina hudebních interpretů by koncem května, tedy v době vydání desky Lady Gaga, své album na trh nevypustila. Naprosto opačný postup zvolila belgická zpěvačka a textařka Selah Sue, která vydání své druhé desky načasovala právě do období gagamánie. Selah Sue citlivě mixuje reggae, funk a soul a svým ochraptělým projevem připomíná Lauryn Hill či Lily Allen. Současně studuje psychologii a její orientace v bludištích lidských emocí se odráží v citlivých a pronikavých textech. Desku u nás vydal Supraphon.
  • „Je v nás však touha roztřesené obrysy světa ustálit.“ (František Hrubín)

  • Kina:
    7.6. – Aero - Biutiful (režie: Alejandro González Inárritu, Šp./Mex., 2010, 148 min. Drama) (Příběh ukazuje životní cestu Uxbala, konfliktního bývalého narkomana, který hledá smíření se svým otcovstvím, láskou, duševnem, zločinem, vinou a smrtelností, obklopený nebezpečným podsvětím moderní Barcelony. Jeho obživa stojí mimo zákon a oběti, které je ochoten položit pro své děti, neznají hranic.) (20:00)
    12.6. – Aero – Černá labuť (18:30)
    12.6. – Aero – Filmový klub – Banksy: Exit Through the Giftshop (režie: Banksy, USA/VB, 2010, 87 min. Dokument) (Dokument, který se objevil v letošních nominacích na Oscary, v sobě nese velkou dávku podvratnosti, ať už tím, že jej stvořila ikona street artu s pseudonymem Banksy, jehož identitu dosud nikdo nezná, či ve způsobu, jakým se opírá do současného „umění“. Hlavní postavou je Francouz Thierry Guetta, který se pokusí s kamerou zmapovat dynamické odvětví street artu, jehož neoficiálním králem je právě Banksy. Thierryho touha se s ním setkat stále roste, až se nakonec rozhodne přiložit ruku k dílu a pod pseudonymem Mr. Brain Wash udělat díru do světa umění.) (20:30)
    8.6. – Oko – Nevinnost (režie: Jan Hřebejk, ČR, 2010, 98 min. Drama) (všechno, co jste dosud budovali, se zhroutí jako domeček z karet. Uznávaný lékař, milovaný otec a manžel čelí obvinění z velmi těžkého zločinu. Ze dne na den vyměnil dobrou adresu za celu ve vazební věznici, odkud se nevina prokazuje hodně těžko, zvlášť když protistraně pomáhá člověk, který může být motivován osobní pomstou. Pravda prý nakonec vždycky zvítězí nad lží a nenávistí. Někdy to ale nemusí znamenat vítězství. Zvlášť když ve snaze zachránit se vyplavou na světlo tajemství, která měla zůstat navždy skrytá.) (18:00)
    9.6. – Oko – Útěk ze Sibiře (režie: Peter Weir, USA, 2010, 133 min. Drama) (Drama natočené na základě údajných pamětí Slawomira Rawicze se vrací do roku 1940, kdy se z ruského gulagu pokouší utéci skupina vězňů. Jediná cesta ke svobodě vede skrze nelítostnou sibiřskou zimu, oblast jezera Bajkal, transsibiřskou magistrálu, poušť Gobi, Himaláje a Tibet. Na konec cesty nedojdou všichni, přesto je touha po svobodě žene takřka 4 tisíce pěších mil.) (18:00)
    10.6. – Oko – Sucker Punch (režie: Zack Snyder, USA, 2011, 110 min. Drama) (Nevlastní otec uvrhne zákeřnými intrikami drobnou „Baby Doll“, která je jeho jedinou překážkou k penězům zámožné rodiny, za mříže blázince. Dívka uniká do světa fantazie, kde se s dalšími dívkami z ústavu pokouší získat několik tajemných předmětů, jež by jim mohly pomoci v útěku. ) (22:45)
    7.6. – Ponrepo – Podezřelý (režie: Peter Yates, USA, 1987, 144 min.) (Vyhrocený thriller s nádechem politického pozadí Podezřelývzešel, stejně jako podobně divácky vděčný Očitý svědek čiDům na Carroll Street, na sklonku osmdesátých let minulého století z americké dílny anglického režiséra Petera Yatese (mj. Bullitův případ, John a Mary). Dokonalost řemeslného provedení je nutné ocenit zvláště při vědomí již nesčíslněkrát zpracovávané zápletky: obhájce - zde žena - pátrá na vlastní pěst po vrahovi, neboť nevěří ve vinu svého mandanta. ) (17:30)
    6.6. – Světozor – Dokumentární pondělí – Nesvatbov (režie: Erika Hníková, 2010, 72 min. Dokument) (Slovenská vesnice Zemplínske Hámre pomalu ale jistě vymírá. Její starosta, generál ve výslužbě, se ale nechce vzdát. Ke svému boji s třicátnickou samotou používá různé prostředky: nabízí nemalou finanční odměnu za každé nově narozené dítě, nabádá místní rozhlasem k plození dětí a nakonec uspořádá seznamovací večírek pro „nezavrabčené“. Najdou si naši hrdinové konečně životní partnery?) (20:30)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    6.-7.6. – Agharta – Rhythm Desperados (21:00)
    8.6. – Agharta – Jazz Efterrätt (21:00)
    9.6. – Agharta – Josef Vejvoda Trio (21:00)
    10.6. – Agharta – Noční optika (21:00)
    11.6. – Agharta – Zeurítia (21:00)
    12.6. – Agharta – Luboš Andršt Group (21:00)
    6.6. – Balbínova poetická hospůdka – Vladimír Merta (20:00)
    9.6. – Balbínova poetická hospůdka – Poetický salon (20:00)
    11.6. – Balbínova poetická hospůdka – Bluesový večírek & hudební akademie (20:00)
    12.6. – Balbinova poetická hospůdka – Věra Bílá & Giňovci (20:00)
    6.6. – Blues sklep – By-pass Jazz Band (21:00)
    7.6. – Blues sklep – Michal Wroblewski Trio (21:00)
    8.6. – Blues sklep – Back Side Big Band (21:00)
    9.6. – Blues sklep – Plum Jam (21:00)
    11.6. – Blues sklep – Paul Batto Jr. & Ondřej Kříž (21:00)
    6.6. – Jazz Dock – Poetic Filharmony (22:00)
    7.6. – Jazz Dock – Rene Trossman Band (22:00)
    11.6. – Jazz Dock – Roman Pokorný Fusion Jazz trio (19:00)
    12.6. – Jazz Dock – Tomáš Hobzek Quartet (22:00)
    11.6. – Jazz klub Ungelt – Blues Bond (21:00)
    12.6. – Jazz klub Ungelt – Adam Tvrdý Crossover (21:00)
    6.6. – Jazzboat – Gumbo a Ondřej Konrát (20:30)
    7.6. – Jazzboat – Jan Smigmator & Jazz Quartet (20:30)
    11.6. – Jazzboat – Svatobor Macák Quartet (20:30)
    7.6. – Lucerna music bar – Charlie Musselwhite (21:00)
    9.6. – Lucerna music bar – Kenny Garret (21:00)
    5.6. – O2 aréna – Roxette (20:00)
    23.5. – Reduta – Josef Vejvoda Trio (21:30)
    30.5. – Reduta – F.u.t. (21:30)
    31.5. – Reduta – Jazzmanec (21:30)
    1.6. – Reduta – Jazz Efterrätt (21:30)
    3.6. – Reduta – Zeurítia (21:30)
    4.6. – Reduta – J.J.Jazzmen (21:30)
    5.6. – Reduta – Old Timers Jazz Band (21:30)
    30.6. – Salmovská literární kavárna – Pokojové trio (19:30)
    1.6. – Salmovská literární kavárna – Hot Jazz Praha (19:30)
    3.6. – Salmovská literární kavárna – Cava (19:30)
    7.6. – Stará Pekárna, Brno – Wyoming Seminary Jazz Ensamble (20:00)
    8.6. – Stará Pekárna, Brno – SilesiJAH All Stars (20:00)
    9.6. – Stará Pekárna, Brno – Lav-lav + Chris Barickman (20:00)
    10.6. – Stará Pekárna, Brno – Backsight (20:00)
    6.6. – U malého Glena – Stan the Mans Bohemian Blues Band (21:30)
    7.6. – U malého Glena – Roman Pokorný & Blues Box Heroes (21:30)
    8.6. – U malého Glena – Jamie Marshall & Radek Hlávka (21:30)
    9.6. – U malého Glena – Karel Růžička Trio (21:30)
    10.-11.6. – U malého Glena – Najponk Trio (21:30)
  • Kluby - cizina:
    7.6 – Blue Note Tokyo, Japonsko – Junko Moriya Sextet, Yasuko Agawa, Marica Hiraga, Frena Terakubo (19:00)
    7.-12.6. – Blue Note New York, USA – Hiromi: The Trio Project feat. Anthony Jackson & Simon Phillips (20:00, 22:30)
    8.6. – Twins Jazz, Washington, USA – Elliott Levin Quartet (20:00, 22:00)
    7.-9.6. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Michel Legrand (20:00)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    Poměrně velký rozruch a značnou skepsi vyvolalo rozhodnutí Anglické národní opery (ENO) svěřit nastudování opery Hectora Berlioze Faustovo prokletí Terrymu Gilliamovi, který je sice slavný hlavně jako člen komediálního ansámblu Monty Python, ale operu nikdy nerežíroval a donedávna na ni ani moc nechodil. O to větší se nyní zdá být nadšení kritiků. Zatímco recenzent Daily Express píše o představení, v němž se mísí "zmatení a brilance", ostatní britské listy dávají Gilliamovu Faustovi čtyři nebo pět - tedy maximální počet - hvězdiček.

    7.6. – Alfred ve dvoře – Domácí úkoly z pilnosti 35. (Populární hitparáda tanečního divadla.) (20:00)
    11.6. – Divadlo Kolowrat – Camoufl.Age (režie: Janek Růžička, Jan Kodet) (Nezvyklá taneční, avšak nikoliv baletní kreace by měla občerstvit, bavit i přivést k zamyšlení... Představení o snech a touhách mediálních ikon. O zoufalství těch, kteří se jim chtějí podobat.)  (19:00)

  • Festivaly tance a experimentu:
    do 29.6. – Tanec Praha 2011, Praha (info: http://www.tanecpraha.cz/)
    do 30.6. – Tanec Brno (info: http://tanecbrno.cz/)
  • Divadla:
    Divadla na newyorské Broadwayi zvýšila v sezoně 2010/11 díky končící krizi své tržby a udržela i uspokojivou návštěvnost.

    6.6. – Činoherní klub – PREMIÉRAGlengarry Glen Ross (19:30)
    7.6. – Činoherní klub – Martin McDonagh: Ujetá ruka ve Spokane (režie: Ondřej Sokol) (Nikdy nechtějte prodávat někomu ruku, která mu nepatří. Odstartuje to mnoho problémů... Velmi veselá a černá komedie.) (19:30)
    8.6. – Činoherní klub – Milan Kundera: Ptákovina (režie: Ladislav Smoček) („Moc je úplně nejsladší, když je úplně nepřiměřená. Když blbec vládne moudrému, slabý silnému, ohavná krásnému...“) (19:30)
    10.6. – Činoherní klub – Jasmina Reza: Bůh Masakru (režie: Ondřej Sokol) (Jsme lidé kultury, rozumu anebo jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování...) (19:30)
    17.6. – Dejvické divadlo – Viliam Klimáček: Dračí doupě (režie: Karel František Tománek) (Jeden z nejznámějších slovenských dramatiků napsal hru přímo pro Dejvické divadlo a pro konkrétní herce. Příběh začíná setkáním dvou kamarádů, Ivana a Davida, v horách. Dvacet let se neviděli. Kdysi tvořili nerozlučnou dvojici, ale teď je všechno jinak...) (19:30)
    8.-10.6. – Divadlo na Vinohradech – Jonathan Lynn, Antony Jay: Jistě, pane ministře (režie: Martin Stropnický) (První řada neobyčejně vtipného a divácky populárního seriálu britské televize BBC.) (19:00)
    10.6. – Divadlo Na zábradlí – David Gieselmann: Louis a Louisa (režie: J. Nvota) (Adoptujeme jiné dítě. Zase nějakého malého chlapečka, který se sladce dívá z fotky. Takového, který píše krátké dopisy z Brazílie nebo z Afriky, třeba černouška.) (19:00)
    6.6. – Divadlo Rokoko – Marie Jones: Plný kapsy šutrů (režie: Jana Kališová) (Dva statisti z malé irské vesnice se účastná natáčení amerického velkofilmu. Co to udělá se dvěma obyčejnými chlapíky, když se octnou na dosah velkého světa, peněz a slávy?) (19:00)
    11.6. – Divadlo Rokoko – Lars von Trier, Vivian Nielsen: Prolomit vlny (režie: Ondřej Zajíc) (Adaptace Trierova kultovního filmu, který se stal vlajkovou lodí projektu Dogma 95. Milostný příběh o velké vášni, víře o obětavosti bez hranic. Příběh o tom, že skutečná láska je schopna obětí, které leží za hranicemi lidských možností.)  (19:00)
    6.6. – Nová scéna – Elfriede Jelinek: Co se stalo, když Nora opustila manžela (Nositelka Nobelovy ceny píše provokativně a nelítostnou kritičností předčí i Ibsena. Vypůjčila si od něj titulní postavu a se svým pronikavě ironickým a výsměšným pohledem napsala komedii o ženském údělu a marném boji za takzvanou rovnoprávnost. Jelinek Noru posílá do dvacátých let 20. století, do let krize, jejíž budoucností je válka. A nora jako ta veveřička hopká pro potěšení mužů, aniž cokoli chápe z principů muži diktované civilizace.) (19:30)

  • Divadelní festivaly:
    do 31.12. – České divadlo 2011 (info: http://www.ceskedivadlo.cz/)



Vážení přátelé, kamarádi a příznivci galerie Aviatik. Posílám zkrácenou verzi pozvánky na jarmark - jak divadelní, tak prodejní do Prštic od pátku 10. června do neděle 12. června vč. Podrobnější informace včetně cen vstupenek se dozvíte na webu: www.galerie-aviatik.cz

 

Bývalí, stávající a budoucí přátelé a kamarádi,
rád bych vás pozval na některý ze svých červnových brněnských n recitalů (ale samozřejmě v ideálním případě můžete přijít na oba ;-)
8.6. ve 20h. do Hudebního sklepa v Šenku na Špalku (Dominikánská 7) a (nebo) 29.6. v 19:30 do Café Práh ve Vaňkovce.
Uznávám, že vypravit se někam v dnešní době, chce kus osobní statečnosti, ale když vás přijde víc, budete mít pak koho kolektivně pomluvit. Dík za přízeň (a za drby).
Neznámý písničkář Vít Šujan (NpVŠ) http://www.solisart.cz/artists/vit-sujan

V pátek se v Brně odehrála Slavnost masek,stejně jako loni. Pavel fotil, ale ještě od něj nemám žádné foto.

Zato tetina Jana Putnová poslala hned několik!

 

V NEDĚLI NA TERASE VE SLATINĚ

jsme uspořádali poslední hodinu ansámblu.

Přišli moji milí čtvrťáci, docházka sice nebyla stoprocentní, ale šest statečných zvládlo zazpívat pro zúčastněné diváctvo celou Červenou Karkulku v obsazení: Karkulka – Eva Marešová, 1. hlas – Jitka Cafourková, 2. hlas – Petra Vraspírová, Myslivec – Martin Hubeňák, Swing (všechny role v případě nutnosti záskoku) a sbor – Kristian Pekar, Vlk – Jozef Hruškoci.

Jirka a děd Klement obsluhovali velmi náročnou variantu hardartu (3 varhanní píšťaly, na které se hraje pomocí velocipedové pumpičky + pilky na dřevo)
Kontrabas – Jaroslav Jurůj, houslová sekce - Blanka Pollaková a Jakub Výborný.

Přijela hlavní činelistka Jana Beránková i její skvělá náhradnice Věra Kočí. Jana Bé se projevila velmi velkoryse a svoji náhradnici přizvala ke společnému výkonu. Za tímto účelem byl instalován i další činel.

Při dirigentském výkonu se pode mnou probořila stolička a zbytek opery jsem musela řídit v přízemí, takže na mě někteří členové orchestru neviděli. Umělecký výkon byl přesto silný a všichni jsme skončili stejně.

Hvězdou opery se stala Kiara, která si vytvořila vlastní choreografii a celou dobu tančila.

Na závěr večera jsme konstatovali, že úspěšně pracuje na získání titulu Hasič průzkumník.

 

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

6. 6. 2011 - Dr+pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš