Broumov, Broumov
(je krásnej)

Odjíždíme z Polska. Ta „krásná“ doba celnic je nenávratně v prdeli. Když projíždíme pomyslnou čárkou na jednotné krajině, která náhle změní polskou trávu v českou vzpomenu si, jak jsme s Olinou před mnoha lety jeli na pár dní do Polska. Přes hranice jsme šli pěšky Bíločervená závora spuštěná, prostor opuštěný. Celnice zdánlivě bez obsluhy. Jen hlasy a divné pleskání. Napadlo mě, že někoho fackujou, nějakýho pašeráka, kterej chtěl propašovat buráky nebo pytlíkovej čaj.

První zastávkou je dřevěnej kostelík v Broumově

Pískovcové ozdůbky jsou specialitou Táňky a Ludvy.

A protože jsme potřebovali do pasu razítko, odvážně jsme se vplížili do celnice. Ťukám tu a ťukáme tam, nikdo nereaguje. Až za jedněmi dveřní se jasně ozývají nelidské rány. Zaklepeme, ozve se „Dál!“ Chceme utéct, ale už je pozdě, otevřeme dveře, ruce preventivně před obličejem. Kolem hranatého stolu sedí dva čeští a dva polští celníci, uniformy rozepnuté. Neupravení. Pašerák nikde. Hrajou mariáš a mlátí kartama o stůl. Chceme razítko, oni se smějí a že prej, jestli hrajem taky karty. Olina, že jo, ale že spěcháme. Dali nám razítko, ani závoru nezvedli, obešli jsme ji a šli stopovat polské řidiče.

Někdo ten kostelík natřela nějakým luxolem a nebo vyjetým lesklým olejem a není to zrovna hezké, ale věřím, že čas všecko opraví.

Obchůzka kolem kostela obklíčeného hřbitovem.

Pro srovnání tu visí ceník s různými komoditami, aby současníci mohli skřípět zuby, jak je všecko dneska drahé. Třeba cukr tenkrát stál jen 32,20 zlatých. Co to je! To dneska? Já vlastně ani nevím, kolik zlatých dneska stojí cukr. Tak nic. Až jindy si zafrflám.

Jeden náhrobek nás inspiruje k návštěvě Vyhlídky a focení západu slunce.

Dnes je přechod hranic v eurozóně nuda, nuda, šeď.  Ludva je místní znalec, dovedou s Táňkou vyprávět zajímavé, často i jímavé příběhy jednotlivých stavení a osudy majitelů bývalých i současných. Kdo bydlí tady a kdo tam, kde je jaká zajímavá trošku opuštěná pískovcová soška. Cesta příjemně utíká. Ludva nám chce ukázat kouzelná zákoutí města Broumova. První zastavení dřevěný kostelík.

Nějaké historické údaje. Taková švabachová kronika broumovskýho lidstva.

Dohadovali jsme se, co asi znamená ta kotva, která se tu všude objevuje. A jak vznikla. Určitě nějaké vysvětlení existuje.

Dovnitř se sice nedostaneme, ale dírkou ve dveřích si můžeme hezký interiér nasoukat na své Secure Digital karty ve foťácích.

Morbidní ozdoby.

Resien pintado - čerstvě natřeno.

Náměstí s barevnými průčelími, kašna, rozdrbaná továrna, kostel kamenný. Rychlá prohlídka města je u konce. Ludva vymyslel, že bychom mohli stihnout vyfotit západ slunka z vyhlídky, jestli nám to časově vyjde. Jedem dlouho do kopce. Slunce nekompromisně klesá k horizontu. Stihneme? Nestihneme? Naštěstí v našich GPS parametrech se slunce nehrne tak rychle za horizont jako poblíž rovníku. Zato my se vyhrnem z auta jako velká voda, vytahujem svoje foťáky.

Novej kabát kostelíku nesluší. Vypadá jak osprchovanej. Kostely by měly být trošku časem ošmrncané.

Divnej strom u divné zastávky.

Tento domeček postavil jistý broumovský velkotovárník, čili zlý vykořisťovatel, který zaměstnával místní dělnictvo, své dceři, aby si mohla ve volném čase a hlavně v čase vánočním hezky umejvat okna. Moc jich neměla, tak to šlo zvládnout s přehledem.


Pokřivenená grafika čirých skel.

Broumovské náměstíčko s potěmkinovskými průčelími.

Místní obchodní disco centrum.

Na procházce s bestií.

Chlast a pornoliteratura?

Potěmkin.

Hodně barevné Barvy-laky.

Probrodit se skrz lákací cedule do hotelu Praha není tak jednoduché.

S blbým kerningem prodejny s koberci mám problém jen já. Profesionální deformace.

Teda kromě Oliny, ta si většinou svůj foťák nevozí, prý ho nepotřebuje, má ten nejlepší automat. Používá fotoaparát značky Dymbula. Sama si neříká fotografka, ale motivářka. Kdykoliv objeví něco zajímavýho, zavolá si mě jako psíka a se slovy: „Dušo, toto mi vyfoť.“ A já vyfotím.

Roztomilé uličky

Ozdoba kostela. Prý nějaká symbolika.

No a tak tam stojíme na vyhlídce, foťáky v ruce a číháme na správný západ. Slunce se zoufale loudá. Vystříhánky kopců v protisvětle vypadají jako kulisy v laciným divadle. Je to pěkné. Foťáčky se plní obrázky. Digitální focení je srandovní činnost. Lidi si svý úlovky vzájemně ukazujou, camrají se a jsou do svejch obrázků zamilovaní. Když se fotilo na film, byly obrázky tajemstvím až do hotové fotky.  Mnohdy ani pak ty blbosti druzí neviděli.

Skupinové foto fotografů západu.

Na Vyhlídce už nás čeká občerstvení. Krásné místo.

Pepř a sůl.

Ludva a svíčka.

¨

¨

Teď si ukazujem ještě teplý obrázky.  Někdo z nás rozhodl, že focení západu je u konce a všichni jsme šli do hospody. Někdo si dal palačinky, někdo zmrzlinu, Olina a já pivo, ostatní kafíčko. Ale západ za okny byl čím dál zajímavější. Vyběhl jsem ještě dvakrát, abych si do foťáčku skoval ještě několik kýčů.

Je po výletě, pijem pivo, Olina se válí na kavalci a Táňka se chystá znovu ukázat svou dřevěnou Kristýnku. Ale ještě počká, Zubrovky je ve flašce ještě příliš.

Skupina "B" nejela do Polska a místo toho rejpala indiánské motivy do kamene. Ale povedlo se jí to. To je nutné zdůraznit.

Jedem domů za Ludvou. Po cestě ještě na večer koupíme pár balení piva v plastovejch flaškách na večer a z Polska v kufru auta vezeme ještě Zubrovku. Doma nás vítá Honza, kterej s náma nejel. Měl tvořivou. Musel si vyzkoušet vyrýpat do kamene nějaké americké motivy. Přivezl si je v letáčcích z jakýchsi Skalistých hor, či jakých. Chlubí se a má proč. Hned první pokus se mu podařil. Sympatickej obrázek na kamení zdobí kuchyňskou linku. Otvíráme zubrovku i první piva. K večeři máme báječný segedín. Celý večer až do hluboké noci kafráme. Táňka využívá toho, že zubrovka a znovu nás ohromuje svojí dřevěnou Kristýnkou.

Je pravda, že alkohol otvírá oči a podporuje velkorysost. Přísné posouzení z předchozího dne ztratilo zoubky. Kristýnka se začíná líbit. Zubrovka křiví přísné pohledy a sametuje soudy. Jdeme spát. Ráno bohatě snídáme, opět kafráme, jdeme se bosky projít do zmrzlé trávy. Příjemný prostocvik. A zadarmo. Až na tuhle metodu přijdou všelijaká fitcentra, bude se procházení jinovatkou draze platit. Po snídani jedem v plné sestavě do Ameriky. A o tom bude příští povídání.


Křížová cesta.

7.1. 2011
A je tu ročník 14. To je roků. Před 14 lety jsem měl připojení k internetu přes telefonní analogovou linku, rychlost neuvěřitelných 14 kb a protože nebyla digitální ústředna na moje číslo, stálo mě to jeden místní hovor. Akorát nikdo nemohl telefonovat ani ven ani dovnitř.

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Honza Amerika Kurka - Americké národní parky (2011): (1) (2) (3) (4) (5)
Hell&Dr - Austrálie (2011): (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10)
Dr a snad i Jr- Na návštěvě u poručíka z Inishmoru (2010): (1) (2) (3) (4) (5)
Tatrmani Hell&Dr - Austrálie-Tramtárie (2010):
(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) (18) (19) (20) (21) (22) (23) (24) (25)
J
an NZ Kurka - Nový deník Zélandský (2010):(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) . Jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)



  • Pro některé pavouky, jejichž životní úspěch je závislý na efektivitě jejich lapacích sítí, je důležité držet si mravence od těla. Invaze mravenců, kteří by jim zcizili ulovenou kořist, by jejich šanci na přežití snížila. Singapurský tým vědců zjistil, že pavouk nefila chluponohá přádává do svých vláken alkaloid pyrolidin, který mravence odpuzuje.

  • Německá ornitoložka Simone Pika publikovala studii, která ukázala, že tělesné posunky sloužící k dorozumění, tento relativně složitý mentální pochod, jsou vlastní nejen lidem a primátům, ale i jedněm z nejchytřejších ptáků, krkavcům. Pozorování ptáků odhalilo, že v momentech, kdy např. děti používají ukazovací gesta, krkavci kýženým směrem kývají hlavou či křídly. Gesta často ústí v následnou spolupráci s partnerem při manipulaci s předmětem.  

  • Byli jsme v Brně
  • Dali jsme si horkou medovinu
  • A u dědy k snídani vařené hovězí. A wasabi. Jiřinka mu říká wasrabi, ale na výrazné chuti toho wasrabi to nic nemění.
  • Bibi měla zápal plic a byla v nemocnici, ale už je to dobré a je doma.
  • Je vychtlá jak žížala a chrchlá.

 

australia

australia

Surreálný inspektor Zrzek

Stavil jsem se v neděli za maminkou a ona mi spiklenecky a důvěrně sdělila toto:
"... a pak se do toho ústavu na kolečkách probojovalo to sprostý slovo."



 

BaselitzDOX, HUGHIE O’DONOGHUE: Cesta (do 12.12.2011)
Velkoformátová plátna zachycující figury při skoku či pádu reflektují tragickou souvislost mezi skokanem, symbolizujícím záměrný přechod do „světa na druhé straně“, s mediálními obrazy lidí zoufale vyskakujících z věží World Trade Centre. 

BaselitzDOX, HUGHIE O’DONOGHUE: Cesta (do 12.12.2011)
Velkoformátová plátna zachycující figury při skoku či pádu reflektují tragickou souvislost mezi skokanem, symbolizujícím záměrný přechod do „světa na druhé straně“, s mediálními obrazy lidí zoufale vyskakujících z věží World Trade Centre. 

Hana Doskočilová, Kateřina Miler a Zdeněk Miler: Krtek a zima
Konečně je tu zima! Řekl si Krtek a vytáhl sáňky. Ale co to? Bílo je všude, ale sníh to není, jen jinovatka. Copak se dá na jinovatce sáňkovat? Na obloze je jen jediný mráček, mráček chudinka, z toho chumelit nebude, postěžoval si Krtek. Ale když se Krtek se sýkorkou postarali, aby se mráček napil vody, mráček rostl, mohutněl, až se z něj začaly sypat vločky, jedna pěknější než druhá. A sníh se sypal a sypal, až jim sáňky v závěji téměř zapadly. Teď jim teprve začala sáňkovačka a koulovačka a ty pravé zimní radovánky!

Cimbalistka, zpěvačka a skladatelka Zuzana Lapčíková se svým kvintetem vydává novou desku s názvem Rozchody, návraty. Deska ojedinělým způsobem propojuje jazz a folklór, dostatek místa je věnováno improvizaci, deska vyniká také sehraností. Kromě Zuzany Lapčíkové (zpět, cimbál) na desce účinkují také Josef Fečo (kontrabas), Rostislav Fraš (saxofony), Ondřej Krajňák (piano) a Kamil Slezák (bicí).


  •  „Nejsmysluplnější sdělení nám často nabízejí právě ty sny, které se zdají být úplně nesmyslné.“ (Sigmund Freud)

  • Kina:
    6.12. – Aero – Milovaní (režie: Christopne Honoré, Fr./VB/ČR, 2011, 139 min. Hudební) (Z Paříže 60. let do současného Londýna. Madeleine se svou dcerou Verou proplouvají tanečním krokem skrze životy mužů, které milují. Ale láska může povznášet i bolet, umí být radostná i hořká. Elegie na ženskost a vášeň, elegie, která tu a tam propuká v hudbu.) (10:00)
    6.12. – Aero – Lidice (režie: Petr Nikolaev, ČR/Pol., 2011, 110 min. Válečný) (Příběh obyčejných lidí, kteří se náhodou připletli do cesty dějinám.) (18:00)
    7.12. – Aero – Půlnoc v Paříži (režie: Woody Allen, Šp./USA, 2011, 94 min. Komedie) (Mladý pár Gil a Inez, který se má na podzim brát, přijíždí s jejími rodiči do Paříže. Gil je nevýznamným spisovatelem, který miluje Paříž a chtěl by se sem po svatbě přestěhovat. Ovšem Inez jeho romantickou představu nesdílí a nemyslí si, že toto město bylo ve 20. letech minulého století zlatým věkem. Jednoho večera jde Inez se svými přáteli tancovat a Gil se prochází noční Paříží. Jeho půlnoční zážitky mu odhalí Paříž v jiném světle a ovlivní nejen jeho budoucí život.) (20:30)
    11.12. – Aero – Alois Nebel (režie: Tomáš Luňák, ČR, 2010, 87 min. Animovaný) (Dlouho očekávaná adaptace kultovního komiksu Alois Nebel autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 přináší temný příběh s atmosférou podobnou filmům jako Scanner Darkly, Sin City nebo Valčík s Bašírem, k jehož realizaci použil režisér Tomáš Luňák poprvé v české kinematografii rotoscoping, unikátní technologii kombinující kreslený a hraný film. Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel. Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha.) (20:30)
    6.12. – Oko – Osamělost prvočísel (režie: Saverio Constanzo, It./Něm./Fr., 2010, 118 min. Drama) (Prvočísla jsou čísla beze zbytku dělitelná jen jedničkou nebo sebou samými, a jako taková tedy odsouzena k samotě. Dojde-li k setkání dvou prvočísel a na jejich snahu sloučit se, výsledek je přinejmenším nepředvídatelný. Na této matematicko-filozofické premise je založen román Osamělost prvočísel šestadvacetiletého italského fyzika Paola Giordana, vydaný v roce 2008.) (20:30)
    7.12. – Oko – Pásmo filmů – iShorts: FAMU vs. FAMO IV. (20:00)
    8.12. – Oko – Kůže, kterou nosím (režie: Pedro Almodóvar, 2011, Šp., 118 min. Drama) (Dvanáct let po smrti manželky, jež zahynula v explodujícím autě, se renomovanému plastickému chirurgovi Robertu Ledgardovi podařilo vyvinout odolný typ kůže, který by byl býval jeho milovanou zachránil. Šarmantní muž posedlý ideou, jež sahá za hranice bioetiky, se nenechá spoutat skrupulemi ani v okamžiku, kdy se rozhodne svůj vynález testovat. V příběhu, v němž hraje zásadní roli chladně vykalkulovaná a precizně provedená pomsta, Almodóvar za scenáristické pomoci bratra Agustína suverénně kombinuje časové roviny, mezi něž rozpíná svá témata vášně, tělesnosti a pohlavní identity. Jeho devatenáctý film je opět sofistikovanou poctou filmu, tentokrát Hitchcockovi, Buñuelovi či hororu Georgese Franjua Oči bez tváře.)
    10.12. – Evald – Odcházení (režie: Václav Havel, ČR, 105 min. Drama) (Světově uznávaný dramatik a politik Václav Havel se poprvé stane režisérem, aby převedl na filmové plátno hru, kterou s úspěchem uvedly domácí i zahraniční scény. Setkání Václava Havla s filmovou režií, řečeno jeho slovy – v závěru jeho veřejné kariéry - je poněkud symbolické. Jeho rodina, především v osobě jeho strýce Miloše Havla, je úzce spojena s rozvojem československého filmu a vybudováním domácího filmového průmyslu v období první republiky, sám autor odmalička toužil stát se filmovým režisérem, dobové poměry však mu zmařily jak studium, tak naplnění této dlouholeté touhy.) (21:00)
    6.12. – Městská knihovna – Happy, Happy (režie: Anne Sewitsky, 2010, Nor., 88 min. Komedie) (Komedie o nevěře, losím mase, kuřbě a Cottage sýru.) (Pro optimistickou Kaju je rodina tou nejdůležitější věcí na světě - a tak o ni pečuje navzdory všem. Je oddaná manželka, která partnerovi promíjí celonoční výpravy s kamarády i nedostatek sexuálního apetitu. Stejně tak je milující matka synovi, u kterého budí jen výsměch. S úsměvem, občas dosti křečovitým, bere život takový jaký je. Až do okamžiku, kdy se do sousedství přistěhuje „dokonalý manželský pár“. Jsou úspěšní, krásní, vzdělaní, a aby toho nebylo málo: adoptovali sirotka z Afriky! To už je na Kaju trochu moc.) (16.00 a 19:00)
    5.12. – Ponrepo – Koně se také střílejí (režie: Sydney Pollack, USA, 1696, 120 min. Drama) (Píše se rok 1932. Většina lidí v Americe nemá práci, nemá peníze, nemá jídlo. Jedna z mála možností, kde si mohou vydělat nějaký ten dolar je taneční maraton, za jehož vítězství je vypsána tučná odměna. Na maraton se přihlásí i mladá Gloria, jejíž partner je ale ještě před začátkem diskvalifikován. Proto se Gloria dá dohromady s volným Robertem a její naděje na výhru opět vzplane. Během nekonečného maratonu se s Robertem nečekaně sblíží. Někdy je ale touha po vítězství mnohem větší, než naše tělo dokáže unést.) (17:30)
    5.12. – Světozor – Dokumentární pondělí – Země půlnoční (režie: Nikolaus Geyrhalter, Rak., 2011, 90 min. Dokument) (Některé věci jsou lépe vidět v noci: „Systém Evropa“ chrání a kontroluje své občany. Vnější hranice Evropské unie jsou hlídány termovizí. Zdravotníci pomáhají předčasně narozeným, starým a nemocným. Je třeba sledovat záznamy z tisíců bezpečnostních kamer. Miluje se, umírá se, slaví se. Nežádoucí osoby jsou uprostřed noci tajně odsunuty. Demonstranti blokují průjezd vlaku s vysoce radioaktivním odpadem, letiště musí být vyčištěna, dopisy roztříděny a začínají se množit noční telefonáty na linku bezpečí.) (20:30)
  • Filmové festivaly:
    do 25.12. – Holešovický filmový advent, Praha (info: http://www.biooko.net/cz/cykly-festivaly/118/Holesovicky-filmovy-advent/245/Holesovicky-filmovy-advent/)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    5.12. – Agharta – Martin Brunner Trio (21:00)
    6.12. – Agharta – Balzar Robert Trio (21:00)
    8.12. – Agharta – Emil Viklický Trio (21:00)
    9.12. – Agharta – Vít Švec Trio (21:00)
    10.12. – Agharta – Latin Wave (21:00)
    11.12. – Agharta – Luboš Andršt Group (21:00)
    5.12. – Blues sklep – By-pass Jazz Band (21:00)
    6.12. – Blues sklep – Jeff Biograf (21:00)
    7.12. – Blues sklep – Umg Blues Jam Session (21:00)
    8.12. – Blues sklep – B5 (21:00)
    11.12. – Blues sklep – Moody Rain (21:00)
    6.a 8.12. – Divadlo Bez zábradlí - Jan Jakub Ryba: Česká mše vánoční (10:00)
    7.12. – Jazz Dock – Jan Šimek Trio (19:00)
    9.12. – Jazz Dock – Yellow Sisters & Petr Wajsar (19:00)
    10.12. – Jazz Dock – Brasiliando (22:00)
    11.12. – Jazz Dock – Balzar Robert Trio (22:00)
    5.12. – Jazz klub Ungelt – Poetic Filharmony (21:15)
    7.12. – Jazz klub Ungelt – Blues Bond (21:15)
    8.12. – Jazz klub Ungelt – Petr Zeman Jazz Quintet (21:15)
    10.12. – Jazz klub Ungelt – Filip Gondolán Band (21:15)
    11.12. – Jazz klub Ungelt – Hanelle Blue´s Band (21:15)
    8.12. – Jazzboat – Adam Tvrdý Crossover (20:30)
    9.12. – Jazzboat – Eva Emingerová Quartet (20:30)
    10.12. – Jazzboat – Petra Vlková Band (20:30)
    11.12. – Jazzboat – Elena Sonenshine & Jocose Jazz (20:30)
    6.-8.12. - Lucerna music bar – Chinaski (21:00)
    10.12. – O2 aréna – José Carreras (20:00)
    5.12. – Reduta – Emil Viklický Trio (21:30)
    12.12. – Reduta – Rostislav Fraš Quartet (21:30)
    14.12. – Reduta – Petr Vlková Band (21:30)
    2.12. – Reduta – Old Timers Jazz Band (21:30)
    6.12. – Stará Pekárna, Brno – Pitch Bender (20:00)
    7.12. – Stará Pekárna, Brno – Madfinger (20:00)
    11.12. – Stará Pekárna, Brno – Quanti Minoris (20:00)
    Kluby - cizina:
    10.12. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Kyle Eastwood (18:00, 20:45)
    8.12. – Blue Note New York, USA – Manhattan Transfer (20:00, 22:30)
    9.12. – Twins Jazz, Washington, USA – Nasar Abadey and Supernova (21:00, 23:00)
    11.12. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Elio Pace (18:30)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    8.12. – Alfred ve dvoře, Studio Mimprovizace – PREMIÉRASkutky a cesty (režie: Jan Komárek) (Tanečně ohybový projekt na hudbu Alfreda Schnittkeho složený ze tří částí: Concerto grosso, Na cestě a Čas a prostor.) (20:00)
    8.12. – Alfred ve dvoře, velký sál – PREMIÉRAMargaretha vypravuje (choreografie: Bára Látalová) (Taneční sólo velmi volně inspirované poezií a životem české básnířky Irmy Geisslové. Proměny jedné ženy za použití němého slova, tanečního hlasu a videografologie, zastavení se a hledání spojitostí ženy v přelomech různých staletí.) (20:30)
    9.12. – Alfred ve dvoře, Studio Mimprovizace – Skutky a cesty (20:00)
    9.12. – Alfred ve dvoře, velký sál – Margarethe vypravuje (20:30)
    10.-11.12. – Alfréd ve dvoře, hostuje Handa Gote Research & Development  – Mraky (Rodinná archeologie. Jak naši předkové ovlivnili naše životy? Co nám řekli a co zamlčeli? Co z jejich životních osudů se opakuje i v těch našich? Jaké chyby znovu a znovu děláme stejně jako oni, aniž bychom se poučili? Co o nich vůbec víme a můžeme pochopit jejich činy? Kterou část naší osobnosti jsme po nich zdědili? Jaké informace nese naše tělo?) (19:30)
    5.12. – Divadlo Ponec, hostuje VerTeDance – Třiačtyřicet slunce západů (Malý princ už nechce jen namalovat beránka.) (17:00)
    6.12. – Divadlo Ponec, hostuje VerTeDance – Třiačtyřicet slunce západů (9:00, 11:00)
  • Divadla:
    8.12. – ABC – Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu rád (režie: Miroslav Hanuš) (Příběh o zdolávání neuvěřitelných zákrut cizího jazyka ve třídě plné lidí, kteří už dávno překročili školní léta.) (19:00)
    11.12. – Činoherní klub – Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha (režie: Ladialsv Smoček) (Příběh o naprostém vzájemném neporozumění. Příběh, v němž protipólem Smrti je Touha.) (19:30)
    5.12. – Dejvické divadlo – John Buchan a Alfred Hitchcock: 39 stupňů (režie: David Ondříček) (Komedie na motivy klasického špionážního filmu Alfreda Hitchcocka z roku 1935. Hlavní hrdina Richard Hannay se podivnou shodou okolností dostane do nezáviděníhodné situace. V jeho bytě je zavražděna neznámá agentka a on se stane hlavním podezřelým. Začíná hon na zločince, během něhož se Hannay snaží nejen uprchnout, ale především nalézt a usvědčit pravé viníky.) (19:30)
    8.12. – Divadlo Bez zábradlí – Alan Ayckbourn: Kdes to byl(d) v noci? (Situační komedie z pera úspěšného současného britského dramatika Alana Ayckbourna o tom, že odpověď na otázku "Kdes to byl(a) v noci?" může být za jistých okolností v manželství jedna z nejtěžších.) (19:00)
    8.12. – Divadlo Rokoko – Gabriel Dagan: Vražda jako poznaná nutnost (Absurdní hra o světě, který ztratil veškeré zábrany, a pod vlivem všudypřítomných médií se smířil s absurditou jako všední záležitostí, je plná víceméně bizarních, bláznivých situací. V době, kdy je na internetu k dostání cokoli, lze objednat i vraždu. Koneckonců každý, kdo den za dnem sleduje televizní zpravodajství, musí být smířen s tím, že vražda je poměrně běžnou záležitostí, která nás všechny čeká dřív či později. Tak proč protestovat. Lépe si najmout dobře placenou agenturu, která ví, co dělá a zajistí vám profesionální průběh. Bláznivá komedie o vážných věcech, ztrátě hodnot a kritérií, při níž občas zamrazí, nás může prostřednictvím humoru očistit a snad i trochu přibrzdit dřív, než se absurdita, situovaná do blízké budoucnosti, stane realitou.) (19:00)
    7.-8.12. – Pierre Palmade, Christophe Duthuron: Na útěku (režie: Ladislav Smoček) (Jevištní roadmovie o útěku dvou žen. Nezdolnou energií a nadějí nabitá komedie o náhodném setkání dvou obyčejných žen vydávajících se na cestu za svobodou, dobrodružstvím a životem prožitým naplno.) (19:00)
  • Divadelní festivaly:
    do 31.12. – České divadlo 2011 (info: http://www.ceskedivadlo.cz/)


Vážení přátelé, milí kamarádi,
srdečně Vás zveme na tradiční Vánoční koncert brněnské vokální skupiny MOŠNY, který se bude konat jako vždy poslední sobotu před Štědrým dnem, tedy 17.12.2011 v 18:00 hodin v prostorách sálu Břetislava Bakaly v Bílém domě v Brně.
Před ním nás mùžete slyšet i na dalších adventních vystoupeních: 2.12. v Náměšti nad Oslavou, 3.12. v Litvínově, 11.12. v Horní Cerekvi či 15.12. v Brně-Líšni

Vstupenky na brněnský koncert jsou k mání u Kudrny v podchodu hl. nádraží a v centrálním předprodeji TIC na Běhounské ulici (nebo si je mùžete zarezervovat na e-mailu kacer.mosny@seznam.cz a vyzvednout přímo na místě).
S přáním krásně prožitého adventu, vánočních svátkù a hodně štěstí do nového roku
Jiří Kačer Mrázek www.mosny.cz www.bandzone.cz/mosny

PS: A protože jsem zároveň členem sboru Brno Gospel Choir, zvu Vás i na vystoupení tohoto tělesa 6.12. v 19:30 u sv. Augustina nebo 13.12. v 18h na Zelném trhu či 19.12. v 19:15 na náměstí Svobody.

 

KLENTNICE NEZKLAMALA

V sobotu jsme zažili mlhy, v neděli oteplení a výhled do kraje. Obojí mělo něco do sebe, ale nestačila jsem vyfotit nic ani první, ani druhý den.
Café Fara je výjimečné místo. Choděj tam fajnoví lidi – jak kdysi prohlásil pan Šlitr, dobře naladěné piáno jsme si přivezli z domu a s ním studenty 3. ročníku JAMU z ateliéru Jany Janěkové.

Doprovázel CKK Band.

Fotil Pavel.

Bylo tam hezky.

JEŠTĚ TÝDEN

a bude tu tradiční vystoupení v kolibě na Zlobici. Většina přátel už ví, že je to kopec u Kuřimi a dá se tam dojet jednak autem (pokud jedete od Brna, odbočíte v Lipůvce doleva) nebo vlakem do Kuřimi a odtud po turistické červené dojdete až na kolibu pěšky.

Jako obvykle můžete obdivovat výstavu betlémů, podpořit prodej vánočních ozdob, perníčků, keramiky a podobných výrobků. Během akce funguje výčep i kuchyně s oblíbenými specialitami.
V neděli 11. 12. vystoupí CKK Band se studenty muzikálu JAMU opět dvakrát – v 11:00 první a druhý ročník, ve 14:00 třeťáci.

Dada a spol.
www.quakvarteto.cz

4. 12. 2011 - Dr+pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš