10 let Tdz ve Svatém Štěpánu
(a dvoje narozky)

Tenhle víkend proběhla na vzdálené výspě Česka hned u Vlárského průsmyku speciální etapa Tour de Zavadil. Všecky bicykly byly virtuální a často připomínaly auto nebo vlak. Sešlo se nás nemálo. Speciální časovka v sobě skrývala oslavu Jarkových a a Jarčiných šedesátin a vlastně taky tak trochu i desáté výročí, co jezdíváme do Svatého Štěpána za Jarkou a Jarkem na speciální etapy slavného velocipédového závodu Tour de Zavadil. Jelo se celej večer až do hluboké noci, pak se spalo a během dopoledne, hned jak jsme se vybatolili ze spacáků a zametli po sobě stopy a podlahu, jsme se zas rozprchli do světa. Byl to závod na otočku. Podrobnosti najdete v popiskách v obrazové části fejetonu:


Pražská sekce - panička s páníčkem vyrazili v sobotu ráno z Běchovic. Mrzlo a mlhlo.


Z okna vlaků bylo vidět, že se dráhy pěkně starají o svěřený majetek, ale taky pomaličku začalo vystrkovat růžky sluníčko, protože to pod ředitelství drah českých nespadá. Naštěstí. Ale nechci jen po česku flusat na molochovou organizaci. Musím jim vyseknout velkou pochvalu, protože poslední dobou jim začíná dodržování jízdního řádu fakt fungovat jak za první republiky a to je velikánskej pokrok. Hlášení na nástupištích jsou srozumitelná, zpoždění hlásí včas a v EX vláčku dokonce chodí i během jízdy zaměstnanci v overálcích a vysypávají odpadkové koše a jsou vstřícní a slušní. Oj, to jsou krásně změny. Dokonce i průvodčí umí namixovat nejvýhodnější cenu jízdného. Radost cestovat vlaky ČD.


Na naší poslední přestupní stanici v Horní Lidči pozorovala Olina z vlaku jednoho z Valachů, jak urputně zápasí s úzkým perónem, jak se potácí, narovnán do toporna místní pálenkou, vzpíná se a snaží se získat balanc, glanc a udržet směr. Jak to dopadlo, nevíme, protože vlak odjel včas.



Třetí zastávkou od Svatého Štěpána jsou Valašské Příkazy. A ty jsou jednoznačné.


Když jsme vystoupili ve Sv. Štěpánu, připojil se k nám místní průvodce po krajině, vysvětlil nám, kolik je ve Štěpánu domů, kolik obyvatel, kolik je to na chalupu, jak je to tu na palicu. Jak jsou všichni bez práce, jako jsou tu jen důchodci, jak jeho maminka má 85 a její maminka oslavila 99 let. A že je nejstarší občankou Svatého Štěpána. A že je to čupr holka pořád. A taky kolik je roků jemu a kterej je ročník (mimochodem jednoduchým přepočtem páníček zjistil, že to souhlasí). A ukázal nám, kde bydlí a kde jeho maminka a kde jeho stoletá babička, a že se za náma do hospody určitě staví. Ale to už jsme byli na místě - Zimní hospoda u Jakuba. Ve Štěpánu jsou totiž dvě hospody a matematicky by z toho mohlo vyplynout, že teda je každá hospoda pro cca 215,5 místního člověka, ale to je velmi zavádějící údaj, protože hospody jsou tu sice dvě, ale jedna je letní a ta druhá zimní. Hospodskej jen jeden. A tak se tu hospody pěkně střídají podle ročních období, stejně jako tomu je v Pákistánu s hlavním městem. Jedno to město je hlavní v létě a v zimě se všichni vládci a dirigenti státu stěhujou do toho druhého. Pravda, je to poněkud finančně náročné, ale je to tak. A nebo si to pletu a není to v Pákistánu? Nebo je to celé konina? Ve Štěpánu se to finančně nijak neprojevuje. Jen v té zimní jsou kamna a teplo. No a tak v té zimní hospodě v kuchyni už Jarka vařila a poletovala a byla celá nervózní, kdo všechno přijede a kdy a jestli všecko dopadne dobře, a z polívky se kouřilo a vařič měl ovládací čudlíky jen v němčině, kterou nikdo neuměl. A všude byly talířky s dobrotama, taky krabí pomazánka a Ejka pomáhala a nad tím vším bděl uštvaný jelen, prchající před smečkou vyhladovělých psů. Jestli jim utekl, to nevím, ale ještě před naším odjezdem domů byl živý a prchal dál.


Jarka má starosti. A teď ještě netuší, že všecko klapne, že to bude krásné setkání a že jelena psi neroztrhají.


Jarka má sice narozky až příští rok, ale to nikomu nebrání v tom, aby Jarce popřáli všecko nejlepší a všecky ty věci, které se většinou přávají.


Bob (to není ten na obrázku) tvrdí, že fotit lidi při jídle se nemá, že to je nehoráznost. Ale já to nevím, tak fotím lidi i při jídle. Bob totiž mi dodneška nemíní odpustit jeden obrázek z dávnější TdZ akce, kdy se objevil na fotografii na WWWiditelném praseti, jak si noří klobásu do otevřené huby. Ta fotka byla pěkná, což si Bob teda jako nemyslí. Ta klobása byla dobrá, což si asi Bob myslí. No a jak vidíte, moc jsem si tu Bobovu radu k srdci nevzal a fotím lidi při jídle dál. Možná, až jednou dostanu po tlamě, tak si to rozmyslím, fotit lidi při jídle.


Kdekdo má foťák připravený a všichni se vzájemně pořád fotí. Lucka netuší, že na ni za časovým rohem čeká důležita úřední funkce.


Já to teda už nevydržím a prozradím to tu veřejně. Lucce byl přidělen úřad v kanceláři tiskového mluvky řiditelky závodu Tour de Zavadil. Asi to budu muset trošku vysvětlit. Tiskový mluvka získal velmi užitečnou spolupracovnici tetinu Evu, jejíž pozice byla tisková mlčka. Kdykoliv bylo potřeba o něčem důležitém pomlčet, nastoupila a pomlčela. Jenže jak se zjistilo, bylo jí smutno, že pod sebou nemá nikoho dalšího, někoho, po kom by se mohla jako šéfová brutálně vozit, tak přivedla do úřadu svoji tiskovou pomlčku. Tím se situace pro ni výrazně zlepšila, ale tiskový mluvka začal mít strach, že se jeho úřad rozroste nad únosnou mez, že to bude jako ve státní správě, že bude všude zakopávat o děsné podřízené, což uznala tiše i tisková mlčka a přivedla do úřadu další osobu. Lucka se tedy po dohodě stala tiskovou tečkou za pomlčkou. Tím se asi podařilo zabránit dalšímu zhoubnému bujení úředního aparátu. Teď si jdu otřít zborcené čelo a pokračuju v popisu oslavy...


Klementi přivlekli nástroje a zvukovou aparaturu, protože večer byl promyšlen i hudebně.


Jarka všecky okřikla, ať všichni laskavě zmlknou, a pronesla zdravici. Během proslovu pronesla slovo "tečka" a tím nepřímo zavinila vznik nové poslední funkce v úřadu tiskového mluvky řiditelky TdZ. Nerozumíte tomu? To nevadí, já taky ne.


Oslavenec Jarek je k slzám dojatý.


Během narozeninové oslavy se také přišlo na to, že už je to deset let, co jezdíváme sem do Svatého Štěpána za Jarkou a Jarkem a že to všecko šíleně letí, kdo by to byl řekl, že to už je deset let. Jarka pro řiditelku TdZ vyrobila vlastnoručně velký diplom.


Jerka dostal od ní dárek v podobě speciální zlaté pumpičky, která pak hrála velkou roli v opeře Červená Karkulka, ale tomu zatím taky nemůžete rozumět. Třeba se to dozvíte o pár fotek dál... (ale ne, nejde to, já to raději napíšu už tady, protože nemám zrovna po ruce fotku z opery Červená Karkulka, protože jsem to natáčel na video. Časem ho fláknu na youtube a pak dám vědět. Na oslavě Jarky a Jarka zazněla slavná opera Čerevená Karkulka, kterou svýho času sepsal Vlastík Spotzů, ale ten už se na to čučí shůry. Tohle byla kdoví kolikátá repríza, je to však parádní kousek a neměl by ve světě opery nikdy zapadnout.)


Jarek převlíkl loňské triko za dres pro letošní ročník.


A protože je ještě světlo a taky musíme nacvičit pár hudebních čísel a Jarka o tom nesmí vědět, odcházíme z hospody k ovečkám, kterým budeme chvíli zpívat.


Skupinové foto.


Rozezpívat hlasivky.


Olina si na zkoušku bere i pivo ve skle. Samozřejmě, že až dopije, tak mi ho sková do kapsy od kraťásků, protože ho přece nebude nosit v ruce ten krýgl, když už je prázdnej.


Bob přemýšlí, ale zrovna nic nejí, tak snad tohle foto projde.


Dada řídí nácvik hudebního čísla pro Jarku a Jarka. Slova spáchala Petra Klementová. Jde o vícehlasé vystoupení.


Už to začíná znít, už to ladí. Pozná se to podle oveček. Utekly až do nejvzdálenějšího rohu ohrady.


Stréci a tetiny si hluboce a tiše zamudrovali v kopci nad Svatým Štěpánem. Kraj je to drsný a malebný. A na kole? Na kole je kurevsky nahoru a dolu.


Ale je tu krásně.


Jarka tančí s dědem Klementem. Podle kousku postavy vlevo v obraze je jasné, že tuto fotku jsem já nedělal, protože jsem částečně v obraze. Jak je to možné, by vám tiše vysvětlila má tisková mlčka, ale ještě jsem jí to neřekl, tak nemlčí.


Ani toto foto není z mých pracek, ale jen z mýho foťáku. Kam až ta technika dospěla, fotí to a už to ani nemusíte třímat ve vlastních rukou. Prý tohle zrovna uměly i staré foťáky na kinofilm. Stačilo foťák dát někomu jinému do ruky.


Bojovníci v červeném už vědí.


Fotí se tu jako o život. Tolik megabajtů oslavy ještě nikdy Jarka s Jarkem nezažili.


Ejka u hajzlu vysvětluje Jarkovi návod na speciální dárek ze Slovenska.


A ještě to samé vysvětlení pro Jarku (kytka však je jiná). Ale stále je to poblíž hajzlíku.



Něco country, něco bluegrassu, něco trampských evrgrýnů.


Pavel se snaží vysvětlit cosi mé tiskové tečce.


Jarek se rozdivočel jako tygr.


Tanec v rudém kroji.


Toto je vzácné foto. Na obrázku při pečlivém pozorování můžete spatřit našeho průvodce od vlaku k hospodě. Toho, který má stoletou babičku.


Stréc Výborný při tom, co umí výborně.


Děd Klement se svou sestřenicí se skoro válí smíchy.


Panička s Jarkem si vyhazují kopýtka.


Tanec s petkou.

 


Během večera byli někteří účastníci přistiženi při nejapně důležitých pohovorech.


Jerka ve žlutých botkách bubnuje.


Pavel mudruje se psem.


Přípitek šampáněm.


Mlčka s Tečkou.



Pavel si zkouší, jestli už není pokročilá noc.


Hodně po půlnoci jdou všichni spát. Udělal jsem si hnízdečko pod stolem. To proto, abych nebyl pošlapanej nějakou tetinou čí strécem, až pudou v noci potmě mudrovat na hajzlík, protože moje místo nebylo daleko od hajzlíkových dveří. Pod stolem to bylo fajn, takové útulné a bezpečné. Měl jsem svoji oblíbenou karimatku, co jsem si ji proděravěl australskými kaktusy v buši loni. Není to nic hrozného, prostě několikrát za noc si lože dofoukáte a spíte dál. Pohodlné a nenáročné. V noci mě chytla křeč do lýtka a jak jsem zapomněl, že spím pod stolem, a vykopl jsem nohu nad sebe, vytvořil jsem děsivou akustickou kulisu. Několik stréců a tetin se pak ráno přiznalo, že se strašně lekli. Ani jeden z nich se však nepřiznal, jestli si leknutím necvrnkli do pyžámka. Ráno jsem otevřel oči a toto se mi objevilo na sítnici.


Někteří ráno nutně potřebují k životu kafe, ale tetina Silva ne.


Bob jo.


Smutný banjista Hans u zdi.


Nastává čas loučení.


Americkej Valach Jaryn.


Jarka přemýšlí, jestli to náhodou nevyzunkl Jarek. Jsme na Valašsku, tady se to stává.


Leoš přinesl klobásky z oveček a pak nás dodávkou odvezl do Bylnice na nádraží.


Hans nám hraje svý ranní bluegrasíčky.


Jarek je filuta.


Jarka je smutná, že vydařená oslava končí, a už zase dumá, kdy bysme se mohli zase takhle všichni sejít.


Tohle k Jarkovi moc nepasuje, ale náhoda je blbec.


Poslední štamrdple dopitý, flašky smutně suchý, tak zas někdy příště, bylo to báječné setkání. Díky Jarko! Díky Jarku!

7.1. 2011
A je tu ročník 14. To je roků. Před 14 lety jsem měl připojení k internetu přes telefonní analogovou linku, rychlost neuvěřitelných 14 kb a protože nebyla digitální ústředna na moje číslo, stálo mě to jeden místní hovor. Akortát nikdo nemohl telefonovat ani ven ani dovnitř.

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Honza Amerika Kurka - Americké národní parky (2011): (1) (2) (3) (4) (5)
Hell&Dr - Austrálie (2011): (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10)
Dr a snad i Jr- Na návštěvě u poručíka z Inishmoru (2010): (1) (2) (3) (4) (5)
Tatrmani Hell&Dr - Austrálie-Tramtárie (2010):
(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) (18) (19) (20) (21) (22) (23) (24) (25)
J
an NZ Kurka - Nový deník Zélandský (2010):(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) . Jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)



  • Vědci z univerzity v Cambridgi studovali chování některých druhů pralesních ptáku v Kostarice a jejich unikátní paměť a pozorovací schopnosti. Přišli se zjištěním, že tito ptáci si dokáží nejen zapamatovat rozložení dočasných „bivaků“ putujících nomádských válečných mravenců, ale také do budoucna odhadovat jejich vývoj. Krmí se totiž hmyzem, který pochodující mravenčí armáda vyplaší.  
  • Nová fotografická mozaika odhalila, že planeta Merkur, vystavená přímé sluneční záři, má na svém povrchu rozsáhlé ledové plochy. Fyzička Nancy Chapot z americké univerzity Johna Hopkinse v Laurelu objasnila, že celá jedna pětina Merkurova pólu je v permanentním stínu.

  • Byli jsme ve Štěpánu
  • a bylo tam krásně
  • a bylo i krásně
  • Ve čtvrtek letíme za Honzíkem do Irska
  • a bereme si s sebou i Danu.

 

australia

australia

Surreálný inspektor Zrzek

Jarek ráno řekl:
"Řekla mně ta moja: "Ty si to vypiješ!" A sebrala mně kořalku."


 
BaselitzCzech Photo Gallery, Sport jinak - Tomasz Gudzowaty (7.10.2011 - 27.11.2011)
Fotografická kolekce polského fotografa Tomasze Gudzowatyho ověnčená cenami World Press Photo a letošního porotce soutěže Czech Press Photo, představuje pět desítek záběrů netradičních sportů, které vidí zcela originálním způsobem.

BaselitzDOX, HUGHIE O’DONOGHUE: Cesta (do 12.12.2011)
Velkoformátová plátna zachycující figury při skoku či pádu reflektují tragickou souvislost mezi skokanem, symbolizujícím záměrný přechod do „světa na druhé straně“, s mediálními obrazy lidí zoufale vyskakujících z věží World Trade Centre. 

Baselitz Ostrava, Galerie 7, Výstava fotografií - Petr Sikula  (do 3. prosince 2011)
Petr Sikula, který právě v tuto dobu slaví své 70. narozeniny, se právem zařadil mezi nejvýznamnější české fotografy. V ostravské Galerii 7 se představuje cyklem Jižní Morava z roku 1983.

Jiřina Šiklová, Magdalena Čechlovská, Michal Plzák: Bez ohlávky
Knižní rozhovor s Jiřinou Šiklovou (1935) supluje memoáry, které uznávaná socioložka a pedagožka zřejmě nikdy nenapíše. Víc než minulost ji totiž zajímají přítomné okamžiky naší společnosti, které břitce a s nadhledem neustále komentuje. Její vzpomínky jsou přitom košaté, detailní a glosátorské. Šiklová v knize podrobně líčí ilegální kurýrní kanál, přes který se do Československa v době normalizace dostávaly exilové časopisy a v zahraničí vydané knihy doma zakázaných autorů. Šiklová si jako významná spojka mezi disidenty a exilem počínala velmi neohroženě. Rozvinula k dokonalosti své konspirativní schopnosti, takže zůstala až do zatčení v roce 1981 neodhalena.

Britské elektronické duo The Orb se spojilo s někdejším členem Pink Floyd Davidem Gilmourem a vydali desku Metallic Spheres. Vše začalo již v roce 2009 nenápadnou jam session a výsledkem je album, které je rozděleno do dvou částí, Metallic Side a Spheres Side. S nahráváním pomohl i Martin „Youth“ Glover, který se postaral o basovou kytaru a klávesy.



  •  „Většina lidí si myslí, že nejsou většina lidí.“ (Michael Cunningham a ještě jeden pán, ne nezbytně v tomto pořadí)

  • Kina:
    24.10. – Aero – Kůže, kterou nosím (režie: Pedro Almodóvar, 2011, Šp., 118 min. Drama) (Dvanáct let po smrti manželky, jež zahynula v explodujícím autě, se renomovanému plastickému chirurgovi Robertu Ledgardovi podařilo vyvinout odolný typ kůže, který by byl býval jeho milovanou zachránil. Šarmantní muž posedlý ideou, jež sahá za hranice bioetiky, se nenechá spoutat skrupulemi ani v okamžiku, kdy se rozhodne svůj vynález testovat. V příběhu, v němž hraje zásadní roli chladně vykalkulovaná a precizně provedená pomsta, Almodóvar za scenáristické pomoci bratra Agustína suverénně kombinuje časové roviny, mezi něž rozpíná svá témata vášně, tělesnosti a pohlavní identity. Jeho devatenáctý film je opět sofistikovanou poctou filmu, tentokrát Hitchcockovi, Buñuelovi či hororu Georgese Franjua Oči bez tváře.) (18:00)
    24.10. – Aero – Útěk ze Sibiře (režie: Peter Weir, USA, 2010, 133 min. Dobrodružný) (Jeden z nejsilnějších skutečných příběhů o lidské vůli a touze po svobodě. Útěk mezinárodní skupinky vězňů z ruského gulagu byl teprve začátek.) (20:30)
    30.10. – Aero – Melancholia (režie: Lars von Trier, Dán./Švé./Fr./Něm./It., 2011, 130 min. Drama) (Začíná to honosnou svatbou, končí zánikem světa. Nový film Larse von Triera vypráví uhrančivý příběh dvou sester, z nichž ta mladší se zrovna vdává a stává se čerstvou matkou.) (18:00)
    25.10. – Oko – Win Win (režie: Tim McCarthy, USA, 2011, 106 min. Komedie) (Život je hra s pravidly. Ale jsou tu i výjimky.) (18:00)
    27.10. – Oko - Alois Nebel (režie: Tomáš Luňák, ČR, 2010, 87 min. Animovaný) (Dlouho očekávaná adaptace kultovního komiksu Alois Nebel autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 přináší temný příběh s atmosférou podobnou filmům jako Scanner Darkly, Sin City nebo Valčík s Bašírem, k jehož realizaci použil režisér Tomáš Luňák poprvé v české kinematografii rotoscoping, unikátní technologii kombinující kreslený a hraný film. Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel. Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha.) (10:00)
    27.10. – Oko – Turínský kůň (režie: Béla Tarr, Maď./Fr./Něm./Švý./USA, 2011, 146 min. Drama) (V Turíně dne 3. ledna 1889 vystoupí Friedrich Nietzsche ze dveří domu číslo 6 na ulici Via Carlo Alberto, možná na procházku, možná vyzvednout poštu. Nedaleko od něj, nebo možná opodál, se vozka trápí se svým vzpurným koněm. Přes veškeré nářky se kůň nehodlá pohnout, zatímco vozka - Giuseppe? Carlo? Ettore? - ztrácí trpělivost a použije bič. Nietszche přijde blíž k davu a ukončí tak brutální scénu, po které je vozka zpěněný vzteky. Dobře stavěný Nietzsche s mocným knírem náhle vyskočí na povoz a vzlykaje obejme nebohého koně. Vozka jej vezme k sobě domů, kde Nietzsche ulehne v tichosti a klidu na dva dny na divan. Po dvou dnech vyřkne nezbytná slova: „Matko, jsem hlupák.“) (20:30)
    24.10. – Ponrepo – Pásmo filmů – Film před 100 lety – rok 1911 (20:00)
    24.10. – Světozor – Dokumentární pondělí – Závod ke dnu (režie: Vít Janeček, ČR, 2011, 82 min. Dokument) (Žijeme v době otevřenosti, šance pohyblivých se zvyšují. Oč rychlejší je kapitál, o to pomalejší je adaptace těch, kteří z různých důvodů zůstávají na místě. Technický vývoj přinesl uvolnění velkých mas lidí z poddanských vztahů a nabídl jim nové společenské postavení, které bylo založeno na práci. Práce se tak stala novým činitelem socializace, který umožnil miliardám lidí zlepšit své podmínky a... dosáhnout nového stupně svobody. Poslední půlstoletí však stále větší část práce ve výrobě zastávají automaty a zbývající manuální lidská práce se odsouvá kvůli vyšším ziskům do rozvojových zemí.) (20:30)
  • Filmové festivaly:
    27.-30.10. – Španělsky mluvící Filmale 2011, Nový Jičín (info: http://www.filmale.cz/)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    24.-25.10. – Agharta – Hot Line (21:00)
    26.10. – Agharta – Matej Benko Quintet (21:00)
    27.-28.10. – Agharta – Agharta Gang feat. Štěpán Markovič (21:00)
    29.-30.10. – Agharta – Limited Edition (21:00)
    24.10. – Balbínova poetická hospůdka – Laco Deczi & Celula N.Y. (20:00)
    28.10. – Balbínova poetická hospůdka – Mirek Paleček (20:00)
    29.10. – Balbínova poetická hospůdka – Ooz Orchestra (20:00)
    25.10. – Blues sklep – Dekolt (21:00)
    26.10. – Blues sklep – Slow Fingers (21:00)
    27.10. – Blues sklep – Marek Šmaus Trio (21:00)
    28.10. – Blues sklep – Blues Brothers (21:00)
    30.10. – Blues sklep – Ruchadze band (21:00)
    24.10. – Jazz Dock – Emil Viklický Trio feat. Julian Nicholas (22:00)
    25.10. – Jazz Dock – Gwyn Ashton Duo (20:00)
    26.10. – Jazz Dock – Kneebody (22:00)
    27.-28.10. – Jazz Dock – Ondřej Štveráček & Osian Roberts Tenor Battle (22:00)
    24.10. – Jazz klub Ungelt – Petr Zeman Jazz Quintet (21:15)
    27.10. – Jazz klub Ungelt – Kateřina Mysková Session Band (21:15)
    28.-29.10. – Jazz klub Ungelt – Luboš Andršt Blues Band (21:15)
    30.10. – Jazz klub Ungelt – Hanelle blue´s band (21:15)
    24.10. – Jazzboat – Adam Tvrdý Crossover (20:30)
    25.10. – Jazzboat – Jazz Revue (20:30)
    26.10. – Jazzboat – Svatobor Macák Quartet (20:30)
    27.10. – Jazzboat – Gumbo a Ondřej Konrád (20:30)
    29.10. – Jazzboat – Jana Koubková Quartet (20:30)
    25.10. – Lucerna music bar – 10. slet bubeníků (21:00)
    25.10. – Reduta – Ruchadze Band, Amsterdam Beyond (21:30)
    26.10. – Reduta – Ondřej Štveráček Quartet (21:30)
    28.10. – Reduta – Metropolitan Jazz Band (21:30)
    30.10. – Reduta – Šavle meče (21:30)
    25.10. – Stará Pekárna, Brno – Betty Lee & Cosmic People (20:00)
    26.10. – Stará Pekárna, Brno – Los Rumberos Trio (20:00)
    28.10. – Stará Pekárna, Brno – Tim Holehouse group + The New York Wannabes (20:00)
  • Kluby - cizina:
    27.10. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Hajime Mizoguchi (19:00, 21:30)
    24.10. – Blue Note New York, USA – Jacqui Navlor Quartet (20:00, 22:30)
    30.10. – Twins Jazz, Washington, USA – Cricket Fusion (20:00, 22:00)
    30.10. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – James Langton´s Solid Senders (20:00)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    V úterý 25.10. uvede olomoucké Divadlo Konvikt sólový projekt Fascimile choreografky a performerky Eleny Giannotti.
    25.-26.10. – Alfréd ve dvoře, hostuje Handa Gote Research & Development  – Mraky (Rodinná archeologie. Jak naši předkové ovlivnili naše životy? Co nám řekli a co zamlčeli? Co z jejich životních osudů se opakuje i v těch našich? Jaké chyby znovu a znovu děláme stejně jako oni, aniž bychom se poučili? Co o nich vůbec víme a můžeme pochopit jejich činy? Kterou část naší osobnosti jsme po nich zdědili? Jaké informace nese naše tělo?) (19:30)
    24.-25.10. – Divadlo Ponec, hostuje Farma v jeskyni – Divadlo / The Theater (režie: Viliam Dočolomanský) (Hra na herce a diváky, která své hráče může přehrát, ale které se nemůžeme nezúčastnit. Společnost komediantů pořád hraje hru o vzkřísení býka. Inscenace Farmy v jeskyni je černá mše, která porušuje hranice mezi těmi, co se dívají a těmi, co se dávají. Scénická kompozice vznikala z výzkumu rytmu a tanečních kroků brazilských otroků. Divadlo je hledáním lidské svobody uvnitř společenského systému. Svoboda se zase stává divadlem. Pro koho a proč to hrajeme?) (20:00)
    27.10. – Divadlo Ponec, hostuje Taneční divadlo Nanohach – Miluj mě (režie: Nigel Charnock) (Tragická taneční komedie režírovaná jedním ze zakladatelů slavné DV8 Physical Theatre rozebírá mýtus a pravdu o stavu, kdy je člověk zamilovaný. Černý humor, sladká a potící se těla, srdce hořící l.á.s.k.o.u.) (20:00)
    30.10. – Divadlo Ponec, hostuje DOT 504 – Mah Hunt (Choreografie: Lenka Vágnerová, Pavel Mašek) (V tomto duetu se dva lidé rozhodli zažít lov. Jak bude vypadat, závisí na tom, jaká pravidla budou nastolena. Inscenace získala Cenu diváka na festivalu Česká taneční platforma 2011 a Lenka Vágnerová byla za svůj výkon nominována na Cenu Thálie.) (20:00)
  • Divadla:
    25.10. – ABC – Samuel Adamson podle Pedra Almodóvara: Vše o mé matce (režie: Peter Gábor) (Adaptace slavné filmové předlohy španělského režiséra o hledání naděje a mnoha konvečních i šokujících podobách lásky, uváděna v české premiéře.) (19:00)
    29.10. – ABC – Zdeněk Jirotka, Martin Vačkář, Ondřej Havelka: Saturnin (režie: Ondřej Havelka) (Hudební féerie na motivy slavného humoristického románu Zdeňka Jirotky vypráví o sluhovi, který způsobí v poklidném životě svého zaměstnavatele řadu překvapivých zvratů.) (19:00)
    25.10 – Činoherní klub – Yasmina Reza: Bůh masakru (režie: Ondřej Sokol) (Jsme lidé kultury, rozumu, anebo jsme jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování: do lehkosti konverzační frašky čím dál víc prosakuje podvědomí aktérů a před námi se odkrývají tajené animozity života v páru, faleš leckterých kulturních a morálních klišé i dravčí podstata existenčního boje.) (19:30)
    29.10. – Činoherní klub – Milan Kundera: Ptákovina (režie: Ladislav Smoček) (Pravda je ukrytá tak hluboko, že je úplně neškodná a nemusí nám na ní vůbec záležet.) (19:30)
    26.10. – Dejvické divadlo – John Buchan a Alfred Hitchcock: 39 stupňů (režie: David Ondříček) (Komedie na motivy klasického špionážního filmu Alfreda Hitchcocka z roku 1935. Hlavní hrdina Richard Hannay se podivnou shodou okolností dostane do nezáviděníhodné situace. V jeho bytě je zavražděna neznámá agentka a on se stane hlavním podezřelým. Začíná hon na zločince, během něhož se Hannay snaží nejen uprchnout, ale především nalézt a usvědčit pravé viníky.) (19:30)
    28.10. – Divadlo Bez zábradlí – Michael Frayn: Bez roucha aneb Ještě jednou zezadu (režie: Jiří Menzel) (Komedie světoznámého dramatika o tom, že dělat legraci není žádná sranda. Úsměvný pohled do divadelního zákulisí těsně před premiérou.) (19:00)
    25.10. – PREMIÉRA Hledání slov (19:00)
    30.10. – Divadlo Komedie – Petr Handke: Podzemní blues (režie: Dušan D. Pařízek) (Společnost uživatelů městské hromadné dopravy si cestu útrobami džungle velkoměsta krátí čtením, tlacháním, civěním.) (20:00)
    26.10. – Divadlo Rokoko – Gabriel Dagan: Vražda jako poznaná nutnost (Absurdní hra o světě, který ztratil veškeré zábrany, a pod vlivem všudypřítomných médií se smířil s absurditou jako všední záležitostí, je plná víceméně bizarních, bláznivých situací. V době, kdy je na internetu k dostání cokoli, lze objednat i vraždu. Koneckonců každý, kdo den za dnem sleduje televizní zpravodajství, musí být smířen s tím, že vražda je poměrně běžnou záležitostí, která nás všechny čeká dřív či později. Tak proč protestovat. Lépe si najmout dobře placenou agenturu, která ví, co dělá a zajistí vám profesionální průběh. Bláznivá komedie o vážných věcech, ztrátě hodnot a kritérií, při níž občas zamrazí, nás může prostřednictvím humoru očistit a snad i trochu přibrzdit dřív, než se absurdita, situovaná do blízké budoucnosti, stane realitou.) (19:00)
    24.11. – Divadlo Ungelt – Pierre Palmade, Christophe Duthuron: Na útěku (režie: Ladislav Smoček) (Jevištní roadmovie o útěku dvou žen. Nezdolnou energií a nadějí nabitá komedie o náhodném setkání dvou obyčejných žen vydávajících se na cestu za svobodou, dobrodružstvím a životem prožitým naplno.) (19:00)
  • Divadelní festivaly:
    27.-30.10. – Bezrozpočtový festival studentkých divadel, Praha, Divadlo v Celetné (info: http://www.divadlovceletne.cz/)
    do 31.12. – České divadlo 2011 (info: http://www.ceskedivadlo.cz/)


Vážení přátelé, dovolte mi, abych vás jménem souboru pozval na SECUNDUS VESPER MAXIMVS, tedy již druhý večer plný tradičního moderního tance. Věříme, že se nám v Brně podařilo založit tradici v pořádání tanečních setkání souborů z naší republiky i ze zahraničí. Důstojné prostředí Janáčkova divadla v Brně určitě napomáhá nejen prestiži tohoto představení, ale svými parametry i maximálním možným výkonům jednotlivých souborů.

Pozvání Tanečního divadla ke společnému představení tentokrát přijali:
Taneční divadlo Bralen Bratislava pod vedením Rastislava Letenaje
Balet Praha Junior, jako soubor složený ze studentů a absolventů Tanečního centra Praha
Jalegado dance company pod vedením a s choreografiemi Joa Alegada.
Na jevišti samozřejmě uvidíte i Taneční divadlo MAXIMVS Brno s choreografiemi Davida Strnada.

Toto představení se uskuteční v neděli 30. října v 19:00 hod. v Janáčkově divadle v Brně.

Vstupenky si můžete zakoupit v předprodeji ND Brno na Dvořákově ul. 11.
Telefonicky je možné vstupenky objednat na čísle 542 158 120, 542 158 183
Pro rezervaci vstupenek můžete také použít online rezervační systém ND Brno:
http://online.ndbrno.cz/sal.php?prdID=5294&lang=1

Budeme velmi rádi, pokud tuto informaci přepošlete svým přátelům a známým.
Děkujeme a těšíme se na setkání.

David Strnad
Taneční divadlo MAXIMVS Brno
http://www.tdmaximvs.cz

JEDINÍ, KDO NA OSLAVU NAROZENIN JARYNA A JARKY

vsedli na kolo, byli Petra a Janne v Berlíně.

¨

Zapřáhli kola do budoucí maringotky, kterou si staví na zahradě...

My, pocestní nejkratšího volného ročníku Tour de Zavadil, tzv. Gratulačního, jsme absolvovali vycházku v délce necelého kilometru, za účelem nácviku Gratulační písně s názvem Jarka & Jarek Nevrlkovi.

Text vymýšlela Petra v pátek večer, v sobotu ráno jsem to od ní dostala mailem a těsně před odjezdem do Svatého Štěpána jsem to zapsala do not a vytiskla – ten pokrok, kde se to zastaví...?

Stréc Franta Nečas poslal foto právě zavčas, dnes nám nějak stávkuje technika a Pavlovy fotky budu mít asi až příště. Čtenáři prasete mají tak vzácnou příležitost vidět páníčka, jak zpívá ve sboru TdZ!

Já jsem fotila tentokrát málo, ale za to tam, kde páníček asi dnes nebyl – na Pláňavách, při návratu.

Zastavili jsme se na památném místě, kde zabloudil kdysi při TdZ Bob a zkontrolovali vůkol. Je tam pořád nádhernej a stojí za zastavení.

Kousek dál, na pajtě, jsme pozdravili Jožku Štěpančíka alias Pečimuta, podarovali ho bábovkou tetiny Silvy, dostali od něj mnoho zajímavých informací a taky slivovicu.

Krásně je na Valašsku... A není to jen krajinou, dělají to lidi!

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

23. 10. 2011 - Dr+pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš