Ty krávo, ty sekvoje jsou fakt gigantický
(USA díl I.)

Když jsem dříve psal do VP o (pro mě) exotických výpravách, myslel jsem, že přináším něco nového. Teď spíše váhám, co vlastně psát, když v USA už byl za těch 22 let volnějšího cestování skoro každý (většinou několikrát) a z této množiny se nezanedbatelná část ventiluje na internetu. Navíc se stále přibližuje doba tzv. instantních zájezdů, ale o tom zase někdy jindy. Tak jsem si říkal, aby to nezapadlo, pojmu to nějak zcela originálně, třeba takhle:
"Jan Kurka, zápisky z USA: Do Ameriky se od nás nejlépe dostanete letadlem
23. 9. Jan Kurka, t.č. bez státnické funkce se opět dělí se čtenáři týdeníku Viditelné prase se svými postřehy a poznatky z nestátnických mezistátních cest ..."
... pak jsem ale zjistil, že i tuto formu už kdosi používá. Nezbývá než omezit všeobecně známou faktografii a soustředit se jen na vlastní dojmy, které Vám zatím nikdo z hlavy nevytáhne, a které možná někoho zaujmou. A možná také ne, ale jak to řekl bez obalu pan Krobot, když se jako hlavní hrdina filmu Alois Nebel k tomu filmu vyjadřoval do rádia nějak v tom smyslu, že byl fascinován, jak byly ty živé postavy převedeny do těch graficky stylizovaných, že možná běžný divák by měl raději živé herce, ale že to mu je jedno. Asi tak.
Naše cesta měla obvyklý průběh, když za 20 dnů chcete schvátit co nejvíc národních parků a ani se nemůžete vyhnout městům. Přílet San Francisco, rychle vypůjčit auto, pak půlku dovolené to brázdit na východ, zbytek na západ, vrátit auto a odletět z Los Angeles. O tom, co se stalo mezitím, bych útržkovitě a bez chronologické návaznosti podal osobní svědectví. Dříve, než se dostanu na z mého pohledu stěžejní Yosemite, přeskočím na blízký (v místních podmínkách to je asi 150 mil) park Sequoia ležící o něco jižněji. Jak je někdy zajímavé, nic si předem nepřečíst a nechat se překvapovat. Mysleli jsem si kolektivně, že to je nějaký háječek v údolí a ono houby. Stoupá se autem až na 2300 m n.m. a je to rozsáhlé, lesnaté a kopcovaté. Centra velkých sekvojí jsou tady dvě, jedno je v Sequoia National Parku kolem stromu zvaného General Sherman a druhé v takovém apendixu téhož parku na severozápadě v Kings Canyon, kde je netlustější strom General Grant. Chtěl jsem si najít na internetu něco jednoduchého na úvod o sekvojích, ale člověk tam nemá lézt. Jako skoro všechno je to mnohem složitější, takže tyhle největší sekvoje jsou vlastně sekvojadendrony narozdíl od sekvojí vždyzelených a metasekvojí, ikdyž dohromady se jim říká pobřežní červené dřevo (redwood), kalifornské červené dřevo nebo prostě obří červené dřevo. Mimo sekvojí tu rostou i různé druhy borovic a cedry, na první pohled mají odlišnou borku.

Jednodušeji řečeno ty sekvoje patří k cypřišovitým, nemá to jehličí a je to chvojka. Jsou tu i malé stromky (zde Ála ukazuje, že je větší než obří sekvoj), ale jezdí se sem převážně za těmi vzrostlejšími (které ani Jirka přes svou ztepilou postavu neobejme), ať už sólisty, dvojicemi či trojicemi.

Na některých jsou znatelné stopy častých požárů, na které jsou ty velké stromy s tlustou kůrou dobře nachystané, navíc jim požáry hubí méně odolnou konkurenci a z ní pak vzniká prospívající hnojivo. Jak moc jsou teď sekvoje jinde rozšířené a vzácné to nevím, ale třeba v detektivkách od Chandlera z nich běžně staví sruby, jako například v povídce "Dáma v jezeře" to bylo u Koloušího jezera, kde našli tu utopenou a možná předtím zamordovanou, ale na první pohled to nebylo poznat, protože byla ve vodě asi měsíc a ještě jsem to nedočetl. Jenže to asi zase zaměňujeme Sequoiadendron gigantea se Sequoií sempervirens. Ale neodbočujme.

Skauty by možná zmátly mechy a lišejníky rostoucí na kmenech kolem dokola, ale my jsme se podle mapky neomylně vydali k stromu z nejstromovatějších, Generálu Shermanovi, takto největšímu žijícímu organismu na světě. Pozorovali a fotili jsme ho zdálky, zespodu, zblízka a říkali si, že je skutečně gigantický. I ta odříznutá větev by jinde mohla fungovat jako samostatný strom. Ten člověk v kloubouku není přímo generál, ale někdo, kdo 8 hodin denně a několik dní v týdnu se zdánlivě nepředstíraným nadšením vykládá o tom stromu za sebou, kdo ho brzy bude mít plné zuby a kdo možná založí příští požár.

Základní údaje o Shermanovi ovšem hovoří samy za sebe.

Objem 1487 metrů krychlových, průměr kmene 11 metrů v bázi a 4,2 metru ve výšce 55 metrů, obvod u země 31 metr a tíha asi 1300 tun. Stáří 2200 let. Nejtlustější větev má v průměru 2 metry. Šišky nenápadné.

Za jednu z nejpodstatnějších považují autoři té cedule informaci, že kdyby se kmen naplnil vodou, pak by jí člověk mohl naplnit celkem 9844 van a denně se koupat po dobu celých 27 let.
Některé stromy jsou tu ještě o 1000 let starší, ale nerostly v tak příhodných podmínkách, tudíž jsou menší. Nejvyšší ze všech je nepojmenovaná sekvoj s 95 metry, nejtlustější je právě ten Generál Grant – má průměr kmene 12 m. Srovnání s kauri z Nového Zélandu vyznívá jasně pro sekvoje, největší žijící Tane Mahuta má objem jen 246 metrů kubických a již poražený Kairaru 735 metrů kubických, tj. skoro přesně polovinu.

Co dodat. Sned jen, že před zahájením komerčního využívání počínaje rokem 1850 se tyto masivní stromy (redwood) vyskytovaly podél kalifornského pobřeží na ploše 8500 km čtverečních, tj. skoro jako desetina ČR.
Ještě jsme v tomto parku měli zpestření v podobě setkání s šelmou.

Bylo to na piknikovém místě, kde jsme chtěli posvačit. Rozkládali jsme na stolek jídlo a střídavě odbíhali na toalety, když naproti jdoucí chlápek mimoděk ukázal přes rameno a suše povídá: "Black bear". A měl pravdu. Přítomná rangerka (měla sice klobouk a uniformu, ale trochu poklízela odpadky, takže si nejsme jisti, jak mnoho byla kvalifikovaná) říkala, že nekouše, netrhá, ale fackuje, když si myslí, že mu někdo chce brát jídlo. My jsme si svoje jídlo sbalili, nesměle ho ofotili a zmizeli. Zase na tom internetu jsem se chtěl zpětně dozvědět, jak mohl být asi velký, protože se to špatně odhaduje i za střízliva, natož když člověk má v kalhotách ve chvíli, kdy méďa jen na moment zvedl hlavu od svého sběratelského zaujetí. Píší tam, že dospělý samec obvykle váží mezi 57 a 250 kg, zatímco samice o 33% méně. Dosahuje velikosti 120–200 cm na délku a 70–105 cm výšky v ramenou. No tomu říkám přesná informace. Ten náš byl určitě v mezích. Cestou pak nám přes silnici líně přeběhl ještě jeden menší a šedivý. A dva kojoti (ale to možná bylo už den předtím). Veverky jsme nepočítali.

Text i foto J. K. ze Slanýho (pozor!!! ne ten z Mělníka)

7.1. 2011
A je tu ročník 14. To je roků. Před 14 lety jsem měl připojení k internetu přes telefonní analogovou linku, rychlost neuvěřitelných 14 kb a protože nebyla digitální ústředna na moje číslo, stálo mě to jeden místní hovor. Akortát nikdo nemohl telefonovat ani ven ani dovnitř.

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Honza Amerika Kurka - Americké národní parky (2011): (1) (2) (3) (4) (5)
Hell&Dr - Austrálie (2011): (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10)
Dr a snad i Jr- Na návštěvě u poručíka z Inishmoru (2010): (1) (2) (3) (4) (5)
Tatrmani Hell&Dr - Austrálie-Tramtárie (2010):
(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) (18) (19) (20) (21) (22) (23) (24) (25)
J
an NZ Kurka - Nový deník Zélandský (2010):(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) . Jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)


... nebo jenom škodovku.

  • Tý vago, na Kubě se fakt něco zásadního děje. Po 47 letech zrušili Ministerstvo cukru (El Ministerio del Azúcar)
  • Vědci Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), která provozuje unikátní velký částicový urychlovač (LHC) nedaleko Ženevy, zaregistrovali částice menší než atom, které se podle jejich měření pohybují rychleji než světlo. Pokud by se objev potvrdil, šlo by o zásadní průlom do jednoho z pilířů fyziky. Stávající teorie by bylo třeba upravit tak, aby byly v souladu s experimentálními výsledky.
  • Pět ze vzácných takzvaných Kumránských svitků nalezených u Mrtvého moře je poprvé dostupných na internetu. O jejich zveřejnění na webu se postaralo Izraelské národní muzeum s vyhledávačem Google. Za svitky je označováno asi 900 rukopisů nalezených v letech 1947 až 1956 v jeskyních v Kumránu. Jde o náboženské texty sepsané v aramejštině, hebrejštině a řečtině, součástí je rovněž Starý zákon. Nejstarší ze svitků pochází ze 3. století před naším letopočtem. Mezi těmi, na které se veřejnost může podívat (http://dss.collections.imj.org.il/), je pět nejvýznamnějších, včetně knihy Izajáš a rukopisu nazývaného Chrámový svitek. Texty lze prohledávat, zvětšit, dostupný je i překlad do angličtiny. Všechny svitky by měly být dostupné online do roku 2016.
  • Volnou dětskou vstupenku do Zoo Brno získá každý, kdo v měsíci říjnu přinese do zoologické zahrady plný kbelík kaštanů. Sdělila to mluvčí brněnské Zoo.

  • Po dlouhé době jeden obyčejný výlet bez výletu.
  • Spravoval jsem si tak šikovně kolo, že jsem si z pojízdného, leč nehezky udělal nepojízdné. Ale ten řetěz stříbrnej je krásnej.
  • A to jsem býval tak šikovným kutílkem.
  • Ale trochu za to může i blbé nářadí.
  • Při testovací jízdě po reopravě jsme jeli s Olinou na návštěvu za Vackama, ale asi po 400 metrech v řetězu chrustlo a prd, a byl roztrženej. To jsem ale šikovný servisman. Stoupnul jsem na šlapku jako na kolobrndu, odhopsal domů, přesedlal na kolobrndu opravdickou a jal se stíhat Olinu, která jela na kole, na kterém jsem nedělal údržbu už asi tři roky. Čili asi proto je kolo v dobrém stavu a ještě pojízdné.
  • Olinu jsem dostihl až u Vacků.
  • Čili nedostihl, ale zní to líp.

 

australia

Ftoky z albíčka na adrese:
https://picasaweb.google.com/rousova

australia

Surreálný inspektor Zrzek

Kdosi na internetu:  
"Chcel bysom sa naučiť tie tutoriáli vo fotoShope."


 
BaselitzCzech Photo Gallery, Sport jinak - Tomasz Gudzowaty (7.10.2011 - 27.11.2011)
Fotografická kolekce polského fotografa Tomasze Gudzowatyho ověnčená cenami World Press Photo a letošního porotce soutěže Czech Press Photo, představuje pět desítek záběrů netradičních sportů, které vidí zcela originálním způsobem.
BaselitzGalerie hlavního města Prahy - Dům U kamenného zvonu, ANDREAS FEININGER / That’s Photography (do 23.10.2011)
Andreas Feininger, syn významného malíře, je proslulým světově oceňovaným fotografem. Studoval a působil v Evropě, v roce 1939 Feininger emigroval do Spojených států, kde se proslavil svými dynamickými černobílými fotografiemi New Yorku čtyřicátých let, v nichž zachytil rušný život velkoměsta odehrávající se na pozadí působivých architektonických dominant. Feininger byl nejen výborným fotografem na volné noze, ale stejně tak vynikajícím učitelem. Vedle příruček napsal více než 40 knih o fotografování, které byly přeloženy do 13 jazyků. Andreas Feininger dokončil životní pouť roku 1999 v New Yorku. Rozsáhlá výstava v Domě U Kamenného zvonu představující takřka tři stovky černobílých fotografií je pozoruhodnou sondou do tvorby tohoto slavného tvůrce.

Colleen McCulloughová: Ptáci v trní
Podmanivý příběh okouzluje od svého vzniku miliony čtenářů. Australská prozaička v něm líčí více než půlstoletí v životě farmářského rodu Clearyů, jehož členové přicházejí počátkem dvacátých let devatenáctého století na bohatou usedlost v australském vnitrozemí. 
Ze širokého okruhu hrdinů a dějových linií, které zavádějí čtenáře do australského buše, na bojiště druhé světové války i do vatikánských církevních kruhů, vystupují do popředí především nezapomenutelné postavy farmářské dcery Meggie a mladého kněze Ralpha. kteří jsou osudově spjatí skrývaným milostným vztahem.

Trumpetista a průkopník elektronické fúze Nils Petter Molvær rozpustil svou kapelu, která fungovala od poloviny 90. Let, a začal vystupovat v triu s bubeníkem Erlandem Dahlenem a kytaristou Stianem Westerhusem. Nové album Baboon Moon je zvukově velmi syrové a oplodněné inspiracemi z oblasti noisu a progresivního rocku. Molvær tento nový styl nazývá „free, black progressive rock“. Deska Baboon Moon umně spojuje Molværovu pověstnou křehkost s hard-corovou odnoží norského jazzového spektra. Jako host se na desce objeví Susanne Sundler.



  • Vítězem knižní ceny Magnesia Litera – Kniha desetiletí se stala povídková sbírka Jana Balabána Možná, že odcházíme, která v roce 2005 získala Literu za prózu. V kategorii Kniha desetiletí pro děti a mládež triumfoval román Lichožrouti Pavla Šruta.
  • „Nevědomost je blažení, říká se, ale já tomu nevěřím. Nevědomost je past, která vede lidi k tomu, aby činili nesprávná rozhodnutí“ (Colleen McCulloughová: Andílek)
  • Kina:
    Roman Polanski
    je považován za jednoho z nejodvážnějších režisérů současnosti. Jeho dílo představuje extrémní vášně lidské duše a zákruty lidské psychiky. Polský institut a Francouzské velvyslanectví se rozhodly vzdát mu společně poctu a představit v od 5. do 12. října v Kině 35 a Ponrepo retrospektivu jeho filmů. Galerie 35 zároveň vystaví výběr z plakátů jeho nejslavnějších filmů. Plakáty poskytlo Muzeum kinematografie v Lodži.   

    3.10. – Aero – Pásmo filmů – Jsem Aertěk! (Projekce filmů z filmového tábora Aertěk.) (18:00)
    3.10. – Aero – Jmenuji se Oliver Tate (režie: Richard Ayoade, VB/USA, 2010, 97 min, Komedie) (Chytrá britská komedie o ztrátě panictví a záchraně jednoho manželství. Patnáctiletý Oliver Tate má dva cíle: zachránit manželství svých rodičů za pomoci pečlivě promyšleného plánu a přijít o panictví před svými narozeninami.) (21:00)
    5.10. – Aero – Aki Kaurismäki festival Muž bez minulosti (režie: Aki Kaurismäki, Fin./Něm./Fr., 2002, 97 min. Komedie) (Příběh o lidech, kteří stále ještě věcí, jak být laskaví. Bezejmenný muž přijíždí do Města. V prvním momentu je přepaden bandou lupičů, kteří ho okradou a ubijí téměř k smrti. Tady začíná epické drama, film, nebo spíše sen osamělých srdcí s prázdnými kapsami pod širou oblohou našeho Pána, nebo spíš ptáků.) (17:00)
    5.10. – Aero – Aki Kaurismäki festival Calamari union (režie: Aki Kaurismäki, Fin., 1985, 84 min. Komedie) (V tomto filmu se skupina čtrnácti mladíků, kteří se všichni až na jednoho jmenují Frank a nosí černé brýle, vydá společně z chudé čtvrti Helsinek do zámožné části u moře zvané Eira, kde doufají nalézt vytoužený ráj nebo alespoň více prostoru a vzduchu k nadechnutí. Coby tvrdí hoši s neproniknutelným pohledem na počátku přepadnou řidiče metra a odjíždějí na svou zvláštní cestu do neznáma, kde na každého z mladíků čeká jeho Osud. Jejich putování vede přes různé bary, archivní kino i Finskou národní galerii. Provází je rocková hudba a vedou spolu dialogy kompilované z různých literárních zdrojů, např. z Baudelairových Raket.) (21:30)
    6.10. – Aero – Aki Kaurismäki festival Stíny v ráji (režie: Aki Kaurismäki, Fin., 1986, 76 min. Komedie) (První část „trilogie ztracenců“. Milostný příběh popeláře Nikandera a pokladní Ilony zasazený do chladné a drsné obrazové kulisy zcela postrádá pro romantické a milostné filmy typickou vizuální krásu. Vykresluje malé každodenní radosti a starosti dvou zamilovaných lidí a je prvním, zdaleka ne však posledním, Kaurismäkiho filmem, ve kterém vystupuje herečka Kati Outinen.) (18:45)
    6.10. – Aero – Aki Kaurismäki festival Ariel (režie: Aki Kaurismäki, Fin., 1988, 73 min. Komedie) (Druhý snímek „trilogie ztracenců“) (Příběh Arielu otevírá dobrodružství mladého nezaměstnaného muže, cestujícího ze severu na jih. Lea Trojanová o této tragigrotesce, kterou kritika hodnotí jako jeden z nejlepších Kaurismäkiho filmů, mj. napsala: "Ariel začíná jako sociální drama, ale ještě dříve, než je vysloveno nějaké důležité politické "poselství" (zazní tu sice Internacionála, ale příznačně jen z hrací klíčenky automobilu), ocitá se protagonista Taisto se svým cadillakem v žánru road movie. Jenže hlavní hrdina filmu nezůstává "na cestě", nýbrž se chce usadit s ženou, kterou potkal. Se stejnou samozřejmostí, s jakou končí Taistovo pozvání Irmeli na večeři - na polévku v zašlém bufetu - vznikne i jejich vztah... A právě ve chvíli, kdy se začíná jeho nový život uspořádávat, "ocitá se" Taisto v kriminálním filmu, je zavřen do vězení, uteče, pak vyloupí banku... Celý film je jakoby řadící pákou postupně přeřazován do různých žánrů a kombinuje prvky melodramatu, komedie a filmů "černé série".)  (20:30)
    6.10. – Aero – Aki Kaurismäki festival Děvče ze sirkárny (režie: Aki Kaurismäki, Fin./Švé., 1989, 68 min. Komedie) (Aki Kaurismäki v jednom interview uvedl: "Ve Finsku je spousta papíren, sám jsem kdysi v jedné pracoval jako dělník. Čistil jsem soukolí stroje, takže jsem byl vlastně pořád uvnitř. Připadá mi fascinující, jak stroj vyrobí z kmene krabičku plnou zápalek, proto jsem celý ten proces v úvodu filmu Děvče ze sirkárny ukázal. Probíhá bez zásahu lidské ruky - ale lidi okolo ovlivňuje. Nechtěl jsem zkrátka ukazovat Finsko, jak to dělávají turistické příručky: azurová jezírka, bílý sníh, laponští sobi - ale šlo mi o vyprávění příběhů lidí..." Ve třetí a závěrečné části "trilogie ztracenců" jde o příběh Iris, hraje ji stejně jako Ilonu ve Stínech v ráji Kati Outinen. Iris je pramálo atraktivní drobná dívka, kterou kdekdo jen využívá a která sní svůj sen o tom, že jednou objeví svého prince z pohádky, s nímž začne žít nový, lepší život bez ubíjející rutinérské práce.) (22:15)
    3.10. – Oko – AppParade 4 (Specializovaný server o médiích a reklamě Médiář.cz uvádí už čtvrtou soutěžní přehlídku mobilních aplikací českých a slovenských vývojářů AppParade. Vstup zdarma.) (20:00)
    4.10. – Oko – Alois Nebel (režie: Tomáš Luňák, ČR, 2010, 87 min. Animovaný) (Dlouho očekávaná adaptace kultovního komiksu Alois Nebel autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 přináší temný příběh s atmosférou podobnou filmům jako Scanner Darkly, Sin City nebo Valčík s Bašírem, k jehož realizaci použil režisér Tomáš Luňák poprvé v české kinematografii rotoscoping, unikátní technologii kombinující kreslený a hraný film. Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel. Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha.) (20:30)
    5.10. – Večer iShorts – Dotek Hollywoodu (V říjnu budou mít návštěvníci Večera iShorts neopakovatelnou možnost porovnat krátké filmy natočené studenty tří nejprestižnějších amerických univerzit mezi sebou. Jsou opravdu hollywoodské studentské krátké filmy tak dobré, že ty české natočené na FAMU nebo FAMO jim nemohou konkurovat? Přesvědčte se sami.) (20:00)
    7.10. – Oko – Melancholia (režie: Lars von Trier, Dán./Švé./Fr./Něm./It., 2011, 130 min. Drama) (Začíná to honosnou svatbou, končí zánikem světa. Nový film Larse von Triera vypráví uhrančivý příběh dvou sester, z nichž ta mladší se zrovna vdává a stává se čerstvou matkou.) (18:00)
    8.10 – Oko – Turínský kůň (režie: Béla Tarr, Maď./Fr./Něm./Švý./USA, 2011, 146 min. Drama) (V Turíně dne 3. ledna 1889 vystoupí Friedrich Nietzsche ze dveří domu číslo 6 na ulici Via Carlo Alberto, možná na procházku, možná vyzvednout poštu. Nedaleko od něj, nebo možná opodál, se vozka trápí se svým vzpurným koněm. Přes veškeré nářky se kůň nehodlá pohnout, zatímco vozka - Giuseppe? Carlo? Ettore? - ztrácí trpělivost a použije bič. Nietszche přijde blíž k davu a ukončí tak brutální scénu, po které je vozka zpěněný vzteky. Dobře stavěný Nietzsche s mocným knírem náhle vyskočí na povoz a vzlykaje obejme nebohého koně. Vozka jej vezme k sobě domů, kde Nietzsche ulehne v tichosti a klidu na dva dny na divan. Po dvou dnech vyřkne nezbytná slova: „Matko, jsem hlupák.“) (20:30)
    8.10. – Evald – Festival bollywoodského filmu – Tingya (režie: Mangesh Hadawale, Ind., 2008, 122 min. Drama) (Příběh z indického venkova o dojemném vztahu sedmiletého chlapce Tingyi ke starému nemocnému býkovi Chitangyovi. Býk se zraní a Tingyova rodina ho nemůže nadále využívat k zemědělským pracem. Tingyův otec potřebuje koupit nového býka, ale jediný způsob, jak získat peníze, je prodat Chitangyu na maso. Tingya je otcovým rozhodnutím otřesen a všemožně se snaží svého zvířecího přítele zachránit.) (14:00)
    5.10. – Kino 35 (Francouzský institut) – Nájemník (režie: Roman Polanski, Fr./USA, 1976, 125 min. Horor) (Legendární režisér Roman Polanski obsadil sebe sama do hlavní úlohy v tajemném thrilleru, v němž se jako nájemník stěhuje do nového bytu, kde se ale velmi záhy začnou dít podivné věci. Jako by si někdo přál, aby co nejrychleji odešel. Jako by někdo chtěl, aby zemřel...) (17:00)
    7.10. – Ponrepo – Roman Polanski – Rosemary má děťátko (režie: Roman Polanski, Šv., 1968, 136 min. Thriller) (Mladá Američanka hledá se svým mužem, zatím druhořa-dým televizním hercem, byt. Najde jej v domě, jehož domácí projeví její rodině zvláštní příchylnost. Jedné noci má hrdinka po večírku u domácích hrůzný sen: zdálo se jí, že byla zavlečena do jakési orgiastické společnosti, připoutána na lůžko a znásilněna podivným netvorem. Řada dalších okolností jejího těhotenství, při němž v péči lékaře, k němuž ji dovedli domácí, uvadá a chřadne, stále silněji dovádí Rosemary k podezření, že možná nešlo o sen, že se opravdu dostala do rukou jakési podivné bandy usilující o její dítě.) (20:00)
    3.10. – Světozor – Dokumentární pondělí: Cestovat do Barmy jinak – Jiným pohledem: Barma (režie: Alex Pasquini, James Holman, VB, 2011, 20 min. Dokument) + Šťastný svět (režie: Gaël Bordier, Tristan Mendes France, Fr., 2011, 32 min. Dokument) (20:45)

  • Filmové festivaly:
    5.-9.10 – Aki Kaurismäki festival, Praha, Kino Aero (Festival nabídne divákům příležitost zhlédnout v Kině Aero všech šestnáct Kaurismäkiho celovečerních snímků, včetně oceněné novinky Le Havre, ktedá zde bude uvedena v pražské předpremiéře. Během závěrečných tří dnů festivalu budou mít návštěvníci možnost osvěžit se ve finské sauně postavené na dvoře kina.) (info: http://www.kinoaero.cz/cz/festivaly/)
    5.-12.10. – Retrospektiva Romana Polanského, Praha, Kino 35 a Ponrepo (info: http://www.ipf.cz/Retrospective-Roman-Polanski)
    6.-9.10. – Festival bollywoodského filmu, Praha, Kina Světozor a Evald (info: http://www.bollywood.cz/)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    3.10. – Agharta – Laco Deczi & Celula N.Y. (21:00)
    4.10. – Agharta – Petra Ernyeiová Quartet (21:00)
    5.-6.10. – Agharta – Rhythm Desperados (21:00)
    7.10. – Agharta – Susi Hyldagaard  (21:00)
    8.-9.10. – Agharta – Luboš Andršt Group (21:00)
    3.-4.10. – Balbínova poetická hospůdka – Radim Hladík & Blue Effect (20:00)
    7.10. – Balbínova poetická hospůdka – Shannon (20:00)
    8.10. – Balbínova poetická hospůdka – Mrakoplaš (20:00)
    9.10. – Balbínova poetická hospůdka – Plum Jam (20:00)
    3.10. – Blues sklep – Vilém Čok & By Pass (20:00)
    5.10. – Blues sklep – Umb Blues Jam Session (21:00)
    8.10. – Blues sklep – Bluesbery (21:00)
    9.10. – Blues sklep – Orpheovi Bardi (21:00)
    3.10. – Jazz Dock – Claire Michal Quartet (22:00)
    4.10. – Jazz Dock – Hanelle Blue´s Band (22:00)
    6.10. – Jazz Dock – Fanfán Tulipán (19:00)
    7.10. – Jazz Dock – Ok percussion duo (19:00)
    7.10. – Jazz Dock – Performing Tomatoes (22:00)
    8.10. – Jazz Dock – Poetic Filharmony (19:00)
    3.10. – Jazz klub Ungelt – The Blues Wave (21:15)
    4.10. – Jazz klub Ungelt – Tereza Rajnincová Band (21:15)
    5.10. – Jazz klub Ungelt – Lukáš Martínek Private Earthquake (21:15)
    6.-7-10. – Jazz klub Ungelt – Luboš Andršt Blues Band (21:15)
    8.10. – Jazz klub Ungelt – Filip Gondolán Band (21:15)
    9.10. – Jazz klub Ungelt – Marcel Flemr Blues Band (21:15)
    4.10. – Jazzboat – Jan Smigmator & Jazz Quartet (20:30)
    5.10. – Jazzboat – Jana Koubková Wuartet (20:30)
    6.10. – Jazzboat – Stan the man (20:30)
    7.10. – Jazzboat – Jazz Revue (20:30)
    8.10. – Jazzboat – Jazz Revue (20:30)
    8.10. – Lucerna – Hurts (20:00)
    4.10. – Palác Akropolis – Iva Bittová a Čikori (19:30)
    6.10. – Palác Akropolis – Čankišou (19:30)
    7.10. – Palác Akropolis – Jasmína Kratochvílová & Band (19:30)
    4.10. – Reduta – Volf Jazztet (21:30)
    5.10. – Reduta – John Gros & Brian Seeger & Friends (21:30)
    6.10. – Reduta – Ivan Audes Trio (21:30)
    7.10. – Reduta – Bohemia Big Band (21:30)
    8.10. – Reduta – Dixieland messengers (21:30)
    3.10. – Stará Pekárna, Brno – Valašská bluesová společnost (20:00)
    4.10. – Stará Pekárna, Brno – Next Phase(20:00)
    5.10. – Stará Pekárna, Brno – Pchaa (20:00)
    6.10. – Stará Pekárna, Brno – Trio de Janeiro (20:00)
    8.10. – Stará Pekárna, Brno – Ocean Versus Daughter (20:00)
    27.9. – U malého Glena – Roman Pokorný & Blues Box Heroes (21:30)
    28.9. – U malého Glena – Rene Trossman Band (21:30)
    29.9. – U malého Glena – Matěj Benko Q (21:30)
    30.9. – U malého Glena – Jakub Zomer Quartet (21:30)
  • Hudební festivaly:
    8.10. – Mr. JAZZ jr. 2011, Tábor (info: http://www.mrjazzjr.com/)
    do 10.11. – Struny podzimu, Praha (info: http://www.strunypodzimu.cz/)
  • Kluby - cizina:
    6.-7.10. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Tania Maria (19:00, 21:30)
    3.10. – Blue Note New York, USA – Guy Davis (20:00, 22:30)
    8.10. – Twins Jazz, Washington, USA – Time in Transit (20:00, 22:00)
    5.10. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Pino Palladino and friends feat. Chris Dave (20:00)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    Do Prahy přijíždí cenami ověnčené představení SPETTATORI (Diváci) stejnojmenného mezinárodního souboru absolventů Scuola Teatro Dimitri. Taneční, klaunské a pohybové představení vytvořil ve Švýcarsku v roce 2008 režisér Pavel ŠTOURAČ, umělecký vedoucí Divadla Continuo. Původně absolventské představení se silnou výtvarnou poetikou, jež je dílem Heleny Štouračové, živou muzikou kombinující prvky jazzu, cirkusové muziky a world music a tanečními a akrobatickými choreografiemi, se po svém uvedení na několika evropských festivalech setkalo s vřelým přijetím diváků a kritiky. Od té doby se hraje již tři roky a vyprodává hlediště divadelních sálů v celé Evropě. V Praze se soubor představí v rámci svého českého turné. Pět vystoupení proběhne exkluzivně v La Fabrice od 5.10. do 9.10. 

    5.-6.10. – Alfred ve dvoře, hostuje D.I.S. Harmonie – Ve vzduchu (D.I.S. Harmonie se vrací na Malou scénu Alfreda s tradiční improvizací, ale tentokrát vždy na téma, které visí ve vzduchu. 5.10. – Cenzura, 6.10. – Dětství, dospívání a rodina) (20:00)
    7.10. – Alfred ve dvoře – Domácí úkoly z pilnosti 36. (Choreografie vytvořené z pilnosti na libovolné téma. Omezení jsou smlouvavá: Jeden zvukový motiv, jeden scénický prvek, jednotný koncept. Maximální délka choreografie je 20 minut. Ze čtyř představení jednoho večera, propojených vtipnými výstupy vypečených moderátorů, si pak diváci vyberou, kdo postoupí do dalšího kola.) (20:00)
    8.10. – Alfred ve dvoře, hostuje Compagnia Due (Švýcarsko) – EXIT! (režie: Bernard Stöckli, Andreas Manz) (Exit je varieté. Čeká Vás večer šaškování, magie a cirkusových dovedností. Vše vychází ze staré skříně, která zázračně ožívá. Naši hrdinové čelí novým výzvám a dveře skříně se pro ně stávají vchody a východy. Skříň poskytuje zázemí, skrýš, proměny i zmizení a přináší mnohá překvapení - a stejně jako dva kouzelníci, nabízí východisko z každé situace.) (20:00)
    4.10. – Divadlo Kolowrat – Camoufl.Age (choreografie: Jan Kodet, režie: Janek Růžička) (Tanečně-dramatické představení pro šest postav o snech a touhách mediálních ikon. O zoufalství těch, kteří se jim touží podobat. O rozkoši z plavby po módních trendech. O životě v oblacích a životě v kruzích. Prázdnotě virtuálních prostorů. Oživlých virech. Cynismu informačních toků. Vrstvách make-upu. Závislosti na elektřině. Groteska. Comics. Remix.) (19:00)
    9.10. – Divadlo Ponec – Monika Rebcova Dance & Daudet Grazai (choreografie: Daudet Grazai) (Kombinovaný večer složený ze dvou choreografií. První je krátké sólo Daudeta Grazaie Plamen, ve kterém se pokouší vystihnout podstatu plamene, jeho nerovnoměrnost, překvapivost a setrvačnost. Ve druhé části večera bude uveden projekt Afrika – smíření, jehož motivem je pojednání krásy, lásky, smrti a prázdnoty. Africký tanečník, jako archetyp původního člověka, se na své cestě životem setkává prostřednictvím čtyř živlů se životodárnou energií a učí se vnímat její energii.) (20:00)
    3.-4.10. – La Fabrika – La putyka (režie: Rostislav Novák, SKUTR) (Originální pojetí inscenace La Putyka je vedeno především snahou nekopírovat francouzské novocirkusové zdroje.) (19:30)
    5.-9.10. – La Fabrika – Spettatori / Diváci (režie: Pavel Štourač) ((19:30)

  • Festivaly tance a experimentu:
    4.-5.10. – Babel Prague, Praha, Divadlo Archa (Mezinárodní festival pro improvizaci a dobrodružství zvuku.) (info: http://www.archatheatre.cz/cz/menu/program/1865.html)
    7.-11.10. - …PŘÍŠTÍ VLNA / NEXT WAVE…, Praha (info: http://www.nextwave.cz/)
  • Divadla:
    3.10. – ABC – Willy Russell: Shirley Valentine (režie: Zdeněk Kaloč) (One woman show Simony Stašové. Shirley Valentine je jméno dívky, kterou ta současná, čtyřicetiletá matka rodiny a manželka počestného občana, už dávno není. Odjede na dovolenou do míst, kde se pěstuje vinná réva a tam začíná nový život…) (19:00)
    7.10. – ABC – Zdeněk Jirotka, Martin Vačkář, Ondřej Havelka: Saturnin (režie: Ondřej Havelka) (Hudební féerie na motivy slavného humoristického románu Zdeňka Jirotky vypráví o sluhovi, který způsobí v poklidném životě svého zaměstnavatele řadu překvapivých zvratů.) (19:00)
    7.10. – Činoherní klub – Milan Kundera: Ptákovina (režie: Ladislav Smoček) (Pravda je ukrytá tak hluboko, že je úplně neškodná a nemusí nám na ní vůbec záležet.) (19:30)
    3.10. – Divadlo Bez zábradlí – Divadlo Bez zábradlí – Michael Frayn: Bez roucha aneb Ještě jednou zezadu (režie: Jiří Menzel) (Komedie světoznámého dramatika o tom, že dělat legraci není žádná sranda. Úsměvný pohled do divadelního zákulisí těsně před premiérou.) (19:00)
    7.10. – Divadlo Bez zábradlí – Milan Kundera: Jakub a jeho pán (režie: Ivan Rajmont) )( Vtipná, hravá, moudrá komedie, jízlivá variace na Diderotův román Jakub Fatalista. Setkání dvou epoch, dvou žánrů, dvou autorů, nezapomenutelného sluhy Jakuba a jeho pána. Příběh o přátelství, lásce, zradě a také o cestě. Putování za tím, kdo jsme a co určuje naše kroky.) (19:00)
    8.10. – Divadlo Bez zábradlí – Bernard Slade: Každý rok ve stejnou dobu (režie: Jiří Menzel) (Osudové setkání dvou lidí, on ženatý, ona vdaná. Rozpětí pětadvaceti let, v němž se mění chování, oblečení i názory obou protagonistů, tvoří kalendář událostí a nálad, které zmítaly v rozmezí 1951 až 1975 americkou společností.) (19:00)
    7.-8.10. – Divadlo Komedie – Petr Handke: Podzemní blues (režie: Dušan D. Pařízek) (Společnost uživatelů městské hromadné dopravy si cestu útrobami džungle velkoměsta krátí čtením, tlacháním, civěním.) (20:00)
    7.10. – Divadlo na Vinohradech – J. Lynn, A. Jay: Jistě, pane ministře (režie: Martin Stropnický) (Děj se skládá z řady epizod, které spojuje prostředí vysoké britské politiky se všemi jeho zákulisními intrikami a manévry. Situace, charaktery a vztahy jsou však natolik typické, že českému divákovi nemohou nepřipomenout komické aspekty "tolik blízké reality" české politické scény.) (19:00)
    6.10. – Divadlo Na zábradlí – David Gieselmann, Klaus Schumacher: Louis a Louisa (režie: Juraj Nvota) Když bylo Louise osm let, dostala od rodičů vysněný dárek – adoptovala na dálku za dvacet euro měsíčně chlapečka z Jižní Ameriky. Teď je jí osmnáct a Louis stojí u dveří jejich domu, zářící úsměv, jihoamerický temperament. Komedie o problematice xenofobie, globalizace a srážky dvou odlišných světů, kdy si nemůže ani typická maloměstská rodina být jista správností svých zvyků.) (19:00)
    4.10. – Divadlo Rokoko – Marie Jones: Plný kapsy šutrů (režie: Jana Kališová) (Dva statisti z malé irské vesnice se účastní natáčení amerického velkofilmu. Členové štábu, herecké hvězdy i místní venkovani, ti všichni hrají své role nejen na place, ale i mimo něj, v situacích a vztazích, které natáčení vyvolává. A co to udělá se dvěma obyčejnými chlapíky, když se octnou na dosah velkého světa, peněz a slávy?) (19:00)
    6.10. – Divadlo Ungelt – Richard Alfieri: Šest tanečních hodin v šesti týdnech (režie: Zdeněk Dušek) (Strhující herecký duet o lidské opuštěnosti a nikdy neumírající naději.) (19:00)
    7.10. – Divadlo Ungelt – Pierre Palmade, Christophe Duthuron: Na útěku (režie: Ladislav Smoček) (Jevištní roadmovie o útěku dvou žen. Nezdolnou energií a nadějí nabitá komedie o náhodném setkání dvou obyčejných žen vydávajících se na cestu za svobodou, dobrodružstvím a životem prožitým naplno.) (19:00)
    8.10. – Divadlo v Řeznické – PREMIÉRAPaloma Pedrero – Neuchopitelné lásky (19:30)
  • Divadelní festivaly:
    do 31.12. – České divadlo 2011 (info: http://www.ceskedivadlo.cz/)


 

Vážení přátelé, milí kamarádi!
Srdečně Vás zveme na podzimní koncert folkových skupin MOŠNY (Brno) a MARIEN (Pardubice), který se uskuteční v Brně ve středu 12.října 2011 od 19:30 h v Café Práh (v sále Slévárny Vaňkovka). Z organizačních důvodů tentokrát vystoupí nejdříve domácí Mošny a po přestávce hostující Marien. Vstupenky jsou k mání u Kudrny v podchodu hl. nádraží nebo přímo v Café Práh (v předprodeji za 90,- Kč, na místě budou za 120,-Kč).
S přáním letošního krásného podzimu
Jiří Kačer Mrázek (Mošny)
www.mosny.cz
www. marien.cz
www.cafeprah.cz

Vazeni a mili,
v sobotu 1.rijna oslavil kulate narozeniny Jiri Suchy narozeninovym koncertem, ktery byl nadherny. Na podiu byl Jiri Suchy "pouze" s Jitkou Molavcovou a hudebni skupinou divadla Semafor, ale bylo ho plne divadlo.
Jedinym mestem, ve kterem bude Jiri Suchy po prazskych vystoupenich tento koncert zacatkem rijna opakovat, je Divadlo sansonu, Jamborova ulice, Brno-Zidenice, a to ve ctvrtek 6.rijna v 19.00 hod. Nekolik poslednich vstupenek je jeste v prodeji (telefon 548 216 927, 777 758 220, mailinfo@divadlosansonu.cz,www.divadlosansonu.cz), zalezi pouze na Vas, zda se stanete jejich hrdymi majiteli a jeste hrdsimi navstevniky jedinecneho koncertu.
Tesim se na setkani s Vami ve ctvrtek 6.rijna v 19.00 hod. v Divadle sansonu v Brne!
Jaro Majercik

 

OBČAS JE UŽITEČNÉ SE ZBLÁZNIT

a ujet třeba na Korsiku. Za týden jsme nashromáždili spoustu zážitků nejen do hlavy - přišel fotografický průjem a teď zbývá se prokopat množstvím fotek. Konali jsme výzkumy v různých směrech, zejména vzhůru dolů těžkó hlavó napřed, protože nás autobus přivezl i s velocipédy.

Zatím aspoň ukázka z pokusu o jízdu po břehu mořském.

Néni to sranda, ale když se podaří dobře začít, dál už to docela jede.

Bosky na velocipédu to až tak příjemné není, ale dá se...

Výsledky veškerých průzkumů je pak třeba v klidu řádně promudrovat za pomoci výborného červeného, které jsme si nechali načepovat přímo u výrobce. Chuť lahodná, cena neuvěřitelná.

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

2. 10. 2011 - Dr+pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš